D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Bal(l)ík - z něm. A Hal bing = p ůlg roš
Halouska - z A haluze = větev; Halouzka
zdrob.) Halousek (vlivem přirozen é ho
rodu), Haluska, Haluza, Haluzík, Halúzka
Balter- z něm. A Viehalter = pastýř
Baltof, Haltuf- z s třhn . rozk. věty Halte uf!
= počke j , zadrž
llaluška - podle názvu t ěs tov iny; Halouška,
Haluščák, Halušic
Halva - z maď. příd. jm. halvány = bledý;
-nad i přesmykem z A i příjm . Hlava
B:ám, Hama, Háma - patrn ě ze stzák. OJ
Abraham - viz tam; Hamacek, Hamaček ,
Hamáček, Hamáček, Hamada, Hamák
též ze sl. hamat = hltavě jíst, c hňap at) ,
Bamal, Hamala - ze stzák. OJ Abraham -
,-iz tam; též ze sl. hamat = jíst; Hamalčík
Haman - stzák. OJ; Haman byl nep řítelem
Židů a intrikoval proti nim; jeho intriky
zmař ila královna Ester; též ze slezského A
haman = jedlík; kvě tova n á látka
Bamata - další derivace z OJ Abrahám; též
z mor. nář. hamatný = silný, nezkrotný;
bamatý = kdo dě l á dlouhé kroky; poberta;
Hamet, Hamoň (též z hamonit = l akotně
_há nět , mnoho mlu vit), Hamous (též =
hltavec), Hamouz, Hamsa, Hamsík, Hamšík,
Hamus, Hamza (1615 Saloména Ham­
.::ovd), Hamža, Hamžík
Hambalek, Hambálek - bidlo nad kamny
na sušení prádla, bidlo v komoře, trám;
Hambalčík, Hambalík
Bam(m)er - z něm A Hammer = kladivo;
ča tá přezdívk a brn ířú a kovářů ; Hamera,
Hamerka, Hamerla, Hamerlík, Hamr,
Hamrák, Hamrla, Hamrle ( něm . zdrob.),
Hamrlíček, Hamrlík, Hamrník, Hamrský,
Hamřík
Ham(e)rník- kovář v hamru , tj. v kovárně
- bucharem pohán ěným vodou; Hamer-
1..-ý ( přivl. rodině , gruntu a pod.)
Ham(e)ršmíd- z něm . synonyma předeš l ého
Bamous, Hamouz - z OJ Abraham, viz tam
Hampeis, Hampejs, Hampejz- A ham pejz
= nevěs tin ec; Hampejsek
Hamp(e)l - zdrob. ze zkr. něm. OJ Heimbrecht:
heim = domov, běraht = skvělý (se
změ n ou ei > a); snad n ěkdy z lašského A
hampel = místo, kde se pere prádlo;
Hamplík
Hamsík, Hamšík - z OJ Abrahám, viz tam
Hán, Hána - z OJ Johannes, n ěm. podoba
hebr. OJ Jochánán = búh je milostivý;
česká podoba je Jan; n ě kdy z n ě m. A Hahn
= ko hout; Hána (1434 johannes arcufex,
1436 Hanae arcuficis); zdrob.: Hánka,
Hánečka, Hánač, Háňák , Hánat, Hánda,
Handák, Hanďouch, Háně, Háňka, Hánek,
Háněk, Hánl (ně m . zdrob.), Hánlák,
Haniš, Hanyš, Haník, Hanyk, Hanika
(též = faleš), Hanousek, Hansa,
Hansík, Hanselka, Hánta, Hanták, Hánula,
Hanulík, Hanulák, Hanus, Hanusek,
Hanuš, Hanuška, Hanych, Hanza,
Hanzák, Hanzelka
Hanáček - z označe ní č l ověka z Hané;
Haňáček , Hanáčík , Hanák (126. nejčastější
čes k é příjme n í)
Hanc - z OJ Johannes - viz Hán - s něm .
příp . -z (č t e n o -c); Hanč , Hanča, Hančák,
Hančík , Hančil , Hančín, Hančl ( něm.
zdrob.), Hančur, Hanečák, Haneček, Hanečka
, Hanek, Hanel, Háněl , Hanka
Hand(e)l, Hándl - z dom. podoby OJ
Jo hannes nebo Heinrich; též z A Henne =
kvoč n a s vlož. - d-; též Hiindel, Hend(e)l
Handlíř - A han dlíř = obchodník s dobytkem;
pejorativní význam čac hr ář je moderní
Hanes- z OJ Johannes- viz Hán; Hans(e)l
(zdrob.), Hanselka, Hanzl, Hanzlík, Hanzal
(změn a a > e), Hanzálek, Hanzalík,
Hanzelka, Hanžl, Hanžlík
Haničák, Haničinec - syn nebo muž Haničky;
srov. Mandinec, syn nebo muž Mandy
Hanka - z dom. podoby OJ Johannes;
Hank, Hanke (vlivem něm . ), Hanko (vlivem
5. pádu)
Hanousek, Hanoušek - dom. podoba OJ
Johannes; Hanout, Hanovec, Hanovský
Hans - dom. podoba OJ Johannes; Hansa,
Hansal, Hansel, Hanselka, Hansík, Hanske,
Hansl, Hanslíček, Hanslík
Hanulík - dom. podoba OJ Johannes; Hanula,
Hanulák, Hanuliak, Hanuljak
- 59-