D. Moldánova_Naše příjmení (2010)
Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová
Goliáš - podle biblické postavy filištínského obra Goliáše, poraženého Davidem; A goliáš = přezdívka velkému č l ověku ; podle domov. znamení; Golian, Golián, Golias Goll - z rakouského a švýcarského A Goll , GoJ, Goll = blázen, hlupák; nář. znění z OJ Gall - viz tam; Golla, Golláň Gomola - z nář. A gomola = homole; přezdívka č l ověku podle tvaru hlavy Gonda- z maď. dom. podoby OJ Konrád; Gondáš, Gondek, Gondík Gongala, Gongol - nář. A gongol, gongola = halama Gopolt - z něm . OJ Gottbald: gott = búh, bald = odvážný Gorčica - z polského a nář. A hořčice ; z příd. jm. hořký; g za h vlivem polštiny nebo nářečí v němž nep robě hl a změna g > h; Gorčík GOrner - patrně z MJ Klíny u Litvínova, něm . Gohren; též Gorna v Sasku Gořalík , Gořalka - z A kořalka , to též příjm.; změna K v G vlivem výslovnosti; Gořula Got, Goth, Gott - ze střhn . A gote, gotte = pokřtěné dítě , kmotřenec , kmotr; též z OJ Gottfried - viz tam, Gotthart - viz tam apod. Gottfried, Gottfrid, Gottfrýd - něm. OJ = boží mír Gotthard, Gottharth - něm. OJ = v bohu silný; u nás kdysi uctívaný světec Gottlieb - něm. OJ = česky Bohumil Gottwald, Gottwald, Gotvald, Gotvalt - 1598 Janovi Gotvaldovi ve vsi Žďáře blíž Trutnova; z něm. OJ: Gott = bůh , walten = vládnout; lidová etymologie "boží les" je mylná GOtz, Goetz - z OJ Gotthard - viz tam - apod. příp. -z; Gozl (zdrob.) Grab - z MJ, často složených, vyskytujících se v Čechách , Rakousku, Bavorsku, Sasku, Pruském Slezsku; Grabec, Grabař , Grábner, Grabovský; slož: Grabmiiller Grác, Graca, Gracík- z OJ Pankrác a pod. Gracias - z lat. gracias (dei) = díky(bohu); z OJ Gracián, lat. Gratianus, tj. náležejíá k rodu Graciů; pů va bný , milý; Graf, Gráf, Gref- (13 70 johanes dic. Gm de Zalezl); z něm. A Graf = hrabě; u rodi.G s žid. předky z harob = předříkávač modliteb; Grafek, Gráfik (zdrob.) Gráfnet(t)er, Gráfnetr- 1707 Přibram; z MJ Grafenod v západním Bavorsku Graif- viz Greif Gregor- něm. podoba řeckého OJ Gregorios = bdělý , česky Řehoř ; Gregora (13 79- 82 Gregora campanarius), Gregorčík, Gregorec, Gregorek, Gregorář , Gregořica. Gregoriades (asi pořečtěné v době humanismu), Gregorička , Gregorovič (přivl astnění rodině), Gregořica, Gregořík , Gregurek, Gregůrek, Greguš, Gregar. Gregárek, Greger, Grég(e)r Greif - něm. A Greif = pohádkový pták nob (z domov. znamenO; též snad z něm. nář . A Greif = škvarek Greiner, Greinar - z něm . zn ě ní MJ Ktyně u Doupova, něm . Grein; z něm. sl. greinen = šklebit se Greši - A grešle = 1/ 4 českého groše: Greschl, Groschel, Grešla, Grešula Grázl, Grezl, Grézl - z něm. zn ění OJ Erasmus - Gressel; A grázl je druhotné: příjmení známého loupežného vraha, který žil na počátku 19. století, se stalo obecně užívaným označením lumpa apod. darebáka, uličníka. Gric, Gritz, Gryc - z něm . A Gri.itze =krupice Grigar - z OJ Gregor; viz tam; Grigarčík, Grigel, Griger, Grigerek Grill, Grillo - z něm. A = cvrček ; též z MJ Grillo v Bavorsku; Grillinger Grim, Grimm, Grym, Gryml - ze střhn.. příd. jm. grimme = zuřivý ; z MJ Grimma v Bavorsku a v Sasku Groesel - viz Grezl Grof, Gróf - viz Graf; Grofčík, Grofek, Grorlk Groh- něm. n ář. příd. jm. groh za spis. grau = šedý; Grohman(n), Groman Grol(l)mus(s) - viz Krolmus -56 -
Gn>s, Gross, Groz, Grose - něm. příd. jm. oss = veliký; zdrob.: Grosl, Gro(s)sl, Groskopf (velká hlava) Gn>s(s)man(n) - viz Gros; polopřípona -man(n) označuje , že jde o OJ Gn>spič - z něm. slož. Grosspietsch = velký Péťa Groš - z A označujícího malou minci; Grošek, Groška Gn:mlik -:- viz Grulich Gnlber, Grůber - z něm. A Grube = jáma, dů l , lom, údolí; též z něm. slož. Sandgrube = pískovna; z velmi častého MJ na území obývaném Němci; Grubl, Grubner, Grubhofer finďa, Grufík - z nář. podoby A grof, graf, ,iz tam Cinůich- z MJ Králíky, něm. Grulich; z něm. příd. jm. greulich = odporný; Grulík, Grůlík, Gruliš Gnmd, Grunt - z přejatého a něm. A Grunt = důl, údolí, strž; pozemek, statek; z MJ - tého na území obývaném Němci ; Grunta (též z názvu vsi u Kolína), Gruntský, Grunda, Gruncl, Grundman(n), Grund Joch, Grundza Cinmer, Griiner, Gryner- z MJ Grun Ciriinvald, Griinwald- 1387 G1Jmvald de Sbrasscowa; ze starého MJ u nás (5x éechách) a v krajích obývaných Němci Gn1s- něm. nář. příd. jm. i příjmení Grus za Gmss = veliký; též z lat. A grus = j eřáb ; Grusman(n) (polopřípona -man(n) označuje , že jde o OJ) Gruša, Grůša - ze slez. nář. slovesa grušiť = hluč e t ; někdy za Hruša - viz tam; v jidiš A sche = zapuzená manželka, tedy označení jejího syna; Grušák, Gruščík, Gruška píš podle ovoce) Gt-yga, Griga, Grygar - na Moravě za OJ Gregor - viz tam; Grygara, Grygarčík, Grygárek, Grygařík, Gryger, Grygerek Giint(h)er - stněm . OJ: gund = boj, heri = vojsko; bojovník ve vojsku; též Kintr, Kinter a Kyntera; Guntek Gurecký - z nář. a polského A gura, góra = hora; Gural ( = horal), Gurecký Giirtler - něm. A Gurtel = pasíř Guryča - viz Jurica Gut(h) - něm. příd. jm. dobrý, řádný , přívětivý ; u mdin s žid. předky z Gottesmann, překlad OJ Mojžíš = muž boží; Guta, Gutek, Gut(t)man(n) (u rodin s žid. předky za Tobiáš); slož.: Gutbier (dobré pivo), Gutknecht (dobrý sluha) apod. Gut(t)enberg - nejen z MJ Kutná Hora, něm. Kuttenberg, ale i z MJ v Bavorsku (4x) a v Rakousku; Guttenberger Guza - z nář. a polského A guz = velký knoflík, boule, nádor; nebezpečí ; Guzan, Guzík (knoflík) Guziur, Guziurek H Haas, Haase - z něm. A Hase = zajíc; z OJ Hasse, dom. podoby něm. OJ začínajících Hart-, např. Hartmann; někdy ze složenin jako Hasenkopf = zaječí hlava Háb, Haba, Hába- z OJ Havel- viz tam- se změnou b > v; nebo z OJ Habart - viz Eberhart; ze sl. habat = brát, l akotně si přivlastňovat ; habat se = těžce a pomalu jít; Habada, Habaj, Haba (ze sl.), Habala, Haban, Habán (A habán = č l e n sekty novokltěnců ; kolohnát, velká věc; míč ; troud na rozdě lávání ohně) , Habaň, Habáň, Habanec, Habaník, Habáník, Habáně, Habas, Habásko Habart - z něm. OJ Eberhart = silný jako kanec; též z OJ Hadbert: hadu = boj a běraht = skv ělý; stč. A habart = tělesný strážce; biřic ; Habarta, Habartík, Haberl (oslabeno a > e), Haberle Habel- z Havel- viz tam- se změnou v> b; Habelka, Hable (z ustrnulého 5. pádu) Haber - z MJ Habřina , něm. Haber; z něm. nář. podoby A Hafer = oves; Haberle, Hab(e)rman(n) Haběta - z OJ Hába - viz tam; Habětín, Habětínek (zdrob.) Habich, Hábich- z něm. A Habich = jestřáb - 57-
- Page 1 and 2: ) t( i F 1 < ) • f f. . ".../ l I
- Page 3 and 4: i nářečí, slov a termínů odbo
- Page 5 and 6: (1581 Šebestián Záblatský, Jiř
- Page 7 and 8: Tabulka nejčetnějších českých
- Page 9 and 10: V našich příjmeních se vedle p
- Page 11 and 12: -ta: přistupuje k částem slov (V
- Page 13 and 14: vykládat ze dvou i více MJ (např
- Page 15 and 16: Vápeník), potravinářů (Masař,
- Page 17 and 18: Poupě, Růžička, Fiala, Konvalin
- Page 19 and 20: a otců německé h o (alsaského)
- Page 21 and 22: které označovaly. V příjmeních
- Page 23 and 24: A Abel, Ábel, - z hebrejského A h
- Page 25 and 26: Balabán, Balaban - z tatarského A
- Page 27 and 28: dík, Benedka, Beneš ( 1146-48 Ben
- Page 29 and 30: řík (1403), Bořen (1402 Borzen d
- Page 31 and 32: č lověk) , Bubíř ; rez z s třh
- Page 33 and 34: Calda, Calta - 1399 Bušek 1'ečen
- Page 35 and 36: Čáp , Čápa - A čá p = pták;
- Page 37 and 38: Čump(e)l- patrně z něm . Schombe
- Page 39 and 40: Dobrovský - příd. jm. z MJ Dobro
- Page 41 and 42: žaludek přežvýkavcú ; tkanina;
- Page 43 and 44: (agi = hrot m e č e) nebo jejich o
- Page 45 and 46: Farník - A farník = přís luše
- Page 47 and 48: fívek - viz Fibich Flajšman - z n
- Page 49 and 50: Frenkel- viz Frankel Freumut, Fremu
- Page 51: fiiirtner, Gartner- z n ě m. A= za
- Page 55 and 56: Bal(l)ík - z něm. A Hal bing = p
- Page 57 and 58: Hauser- starým pravop. Houser; z M
- Page 59 and 60: Herb- p a trn ě z n ě m . p říd
- Page 61 and 62: Hnik, Hnyk - ze sl. hníkat = ječe
- Page 63 and 64: Hon - z OJ Johannes; Hón, Hond.l,
- Page 65 and 66: Brach (1390), Hrách - A hrách; Hr
- Page 67 and 68: - A husa; podle domov. znamení; .m
- Page 69 and 70: - z názvu bro uka; Chroustovský
- Page 71 and 72: jampel - z MJ Jamné, n ě m. Jamle
- Page 73 and 74: o a mě l ý; Jináček , Jině , J
- Page 75 and 76: Ia - A kabela = brašna, kapsa; vel
- Page 77 and 78: nia - z pol. A = k á n ě, d ravý
- Page 79 and 80: d)le - n ěm . zdrob. z OJ Gebharr,
- Page 81 and 82: n á p a dn ě ikles, n ěm . n á
- Page 83 and 84: zdrob. ; malá místnost , h av í
- Page 85 and 86: Kolísko - úprava vlivem přiro z
- Page 87 and 88: ilí ve ml ý n ě; z MJ Korce: odv
- Page 89 and 90: ·s - z OJ C h o tě bo r apod.; Ko
- Page 91 and 92: deřavý; Krause, Krausko, Krauskop
- Page 93 and 94: Kruták, Krutek (podle vlastnosti),
- Page 95 and 96: a- n á ř. = velká nádoba; Kufč
- Page 97 and 98: - , Kutlak- ze stč. A kutléř , t
- Page 99 and 100: l.alouček, Laloušek - zdrob. A la
- Page 101 and 102: aseato 1~ z OJ Aleksí nebo OJ Alex
Goliáš - podle biblické postavy filištínského<br />
obra Goliáše, poraženého Davidem; A<br />
goliáš = přezdívka velkému č l ověku ; podle<br />
domov. znamení; Golian, Golián, Golias<br />
Goll - z rakouského a švýcarského A Goll ,<br />
GoJ, Goll = blázen, hlupák; nář. znění z OJ<br />
Gall - viz tam; Golla, Golláň<br />
Gomola - z nář. A gomola = homole;<br />
přezdívka č l ověku podle tvaru hlavy<br />
Gonda- z maď. dom. podoby OJ Konrád;<br />
Gondáš, Gondek, Gondík<br />
Gongala, Gongol - nář. A gongol, gongola<br />
= halama<br />
Gopolt - z něm . OJ Gottbald: gott = búh,<br />
bald = odvážný<br />
Gorčica - z polského a nář. A hořčice ;<br />
z příd. jm. hořký; g za h vlivem polštiny<br />
nebo nářečí v němž nep robě hl a změna<br />
g > h; Gorčík<br />
GOrner - patrně z MJ Klíny u Litvínova,<br />
něm . Gohren; též Gorna v Sasku<br />
Gořalík , Gořalka - z A kořalka , to též<br />
příjm.; změna K v G vlivem výslovnosti;<br />
Gořula<br />
Got, Goth, Gott - ze střhn . A gote, gotte =<br />
pokřtěné dítě , kmotřenec , kmotr; též z OJ<br />
Gottfried - viz tam, Gotthart - viz tam<br />
apod.<br />
Gottfried, Gottfrid, Gottfrýd - něm. OJ =<br />
boží mír<br />
Gotthard, Gottharth - něm. OJ = v bohu<br />
silný; u nás kdysi uctívaný světec<br />
Gottlieb - něm. OJ = česky Bohumil<br />
Gottwald, Gottwald, Gotvald, Gotvalt -<br />
1598 Janovi Gotvaldovi ve vsi Žďáře blíž<br />
Trutnova; z něm. OJ: Gott = bůh , walten =<br />
vládnout; lidová etymologie "boží les" je<br />
mylná<br />
GOtz, Goetz - z OJ Gotthard - viz tam -<br />
apod. příp. -z; Gozl (zdrob.)<br />
Grab - z MJ, často složených, vyskytujících<br />
se v Čechách , Rakousku, Bavorsku, Sasku,<br />
Pruském Slezsku; Grabec, Grabař , Grábner,<br />
Grabovský; slož: Grabmiiller<br />
Grác, Graca, Gracík- z OJ Pankrác a pod.<br />
Gracias - z lat. gracias (dei) = díky(bohu);<br />
z OJ Gracián, lat. Gratianus, tj. náležejíá<br />
k rodu Graciů; pů va bný , milý;<br />
Graf, Gráf, Gref- (13 70 johanes dic. Gm<br />
de Zalezl); z něm. A Graf = hrabě; u rodi.G<br />
s žid. předky z harob = předříkávač modliteb;<br />
Grafek, Gráfik (zdrob.)<br />
Gráfnet(t)er, Gráfnetr- 1707 Přibram; z MJ<br />
Grafenod v západním Bavorsku<br />
Graif- viz Greif<br />
Gregor- něm. podoba řeckého OJ Gregorios<br />
= bdělý , česky Řehoř ; Gregora (13 79-<br />
82 Gregora campanarius), Gregorčík, Gregorec,<br />
Gregorek, Gregorář , Gregořica.<br />
Gregoriades (asi pořečtěné v době humanismu),<br />
Gregorička , Gregorovič (přivl astnění<br />
rodině), Gregořica, Gregořík , Gregurek,<br />
Gregůrek, Greguš, Gregar.<br />
Gregárek, Greger, Grég(e)r<br />
Greif - něm. A Greif = pohádkový pták nob<br />
(z domov. znamenO; též snad z něm. nář .<br />
A Greif = škvarek<br />
Greiner, Greinar - z něm . zn ě ní MJ Ktyně<br />
u Doupova, něm . Grein; z něm. sl. greinen<br />
= šklebit se<br />
Greši - A grešle = 1/ 4 českého groše:<br />
Greschl, Groschel, Grešla, Grešula<br />
Grázl, Grezl, Grézl - z něm. zn ění OJ<br />
Erasmus - Gressel; A grázl je druhotné:<br />
<strong>příjmení</strong> známého loupežného vraha, který<br />
žil na počátku 19. století, se stalo obecně<br />
užívaným označením<br />
lumpa apod.<br />
darebáka, uličníka.<br />
Gric, Gritz, Gryc - z něm . A Gri.itze =krupice<br />
Grigar - z OJ Gregor; viz tam; Grigarčík,<br />
Grigel, Griger, Grigerek<br />
Grill, Grillo - z něm. A = cvrček ; též z MJ<br />
Grillo v Bavorsku; Grillinger<br />
Grim, Grimm, Grym, Gryml - ze střhn..<br />
příd. jm. grimme = zuřivý ; z MJ Grimma<br />
v Bavorsku a v Sasku<br />
Groesel - viz Grezl<br />
Grof, Gróf - viz Graf; Grofčík, Grofek,<br />
Grorlk<br />
Groh- něm. n ář. příd. jm. groh za spis. grau<br />
= šedý; Grohman(n), Groman<br />
Grol(l)mus(s) - viz Krolmus<br />
-56 -
Change language