D. Moldánova_Naše příjmení (2010)
Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová
Fryc, Fryč - viz Fric, Frič ; Fryčák, Fryček , Fryčka Frýd, Frýda - viz Frida; Frýdl, Frýdecký, Frýdek (též z MJ) Frydrych - viz Freidrich; Frydrychovský (přiv l. ) , Frydrýn, Frydryszek, Frydryšek, Frydrýšek Fryml - viz Friml Frynta - viz Frinta Frypés, Frýpes - z MJ Přebuz, něm. Fri.ihbuss, 1785 Fri.ibis, Fri.ipas, J847Friebes Frýs, Frýz - přís lušník germánského kmene Frísú; frýzské sukno; z MJ Březná u Zábřeha, něm. Friese; Frýsa, Frýza, Frýzek, Fryzelka, Frýželka, Frýzl Ftáček - zdrob. A pták, nespis. fták; Ftáčník (zaA i příjm. Ptáčník) Fučík - ze sl. fučet , fičet; ztřeš t ěný č l ověk ; Fuček,Fučela, Fučíkovský,Fučila Fugl, Fuglík - z něm . A Vogel = pták; viz Fogl a Vogel; Fugliček Fiigner - ze s třhn. sl. vi.iegen = uvádět do pořádku , púsobit, aby se n ěco stalo; Fikner Fuchs- něm. A Fuchs = liška; přenes. člověk lstivý, mazaný, rezavý; též podle domov. znamení; Fuchsa, Fuchsík, Fuks, Fux Fuka - ze sl. foukat; též A Fuka = štěrb ina; Fukač ( = též truba č), Fukal, Fukan Fulek, Fulík, Fulin - snad ze starého něm. OJ Fulchard Funda - ze sl. funět ; Fundák, Funěk, Fuňka Funk - buď z příjm. Funěk , nebo z něm. A Funke = jiskra; též z n ěm . n ář . A Funk za Fink = pěnkava Fiirbach, Fiirbacher - z něm. slož. = před potokem; podle místa v obci Furman - viz Forman; Furmančík, Furmánek Furmandel - viz Formandl pod Forman Furst, Fiiršt - z něm . A Flirst = kníže; neznamená to označení šlechtického púvodu, ale ironické označení č l ověka, který se choval jako kníže, ev. byl knížeti fyzicky podobný; n ěkdy za First - viz tam; Fiirstl Fusek, Fúsek - z A vous, vousek, nar. fousek; z něm. A Fuss = noha; Fuska, Fúska,Fusko,Fuss,Fussek G Gába - z OJ Gabriel - viz tam; Gabal, Gabalec, Gabčo, Gabiga, Gabík (zdrob.) Gábor, Gabor - m aď. znění OJ Gabriel: Gaborčík , Gáborík, Gabovič Gabrhel- z OJ Gabriel vsunutím hiátového -h- a zánikem -i- ; Gabrhelík Gabriel - z hebr. OJ gabri él = búh je silný. búh je moje síla; Gabrik, Gabriš, Gábriš, Gabrlík, Gabryš; viz též Kabrhel Gajda - A gajdy = dudy; hanácky gajdat se = toulat se; Gajdácz, Gajdáč, Gajdáček, Gajdečka, Gajdík, Gajdoš (potulný šumař) , Gajdošík, Gajdušek, Gajdůšek, Gajdušík, Gajdrica Gajer, Gaier, Gayer- z MJ Gajer, ves u Litomyšle; Gayerau u Lítova na Sokolovsku. Geier několikrát jako MJ mimo naše území: z MJ Kyjov na Moravě , něm. Gaya; z něm. A Geier = sup, též něm. n ář. = výr Gál, Gáll, Gal, Gall- z maď. podoby lat. OJ Gallus, česky Havel - viz tam; z něm . n ář. příd . jm. gal za spis. gelb = žlutý Gala, Galia, Gála - viz Gál; na Rožnovsku A gala = název rostliny ďáb lík bahenní: Galan, Galanda ( = též zálety, námluvy), Galanda, Gal(l)as, Galásek, Galaš, Gal(l)at, Galatík, Galčík, Galda, Galeta, Galiček,Galík,Galla,Gallo Galamb - z maď. A galamb = holub; Galambica, Galambos, Galamboš Gabler- z MJ Jablonné, něm. Gabel; podobná MJ i mimo naše území Galus, Gallus - OJ z lat. = obyvatel Galie. Kelt; čes k y Havel; lat. A gallus = kohout Galuška - z maď. A = haluška, dnli1 těs tov i ny; Galusek (vlivem přirozené h o rodu) Gargalík - mor. A gargula = karkule; na Hané = p l átě ný če p ec; Gargalík, Gargel,Gargela, Gargoš, Gargula, Gargulák -54-
fiiirtner, Gartner- z n ě m. A= zahradník, tj. _ lník s malou výměrou pozemků Gašpar- z OJ Kašpar - viz tam; Gašparec, Gašparek, Gašpárek, Gašparik., Gašparovič (přivl.) Gašpařík , Gašper, Gašpera.. Gaš perák, Gaš perik. Gauč Gautsch - ve starých n ěm. textech 1350) Kaucz = Sk ut eč; podobné MJ je ,- asku; též z MJ C h ou č u Bíliny, n ě m. utz - chání; tlachal nář. A gavenda = povídání, Wvták - dom. podoba OJ Havel - viz tam; Gavlas, Gavlik, Gavlovský, Gavula, Gavura, Gawlas, Gawlik, Gawlowski Gazda - lašsky a morsl. A gazela = hos p odář , aMník; Gazdečko , Gazdas, Gazdík; srov. - zda Gcbauer - ze s třhn . A gebúr = spo lu občan , ed, obča n Cir.bhard, Gebhard, Gebrahrdt - sthn. OJ: ~ba = dar a hart = tvrdý, pevný; oslabené: Gebert, Gebrt; též Kebhart, Kebert Gcier- viz Gajer Gd.lnar, Gellner - z n ěm. A Goldner = mík ve zlatém dole ; též z MJ Jelení, ::- rým pravop. Gelenj, něm. příp. -er kppert - n á ř. za Gebert - viz Gebhart; Geprt _ lache = zářez , označe ní ; = muž s označe ~_ín oš t ěp em 6crl.ický - odvoz. z MJ Gbrlitz = Zhoře l ec; Gerlich,Gerlik ~ ěpem OJ G~rmar = proslavený Cicršl- z něm . A Gerstl = j ečmín e k = Jeřábek ; Gibián, Gibian - lat. OJ; Giba, Gibala, Gibas, Gibiš Gil, Gill - zkr. OJ Agilius, varianta OJ Agidius =Jiljí - viz tam; n ěkdy ze strnn. A gi.ille = louže; Gilar Gintr - viz Gi.inter Girgel, Girgal - zdrob. z něm. n ář. podoby OJ Georg =Ji ří- viz tam; též z p říjm . Jirgal, J psáno G; viz Jirgl; Girg, Girgaš, Girgel Girsa- sta1ým pravopisem (G = J) zapsané příjm. Jirsa z OJ Jiří- viz tam Glabasňa, Glabazňa - hanácky A g l abézňa =huba Glac - z MJ Glatz v Bavorsku, Ra kousku a v Kladsku Glajch- viz Gleich a K.leych Glanc, Glanz- z něm. a přeja tého A Glanc = lesk; na kov bohatá ruda Glaser, Glasar, Glazar, Glázr - něm. A Glaser = sklenář , sklář ; ně kdy z MJ Neblažov, n ě m. Glasau, Klažry, něm. Glaser = Sk l e ně n á , Glasdorf apod. Gleich, Glejch, Kleych, Glajch - z něm . a přejatého A Gleich, glajch = rameno vah, j azýček na vahách; váhy; rovina; srov. i zednický termín glajcha Glogar, Gloger, Glogr - z MJ Glogau , Hlohov ve Slezsku Glos - z konce n ěm . OJ Nikolaus; ze s třhn. kloz = klacek, hrouda, klín; též K.loss; Glosík Gloser, Glozar - viz Glaser Goga - s třhn . příd . jm. gogel = rozpustilý, veselý; Gogal, Gogela Goj - hebrejské oz načení jin ově rce Goláň - z nář. a polské ho příd. jm. golý = holý; Gol, Gola, Goláň , Golas, Golasovský, Golec, Golich, Golik, Golik, Golka Gold, Golda - z něm. A Gold= zlato; z MJ: Goldbach (Zlatý potok), Goldberg(er) Zlatý kopec), Goldenstein (Zlatý kámen) Goldham(m)er (Zlatý mlýn) apod. Goldschmid, Goldschmit, Goldschmied, Goldschmiedt,Goldschmid, Goldšmid rúzně zapsané n ěm. příjm . z A = zlatník -55 -
- Page 1 and 2: ) t( i F 1 < ) • f f. . ".../ l I
- Page 3 and 4: i nářečí, slov a termínů odbo
- Page 5 and 6: (1581 Šebestián Záblatský, Jiř
- Page 7 and 8: Tabulka nejčetnějších českých
- Page 9 and 10: V našich příjmeních se vedle p
- Page 11 and 12: -ta: přistupuje k částem slov (V
- Page 13 and 14: vykládat ze dvou i více MJ (např
- Page 15 and 16: Vápeník), potravinářů (Masař,
- Page 17 and 18: Poupě, Růžička, Fiala, Konvalin
- Page 19 and 20: a otců německé h o (alsaského)
- Page 21 and 22: které označovaly. V příjmeních
- Page 23 and 24: A Abel, Ábel, - z hebrejského A h
- Page 25 and 26: Balabán, Balaban - z tatarského A
- Page 27 and 28: dík, Benedka, Beneš ( 1146-48 Ben
- Page 29 and 30: řík (1403), Bořen (1402 Borzen d
- Page 31 and 32: č lověk) , Bubíř ; rez z s třh
- Page 33 and 34: Calda, Calta - 1399 Bušek 1'ečen
- Page 35 and 36: Čáp , Čápa - A čá p = pták;
- Page 37 and 38: Čump(e)l- patrně z něm . Schombe
- Page 39 and 40: Dobrovský - příd. jm. z MJ Dobro
- Page 41 and 42: žaludek přežvýkavcú ; tkanina;
- Page 43 and 44: (agi = hrot m e č e) nebo jejich o
- Page 45 and 46: Farník - A farník = přís luše
- Page 47 and 48: fívek - viz Fibich Flajšman - z n
- Page 49: Frenkel- viz Frankel Freumut, Fremu
- Page 53 and 54: Gn>s, Gross, Groz, Grose - něm. p
- Page 55 and 56: Bal(l)ík - z něm. A Hal bing = p
- Page 57 and 58: Hauser- starým pravop. Houser; z M
- Page 59 and 60: Herb- p a trn ě z n ě m . p říd
- Page 61 and 62: Hnik, Hnyk - ze sl. hníkat = ječe
- Page 63 and 64: Hon - z OJ Johannes; Hón, Hond.l,
- Page 65 and 66: Brach (1390), Hrách - A hrách; Hr
- Page 67 and 68: - A husa; podle domov. znamení; .m
- Page 69 and 70: - z názvu bro uka; Chroustovský
- Page 71 and 72: jampel - z MJ Jamné, n ě m. Jamle
- Page 73 and 74: o a mě l ý; Jináček , Jině , J
- Page 75 and 76: Ia - A kabela = brašna, kapsa; vel
- Page 77 and 78: nia - z pol. A = k á n ě, d ravý
- Page 79 and 80: d)le - n ěm . zdrob. z OJ Gebharr,
- Page 81 and 82: n á p a dn ě ikles, n ěm . n á
- Page 83 and 84: zdrob. ; malá místnost , h av í
- Page 85 and 86: Kolísko - úprava vlivem přiro z
- Page 87 and 88: ilí ve ml ý n ě; z MJ Korce: odv
- Page 89 and 90: ·s - z OJ C h o tě bo r apod.; Ko
- Page 91 and 92: deřavý; Krause, Krausko, Krauskop
- Page 93 and 94: Kruták, Krutek (podle vlastnosti),
- Page 95 and 96: a- n á ř. = velká nádoba; Kufč
- Page 97 and 98: - , Kutlak- ze stč. A kutléř , t
- Page 99 and 100: l.alouček, Laloušek - zdrob. A la
Fryc, Fryč - viz Fric, Frič ; Fryčák, Fryček ,<br />
Fryčka<br />
Frýd, Frýda - viz Frida; Frýdl, Frýdecký,<br />
Frýdek (též z MJ)<br />
Frydrych - viz Freidrich; Frydrychovský<br />
(přiv l. ) , Frydrýn, Frydryszek, Frydryšek,<br />
Frydrýšek<br />
Fryml - viz Friml<br />
Frynta - viz Frinta<br />
Frypés, Frýpes - z MJ Přebuz, něm. Fri.ihbuss,<br />
1785 Fri.ibis, Fri.ipas, J847Friebes<br />
Frýs, Frýz - přís lušník germánského kmene<br />
Frísú; frýzské sukno; z MJ Březná u Zábřeha,<br />
něm. Friese; Frýsa, Frýza, Frýzek,<br />
Fryzelka, Frýželka, Frýzl<br />
Ftáček - zdrob. A pták, nespis. fták; Ftáčník<br />
(zaA i příjm. Ptáčník)<br />
Fučík - ze sl. fučet , fičet; ztřeš t ěný č l ověk ;<br />
Fuček,Fučela, Fučíkovský,Fučila<br />
Fugl, Fuglík - z něm . A Vogel = pták; viz<br />
Fogl a Vogel; Fugliček<br />
Fiigner - ze s třhn. sl. vi.iegen = uvádět do<br />
pořádku , púsobit, aby se n ěco stalo; Fikner<br />
Fuchs- něm. A Fuchs = liška; přenes. člověk<br />
lstivý, mazaný, rezavý; též podle domov.<br />
znamení; Fuchsa, Fuchsík, Fuks, Fux<br />
Fuka - ze sl. foukat; též A Fuka = štěrb ina;<br />
Fukač ( = též truba č), Fukal, Fukan<br />
Fulek, Fulík, Fulin - snad ze starého něm.<br />
OJ Fulchard<br />
Funda - ze sl. funět ;<br />
Fundák, Funěk, Fuňka<br />
Funk - buď z příjm. Funěk , nebo z něm. A<br />
Funke = jiskra; též z n ěm . n ář . A Funk za<br />
Fink = pěnkava<br />
Fiirbach, Fiirbacher - z něm. slož. = před<br />
potokem; podle místa v obci<br />
Furman - viz Forman; Furmančík, Furmánek<br />
Furmandel - viz Formandl pod Forman<br />
Furst, Fiiršt - z něm . A Flirst = kníže;<br />
neznamená to označení šlechtického púvodu,<br />
ale ironické označení č l ověka, který<br />
se choval jako kníže, ev. byl knížeti fyzicky<br />
podobný; n ěkdy za First - viz tam; Fiirstl<br />
Fusek, Fúsek - z A vous, vousek, nar.<br />
fousek; z něm. A Fuss = noha; Fuska,<br />
Fúska,Fusko,Fuss,Fussek<br />
G<br />
Gába - z OJ Gabriel - viz tam; Gabal,<br />
Gabalec, Gabčo, Gabiga, Gabík (zdrob.)<br />
Gábor, Gabor - m aď. znění OJ Gabriel:<br />
Gaborčík , Gáborík, Gabovič<br />
Gabrhel- z OJ Gabriel vsunutím hiátového<br />
-h- a zánikem -i- ; Gabrhelík<br />
Gabriel - z hebr. OJ gabri él = búh je silný.<br />
búh je moje síla; Gabrik, Gabriš, Gábriš,<br />
Gabrlík, Gabryš; viz též Kabrhel<br />
Gajda - A gajdy = dudy; hanácky gajdat se =<br />
toulat se; Gajdácz, Gajdáč, Gajdáček,<br />
Gajdečka, Gajdík, Gajdoš (potulný šumař)<br />
, Gajdošík, Gajdušek, Gajdůšek, Gajdušík,<br />
Gajdrica<br />
Gajer, Gaier, Gayer- z MJ Gajer, ves u Litomyšle;<br />
Gayerau u Lítova na Sokolovsku.<br />
Geier několikrát jako MJ mimo naše území:<br />
z MJ Kyjov na Moravě , něm. Gaya; z něm.<br />
A Geier = sup, též něm. n ář. = výr<br />
Gál, Gáll, Gal, Gall- z maď. podoby lat. OJ<br />
Gallus, česky Havel - viz tam; z něm . n ář.<br />
příd . jm. gal za spis. gelb = žlutý<br />
Gala, Galia, Gála - viz Gál; na Rožnovsku A<br />
gala = název rostliny ďáb lík bahenní:<br />
Galan, Galanda ( = též zálety, námluvy),<br />
Galanda, Gal(l)as, Galásek, Galaš,<br />
Gal(l)at, Galatík, Galčík, Galda, Galeta,<br />
Galiček,Galík,Galla,Gallo<br />
Galamb - z maď. A galamb = holub; Galambica,<br />
Galambos, Galamboš<br />
Gabler- z MJ Jablonné, něm. Gabel; podobná<br />
MJ i mimo naše území<br />
Galus, Gallus - OJ z lat. = obyvatel Galie.<br />
Kelt; čes k y Havel; lat. A gallus = kohout<br />
Galuška - z maď. A = haluška, dnli1 těs tov i <br />
ny; Galusek (vlivem přirozené h o rodu)<br />
Gargalík - mor. A gargula = karkule; na<br />
Hané = p l átě ný če p ec; Gargalík, Gargel,Gargela,<br />
Gargoš, Gargula, Gargulák<br />
-54-
Change language