03.11.2019 Views

D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Dobravá Moldánová

Dobravá Moldánová

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

Dunda, Dundáček - ze sl. dundat = pít;<br />

přez d ívka opilci ; Dundáček , Dundálek,<br />

Dundych, Dundek, Dunděra<br />

Dunder, Dundr - střhn. A donder, něm.<br />

Donner = hrom; též viz Dunda<br />

Dunka - A dunka = dýn ě ; A duna = prkénko<br />

(hornický termín); Duňka ( = dýně ), Dunička,<br />

Duněk , Duník, Dundun ( = pole<br />

na soukenickém rámu)<br />

Dunovský - z MJ Dunovice u Strakonic<br />

Důra - z žen. OJ ře c . pů vo du Doroth(e)a =<br />

darovaná; Dura, Durák, Duras (1372 Venceslaus<br />

Dums, 1460 Jan řečený Dums<br />

z Želenic)<br />

Duran - z laš. nář. příd . jm. durný = silný,<br />

ale přih lou p l ý ; bláznivý; Duroň, Durych<br />

Durda - ze sl. durdit se = zlobit se; v krkonošském<br />

n ář. pyšnit se; Durďák , Durdík,<br />

Durdil, Durdinec, Durdoň , Duroň<br />

Ďuriš - ze slovenštiny. ; z dom. podoby OJ<br />

Jiří ; Ďurica, Ďurin a, Ďurko ad.<br />

Dus, Dusík - ze sl. dusit = rdousit, trhat,<br />

pře n es . naléhat; mor. nář. s chutí jíst; A<br />

dusík = těžší vězen í , mu č i cí nástroj; Dusil<br />

(ze sl. dusit), Dusílek, Duska<br />

Duspiva - už ve s t č . přezd ívk a č l ověku ,<br />

kte1ý hodn ě pije; Duspíva, Duspěva<br />

Duša - z A duše; z OJ Duchoslav; Dušák,<br />

Dušan, Dušánek, Dušátko, Dušek (63.<br />

n e j čas t ě j š í če ské příjm e ní ; 1572 Duchoslav<br />

jinak Dušek), Dušenka, Du š ička , Dušík,<br />

Dušil (ze sl. dušit se = mor. n ář. dušovat<br />

se), Duška (též lid. název rostliny m a t eř í­<br />

doušky; viz též Douša), Dušátko, Dušta,<br />

Duštíra, Du š tíř<br />

Dvorný - z příd. jm. = zdvo řil ý , kdo jedná<br />

jemně, ušlechtilým z působem; Dvorník,<br />

Dvornický<br />

Dvorský - z MJ Dvúr, Dvory; č l ověk<br />

z velkého statku, ze dvora<br />

Dvořák - 4. n e j čas t ějš í české příjme ní ; A<br />

dvořák = svobodník , velký sedlák, hospodář<br />

velké usedlosti; dříve též = dvorský<br />

služebník; Dvořáček (141 n e j č astější če s­<br />

ké p říjm e ní ; zdrob.), Dvořan<br />

Dybal, Dýbal - příč. n á ř. sl. dybat = chodit<br />

po šp i čkác h ; n e j asně mluvit; Dyba, Dybala,<br />

Dybalík<br />

Dydek - nář . A dydek = pták dudek; viz<br />

Dedek a Dudek<br />

Dykas, Dykast - z ř ec. A dykast = soudce;<br />

příjm . vzniklé v období humanismu; Dyk,<br />

Dykovec (též snad z OJ Benedikt)<br />

Dýma - ze sl. dýmat = dmychat; z A dým =<br />

kouř; viz Dejm; Dymáček , Dymák, Dýmal,<br />

Dýmák (též = měc h dud), Dýmáček,<br />

Dýmek, Dýmeš<br />

Dynybyl, Dynybíl - deformované n ěm.<br />

Di.innesbier - viz Dienstbier<br />

Dyrynk - z názvu n ě m. kmene Durynkú;<br />

srov. příj m . Sasín, Šváb, Prušák apod. ;<br />

Dyrynek<br />

Dytrich, Dytrych, Dyttrich - z n ěm . OJ.<br />

Dietrich = vládce lidu ; Dytrt<br />

E<br />

Eben - z něm . příd . jm. eben = rovný;<br />

mnohokrát MJ v Rakousku a Bavorsku<br />

Ebenstreit - 1 71 O Frydrych Ebenstreit, soused<br />

horšovotýnský; z n ě m. slož. heben =<br />

zač ít , streit = hádka, svár; tedy = zač ni<br />

svár! ; púv. přez dívka hádavému<br />

Eber- n ě m. A Eber = kanec; zkr. za n ěm. OJ<br />

Eberhart, tj. silný jako kanec; Eberhalt,<br />

Eberhard, Eberhart, zdrob.: Eberl, Eberle,<br />

Ebrl (též z OJ Abraham), Ebert, Eberth,<br />

Ebr, Ebrt, Evert<br />

Ecer, Ečer, Etčer , Etscher- z MJ Etz, dvě<br />

samoty v Bavorsku<br />

Eck, Ek - z časté ho MJ v Bavorsku a Rakousku;<br />

někd y zkr. z OJ Eckharclt; Eckert,<br />

Eckl, Eckel (zdrob.), Ekl<br />

Eckart - ze stněm. OJ Eckhart: ecke = roh,<br />

ostří a hart = tvrdý, pevný; Ekardt, Ekart,<br />

Ekhart (1540 Jan Ekhart z U11vínovic),<br />

Ecker, Eckert, Eckerth, Ekert, Ekrt,<br />

Egert, Egrt<br />

Eder, Edr - z čas t é h o rak. a bav. MJ Oed =<br />

samota; z něm. A Ód = samota<br />

Efenberk, Effenberg - z MJ ve Štýrsku<br />

a Horních Rakousích; Effenberger<br />

Egem - ze stněm. OJ Agiman nebo Egiman<br />

- 46-

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!