D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

žaludek přežvýkavcú ; tkanina; v 16. stol.
nadávka; na Moravě = pletená čep i čka pod
klobouk; Dršťák, Drštička, Držka
Drtil- ze sl. drtit = drobit, stále mluvit o témž,
cupitat apod.; Drtina (A drtina = pilina;
v podkrkonošském nář . malý č lověk; v n ář .
u Kdyně mluvka; špatná chalupa), Drtílek
Drůbek- viz Drobek; z A drúbky = drúbeží
vnitřnosti apod .; Drůba
Drudík- zdrob. mor. n ář. A druda = kdo se
toulá po nocích; v nář. u Litomyšle =
mluvka
Drvota - z A drvo = dřevo ; Drvoštěp,
Drvola (spíše za Drmola)
Dryják, Dryák, Driák - stč. A dryák =
protijed; lék, hustá šťáva; povidla z bezinek;
snad i Dryje, Dryk
Drzka - z stč. příd. jm. drzký = smě lý ,
odvážný, později vše t ečný, nestoudný
Držka - z OJ Držislav, Držikraj; někdy za
Drška - viz tam; Držata
Dřevo - A dřevo; Dřeva, Dřevěný (z příd.
jm. přezdívka neobratnému), Dřevínek,
Dřevojan, Dřevojánek (bu ď mor. nářeční
+ , nebo slož. A dřevo a OJ Jan); z MJ:
Dřevecký, Dřevický, Dřevíkovský, Dřevíkovský
Dřímal - příč . sl. dřímat ; Dřímalka
Dřízhal - příč. sl. dřízhat = štípat třísky (stč.
A dřiezha = tříska) , s třeskem lámat; Dřízal
(zh >z vlivem výslovnosti)
Dub - 1367 Ondrzeg Dub; z názvu stromu;
též z MJ; Duba, Dubák, Dubanovský,
Dubanský (přiv l. rodině ), Dubas, Dubčák
(zhrub.; též z MJ Dubčany u Žatce,
u Litovle), Dubček, (1437 in villa Dubczek,
j ohannes Dubczek de ib.; zdrob.;
i z MJ), Dubčík, Dubec (1379 Duchoň
Dubecz), Dubek, Dubík, Dubový (přenes.
= tvrdý, nechápavý), Duběda
Duban - z MJ Dubany u Ch rud imě ,
u Libochovic, u Pros těj ova; Dubánek (1491
Jindřich Dubánek z Duban)
Duben- spíš z MJ Dubné, Dubno a pod. než
z názvu měs íce duben ; Dubina (A dubina
= dubový les, též z MJ Dubiny u Dvora
Králové), Dubín, Dubinský, Dubnický
Duhovec, Dubovský - z MJ Dubová, Dubovice,
Dubovka, Dubovsko (samota u Benešova)
aj. ; Dubovecký, Dubovický
Dubský - z MJ Dub, Dubá, Dubí, Dubsko,
Duby
Dubrava - A d(o)ubrava = dubový les;
Dúbravčák, Dúbravka, Dubravský apod.
Duda- 1088; A duda =dudák; pták dudek;
též ze sl. dudat = hrát na dudy; Dudadík,
Dudák, Dudáš, Dudič, Dudík (1517 Pavel
Dudík; zdrob.), Dudadík, Dudka, Dutka
(spodobou), Dudych, Dudycha
Dudač - A dudač = spíš výrobce dud než
dudák; Dudáček, Dudař, Dudárek
Dudek- z názvu ptáka; u Jind řichova Hradce
= dudák; polský třígroš - viz i Dedek,
Dydek
Dudla - A dudla = brbla; ze sl. dudlat =
v nář. brumlat, pobrukovat si; sát, žmoulat;
žvatlat; Dudl, Dudlák (zhrub.), Dudlíček
(zdrob.), Dudlík
Dudr, Dudra -
bručet
ze sl. dudrat = hubovat,
Dufek, Duffek - chybným čtením starého
zápisu příjm. Dušek (viz tam) s dvojím
dlouhým s; Dufka
Duha- 1544; A duha; podle domov. znamení;
stč. A duha = modřina ; A duha též =
dužina (ohnutá deska na sudy); Duháček,
Duhan, Duhoň (též snad z dúhon, s t č .
právní termín; též místo, kudy se pouští
voda), Duhonský
Duch - s t č. A duch = dech; též zkr. OJ
Duchoslav - to též příjm.; Ducha, Duchač,
Ducháč, Ducháček, Duchan, Duchaň
, Duchatsch (poněmč. způsobem
zápisu) Duchna (též = veliká naditá peřina),
Duchňák , Duchek (1433 Duchkoni
alias Dussoni, 1551 Duchoslav jinak Duchek
Lemberger), Duchoň
Dulík - z A dů lek , prohlubeň; snad přezdívka
č l ověku s důlkem na bradě , podle
místa, kde měl pole či stálo jeho stavení;
Dulíček, Dulína, Dulínek, Dulka, Dulovec
(z MJ Důl)
Duka - A duka = důlek , v krkonošském nář.
též= děva
- 45-