D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

dictus Drahon), Drahoš, Drahošan, Drahota,
Drahuta, z MJ: Drahanský, Drahonínský,
Drahoňovský, Drahotínský,
Drahotský, Drahotušský
Drahorád - 14. stol.: Běta Drahorady; kdo
draho prodává; Drahokoupil (příjm.
opačného významu); Drahovzal
Draksel, Draksl - z něm. A = soustružník;
Draslar, Drasler (z něm. n ář. A Draxler,
spis. Drechsler = soustružník)
Drápal - z příč. sl. ; Drapák (nástroj na
drápánO, Drápala, Drápalík, Drápela,
Drapka, Drapl
Drásta- 1542 syn]akuba Drásty; A drásta =
tříska ; též z MJ Drásty u Prahy; Drastík
(zdrob.); též ze sl. d rásat: Drásal, Draslík;
snad sem patří i Drázda, Drázdík (též MJ
Drazdy)
Drašner, Drašnar - z MJ Dražejov u Dubé
a Dražeň u Manětína , obě z něm . Draschen
Drašťák , Draštík, Draštata - stč . sl. drastit
se = vzpírat se, výchč. nář. = ježit, zlobit se;
nář . u Kdyně drástat = žvástat; draštět
stávat se drsným
Dražan - z MJ Dražov, Dražovice apod.
Dražďák - ze sl. dráždit nebo z MJ Dražda,
Drazdy; Drážďanský
Dražek- 1367, 1510; z OJ Dražeslav, Draživoj,
Drahoslav, Drahomil apod.; Dražík,
Dražka (A dražka = žlábek), Dražný,
Dražník, Dražský (z A draha = pastv i ště)
Drba, Drbal- 1384 Hinkonis dicti Drbal; ze
sl. drbat; nejen kdo se drbe, ale i kdo drbe,
tj. pomlouvá; Drbálek, Drhlík, Drbola,
Drbota, Drbout, Drbul, Drbůl , Drbušek,
Drbout; slož: Drbohlav
Drda - A drda = neposeda; v nář. u Ronova
= mluvka; ze sl. drdat = pospíchat, jít
drobným spěšným krokem; Drdácký, Drdáček
, Drdaj, Drdák (zhrub.), Drdek
(zdrob.), Drdel, Drdla, Drdliček, Drdlík,
Drdoš
Drdla - ze sl. drdlat = bublat; bru če t;
Drdlík, Drdel
Drechsler - něm . A = soustružník
Dresler, Dressler, Drosler - z MJ Tvrdoslav
u Klatov, něm. Dróslau; též z něm. A
Drechsler = soustružník; Drexler
Drb, Drha, Drbal - 13 79 pars Drha ; ze sl.
drhat = chvě t se, trhat, škubat; Drháč ,
Drgáč ( = pták chřásta l ; ře h tačka, ro ln ička),
Drhlík (ze sl. drhnout = dřít) , Drhlička
(nástroj na čiště n í lnu)
Driák viz Dryják
Drlík - 1380 Procopio dieto Drlik; stč. příd.
jm. drlý = čilý , svižný, rychlý; Drla, Orliček
(srov. stč. A drlicě = chocholouš),
Drlička , Drlý
Drmla - A drmla = brnkačka, nástroj
k vyluzování bručivých zvuků; Drmola
(též ze sl. drmolit, nejen spěšně mluvit, ale
i drobit, mačkat) , Drmota
Drnek - zdrob. A drn (to též příjm.) =
trávník; jeho kus vyrytý s kořeny ; Drnák,
Drnec, Drnka, Drnovec (obyv. jm. z MJ
Drnov u Slaného), Drnovský (z MJ Drnov,
Drnovice - tř i krát na Moravě)
Drobek - z příd. jm. drobný, ze sl. drobit;
Drobec, Drobeček, Drobena, Droběna ,
Drobík, (1401 Drobiconis), Drobil (ze sl.
drobit i ve významu třást někým , hanliv ě o
někom mluvit), Drobílek, Drobilič , Drobilík,
Drobiš
Drobník -A drobník = kdo prodává droby,
vnitřnosti ; též z příd. jm. drobný, to též
příjm; Drobňák , Drobníček, Drobník
Drochýtek, Drochytka -
trochýtek = troška
zkomolené A
Drottner - něm . A Drottner = výrobce drátu;
též odvoz. z něm . nář. A Tratt = pastvina
Drozd - 1444; pták; Drozda (nář. ll Štramberka,
na Chodsku za drozd), Drozdek,
Drozdík, Drozen (nář. v Krkonoších za
drozd), Drozný, Drož (nář. na vých. Moravě
za drozd)
Drožď - z A droždí; Droždiak, Drožďář (A
drožďář = prodavač kvasnic); Drožďovský
(z MJ Drozdov ll Hořovic a Zábřeha)
Drs - zkr. z příd. jm. drsný (stč. drstný); ze
s t č. OJ Drslav a to z Držislav; Drsek
(zdrob.; = též druh ryby), Drska, Drstka,
snad též Dršák, Deršák (někdy i z stč . A
dršlák = cedník), Dršata, Deršata (-evsuvné)
Drška, Drštka - 1392 Drsstka, 1399 job.
Dn;czka; viz i Drstka pod Drs; dršťky =
- 44 -