D. Moldánova_Naše příjmení (2010)
Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová
kus železa bez strusky těžký asi 100 kg; z n ě m. A Deu! = hrouda nezpracovaného kujného železa Dejm- 1385 Ulricus dictus Dy m; z A dým = kouř ; patrn ě i = kudrnatý č l ověk ; Dejmek, Dejmal (ze sl.), Dejmalik, Démal (hanác. n á ř .) ; stejného výzmanu je příjm . Ča dek a pod. viz Ča d Děkan - z A; čes tný titul správce farnosti apod.; přezdívka někomu , kdo bydlel v budově děka nství , ev. ironická přezdív ka; Děkánek,Děkaník,Děkanovský Demel - z něm. OJ Dagomar, Thiemo, Thomas a pod; zkomol. něm . příjm . Temml, Theml; Deml, Demela, Demele Demeter - z řec. OJ Démétrios = náležející matce země Démétér, rusky Dimitrij; Demetr, Demčák, Demeš, Demčík , Demiš Denk - střhn. příd. jm. tenk = levý; Denke (s třhn. A tenke = l evička ) , Denker Derner, Dorner, Dorner - z MJ v Rakousku a Bavorsku; též z n ěm . A Dorn = trní Desort, Dezort - z francouzské ho de Sart; 1599 jeden Valon de Sarth huť strašickou zvelebil; Desolda (zkomol.) Deutsch, Deutschmann - z n ě m. národ. jm. = Něm ec ; Deutschar, Deutscher; Dajč , Daič, Déč , Déček (počeš t. podoby); viz též Tajča, Téč Devera, Děvěr - stč. A d eve ř = manželúv bratr, švagr; na Šumavě nář. sl. devěřit se = sem tam se pohybovat Devetr, Dewetter- snad z n ě m. OJ Theudoart, Deward ; příp. -er ozna č uj e příslušnost ; snad i z francouzského de Wetter; Devera Diblík - 1556 Diblík z Otína, A diblík= ďáblík; světé lko nad mo čá l em ; Diblíček (1479 Sigismundus dictus Dibliczek), Dibelka Dienstbier- 1 786; z n ěm. A= řídk é pivo; -tvsunuto; Dinspier, Diinnbier (též = deputátní pivo); Dinnbier, Dinnebier Dietrich - n ěm . OJ diot = lid. r!ch = vládce; Ditrich, Dytrich, Ditrych, Dytrych, Dittrich; něm. zdrob.: Dietel, Dietl, Dittel, Dytl Divák - staré OJ, též OJ Diven, Diva; Divácký (z MJ Diváky), Divecký (z MJ) Diviš- čes ká podoba řeckého OJ Dionýsios = božské dít ě; búh vína (1262 Diuis dapifer; 1284 Dionisius); Divíšek, Divišovský, Divín Cl399 resignat Dywino, 1415 Dionisit), Divina, Divinec (spojováno i s příd. jm. divý = divoký, podivný) Divoký- z příd. jm.; Divok, Divoka, Divoš Dlab - A dlab = vydlabaná prohlubeň ( např. na čep); Dlabka (zdrob.); ze sl. dlabat: Dlabač, Dlabáč , Dlabáček , Dlabaj, Dlabaja, Dlábek, Dlabík, Dlabka, Dlabola, Dlabal, Dlabálek, Dlapa, Dlapal, Dlapka (-p- vlivem výslovnosti) Dlask- 1404 Protiwco dieto Dlask; (1507, 1552); A dlask = název ptáka; Dlasek, Dlesek, Dlesk Dlouhák - obyvatel vsi Dlo uhá; zhrub. z příd. jm. dlouhý Dlouhý - příd. jm. ; Dlauhý, Dluhý, Dlauhoweský (z MJ sta1ým pravopisem) Dluhoš - 1481 Martinus Dluhoš; zkr. OJ Dlúhomil , Dlúhovoj, Dlúhoslav; n ě kdy překlad lat. OJ Longinus; Dluhošík (zdrob.; 1653 Mikuláš Dluhošík), Dluhosch, Dluhoz, Dluhoš Dmych - 1787,· z OJ Dmitr - viz Demeter; Dmíšek (zdrob.), Dmytrus (lat. koncovka) Dobert, Dobert, Dopert - z n ě m. OJ TheudobeJt; z MJ D ěvín u Skalné, n ě m. Doba Dobeš - z OJ Dobeslav, D oběs toj , Dobrobud, Dobročaj; n ěkdy z OJ Tobiáš; Dobiaš (1292 Thobiam de Bechin, kněz Dobess biskup; 1500 syna Tobiáše neboli Dobše), Dobš, Dobša, Dobšík, Dobšíček , Dobšák (též z MJ Dobšice), Dobek, Dobis (z něho n ěm. zdrob. Dobizel), Dobisík, Dobiš, Dobíšek, Doboš, Dobuš Dobiáš, Dobyáš - z OJ Tobiáš, hebr. Towijjáh = búh je dobrotivý Dobr - ze jm. tvaru příd. jm. dob1ý; Dober, Doberský (i z MJ Dobrá aj.); složená pnJmení: Dobrodinec, Dobrohruška, Dobromysl (též z názvu rostliny oregano), Dobroruka, Dobrovodský, Dobrovoda (z MJ), Dobrovolný (z příd. jm. dobrovolný = kdo se dal d obrovo lně v poddanstvO, Dobrozemský, Dobrozenský - 42-
Dobrovský - příd. jm. z MJ Dobrovice u Mladé Boleslavi; snad při v l. ro dině jménem Dobrý Dobruský - z MJ Dobruška (šs > s); Dobrůžek, Dobružský ( hyperkore ktn ě) Dočekal - z příč. sl. d očeka t ; redukce doče kat > d očka t v 16. stol. ; Dočkal , Dočkálek, Dočkalík Dohnal - z p ř íč. slov. dohnat; Dohnálek, Dohnalík Doktor - 1526 Doktor šmejdfl' (š mejdíř ~ obchodník s drobným kovovým zbožím); A doktor ~ púv odn ě u čenec , spisovatel; Dochtor Dolák- z MJ Dů l , Dolany; kdo byd lí v kraji pod horami, v d o lině ; Doláček , Dolan, Dolana, Dolanský (z MJ) Dolejš, Dolejší, Dolejšek, Dolejška - nejča s tě ji vzniklo k rozlišení jmenovcú: 1688 Kot bořejší, Kot dolejší,· Dolenský (z názvu kraje Dolensko pod Ještědem) Doležal - příč. sl. doležat, doležet; přez d íva l e no chům ; Doležálek, Doležalík, Doležel (př e hl áska a > e), Doleželík, Doležil, Doležílek Dolinek - z A dolík, dolina; Dolínský, Dolníček (z p říd .j m. dolní, to též př íjmením; ozna čuj e č l ově k a podle místa, kde tálo jeho stavení v obci) Domabyl, Domalíp, Domalyp - slož. z A doma; přezd ívky peciválúm Domek - 1379; z OJ Domarad, Domaslav apod. ; z OJ Dominik - viz tam; Domka, Domečka, Domák, Doman (1338), Dománek, Domaňa, Domaník, Domas, Domaška, Domes, Domos, Doms, Domsa, Domša, Domšek, Domza Dominik- OJ z lat. dominus, 2. pád domini ~ pánův; Domínek, Domínka, Domínec, Domína, Domínák, Domínáček (1567 Jan Domináček) , zkr.: Domín, Domín (1291, 1379) Domorad- s tč. OJ, púv. Domarad; zdrob. : Domorádek, Domarázek (-z- hyperkorektnim měkčením ; z MJ Domoraz u Sušice) Donát - OJ z lat. donatus ~ darovaný; Donaťák, Donátek, Donek, Doněk , Donka, Donda; něm. redukcí: Dont Dopita - ze sl. dopíjeti; Dopyan (přezdívky pijákúm) Dorotka - zdrob. žen. OJ řec . púvodu Doroth(e)a ~ darovaná bohem; Dorotík, Dorka, Dorna, Doro(?), Dorňák, Dorčák Dospiva - snad z sousloví "dost piva" - t vypuštěno vlivem výslovnosti Dosadil - z příč. sl. dosadit; řada příjmení je z příč. sl. s pře dpo nou do-, která znamená ukon če n í či nn os ti ; vesměs se jedná o přez dívky , narážející na urč itou událost: Doskočil , Dosoudil, Dospěl ( n apř. ke konci), Dostál, Dostoupil, Dostrašil, Došel, Dotlačil , Dotřel, Dovrtěl , Dovrtil, Dozrál Dostál- 45. n e j čas t ě j ší české příjm. ; z příč . sl. dostat (dar) ~ obdržet nebo dostát (slibu) ~ dodržet (slib); Dostálek, Dostalík Došek - zdrob. OJ Doch, Doš, odvoz. z OJ zač ínajícího na Do-: Do morád, Domamír, Dobrohost; též z A došek ~ svazek slámy na krytinu s třechy Doškář- A d oš k á ř ~ výrobce doškú, pokrývač došky; v nář. u Polné ~ chalu pník Doubek - podle názvu stromu; zdrob. A dub, znamená nejen malý dub, ale také pěkný dub, mladý dub a pod.; Doubínek Doubrava - A ~ dubový les; Doubravský ( při v l. ro din ě, z MJ). Douda - na záp. Moravě A douda ~ d ěd , starý muž; Doudera, Douděra Doucha - z OJ Duchoslav ~ slavný duchem, kdo má duši; Douša (1573 Duchoslav nebo Douša Viktorin), Doušek (zdrob.), Doušan, Doušek Doupovec - z MJ Doupov Dráb - A d ráb ~ púvodně pěší voják; zř í ze ne c ; dozorce při rob o t ě; Drábek, Drábeček, Drabík, Drábík (všechna jsou zdrob.), Drabeš, Drabina, Drahoň Dračka - A d račka ~ l ouč; přez dívka hubenému č l ově ku Draha - jm. tva r příd. jm. drahý; Drahý; z OJ Drahoslav, Drahami! a pod. ; Drahan, Drahňák, Drahný, Drahon, Drahoň (1369 j esco Drahon de Vgest; 1384 j essco - 43-
- Page 1 and 2: ) t( i F 1 < ) • f f. . ".../ l I
- Page 3 and 4: i nářečí, slov a termínů odbo
- Page 5 and 6: (1581 Šebestián Záblatský, Jiř
- Page 7 and 8: Tabulka nejčetnějších českých
- Page 9 and 10: V našich příjmeních se vedle p
- Page 11 and 12: -ta: přistupuje k částem slov (V
- Page 13 and 14: vykládat ze dvou i více MJ (např
- Page 15 and 16: Vápeník), potravinářů (Masař,
- Page 17 and 18: Poupě, Růžička, Fiala, Konvalin
- Page 19 and 20: a otců německé h o (alsaského)
- Page 21 and 22: které označovaly. V příjmeních
- Page 23 and 24: A Abel, Ábel, - z hebrejského A h
- Page 25 and 26: Balabán, Balaban - z tatarského A
- Page 27 and 28: dík, Benedka, Beneš ( 1146-48 Ben
- Page 29 and 30: řík (1403), Bořen (1402 Borzen d
- Page 31 and 32: č lověk) , Bubíř ; rez z s třh
- Page 33 and 34: Calda, Calta - 1399 Bušek 1'ečen
- Page 35 and 36: Čáp , Čápa - A čá p = pták;
- Page 37: Čump(e)l- patrně z něm . Schombe
- Page 41 and 42: žaludek přežvýkavcú ; tkanina;
- Page 43 and 44: (agi = hrot m e č e) nebo jejich o
- Page 45 and 46: Farník - A farník = přís luše
- Page 47 and 48: fívek - viz Fibich Flajšman - z n
- Page 49 and 50: Frenkel- viz Frankel Freumut, Fremu
- Page 51 and 52: fiiirtner, Gartner- z n ě m. A= za
- Page 53 and 54: Gn>s, Gross, Groz, Grose - něm. p
- Page 55 and 56: Bal(l)ík - z něm. A Hal bing = p
- Page 57 and 58: Hauser- starým pravop. Houser; z M
- Page 59 and 60: Herb- p a trn ě z n ě m . p říd
- Page 61 and 62: Hnik, Hnyk - ze sl. hníkat = ječe
- Page 63 and 64: Hon - z OJ Johannes; Hón, Hond.l,
- Page 65 and 66: Brach (1390), Hrách - A hrách; Hr
- Page 67 and 68: - A husa; podle domov. znamení; .m
- Page 69 and 70: - z názvu bro uka; Chroustovský
- Page 71 and 72: jampel - z MJ Jamné, n ě m. Jamle
- Page 73 and 74: o a mě l ý; Jináček , Jině , J
- Page 75 and 76: Ia - A kabela = brašna, kapsa; vel
- Page 77 and 78: nia - z pol. A = k á n ě, d ravý
- Page 79 and 80: d)le - n ěm . zdrob. z OJ Gebharr,
- Page 81 and 82: n á p a dn ě ikles, n ěm . n á
- Page 83 and 84: zdrob. ; malá místnost , h av í
- Page 85 and 86: Kolísko - úprava vlivem přiro z
- Page 87 and 88: ilí ve ml ý n ě; z MJ Korce: odv
Dobrovský - příd. jm. z MJ Dobrovice<br />
u Mladé Boleslavi; snad při v l. ro dině jménem<br />
Dobrý<br />
Dobruský - z MJ Dobruška (šs > s); Dobrůžek,<br />
Dobružský ( hyperkore ktn ě)<br />
Dočekal - z příč. sl. d očeka t ; redukce<br />
doče kat > d očka t v 16. stol. ; Dočkal ,<br />
Dočkálek, Dočkalík<br />
Dohnal - z p ř íč. slov. dohnat; Dohnálek,<br />
Dohnalík<br />
Doktor - 1526 Doktor šmejdfl' (š mejdíř ~<br />
obchodník s drobným kovovým zbožím);<br />
A doktor ~ púv odn ě u čenec , spisovatel;<br />
Dochtor<br />
Dolák- z MJ Dů l , Dolany; kdo byd lí v kraji<br />
pod horami, v d o lině ; Doláček , Dolan,<br />
Dolana, Dolanský (z MJ)<br />
Dolejš, Dolejší, Dolejšek, Dolejška - nejča<br />
s tě ji vzniklo k rozlišení jmenovcú: 1688<br />
Kot bořejší, Kot dolejší,· Dolenský (z názvu<br />
kraje Dolensko pod Ještědem)<br />
Doležal - příč. sl. doležat, doležet; přez d íva<br />
l e no chům ; Doležálek, Doležalík, Doležel<br />
(př e hl áska a > e), Doleželík, Doležil,<br />
Doležílek<br />
Dolinek - z A dolík, dolina; Dolínský,<br />
Dolníček (z p říd .j m. dolní, to též př íjmením;<br />
ozna čuj e č l ově k a podle místa, kde<br />
tálo jeho stavení v obci)<br />
Domabyl, Domalíp, Domalyp - slož. z A<br />
doma; přezd ívky peciválúm<br />
Domek - 1379; z OJ Domarad, Domaslav<br />
apod. ; z OJ Dominik - viz tam; Domka,<br />
Domečka, Domák, Doman (1338), Dománek,<br />
Domaňa, Domaník, Domas,<br />
Domaška, Domes, Domos, Doms, Domsa,<br />
Domša, Domšek, Domza<br />
Dominik- OJ z lat. dominus, 2. pád domini<br />
~ pánův; Domínek, Domínka, Domínec,<br />
Domína, Domínák, Domínáček (1567<br />
Jan Domináček) , zkr.: Domín, Domín<br />
(1291, 1379)<br />
Domorad- s tč. OJ, púv. Domarad; zdrob. :<br />
Domorádek, Domarázek (-z- hyperkorektnim<br />
měkčením ; z MJ Domoraz u Sušice)<br />
Donát - OJ z lat. donatus ~ darovaný;<br />
Donaťák, Donátek, Donek, Doněk , Donka,<br />
Donda; něm. redukcí: Dont<br />
Dopita - ze sl. dopíjeti; Dopyan (přezdívky<br />
pijákúm)<br />
Dorotka - zdrob. žen. OJ řec . púvodu<br />
Doroth(e)a ~ darovaná bohem; Dorotík,<br />
Dorka, Dorna, Doro(?), Dorňák, Dorčák<br />
Dospiva - snad z sousloví "dost piva" - t<br />
vypuštěno vlivem výslovnosti<br />
Dosadil - z příč. sl. dosadit; řada <strong>příjmení</strong> je<br />
z příč. sl. s pře dpo nou do-, která znamená<br />
ukon če n í či nn os ti ; vesměs se jedná<br />
o přez dívky , narážející na urč itou událost:<br />
Doskočil , Dosoudil, Dospěl ( n apř. ke<br />
konci), Dostál, Dostoupil, Dostrašil, Došel,<br />
Dotlačil , Dotřel, Dovrtěl , Dovrtil,<br />
Dozrál<br />
Dostál- 45. n e j čas t ě j ší české příjm. ; z příč .<br />
sl. dostat (dar) ~ obdržet nebo dostát (slibu)<br />
~ dodržet (slib); Dostálek, Dostalík<br />
Došek - zdrob. OJ Doch, Doš, odvoz. z OJ<br />
zač ínajícího na Do-: Do morád, Domamír,<br />
Dobrohost; též z A došek ~ svazek slámy<br />
na krytinu s třechy<br />
Doškář- A d oš k á ř ~ výrobce doškú, pokrývač<br />
došky; v nář. u Polné ~ chalu pník<br />
Doubek - podle názvu stromu; zdrob. A<br />
dub, znamená nejen malý dub, ale také<br />
pěkný dub, mladý dub a pod.; Doubínek<br />
Doubrava - A ~ dubový les; Doubravský<br />
( při v l. ro din ě, z MJ).<br />
Douda - na záp. Moravě A douda ~ d ěd ,<br />
starý muž; Doudera, Douděra<br />
Doucha - z OJ Duchoslav ~ slavný duchem,<br />
kdo má duši; Douša (1573 Duchoslav<br />
nebo Douša Viktorin), Doušek (zdrob.),<br />
Doušan, Doušek<br />
Doupovec - z MJ Doupov<br />
Dráb - A d ráb ~ púvodně pěší voják;<br />
zř í ze ne c ; dozorce při rob o t ě; Drábek,<br />
Drábeček, Drabík, Drábík (všechna jsou<br />
zdrob.), Drabeš, Drabina, Drahoň<br />
Dračka - A d račka ~ l ouč; přez dívka hubenému<br />
č l ově ku<br />
Draha - jm. tva r příd. jm. drahý; Drahý;<br />
z OJ Drahoslav, Drahami! a pod. ; Drahan,<br />
Drahňák, Drahný, Drahon, Drahoň<br />
(1369 j esco Drahon de Vgest; 1384 j essco<br />
- 43-