D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová

03.11.2019 Views

kus železa bez strusky těžký asi 100 kg; z n ě m. A Deu! = hrouda nezpracovaného kujného železa Dejm- 1385 Ulricus dictus Dy m; z A dým = kouř ; patrn ě i = kudrnatý č l ověk ; Dejmek, Dejmal (ze sl.), Dejmalik, Démal (hanác. n á ř .) ; stejného výzmanu je příjm . Ča dek a pod. viz Ča d Děkan - z A; čes tný titul správce farnosti apod.; přezdívka někomu , kdo bydlel v budově děka nství , ev. ironická přezdív ­ ka; Děkánek,Děkaník,Děkanovský Demel - z něm. OJ Dagomar, Thiemo, Thomas a pod; zkomol. něm . příjm . Temml, Theml; Deml, Demela, Demele Demeter - z řec. OJ Démétrios = náležející matce země Démétér, rusky Dimitrij; Demetr, Demčák, Demeš, Demčík , Demiš Denk - střhn. příd. jm. tenk = levý; Denke (s třhn. A tenke = l evička ) , Denker Derner, Dorner, Dorner - z MJ v Rakousku a Bavorsku; též z n ěm . A Dorn = trní Desort, Dezort - z francouzské ho de Sart; 1599 jeden Valon de Sarth huť strašickou zvelebil; Desolda (zkomol.) Deutsch, Deutschmann - z n ě m. národ. jm. = Něm ec ; Deutschar, Deutscher; Dajč , Daič, Déč , Déček (počeš t. podoby); viz též Tajča, Téč Devera, Děvěr - stč. A d eve ř = manželúv bratr, švagr; na Šumavě nář. sl. devěřit se = sem tam se pohybovat Devetr, Dewetter- snad z n ě m. OJ Theudoart, Deward ; příp. -er ozna č uj e příslušnost ; snad i z francouzského de Wetter; Devera Diblík - 1556 Diblík z Otína, A diblík= ďáblík; světé lko nad mo čá l em ; Diblíček (1479 Sigismundus dictus Dibliczek), Dibelka Dienstbier- 1 786; z n ěm. A= řídk é pivo; -tvsunuto; Dinspier, Diinnbier (též = deputátní pivo); Dinnbier, Dinnebier Dietrich - n ěm . OJ diot = lid. r!ch = vládce; Ditrich, Dytrich, Ditrych, Dytrych, Dittrich; něm. zdrob.: Dietel, Dietl, Dittel, Dytl Divák - staré OJ, též OJ Diven, Diva; Divácký (z MJ Diváky), Divecký (z MJ) Diviš- čes ká podoba řeckého OJ Dionýsios = božské dít ě; búh vína (1262 Diuis dapifer; 1284 Dionisius); Divíšek, Divišovský, Divín Cl399 resignat Dywino, 1415 Dionisit), Divina, Divinec (spojováno i s příd. jm. divý = divoký, podivný) Divoký- z příd. jm.; Divok, Divoka, Divoš Dlab - A dlab = vydlabaná prohlubeň ( např. na čep); Dlabka (zdrob.); ze sl. dlabat: Dlabač, Dlabáč , Dlabáček , Dlabaj, Dlabaja, Dlábek, Dlabík, Dlabka, Dlabola, Dlabal, Dlabálek, Dlapa, Dlapal, Dlapka (-p- vlivem výslovnosti) Dlask- 1404 Protiwco dieto Dlask; (1507, 1552); A dlask = název ptáka; Dlasek, Dlesek, Dlesk Dlouhák - obyvatel vsi Dlo uhá; zhrub. z příd. jm. dlouhý Dlouhý - příd. jm. ; Dlauhý, Dluhý, Dlauhoweský (z MJ sta1ým pravopisem) Dluhoš - 1481 Martinus Dluhoš; zkr. OJ Dlúhomil , Dlúhovoj, Dlúhoslav; n ě kdy překlad lat. OJ Longinus; Dluhošík (zdrob.; 1653 Mikuláš Dluhošík), Dluhosch, Dluhoz, Dluhoš Dmych - 1787,· z OJ Dmitr - viz Demeter; Dmíšek (zdrob.), Dmytrus (lat. koncovka) Dobert, Dobert, Dopert - z n ě m. OJ TheudobeJt; z MJ D ěvín u Skalné, n ě m. Doba Dobeš - z OJ Dobeslav, D oběs toj , Dobrobud, Dobročaj; n ěkdy z OJ Tobiáš; Dobiaš (1292 Thobiam de Bechin, kněz Dobess biskup; 1500 syna Tobiáše neboli Dobše), Dobš, Dobša, Dobšík, Dobšíček , Dobšák (též z MJ Dobšice), Dobek, Dobis (z něho n ěm. zdrob. Dobizel), Dobisík, Dobiš, Dobíšek, Doboš, Dobuš Dobiáš, Dobyáš - z OJ Tobiáš, hebr. Towijjáh = búh je dobrotivý Dobr - ze jm. tvaru příd. jm. dob1ý; Dober, Doberský (i z MJ Dobrá aj.); složená pnJmení: Dobrodinec, Dobrohruška, Dobromysl (též z názvu rostliny oregano), Dobroruka, Dobrovodský, Dobrovoda (z MJ), Dobrovolný (z příd. jm. dobrovolný = kdo se dal d obrovo lně v poddanstvO, Dobrozemský, Dobrozenský - 42-

Dobrovský - příd. jm. z MJ Dobrovice u Mladé Boleslavi; snad při v l. ro dině jménem Dobrý Dobruský - z MJ Dobruška (šs > s); Dobrůžek, Dobružský ( hyperkore ktn ě) Dočekal - z příč. sl. d očeka t ; redukce doče kat > d očka t v 16. stol. ; Dočkal , Dočkálek, Dočkalík Dohnal - z p ř íč. slov. dohnat; Dohnálek, Dohnalík Doktor - 1526 Doktor šmejdfl' (š mejdíř ~ obchodník s drobným kovovým zbožím); A doktor ~ púv odn ě u čenec , spisovatel; Dochtor Dolák- z MJ Dů l , Dolany; kdo byd lí v kraji pod horami, v d o lině ; Doláček , Dolan, Dolana, Dolanský (z MJ) Dolejš, Dolejší, Dolejšek, Dolejška - nejča s tě ji vzniklo k rozlišení jmenovcú: 1688 Kot bořejší, Kot dolejší,· Dolenský (z názvu kraje Dolensko pod Ještědem) Doležal - příč. sl. doležat, doležet; přez d íva l e no chům ; Doležálek, Doležalík, Doležel (př e hl áska a > e), Doleželík, Doležil, Doležílek Dolinek - z A dolík, dolina; Dolínský, Dolníček (z p říd .j m. dolní, to též př íjmením; ozna čuj e č l ově k a podle místa, kde tálo jeho stavení v obci) Domabyl, Domalíp, Domalyp - slož. z A doma; přezd ívky peciválúm Domek - 1379; z OJ Domarad, Domaslav apod. ; z OJ Dominik - viz tam; Domka, Domečka, Domák, Doman (1338), Dománek, Domaňa, Domaník, Domas, Domaška, Domes, Domos, Doms, Domsa, Domša, Domšek, Domza Dominik- OJ z lat. dominus, 2. pád domini ~ pánův; Domínek, Domínka, Domínec, Domína, Domínák, Domínáček (1567 Jan Domináček) , zkr.: Domín, Domín (1291, 1379) Domorad- s tč. OJ, púv. Domarad; zdrob. : Domorádek, Domarázek (-z- hyperkorektnim měkčením ; z MJ Domoraz u Sušice) Donát - OJ z lat. donatus ~ darovaný; Donaťák, Donátek, Donek, Doněk , Donka, Donda; něm. redukcí: Dont Dopita - ze sl. dopíjeti; Dopyan (přezdívky pijákúm) Dorotka - zdrob. žen. OJ řec . púvodu Doroth(e)a ~ darovaná bohem; Dorotík, Dorka, Dorna, Doro(?), Dorňák, Dorčák Dospiva - snad z sousloví "dost piva" - t­ vypuštěno vlivem výslovnosti Dosadil - z příč. sl. dosadit; řada příjmení je z příč. sl. s pře dpo nou do-, která znamená ukon če n í či nn os ti ; vesměs se jedná o přez dívky , narážející na urč itou událost: Doskočil , Dosoudil, Dospěl ( n apř. ke konci), Dostál, Dostoupil, Dostrašil, Došel, Dotlačil , Dotřel, Dovrtěl , Dovrtil, Dozrál Dostál- 45. n e j čas t ě j ší české příjm. ; z příč . sl. dostat (dar) ~ obdržet nebo dostát (slibu) ~ dodržet (slib); Dostálek, Dostalík Došek - zdrob. OJ Doch, Doš, odvoz. z OJ zač ínajícího na Do-: Do morád, Domamír, Dobrohost; též z A došek ~ svazek slámy na krytinu s třechy Doškář- A d oš k á ř ~ výrobce doškú, pokrývač došky; v nář. u Polné ~ chalu pník Doubek - podle názvu stromu; zdrob. A dub, znamená nejen malý dub, ale také pěkný dub, mladý dub a pod.; Doubínek Doubrava - A ~ dubový les; Doubravský ( při v l. ro din ě, z MJ). Douda - na záp. Moravě A douda ~ d ěd , starý muž; Doudera, Douděra Doucha - z OJ Duchoslav ~ slavný duchem, kdo má duši; Douša (1573 Duchoslav nebo Douša Viktorin), Doušek (zdrob.), Doušan, Doušek Doupovec - z MJ Doupov Dráb - A d ráb ~ púvodně pěší voják; zř í ze ne c ; dozorce při rob o t ě; Drábek, Drábeček, Drabík, Drábík (všechna jsou zdrob.), Drabeš, Drabina, Drahoň Dračka - A d račka ~ l ouč; přez dívka hubenému č l ově ku Draha - jm. tva r příd. jm. drahý; Drahý; z OJ Drahoslav, Drahami! a pod. ; Drahan, Drahňák, Drahný, Drahon, Drahoň (1369 j esco Drahon de Vgest; 1384 j essco - 43-

Dobrovský - příd. jm. z MJ Dobrovice<br />

u Mladé Boleslavi; snad při v l. ro dině jménem<br />

Dobrý<br />

Dobruský - z MJ Dobruška (šs > s); Dobrůžek,<br />

Dobružský ( hyperkore ktn ě)<br />

Dočekal - z příč. sl. d očeka t ; redukce<br />

doče kat > d očka t v 16. stol. ; Dočkal ,<br />

Dočkálek, Dočkalík<br />

Dohnal - z p ř íč. slov. dohnat; Dohnálek,<br />

Dohnalík<br />

Doktor - 1526 Doktor šmejdfl' (š mejdíř ~<br />

obchodník s drobným kovovým zbožím);<br />

A doktor ~ púv odn ě u čenec , spisovatel;<br />

Dochtor<br />

Dolák- z MJ Dů l , Dolany; kdo byd lí v kraji<br />

pod horami, v d o lině ; Doláček , Dolan,<br />

Dolana, Dolanský (z MJ)<br />

Dolejš, Dolejší, Dolejšek, Dolejška - nejča<br />

s tě ji vzniklo k rozlišení jmenovcú: 1688<br />

Kot bořejší, Kot dolejší,· Dolenský (z názvu<br />

kraje Dolensko pod Ještědem)<br />

Doležal - příč. sl. doležat, doležet; přez d íva<br />

l e no chům ; Doležálek, Doležalík, Doležel<br />

(př e hl áska a > e), Doleželík, Doležil,<br />

Doležílek<br />

Dolinek - z A dolík, dolina; Dolínský,<br />

Dolníček (z p říd .j m. dolní, to též př íjmením;<br />

ozna čuj e č l ově k a podle místa, kde<br />

tálo jeho stavení v obci)<br />

Domabyl, Domalíp, Domalyp - slož. z A<br />

doma; přezd ívky peciválúm<br />

Domek - 1379; z OJ Domarad, Domaslav<br />

apod. ; z OJ Dominik - viz tam; Domka,<br />

Domečka, Domák, Doman (1338), Dománek,<br />

Domaňa, Domaník, Domas,<br />

Domaška, Domes, Domos, Doms, Domsa,<br />

Domša, Domšek, Domza<br />

Dominik- OJ z lat. dominus, 2. pád domini<br />

~ pánův; Domínek, Domínka, Domínec,<br />

Domína, Domínák, Domínáček (1567<br />

Jan Domináček) , zkr.: Domín, Domín<br />

(1291, 1379)<br />

Domorad- s tč. OJ, púv. Domarad; zdrob. :<br />

Domorádek, Domarázek (-z- hyperkorektnim<br />

měkčením ; z MJ Domoraz u Sušice)<br />

Donát - OJ z lat. donatus ~ darovaný;<br />

Donaťák, Donátek, Donek, Doněk , Donka,<br />

Donda; něm. redukcí: Dont<br />

Dopita - ze sl. dopíjeti; Dopyan (přezdívky<br />

pijákúm)<br />

Dorotka - zdrob. žen. OJ řec . púvodu<br />

Doroth(e)a ~ darovaná bohem; Dorotík,<br />

Dorka, Dorna, Doro(?), Dorňák, Dorčák<br />

Dospiva - snad z sousloví "dost piva" - t­<br />

vypuštěno vlivem výslovnosti<br />

Dosadil - z příč. sl. dosadit; řada <strong>příjmení</strong> je<br />

z příč. sl. s pře dpo nou do-, která znamená<br />

ukon če n í či nn os ti ; vesměs se jedná<br />

o přez dívky , narážející na urč itou událost:<br />

Doskočil , Dosoudil, Dospěl ( n apř. ke<br />

konci), Dostál, Dostoupil, Dostrašil, Došel,<br />

Dotlačil , Dotřel, Dovrtěl , Dovrtil,<br />

Dozrál<br />

Dostál- 45. n e j čas t ě j ší české příjm. ; z příč .<br />

sl. dostat (dar) ~ obdržet nebo dostát (slibu)<br />

~ dodržet (slib); Dostálek, Dostalík<br />

Došek - zdrob. OJ Doch, Doš, odvoz. z OJ<br />

zač ínajícího na Do-: Do morád, Domamír,<br />

Dobrohost; též z A došek ~ svazek slámy<br />

na krytinu s třechy<br />

Doškář- A d oš k á ř ~ výrobce doškú, pokrývač<br />

došky; v nář. u Polné ~ chalu pník<br />

Doubek - podle názvu stromu; zdrob. A<br />

dub, znamená nejen malý dub, ale také<br />

pěkný dub, mladý dub a pod.; Doubínek<br />

Doubrava - A ~ dubový les; Doubravský<br />

( při v l. ro din ě, z MJ).<br />

Douda - na záp. Moravě A douda ~ d ěd ,<br />

starý muž; Doudera, Douděra<br />

Doucha - z OJ Duchoslav ~ slavný duchem,<br />

kdo má duši; Douša (1573 Duchoslav<br />

nebo Douša Viktorin), Doušek (zdrob.),<br />

Doušan, Doušek<br />

Doupovec - z MJ Doupov<br />

Dráb - A d ráb ~ púvodně pěší voják;<br />

zř í ze ne c ; dozorce při rob o t ě; Drábek,<br />

Drábeček, Drabík, Drábík (všechna jsou<br />

zdrob.), Drabeš, Drabina, Drahoň<br />

Dračka - A d račka ~ l ouč; přez dívka hubenému<br />

č l ově ku<br />

Draha - jm. tva r příd. jm. drahý; Drahý;<br />

z OJ Drahoslav, Drahami! a pod. ; Drahan,<br />

Drahňák, Drahný, Drahon, Drahoň<br />

(1369 j esco Drahon de Vgest; 1384 j essco<br />

- 43-

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!