D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

kus železa bez strusky těžký asi 100 kg;
z n ě m. A Deu! = hrouda nezpracovaného
kujného železa
Dejm- 1385 Ulricus dictus Dy m; z A dým =
kouř ; patrn ě i = kudrnatý č l ověk ; Dejmek,
Dejmal (ze sl.), Dejmalik, Démal (hanác.
n á ř .) ; stejného výzmanu je příjm . Ča dek
a pod. viz Ča d
Děkan - z A; čes tný titul správce farnosti
apod.; přezdívka někomu , kdo bydlel
v budově děka nství , ev. ironická přezdív ­
ka; Děkánek,Děkaník,Děkanovský
Demel - z něm. OJ Dagomar, Thiemo,
Thomas a pod; zkomol. něm . příjm . Temml,
Theml; Deml, Demela, Demele
Demeter - z řec. OJ Démétrios = náležející
matce země Démétér, rusky Dimitrij; Demetr,
Demčák, Demeš, Demčík , Demiš
Denk - střhn. příd. jm. tenk = levý; Denke
(s třhn. A tenke = l evička ) , Denker
Derner, Dorner, Dorner - z MJ v Rakousku
a Bavorsku; též z n ěm . A Dorn = trní
Desort, Dezort - z francouzské ho de Sart;
1599 jeden Valon de Sarth huť strašickou
zvelebil; Desolda (zkomol.)
Deutsch, Deutschmann - z n ě m. národ.
jm. = Něm ec ; Deutschar, Deutscher; Dajč ,
Daič, Déč , Déček (počeš t. podoby); viz
též Tajča, Téč
Devera, Děvěr - stč. A d eve ř = manželúv
bratr, švagr; na Šumavě nář. sl. devěřit se =
sem tam se pohybovat
Devetr, Dewetter- snad z n ě m. OJ Theudoart,
Deward ; příp. -er ozna č uj e příslušnost ;
snad i z francouzského de Wetter; Devera
Diblík - 1556 Diblík z Otína, A diblík= ďáblík;
světé lko nad mo čá l em ; Diblíček (1479
Sigismundus dictus Dibliczek), Dibelka
Dienstbier- 1 786; z n ěm. A= řídk é pivo; -tvsunuto;
Dinspier, Diinnbier (též = deputátní
pivo); Dinnbier, Dinnebier
Dietrich - n ěm . OJ diot = lid. r!ch = vládce;
Ditrich, Dytrich, Ditrych, Dytrych, Dittrich;
něm. zdrob.: Dietel, Dietl, Dittel,
Dytl
Divák - staré OJ, též OJ Diven, Diva;
Divácký (z MJ Diváky), Divecký (z MJ)
Diviš- čes ká podoba řeckého OJ Dionýsios
= božské dít ě; búh vína (1262 Diuis dapifer;
1284 Dionisius); Divíšek, Divišovský,
Divín Cl399 resignat Dywino, 1415 Dionisit),
Divina, Divinec (spojováno i s příd.
jm. divý = divoký, podivný)
Divoký- z příd. jm.; Divok, Divoka, Divoš
Dlab - A dlab = vydlabaná prohlubeň ( např.
na čep); Dlabka (zdrob.); ze sl. dlabat:
Dlabač, Dlabáč , Dlabáček , Dlabaj, Dlabaja,
Dlábek, Dlabík, Dlabka, Dlabola,
Dlabal, Dlabálek, Dlapa, Dlapal, Dlapka
(-p- vlivem výslovnosti)
Dlask- 1404 Protiwco dieto Dlask; (1507,
1552); A dlask = název ptáka; Dlasek,
Dlesek, Dlesk
Dlouhák - obyvatel vsi Dlo uhá; zhrub.
z příd. jm. dlouhý
Dlouhý - příd. jm. ; Dlauhý, Dluhý, Dlauhoweský
(z MJ sta1ým pravopisem)
Dluhoš - 1481 Martinus Dluhoš; zkr. OJ
Dlúhomil , Dlúhovoj, Dlúhoslav; n ě kdy překlad
lat. OJ Longinus; Dluhošík (zdrob.;
1653 Mikuláš Dluhošík), Dluhosch, Dluhoz,
Dluhoš
Dmych - 1787,· z OJ Dmitr - viz Demeter;
Dmíšek (zdrob.), Dmytrus (lat. koncovka)
Dobert, Dobert, Dopert - z n ě m. OJ TheudobeJt;
z MJ D ěvín u Skalné, n ě m. Doba
Dobeš - z OJ Dobeslav, D oběs toj , Dobrobud,
Dobročaj; n ěkdy z OJ Tobiáš; Dobiaš
(1292 Thobiam de Bechin, kněz Dobess
biskup; 1500 syna Tobiáše neboli Dobše),
Dobš, Dobša, Dobšík, Dobšíček , Dobšák
(též z MJ Dobšice), Dobek, Dobis
(z něho n ěm. zdrob. Dobizel), Dobisík,
Dobiš, Dobíšek, Doboš, Dobuš
Dobiáš, Dobyáš - z OJ Tobiáš, hebr. Towijjáh
= búh je dobrotivý
Dobr - ze jm. tvaru příd. jm. dob1ý; Dober,
Doberský (i z MJ Dobrá aj.); složená
pnJmení: Dobrodinec, Dobrohruška,
Dobromysl (též z názvu rostliny oregano),
Dobroruka, Dobrovodský, Dobrovoda
(z MJ), Dobrovolný (z příd. jm.
dobrovolný = kdo se dal d obrovo lně
v poddanstvO, Dobrozemský, Dobrozenský
- 42-