D. Moldánova_Naše příjmení (2010)
Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová
Červinka - stejného významu jako Červe n ka - viz Červe ný; A červink a = červená půda ; červinky = druh červe nýc h jablek, červené plody; Červínek, Červínský (z MJ Červín) Čerych, Čerich - z příd. jm. čerý = tmavý, šerý; též z A če rt ; z O] Čerad ; Čero, Čerýn Čeřen- A = rybářská síť; ze čeř it ; Čeřenský, Čeřovský (přiv l. ) Česák - ze sl. česat , stč. též = škrábat, drhnout, přenes. hubovat; Česal, Česálek, Česánek, Česaný (též psáno Czesaný) Češek- zdrob. příjm. Čech - viz tam; Češka - (stč . A č ieška je zdrob. A čiešě , čiech a = miska, číše ; přenes. = vyhloubená část kloubu, později součást kolenního kloubu; příjm. Češek též vlivem přirozeného rodu z příjm. a A Češka) Češ pivo - 1680 ve Vidimi přezdívka pijáku piva; přeložením něm. Wilst-bier - (ch)ceš pivo; Češpiva Čevela - ze sl. ševelit, srov. příjm Ševela; Čevelíček, Čevelík Číha- 1680 Tomáš Číha; A číha = káča , vlk (dětská hračka); snad též z stč. O] začínajícího Č i e- , Ču - ; též ze sl. číhat , A čihad lomísto, kde se číhal o na ptáky; Čiháček, Číhák (1392 jescony dieto Czihak, 1397 jan dictus Czyhak; A č. = kovářský nástroj), Číhal, Číhal, Číhala, Číhalík, Číhalík, Číhánek, Číhař, Číhař (též psáno Czyharz; kdo chytá ptáky na čihad l e) , Čihounek, Čihovský, Číhula, Čihulek, Čihulka Čik, Čik - A čík = ryba piskoř ; z OJ začína j ících Čí- (např . Čí-kvas .. ) příponou -k; Čikala, Čikara, Čikas, Čikel Číla - 1088; z příd. jm. čilý ; stč. A č íla = chvíle; též nář. A číla = vče l a Čimera - z nář. sl. čimerat se = být č ip erný ; z nář. A čimerka = sýkora; z MJ Číměř ; ze stč. OJ začínajícího Či -; Čimpera (z MJ Čimperk a toto z Čirnperk , pův. Czrnberg , 1404) Činátl- snad z něm . nář . Schin-Attl = Krásný Otík Činčala - snad z příd. jm. (na)č i nčaný ; posměšnou nápodobou čimčarování ; Činčara, Činčera, Činčura, Činčiala Činka - A č inka = součást tkalcovského stavu Číp - nář . A č íp = čep; Čípa, Čipák, Čípek Čítek- zdrob. z O] Čít ; Číta Čiv(e)rný- nář . za příd. jm. čiperný Číž - 1057; stč. A číž = pták čížek ; Číža, Čížek (1 11. n ejčastější české příjmení; 1371), Čížik, Čížik, Čížkovský Čižmar, Čižmár, Čižmář - mor. nář. A = švec; šil čižmy = holinky; Čižmárik Čmel - A čme l , čme l ák ; Čmela, Čmelák, Čmelo, Čmiel Čmelík - 1572; A čme lík = drobný hmyz cizopasící na ptácích; Čmolík (nář.) Čoček - z A čočka ; změna vlivem přirozeného rodu Čondl - 1464; ze střhn . A schandel = svíce Čonka - snad z bavorského příd . jm. zank = hádavý Čoudek - z A čoud = kouř Čtverák - A čtverák = šibal, šprýmař , podvodník, tulák; též účastník selských bouří v 17. .století, který pocházel z pražské Čtvrtečka - zdrob. A čtvrtce = čtvrtý díl věrte l e ; patrně z pře zdívky malému č l ově ku městské chudiny; čtverák též za čtyrák = měděná mince v hodnotě čtyř grošů; Čtveráček Čtvrtník - majitel čtvrt l ánové ho hospodářství; správce městské č tvrt i , Čtvrtníček, Čtvrtlík Čuba - A čuba = fena; přenes. nevěstka ; primitivní brzda; též za šuba = kožich; Čubák , Čubík,Čuboň Čuda- z O] ; Čudák (též podivín), Čudan, Čudek, Čudovský Čuhel - z jm. tvaru příd. jm. vyčou hlý vytáhlý Čuchal - ze sl. čuchat; Čuchna Čujan- z mor. příd . jm. čuj ný = č ilý Čulík - ze s tč. příd. jm. ču lý , čilý; nář. A č ulík = culík, v jižních Čechách a na Chodsku též pletená čepička ; Čulák, Čulda -40-
Čump(e)l- patrně z něm . Schombel (z OJ onibald: sconi = krásný, bald = odvážný); též z n ěm . A Zumbel = hadr; s třhn. zumpf, zump = penis; Čump (e)lík čund(e) rle - z ně m. sl. tschundern = klo u zat; Čunderlík (zdrob.; též z něm sonderlich = zvláštní, podivný), Čunderla ČUpera - nář. za A = čipera ; Čupr (změna \·Jivem přirozen é h o rodu) čurda- 1613; ze sl. čuřit se = šklebit se ČUřík - ze sl. čuř it se = šklebit se; Čuřín (změ něno i v Cuřín) čuta - příp . -ta z OJ začínajících skupinou hlásek Ču-; též je ze sl. č úti = cítit; Čutek , ČUtík , Čutka , Čutta Čvančara- patrn ě obm ě n a příjm. Švancara, to z A švancara = h avířs ká sekerka; Čvančar , čvanda D Daič, Dajč - z něm. Deutsch = ěmec ; Dajčar Dadák - snad ze sl. dadat; přezdívka ospalci; též z OJ zač ínajícíh o na Da-; Dadej, Dadek Dal - z OJ Dalata; Dalecký (z MJ), Dalík Damborský - z MJ D a mb ořiCe Damián - OJ; z řec. OJ Damiános = krotitel; Damián byl patron lékařů ; Damiáník, Damiánec, Dama, Damec, Damek, Dameš, Damiš, Damiček , Damovský, Damašík, Damaška, Damašek (též z názvu tkaniny) Daniel - OJ stzák. proroka = bůh je můj oudce; Danihel (-h- vloženo, aby nebyly vedle sebe dvě samohlásky), Danhel, Daňhel (-i- vysuto), Daňhelka , Danielovský, Daňhelovs ký (přivl. ro din ě) , Daněl (-ie- čteno -ě-) , Danělka (zdrob.), Danihelka, Daňhelka , Danielis (lat. 2. pád), Danielek (p říd. jm. při vl.) , D aňa, Dania, Dani (2 . pád), Daněk (131. ne j čas tější české příjm e ní ; 1674 Matěj Daněk, syn Daniela Koláře; též A d a n ěk = název zvíře t e ; v severovýchodních Čechách = kopka sena); Danko (slovenské nebo pon ěm č . Daněk) , Daňko, Daňo , Daneček (zdrob.), Daněček , Daník, Daniček , Danička, Danda (výchč. nář . = houska; tlachal), Dansa, Danes, Daneš, Daneška, Daníš, Danišek, Daniška, Daně , Dančák (v podkrkonošském nář. =horák), Daňha apod. (z podob s vloženým -h-) Darda - z A = hra v karty; též = píka, kopí Darmo - A = zdarma; čas těj ší ve slož. Darmopil, Darmovzal Dařílek - ze sl. dař i ti; obda řit i ; D ařína, snad i Dařbuján Dastich, Dastych- z OJ Tas; Dastík, Dastlík Dašek - zdrob. OJ Dach, dom. p odoby jmen p oč ínajících Da-; Daška Datel - z názvu ptáka; Dattel (poněmč.) , Datl (redukce) chod. a mor. n ář. A ďatel, ďatelinka = jetel David - stzák. OJ = milá ček; Davídek ( = malý č l ově k), Davidík Debnár - ze slovenského A = bednář ; Děbnár Decastello, Decastelo, de Castello, Dekastello - z italského = ze zámku, zámecký D éč, Deček - viz Deutsch Děd - 1390 Dyed; A děd = stařec ; Děda , Dědek ( 1401 Dyedek Damulus; A dědek = stolice na naklepávání kosy; snop na vrchu mandele; mor. nář . = žaludek, veliké jelito), Dědeček, Dědoch , Dědouch , Děduch, Dědor (1523 Václav Dědor; s příhanou) , Dědour , Dědourek, Dedek, Dedík (se ztrátou m ě kkos ti) Dedek - stč . A dedek = název ptáka dudka Dedera - snad z něm. dom. OJ Dadder z OJ Theudohar; též z Tatter - viz Tatar Dědic, Dědič - A d ě di č = potomek dědův , nástupce v dědictví ; též nepoddaný sedlák; Dědičík Dědina - A dě din a = majetek, jímž vládl děd; p ozd ěj i nemovitý majetek, vesnice Dejdar- z věty Dej dar! ; opačné ho významu je méně obvyklé příjm. Berdar; podobně tvořené je i příjm . Dejnožka Dejl, Deyl - A deyl = vsádka litiny do výhn ě; - 41 -
- Page 1 and 2: ) t( i F 1 < ) • f f. . ".../ l I
- Page 3 and 4: i nářečí, slov a termínů odbo
- Page 5 and 6: (1581 Šebestián Záblatský, Jiř
- Page 7 and 8: Tabulka nejčetnějších českých
- Page 9 and 10: V našich příjmeních se vedle p
- Page 11 and 12: -ta: přistupuje k částem slov (V
- Page 13 and 14: vykládat ze dvou i více MJ (např
- Page 15 and 16: Vápeník), potravinářů (Masař,
- Page 17 and 18: Poupě, Růžička, Fiala, Konvalin
- Page 19 and 20: a otců německé h o (alsaského)
- Page 21 and 22: které označovaly. V příjmeních
- Page 23 and 24: A Abel, Ábel, - z hebrejského A h
- Page 25 and 26: Balabán, Balaban - z tatarského A
- Page 27 and 28: dík, Benedka, Beneš ( 1146-48 Ben
- Page 29 and 30: řík (1403), Bořen (1402 Borzen d
- Page 31 and 32: č lověk) , Bubíř ; rez z s třh
- Page 33 and 34: Calda, Calta - 1399 Bušek 1'ečen
- Page 35: Čáp , Čápa - A čá p = pták;
- Page 39 and 40: Dobrovský - příd. jm. z MJ Dobro
- Page 41 and 42: žaludek přežvýkavcú ; tkanina;
- Page 43 and 44: (agi = hrot m e č e) nebo jejich o
- Page 45 and 46: Farník - A farník = přís luše
- Page 47 and 48: fívek - viz Fibich Flajšman - z n
- Page 49 and 50: Frenkel- viz Frankel Freumut, Fremu
- Page 51 and 52: fiiirtner, Gartner- z n ě m. A= za
- Page 53 and 54: Gn>s, Gross, Groz, Grose - něm. p
- Page 55 and 56: Bal(l)ík - z něm. A Hal bing = p
- Page 57 and 58: Hauser- starým pravop. Houser; z M
- Page 59 and 60: Herb- p a trn ě z n ě m . p říd
- Page 61 and 62: Hnik, Hnyk - ze sl. hníkat = ječe
- Page 63 and 64: Hon - z OJ Johannes; Hón, Hond.l,
- Page 65 and 66: Brach (1390), Hrách - A hrách; Hr
- Page 67 and 68: - A husa; podle domov. znamení; .m
- Page 69 and 70: - z názvu bro uka; Chroustovský
- Page 71 and 72: jampel - z MJ Jamné, n ě m. Jamle
- Page 73 and 74: o a mě l ý; Jináček , Jině , J
- Page 75 and 76: Ia - A kabela = brašna, kapsa; vel
- Page 77 and 78: nia - z pol. A = k á n ě, d ravý
- Page 79 and 80: d)le - n ěm . zdrob. z OJ Gebharr,
- Page 81 and 82: n á p a dn ě ikles, n ěm . n á
- Page 83 and 84: zdrob. ; malá místnost , h av í
- Page 85 and 86: Kolísko - úprava vlivem přiro z
Čump(e)l- patrně z něm . Schombel (z OJ<br />
onibald: sconi = krásný, bald = odvážný);<br />
též z n ěm . A Zumbel = hadr; s třhn.<br />
zumpf, zump = penis; Čump (e)lík<br />
čund(e) rle - z ně m. sl. tschundern = klo u<br />
zat; Čunderlík (zdrob.; též z něm sonderlich<br />
= zvláštní, podivný), Čunderla<br />
ČUpera - nář. za A = čipera ; Čupr (změna<br />
\·Jivem přirozen é h o rodu)<br />
čurda- 1613; ze sl. čuřit se = šklebit se<br />
ČUřík - ze sl. čuř it se = šklebit se; Čuřín<br />
(změ něno i v Cuřín)<br />
čuta - příp . -ta z OJ začínajících skupinou<br />
hlásek Ču-; též je ze sl. č úti = cítit; Čutek ,<br />
ČUtík , Čutka , Čutta<br />
Čvančara- patrn ě obm ě n a příjm. Švancara,<br />
to z A švancara = h avířs ká sekerka; Čvančar<br />
, čvanda<br />
D<br />
Daič, Dajč - z něm. Deutsch = ěmec ;<br />
Dajčar<br />
Dadák - snad ze sl. dadat; přezdívka ospalci;<br />
též z OJ zač ínajícíh o na Da-; Dadej, Dadek<br />
Dal - z OJ Dalata; Dalecký (z MJ), Dalík<br />
Damborský - z MJ D a mb ořiCe<br />
Damián - OJ; z řec. OJ Damiános = krotitel;<br />
Damián byl patron lékařů ; Damiáník,<br />
Damiánec, Dama, Damec, Damek, Dameš,<br />
Damiš, Damiček , Damovský, Damašík,<br />
Damaška, Damašek (též z názvu<br />
tkaniny)<br />
Daniel - OJ stzák. proroka = bůh je můj<br />
oudce; Danihel (-h- vloženo, aby nebyly<br />
vedle sebe dvě samohlásky), Danhel,<br />
Daňhel (-i- vysuto), Daňhelka , Danielovský,<br />
Daňhelovs ký (přivl. ro din ě) , Daněl<br />
(-ie- čteno -ě-) , Danělka (zdrob.),<br />
Danihelka, Daňhelka , Danielis (lat. 2.<br />
pád), Danielek (p říd. jm. při vl.) , D aňa,<br />
Dania, Dani (2 . pád), Daněk (131. ne j čas <br />
tější české příjm e ní ; 1674 Matěj Daněk, syn<br />
Daniela Koláře; též A d a n ěk = název<br />
zvíře t e ; v severovýchodních Čechách =<br />
kopka sena); Danko (slovenské nebo pon<br />
ěm č . Daněk) , Daňko, Daňo , Daneček<br />
(zdrob.), Daněček , Daník, Daniček , Danička,<br />
Danda (výchč. nář . = houska;<br />
tlachal), Dansa, Danes, Daneš, Daneška,<br />
Daníš, Danišek, Daniška, Daně , Dančák<br />
(v podkrkonošském nář. =horák), Daňha<br />
apod. (z podob s vloženým -h-)<br />
Darda - z A = hra v karty; též = píka, kopí<br />
Darmo - A = zdarma; čas těj ší ve slož.<br />
Darmopil, Darmovzal<br />
Dařílek - ze sl. dař i ti; obda řit i ; D ařína, snad<br />
i Dařbuján<br />
Dastich, Dastych- z OJ Tas; Dastík, Dastlík<br />
Dašek - zdrob. OJ Dach, dom. p odoby jmen<br />
p oč ínajících Da-; Daška<br />
Datel - z názvu ptáka; Dattel (poněmč.) ,<br />
Datl (redukce) chod. a mor. n ář. A ďatel,<br />
ďatelinka = jetel<br />
David - stzák. OJ = milá ček; Davídek<br />
( = malý č l ově k), Davidík<br />
Debnár - ze slovenského A = bednář ;<br />
Děbnár<br />
Decastello, Decastelo, de Castello, Dekastello<br />
- z italského = ze zámku, zámecký<br />
D éč, Deček - viz Deutsch<br />
Děd - 1390 Dyed; A děd = stařec ; Děda ,<br />
Dědek ( 1401 Dyedek Damulus; A dědek =<br />
stolice na naklepávání kosy; snop na vrchu<br />
mandele; mor. nář . = žaludek, veliké jelito),<br />
Dědeček, Dědoch , Dědouch , Děduch,<br />
Dědor (1523 Václav Dědor;<br />
s příhanou) , Dědour , Dědourek, Dedek,<br />
Dedík (se ztrátou m ě kkos ti)<br />
Dedek - stč . A dedek = název ptáka dudka<br />
Dedera - snad z něm. dom. OJ Dadder z OJ<br />
Theudohar; též z Tatter - viz Tatar<br />
Dědic, Dědič - A d ě di č = potomek dědův ,<br />
nástupce v dědictví ; též nepoddaný sedlák;<br />
Dědičík<br />
Dědina - A dě din a = majetek, jímž vládl<br />
děd; p ozd ěj i nemovitý majetek, vesnice<br />
Dejdar- z věty Dej dar! ; opačné ho významu<br />
je méně obvyklé příjm. Berdar; podobně<br />
tvořené je i příjm . Dejnožka<br />
Dejl, Deyl - A deyl = vsádka litiny do výhn ě;<br />
- 41 -