D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Barva - z A; přezdívka barvíři ; Barvič ,
Barvík (snad i Barvig, Barwig vlivem
němčiny), Barvíř
Basa- hrá č na basu; též i podle barvy hlasu ;
Basák, Basař , Basík, Basovníček, Basovník
Bass - pseudonym spisovatele Eduarda
Schmidta; podle hlubokého hlasu
Bastl - z OJ Sebastián = obyvatel města
Sebasty; viz též Post!; Bastián, Bastyán
Baše - z OJ začínajícího Ba- (Bartoloměj ,
Barnabáš apod.) příp. -še, starší -ša; zdrob.:
Bašek, Baško, Bašík, Bašta (Bašta
též Bartolomeus; též z názvu část i opevnění;
z názvu domku 1ybničního hajného),
Bašata, Bašista, Bašura, Bašný, Bašus
Baštýř - A baštý ř = 1ybn i čn í hajný, hlídač
rybích sádek; obyvatel bašty v hradbách;
Baštář ; snad někdy i Bastecký, Baštecký
(možná z MJ Bášť a Báštěk)
Baťa , Báťa - A baťa = bratr, příbuzn ý, druh;
přenes . a nář. = přílišný dobrák; nemehlo ,
hlupák; Batovec (ť > t; příslušník Baťovy
rodiny); Baťka (zdrob.; srov.: baťkat =
lichotivým přemlouváním navádě t) , Batka
(též = valaš. hradba), Batěk (zdrob. z A
baťa ; na Moravě místy = malý, tlustý
č lověk) , Bátek, Batík; jiné odvoz.: Haťcha,
Batcha, Batis, Batoušek, Baťula (na
Moravě místy = hňup) , Batulka
Bauer - z něm. A = sedlák; vyskytuje se ve
složeninách (Neubauer = nový sedlák,
Gebauer a pod.)
Baxa - viz Bak
Bečka - z A; podle postavy, též podle
za městnání viz Bečvář; Bečička, Bečovský
(též z MJ)
Bečvář - A bečvář = řemes ln ík vyrábějící
bečky , bednář; Bečvařík
Bědajánek - složené z citoslov­
a dom. podoby OJ Jan; též
Bědajanek ,
ce b ěda
přezdívka někomu , kdo čas to bědova l
Bednář - podle zaměstnání; 69. nejčastější
české příjmení ; Bednárik, Bednařík, Bednářík,
Bednářský
Běhal - z příč. sl. běhat ; Běhálek , Běhalík,
Běhan, Běhavka, Běhávka, Běhavý, Bě ­
hula
Běhoun - A běhoun = 1ychlý č l ověk; livrejovaný
slu žebník běžící před kočárem; pocestný,
tulák; Běhounek (zdrob.; výrostek),
Běhůnek
Bechyně - z MJ Bechyně ; též z A bechyně =
pomocné stavení u dolú, komora na rudu;
na Moravě = tlustá žena; zdrob. Bechyňka,
Bechynka, Bechyňský , Bechyňák ,
Bechiňský
Bejček - zdrob. A bejk/býk; Bejkovský
Bejšovec, Beyšovec - 1545 jan Beyssowecz
z Beyssowa; z MJ Býšov u Přeštic , Býšovec
u Bystřice p. Pernštejnem
Bejvl, Beyvl, Bejbl, Beybl, Bejblík- z n ěm.
šumavského nář. A Boiwl, spis. Bublein =
c hl apeček; viz též Veyvl
Bek - z OJ Bedřich , Benedikt aj. ; A bek =
nářek ; z něm. nář. A Backer = pekař
Běl - jm. tvar příd. jm. bílý; A běl = bílá
mouka, stč. sádlo, slanina; Běla (též =
ženské OJ; bílá houska, bílá kráva), Běláč
(manžel č i syn Běly), Běláček , Bělás (též z
MJ Bílá, Bělá ), Bělán, Bělaň , Bělár, Bělas ,
Bělaška , Běler, Bělec (13 73 Ulricus dictus
Bielecz), Bělčík, Bělič, Běliček , Bělík,
Bělin (příd. jm. přivl. k Běla ; i z MJ) ,
Bělina , Bělka (nář. A bělka = v Hron ově ,
na Hané houska), Běloch , Bělouch , Běloušek
Cl399 stFelec Bělúškó v) , Bělor , Běloň,
Bělaun (též z MJ); složeniny: Bělobrad,
Bělobrádek, Bělohlav, Bělohlávek,
Bělohlavý, Bělohoubek , Bělohubý, Bělonohý
Bělohradský - z MJ; Bělohrad
Ben - z OJ Benedikt = blahoslavený, požehnaný;
z OJ Benjamin = milovaný syn; z OJ
Benno (= patron M íš n ě); Bena, Béňa ,
Benát, Benata (1261 Benata purchgravius)
, Benek (už 1180/82), Beňák (1428
Benedictus dictus Beniak), Benák (1314
Benako ovarius, 1338 Benak Beran, 1403
Martinu.s dictus Benak, 1408 And1·eas Benak),
Benáček (1565 Beneš Benáček, syn
] ona Bubáka), Benačka, Beňačka , Benášek,
Benada, Benát, Benata, Benč, Benča,
Benček , Benčík , Benda (137. nejčastější
české příjmení; 1548 Václav Bentúv,
1669 jan Karel Benda či Benedikt) , Bendák,
Bendas, Bendásek, Benden, Bendík
(nář. = tlustý člověk) , Bendl, Bene-
- 30-