D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Špalek - A špalek; též - statý druh úlu;
přenes. podsaditý, nepohyhlivý člověk;
Špalíček
Špán - 7457; chod. n á ř. A špán ~ lo uč
(z n ě m. A Span ~ tříska) , přenes. huben)'
č lo vě k ; Špánek (zcli·ob.)
Španěl , Špaňhel, Špatůhel , Španiel -
z národníiJo jm. Špan ěl; z mors l. A špaňhel
~ šeřík
Špát- z příd. jm. špatn ý; Špáta, Špatenka,
Špatina, Špatenka, Špatina, Špatinka,
Špatka, Špatný
Špatz, Spatz, Špác - z něm. A Spatz ~
vrabec; Špatzal (z něm. zdrob.; el > al)
Špelina - z mor. nář. sl. špelit ~ s t rčit ;
Špelda
Špergl- v mysli veckém slangu ~ poštolka
Šperk- A šperk ~ klenot; na Polensku š těrk ;
něm. n ář. A Sperk = vrabec; Šperka
Šperl- p a trně za n ěm. A Spcrli ng = vrabec;
Šperling, Šperlink, Šperlík, Šperlín,
Šperňák
Špeta - mor. A špeta = špetka (co se
š pi čkam i prstů vezme), trocha; Špetík,
Špeťko
Špetl - příč. sl. špctnout ~ ceknout; střh n . A
spctel = j ehn ě; zdrob. z nčm . sp~it
pozdní; Špetla, Špetlák, Špetlík
Špic - A špic ~ špičk a ; Špica, Špicar (z MJ
Spitz - viz Spir.z), Špicera, Špicl (něm.
zdrob.), Špicner, Špičák (~ zub; ostrý
mlecí kámen ; první žnec v řadč; roční
jelen; hrnec na máslo), Š pičan, Špičán ,
Špička ( 1452; zdrob.; nář. linduška
Ie,ní)
Špidla - z niíř příd. jm. špidlatý = špičarý ;
Špldlton, Špidlik, $pidra
švik- A iípik - slanina, tuk v kostech; Špika
( roz š íř. o -a; též z nJř . názvu rostliny
kop ytník)
ŠpíJ - ze :l i Č. A špíle ~ hra, žert; Špíla,
Špiiáček, Špilák
~pllar , . o
Špoula - ze sl. špoulit; snad ~ č lověk
s vyšpulenými rty; špoulit se ~ šklebit se;
srov. příjm . Šklíba
Šprinc - s třhn. A sprinze = skvrna na kť1 ži ,
též piha; též s langově krahu j čí samice;
Šprincl (zdrob.)
Špring(e)l - p a trně z něm. A Sprenkel
skvrnka, piha
Šprongl - odvoz. ze otřhn . sl. sprangen
skákat (-o- nář. )
- 188 -