D. Moldánova_Naše příjmení (2010)
Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová
Šmaha - ze sl. smahnout ~ horkem vysychat; osmahlý ~ opálený; osmaha ~ šťáva Šmahel, Smahel - 1414; z hibl. lsmahel (jméno zavrženého l evo b oč ka , praotce Arabů) , A iirnahel - patrn ě nemanžclskt' dít č ; u žid. rodin z OJ Sam uel, jidiš Šmohel = jméno boží; ze sl. smahnout ~ ho rkem vysychat; Šmahlík Šmakal, Šmákal - sl. šmakat = sahat; Šmakala Šmalc, Šmolc - nespisovné A šmolc = převařené máslo (z něm. ) ; Šmalcl (n čm. zdrob.) Šmarda - srov. chod. sl. šmárat, spis. č márat šmat - A šmat ~ hmat (sáhnutO; Šmatar, Šmatár, Šmatelka, Šmatera (též ze slovesa šmátrat = hmatat po n ččem ; přen es . = nemotora) Šmatla- z příč. sl. šmatlat = šmajdat; stč. též šmatlat = tlachat; Šmatlák, Šmatlán, Šmatlava, Šmatolán (ze iimatola = kulhavý č lověk , šmatla) Šmaus, Schmaus - z něm . A Schmaus = vybrané jídlo, l10stina Šmehil, Šmehyl- ze str1m. příd. jm. smaeh
Šobek, Šobíšek, Šobor, Šobora (někdy z OJ Všebor: asimilace e k o; srov. lid. Šobrovicc - Všeborovice u Karlových Var, Šebrov u Blanska, Šeborov u Velkého M eziříčí) Šobr, Schober - z ně m. A Schober = stoh kupka sena; n ě m . nář. s. = též švec; z n ě m. sl. schaben = seškrabovat, z n ě m. A Pcchschaber = s e š krabovač smoly; Šobra ( nč kdy z. OJ Vkhor - viz Šob) Šohaj -viz Šuhaj; Šohajda, Šohajek, Šohájek Šoch - strnn. A schochc = kopcnec, kupka sena; z MJ Schocha a Schochcn v Bavorsku; n ě kdy z mor. A šoch = šos (čás t kabátu) snad i z OJ Sob ěs la v ; Šochman, Šochovský Šolar, Šollar, Šoller, Šoler, Schollar z lat. A scholarius = žák, student; též ze s třhn. scholaere = dlužník Šolc (159 7), Scholz - pře dstave n ý obec (v severovýchodních Čechách) Šole, Šolle, Scholle - s třhn. A scholle = hrouda, Léž ze s třh n. A scholaere = dlužník Šolín - z příd. jm. př i v L k příjm . Šole .:_ viz Lam - nebo Šolar - viz tam; ze s třhn . A scholaere = dlužník Šolta - 1484 Vít řečený Šolta, syn. Šoltý sek; z n ěm . A Schulthciss = ryc htář ; Šoltés, Šoltés, Šoltýsek, Šoltys ( 1464 Valentin 1'ečený Sol~ys) Šomek - s nad ze sl. šor!llat = š ma ťhat (u Havlíčkov a llrodu) Šon - ze starého př e jat ého sl. šonit (z n ěm . scho nen) = še tři t , še trn ě se chovaL; Šona, šonda (též na Chrudimsku 7 OJ Antonie), Šonka, Šonovský Šonský - z MJ Šonov u Broumova a Nového M ěs ta n. Metují Šopa- z A šopa = ků l na ; Lél. mandel na poli; Šopák, Šopek, Šopík, Šopinec Šorejs - nář. u Mnichova Hrad i ště A šorejs = rmýs Šorel- patrně n čm . z.drob. ze strnn . A schor = lo pata, motyka nebo z A schar = radlice Šorf - 1526;· buď z něm . míř. podoby př íd. jm. scharf = ostrý, nebo z ho rnického šorfy místa, kde se ~o tfov al o, tj. hledaly se rudy; Šorfa Šorm - pa trně 7.kr. ze Šorman, utvoř . ze s třhn . sl. scho rn = mt'st a polopří p ony -man, která označov ala , Žt-0 jde o OJ Šoma - A šorna (kominická, hrn číl's k~) = slangový výraz pro poříz, škrabku; Šorma Šorš - z n ěm ol); z A šotolina = drobný š tč rk šoun, šaun- z něm . n ář. podoby A Schade = škoda Šoufek - A šoufek = naběra čka , lopata Šoukal - z příč . sl. šou kar za šukal= pobíhat, kutil Šoul - ze sl. šou lat (se) - plížit se, šourat se; Šoula, Šoulák, Šoulavý, Šoule, Šoulej Šoupal - ze sl. šoupat; Šoupa Šoural - z příč . sl. .šourat(se) = pomalu jít; šoura, Šourek (též. A šourek = mě šec) šoustal - z příč . sl. sl. šoustat = smýkat; třít ; n ář. u nrušperka utíkat; šoustek Šp- viz Sp- Špacír - 1610 Spazier; přejaté A špacír procházka; též překladem plijm. Procházka Špaček - 115. nejčastější české p říjm e ní ; 1363 Spaczko de Cun(n)wolt; A špaček = název ptáka; čep (ve m l ý n ě); v·alaš. ná ř . ovce se širokým krkem; Špak Oaš. nář. A špak ~ ~paček) , Špakovský Špád, Špáda - z A = kord; též batva v katemí hře špády; Špadrna, Špádt Špala, Špála - stč . A špal = špalek, Špalda, Špaldoň - 187 -
- Page 131 and 132: Paprskář- výrobce loukotí ke ko
- Page 133 and 134: Pěgřím- z lat. OJ Peregrin , če
- Page 135 and 136: Petrowsstij z Petrowicz; z MJ ; n e
- Page 137 and 138: Píšek - zdrob. z Pech nebo z Pí
- Page 139 and 140: Ploch- jm. tvar. přícl. jm. ploch
- Page 141 and 142: Pokora - A; pokora je jednou ze zá
- Page 143 and 144: Poštolka, Po stoika, Poštulka, Po
- Page 145 and 146: tel na skupinu soumarú; doprovod;
- Page 147 and 148: Purkyt, Purkýt - spíše z redukov
- Page 149 and 150: Ramba - pat rně z n ě m . OJ Ramp
- Page 151 and 152: Rejhon - za rejhan - přezdívka se
- Page 153 and 154: Roh - 7481; podle polohy domu a pod
- Page 155 and 156: přiro z rodu ; též z MJ R oučka
- Page 157 and 158: Rybár, Rybárik, Rybář - A rybá
- Page 159 and 160: Řieha, 1583 Řehoř jinak Říha;
- Page 161 and 162: Satrapa - p úvodn ě správce pers
- Page 163 and 164: Shon - A shon ~ s há n ěn í , ú
- Page 165 and 166: viz Di vl!ček z divoký; též z A
- Page 167 and 168: Sliž, Sliž - A slíž nář. ~ no
- Page 169 and 170: Soudský - podle sudu na domov znam
- Page 171 and 172: Steiger, Šteigr, Štajgr - z n ě
- Page 173 and 174: Stříbrský - z MJ S tříb ro St
- Page 175 and 176: strážník (podle pestré uniformy
- Page 177 and 178: Šavera; též ze sl. šavrovat (pl
- Page 179 and 180: Šilha - ze sl. .~ilhat ; Š ilhá
- Page 181: Škroup- snad ze sl. škrou pat, š
- Page 185 and 186: Šprunk - n ěm. A Sprung - skok; p
- Page 187 and 188: Štirský -
- Page 189 and 190: Šuška - ze sl. šu.škat ~ šepta
- Page 191 and 192: Tal pa - Jar. A tal pa = krtek; Tal
- Page 193 and 194: Tevcrný- s tč . příd. jm. tever
- Page 195 and 196: Topor - z A = násada na sekeru a p
- Page 197 and 198: Trunc, Trunec - ze střhn . A trunz
- Page 199 and 200: z (llohu; z MJ Úlehl e; též A ú
- Page 201 and 202: Valentin, Valentýn - OJ z lat. val
- Page 203 and 204: Věchet - A věche t ~ stočená hr
- Page 205 and 206: Meziříčí; Vídenka, Vídenský,
- Page 207 and 208: apod. ; A vlacl1 ~ zedník: 1613 st
- Page 209 and 210: Okrouhlo místo spisovného Okrouhe
- Page 211 and 212: Vostřez - rozk. stč. sl. ostřiec
- Page 213 and 214: Vychodil - příč. sl. vychodit Vy
- Page 215 and 216: Wild - viz Vild Wilham,Wilhelm - z
- Page 217 and 218: Záruba - 1380 jacobi dictus Zaruha
- Page 219 and 220: Zierhut - v Chuclěníně u Nýrska
- Page 221 and 222: Zvanovec, Zvánovec - z MJ Zvánovi
- Page 223: Živnůstka- 1653; zdrob. z A 7.ivn
Šobek, Šobíšek, Šobor, Šobora (někdy<br />
z OJ Všebor: asimilace e k o; srov. lid.<br />
Šobrovicc - Všeborovice u Karlových Var,<br />
Šebrov u Blanska, Šeborov u Velkého<br />
M eziříčí)<br />
Šobr, Schober - z ně m. A Schober = stoh<br />
kupka sena; n ě m . nář. s. = též švec; z n ě m.<br />
sl. schaben = seškrabovat, z n ě m. A Pcchschaber<br />
= s e š krabovač smoly; Šobra ( nč <br />
kdy z. OJ Vkhor - viz Šob)<br />
Šohaj -viz Šuhaj; Šohajda, Šohajek, Šohájek<br />
Šoch - strnn. A schochc = kopcnec, kupka<br />
sena; z MJ Schocha a Schochcn v Bavorsku;<br />
n ě kdy z mor. A šoch = šos (čás t<br />
kabátu) snad i z OJ Sob ěs la v ; Šochman,<br />
Šochovský<br />
Šolar, Šollar, Šoller, Šoler, Schollar z lat.<br />
A scholarius = žák, student; též ze s třhn.<br />
scholaere = dlužník<br />
Šolc (159 7), Scholz - pře dstave n ý obec<br />
(v severovýchodních Čechách)<br />
Šole, Šolle, Scholle - s třhn. A scholle =<br />
hrouda, Léž ze s třh n. A scholaere = dlužník<br />
Šolín - z příd. jm. př i v L k příjm . Šole .:_ viz<br />
Lam - nebo Šolar - viz tam; ze s třhn . A<br />
scholaere = dlužník<br />
Šolta - 1484 Vít řečený Šolta, syn. Šoltý sek;<br />
z n ěm . A Schulthciss = ryc htář ; Šoltés,<br />
Šoltés, Šoltýsek, Šoltys ( 1464 Valentin<br />
1'ečený Sol~ys)<br />
Šomek - s nad ze sl. šor!llat = š ma ťhat<br />
(u Havlíčkov a llrodu)<br />
Šon - ze starého př e jat ého sl. šonit (z n ěm .<br />
scho nen) = še tři t , še trn ě se chovaL; Šona,<br />
šonda (též na Chrudimsku 7 OJ Antonie),<br />
Šonka, Šonovský<br />
Šonský - z MJ Šonov u Broumova a Nového<br />
M ěs ta n. Metují<br />
Šopa- z A šopa = ků l na ; Lél. mandel na poli;<br />
Šopák, Šopek, Šopík, Šopinec<br />
Šorejs - nář. u Mnichova Hrad i ště A šorejs =<br />
rmýs<br />
Šorel- patrně n čm . z.drob. ze strnn . A schor<br />
= lo pata, motyka nebo z A schar = radlice<br />
Šorf - 1526;· buď z něm . míř. podoby př íd.<br />
jm. scharf = ostrý, nebo z ho rnického šorfy<br />
místa, kde se ~o tfov al o, tj. hledaly se<br />
rudy; Šorfa<br />
Šorm - pa trně 7.kr. ze Šorman, utvoř . ze<br />
s třhn . sl. scho rn = mt'st a polopří p ony<br />
-man, která označov ala , Žt-0 jde o OJ<br />
Šoma - A šorna (kominická, hrn číl's k~) =<br />
slangový výraz pro poříz, škrabku; Šorma<br />
Šorš - z n ěm ol); z A<br />
šotolina = drobný š tč rk<br />
šoun, šaun- z něm . n ář. podoby A Schade<br />
= škoda<br />
Šoufek - A šoufek = naběra čka , lopata<br />
Šoukal - z příč . sl. šou kar za šukal= pobíhat,<br />
kutil<br />
Šoul - ze sl. šou lat (se) - plížit se, šourat se;<br />
Šoula, Šoulák, Šoulavý, Šoule, Šoulej<br />
Šoupal - ze sl. šoupat; Šoupa<br />
Šoural - z příč . sl. .šourat(se) = pomalu jít;<br />
šoura, Šourek (též. A šourek = mě šec)<br />
šoustal - z příč . sl. sl. šoustat = smýkat; třít ;<br />
n ář. u nrušperka utíkat; šoustek<br />
Šp- viz Sp-<br />
Špacír - 1610 Spazier; přejaté A špacír<br />
procházka; též překladem plijm. Procházka<br />
Špaček - 115. nejčastější české p říjm e ní ;<br />
1363 Spaczko de Cun(n)wolt; A špaček =<br />
název ptáka; čep (ve m l ý n ě); v·alaš. ná ř .<br />
ovce se širokým krkem; Špak Oaš. nář. A<br />
špak ~ ~paček) , Špakovský<br />
Špád, Špáda - z A = kord; též batva<br />
v katemí hře špády; Špadrna, Špádt<br />
Špala, Špála - stč . A špal = špalek, Špalda,<br />
Špaldoň<br />
- 187 -