D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Šobek, Šobíšek, Šobor, Šobora (někdy
z OJ Všebor: asimilace e k o; srov. lid.
Šobrovicc - Všeborovice u Karlových Var,
Šebrov u Blanska, Šeborov u Velkého
M eziříčí)
Šobr, Schober - z ně m. A Schober = stoh
kupka sena; n ě m . nář. s. = též švec; z n ě m.
sl. schaben = seškrabovat, z n ě m. A Pcchschaber
= s e š krabovač smoly; Šobra ( nč ­
kdy z. OJ Vkhor - viz Šob)
Šohaj -viz Šuhaj; Šohajda, Šohajek, Šohájek
Šoch - strnn. A schochc = kopcnec, kupka
sena; z MJ Schocha a Schochcn v Bavorsku;
n ě kdy z mor. A šoch = šos (čás t
kabátu) snad i z OJ Sob ěs la v ; Šochman,
Šochovský
Šolar, Šollar, Šoller, Šoler, Schollar z lat.
A scholarius = žák, student; též ze s třhn.
scholaere = dlužník
Šolc (159 7), Scholz - pře dstave n ý obec
(v severovýchodních Čechách)
Šole, Šolle, Scholle - s třhn. A scholle =
hrouda, Léž ze s třh n. A scholaere = dlužník
Šolín - z příd. jm. př i v L k příjm . Šole .:_ viz
Lam - nebo Šolar - viz tam; ze s třhn . A
scholaere = dlužník
Šolta - 1484 Vít řečený Šolta, syn. Šoltý sek;
z n ěm . A Schulthciss = ryc htář ; Šoltés,
Šoltés, Šoltýsek, Šoltys ( 1464 Valentin
1'ečený Sol~ys)
Šomek - s nad ze sl. šor!llat = š ma ťhat
(u Havlíčkov a llrodu)
Šon - ze starého př e jat ého sl. šonit (z n ěm .
scho nen) = še tři t , še trn ě se chovaL; Šona,
šonda (též na Chrudimsku 7 OJ Antonie),
Šonka, Šonovský
Šonský - z MJ Šonov u Broumova a Nového
M ěs ta n. Metují
Šopa- z A šopa = ků l na ; Lél. mandel na poli;
Šopák, Šopek, Šopík, Šopinec
Šorejs - nář. u Mnichova Hrad i ště A šorejs =
rmýs
Šorel- patrně n čm . z.drob. ze strnn . A schor
= lo pata, motyka nebo z A schar = radlice
Šorf - 1526;· buď z něm . míř. podoby př íd.
jm. scharf = ostrý, nebo z ho rnického šorfy
místa, kde se ~o tfov al o, tj. hledaly se
rudy; Šorfa
Šorm - pa trně 7.kr. ze Šorman, utvoř . ze
s třhn . sl. scho rn = mt'st a polopří p ony
-man, která označov ala , Žt-0 jde o OJ
Šoma - A šorna (kominická, hrn číl's k~) =
slangový výraz pro poříz, škrabku; Šorma
Šorš - z n ěm ol); z A
šotolina = drobný š tč rk
šoun, šaun- z něm . n ář. podoby A Schade
= škoda
Šoufek - A šoufek = naběra čka , lopata
Šoukal - z příč . sl. šou kar za šukal= pobíhat,
kutil
Šoul - ze sl. šou lat (se) - plížit se, šourat se;
Šoula, Šoulák, Šoulavý, Šoule, Šoulej
Šoupal - ze sl. šoupat; Šoupa
Šoural - z příč . sl. .šourat(se) = pomalu jít;
šoura, Šourek (též. A šourek = mě šec)
šoustal - z příč . sl. sl. šoustat = smýkat; třít ;
n ář. u nrušperka utíkat; šoustek
Šp- viz Sp-
Špacír - 1610 Spazier; přejaté A špacír
procházka; též překladem plijm. Procházka
Špaček - 115. nejčastější české p říjm e ní ;
1363 Spaczko de Cun(n)wolt; A špaček =
název ptáka; čep (ve m l ý n ě); v·alaš. ná ř .
ovce se širokým krkem; Špak Oaš. nář. A
špak ~ ~paček) , Špakovský
Špád, Špáda - z A = kord; též batva
v katemí hře špády; Špadrna, Špádt
Špala, Špála - stč . A špal = špalek, Špalda,
Špaldoň
- 187 -