D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Vápeník), potravinářů (Masař, Řezníček , Pekař , Pernikář, Mlynařík, Sládek,
Olejník), stavebníků (Zedník, Hliňák, Studnař) , ale i uměleckých povolání (Malíř,
Muzikant, Bubeník, Hudec, Dudák, Gajdoš, Truba č, Pištec, Varhaník). Jsou
příjmení z názvů obchodníků (Kramář , Kupec, Hokynář , Krupař) , hostinských
(Krčmář , Šenkýř , Vodička) , dopravců (Vozka, Kočí , Forman, Kárník, Soumar,
Plavec).
Řemeslníci dostávali přezdívky i z názvů nástrojů , jimiž pracovali (1454 krejčí
jehlička), a také podle potřeb svého řemesla (1457 švec Cvoček). Z těch pak
vznikala příjmí a z nich příjmení. Touto cestou vznikla příjmení z názvů nástrojů
kovových Qehla, Šídlo, Kladivo, Knejp, Sekera), dřevěných (Palice, Bičiště,
Roubíček , Hřídel , Cep, Vařečka atd.) nebo podle výrobků (řezník Jitrni čka , pekař
Žemlička nebo Calda apod.). Je nemálo příjmení z názvů pečiva (Pecen,
Chlebíček, Rohlík, Žemlička , Buchtička , Doleček , Koláček , Koblih, Perníček) ,
vařených moučníků (Šlejška, Šiška, Knedlík, Haluška, Svítek), tekutých jídel
(Polívka, Oukropec, Vomáčka) , nápojů (Voda, Pivko, Patočka , Kořalka), z masných
jídel (Klobása, Buřt, Rosol, Paštika, Sekanina), z mlékařského názvosloví (Mlíčko,
Smetánka, Syrovátka, Tvaroh, Sejrek), z názvů mlýnských výrobkú (Otruba,
Moučka , Vejražka, Kroupa, Krupka, Krupička) . Mnohá z nich vznikla též na
základě přirovnání : kdo seděl nehnutě jako pečeně nebo buchta na pekáči , dostal
jméno Pečeně nebo Buchta, člověk se scvrklými tvářemi jméno Křížala,
neenergický Kaše, člověk s nezdravě bledou pletí jméno Sejrek.
Příjmení vznikala i z názvů dopravních prostředkú (Kočár, Kára, Saňa) ,
hudebních nástrojú (Trubka, Cimbál, Varhan, Buben), zbraní (Kord, Šavelka,
Píka, Šíp, Kušička). Jsou též příjmení podle názvů mincí (Penízek, Groš, Dukát,
Tolar, Troníček , Halíř) , nádob (Sklenička , Flaška, Lahvička , Korbel, Konvička,
Džbánek, Hrn eče k, Kuthan), proutěného nářadí (Koš, Košíček , Košatka, Kukaň,
Opálka), kusů nábytku (Lavička , Stolička , Stolek, Truhelka), z označení potřeb ke
hrám (Karta, Kostka, Pinka, Kuželka). Z názvů budov, jejich částí i místností
vznikla další příjmení (Komín, Pícka, Krb, Podlaha, Strop, Kuchynka, Pokoj,
větnička). Proč se taková slova stala příjmeními , se musíme dohadovat; jen
málokdy najdeme v pramenech vysvětlení.
Vznikala též příjmení ze starých ná zvů chemických výrobkú (Kamenec,
Kolomáza, Ledek, Klihovec, Šmolka, Barva) a z označení rozmanitých odpadků
(Popel, Kopt, Mour, Prach, Pleva). Podle kusu obuvi nebo oděvu pojmenovali
nejspíše člověka, který se jím odlišoval od svého prostředí, někdy výrobce, jindy
člověka parádivého či naopak nedbalého. Z názvů obuvi jsou příjmení Bačkora ,
Bota, Škornička , Pantoflíček , podle částí oděvů a jeho doplňkú Kaftan, Kožíšek,
Rubáš, Kabát, Kalhotka, Pásek, Prýmek; nápadná jsou příjmení z kusú oblečení
vyšlých z módy (Baladrán, Flundra, Ksás). Příbuzná příjmení jsou i jména z názvů
prádla a ložního vybavení (Košilka, Cícha, Peřina, Poduška). echybějí ani
příjmení z názvů látek a podobných textilních výrobků (Plátenka, Soukenka,
Axamit, Damašek, Kment, Čaloun, Koberec, Huňka) . Vyskytují se i příjmení
z abstrakt (Nástraha, Záloha, Vojna, Válka, Náhoda, Příhoda , Svatba), z právního
názvosloví (Zákon, Púhon, Vottel, Křivda , Vražda ...), ze slov označujících
- 19-