D. Moldánova_Naše příjmení (2010)
Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová
Pikous - 1436 Wenceslai Pikus cerdonis, 1436 Wanconis Piknae; p at rn ě piknosý č l ově k = se špičatým, zdviženým nosem Piksa, (1454 Nicolaus Piksa), Pi:xa - z A pik = spiknutí; chytrost; snad i z OJ Pik a z příd. jm. piknosý = se zdviženým nosem; viz též Pikl a Pik Pilar - za př íjm. Pilař , viz ta m; nejspíše však počešt. n ěm. příjm. Piller, odvoz. z Mj Pill (2x v Tyrolích) Pilař - A pi l ař = výrobce p il, provozovatel vodní pily Pilát - 13 78; podle obrazu na dom ě nebo z přezdívky představ it e li Pontského Piláta v pašijových hrách; n ě kdy též z názvu l éč ivé byliny; Pilatik Pile - z něm. A Pilz = houba; z MJ u Vratislavi; Pilčik (zdrob.) , Pileček Pilecký - z MJ Piletice u Hradce Králové nebo z označení obyvatele samoty Pila; Pilský Pilch, Pillich - ze s třhn . A pilch = plch; též A pilich = dravý pták Pllik - zdrob. z A píla = míč nebo pila (nástro j) a píle = pilnost, péče ; Pilka Pilný- příd. jm. pilný; Pilnaj (za Pilnej v nářečích , kde n ep roběh l a pře hl áska), Pilnáček , Pilnik (i z názvu nástroje) Pilous- A pilous = druh hmyzu, kte1ý ni čí u sk l adně n é obilí; Pilousek, Piloušek, Pilvousek Pils, Pilz - viz Pile Piinpar, Piinp(e)r- z něm. A Pimpernuss = plod k loko če , ze suchých plodú klokoče se dě l a l y rližence; z toho i nář. A pimpera = hubená žena (Po li č~ ko) ; Piinpara Pína- stč. pína = pokuta, trest (z lat. poena); nář. A pína = pěna; pína v hornickém názvosloví - plošina mezi žebříky Pine - ze s třhn. A binz =sítina; n ě kd y z n ě m . A Pinz = houba, srov. slovensky n ář. pinclík = hřib Pinka - A pinka = nář. pěnkava; nádobka na poplatek za užívá ní karet, kuželek; přene se n ě tento poplatek; Pínkava (z nář. podoby A p ě n k ava) Pinkas - odvoz. z příjm . Pinka; u žid. rodin viz Pick Piňos , Piňous - ze sl. pinožit se = hanácky vypínat se; morsl. , valašsky namáhat se, pachtit se Pínta- A pinta = dutá míra (čtyř i žejdlíky); nádoba s víkem; opásání, stuha Pínter - z n ě m. A Binder = b e dnář ; Pintér (též z maď. A = malíř) , Píntera, Píntíř Pípa - A = kohoutek ke stáčení tekutin, zejména piva; Pipek (A pipek = posměc h ; jiho č. konec prstú spojených ve štipec) Pípal - příč . sl. pípat; Pípek (viz též Pípa), Pipik, Pipiška (= s křiv a n lesní), Pipka Pípla- ze sl. piplat (se) = pracovat pomalu Pírek - patrně úprava příjm. Pírko; A pírko = peříčko ; Pírka (v livem přira z. rodu), Pírnik, Pírný Pírkl - poče št. OJ Blirgel, zdrob. z O] Burgharr Pírný - s t č . příd. jm . ptrný = perový; srov. šaty ložní pírné; Pírnik (substantivizováno), Píroch, Pírochta, Pírout, Píroutek (z příjm. Píro, to z nář. A píro = péro) Písa ř - podle za m ěst nání ; Pisár (slov.), Pis arč ik , Pisárik, Písaříček , Pisařik, Písařik, Písařovic Písecký - z MJ Písek, Sx v Čec h ác h , 2x na Moravě; Písečný (z MJ Písečná) , Písek, Piskovský, Pískovský (obě přiv l. rodině Pís ko vě) Piskač- 1543; A p i skač = pištec; hlin ě ná píšťa l a (u Místku); Piskáček, Pískala, Pisklák Piskatý - viz Pyskatý Piskor - část dud; Piskora (kdo vydává pískavé zvuky, drobný č l ověk) Piskoř - z názvu 1yby; přezd ívka n ě komu nepatrnému Pistora - 1609 Matiáš Pistor, Havla pekaře syn; z lat. A pistor = pekař ; Pistorius ( = pekařúv), Pištora Pistulka - nář. A pistulka = pistolka, mční palná zbraň Píša - 1550, z Péša, odvoz. O] Petr - v iz tam změnou é > í - viz Peš; Píšín, Píška (zdrob.) - 140-
Píšek - zdrob. z Pech nebo z Píša, odvoz. z OJ Pe tr; viz hesla Pech a Píša; stč. A piešek = pěšec , šachová figura Píšing(e)r - z MJ Bissingen, m ěstys v Horním Švábsku (-ss ve starším jazyce č teno -š) Piš kula- 1458 Janovi Piskulovi; další odvoz. příjm . Píša, Píšek - viz tam; Piškule (1466 Pisku.!e) Pišl - z n ě m. A Bi.ischel = svazeče k ; ve slez. n ěm . nář. A Bi.ischel = lesík Píšný- viz Pyšný; Pišna Pišoft - n ěm. nář. výslovností za Bischof = biskup Pišta - v Čechách z Píša; z dom. podoby maďa rské h o OJ !štván = Ště p á n ; Piš ťáček, Piš ťák Pištec - viz Pi skač ; Pištecký, Pištěcký (z při v l. rodin ě) Pištěk , Píštěk - 1386 .fohannis Pisczek, 1395}ohannis Pistyek; A piště k =pištec; druh strnada ; zdrob. z A pysk; Pištělák , Piš tělka, Píštělka, Pištík, Pištinek (obě zdrob.) Píštol- z A, palná ru č n í z bra ň ; srov. Pisrulka Píštora - z lat. A pistor = p eka ř ; z příjm . Pistora se změ nou st > št; viz tam Píta - z OJ Petr - viz tam; k základu Pítpřipo j e n a příp. -a ; Pilin (z příd. jm. přiv l. ) Piták - z OJ Petr - viz tam; též A piták = pijan; Pitaš, Piterka (z n ář. A piterka = pohodný; n ěkd y ze sl. piterovat = hořeko vat), Pitucha, Pitula Pitel - A pitel = pijan; viz i Pytel; splývá s Piták; Pitala, Pitálek, Pitela, Piterna Pithard, Pithart, Pithar - snad slož. ze kmene bit-, obsaženého ve střhn. sl. biten = zvát, přá t , p oro u če t a hart = silný, odvážný; Pitba, Pitlík- zdrob. od Pitel - viz tam; viz i Pytl ík; Pitloun Pitner, Pittner, Pytner- z n ě m . A Blittner =bednář Pitr - z OJ Petr - viz tam; též v n ě m . slez. nář.; Pitra, Pitrák, Pitor, Pitroň, Pitřík , Pitřinec , Pitrof (příd. jm. při vl.), Pitrun Pitrman(n) - z OJ Petr - viz tam; příp. -man(n) označ uj e , že jde o jméno osoby; Pitrmoc (ně m . slož. = Petr a dom. podoba OJ Matyáš apod.), Pitrmuc (stejný význam jako předchozO Pitsmaus - viz Picmaus Pittel - viz Pitel; též z něm. A Bl",ttel - drá h , úřední sluha, biřic Pitter - viz Pitr Pivec- 1437 Waniek Piwce; ze s tč. A pivce = zdrob. A pivo; přizpú sobe n o obvyklejšímu typu muž. s kl oňová ní ; Pivka, Pivko (zdrob. A a příjm . Pivo), Pivník, Pivný (přez dívky pijákům piva), Pivoň , Plwko Pivnička - zdrob. stč. A pivnice - sklep Pivoda- úprava vě tn é ho příjm . Pi(j) vodu! Pivoňka , Pivonka - z názvu k vět in y , charakteristické rudou barvou; pře 7.dfv ka č lo vě ku se zd rav ě če rv en ými tvái"e mi Pivrnec - p at rn ě zkomolené z A prvenec - prvorozenec; srov. polsh.)' pierwieniec Pixa- 1585 z Husincejii'ík zvaný Pixa - viz Piksa Pížl- viz Piš!; A pi žl = ch um áče k odstávajících vlasů Placák - z příd. jm. placatý; A placák - placarý kámen; nástroj k udusává ní; Placanda, Placata, Placatka, Placek (v livem přiro z. rodu z A placka) Plac(e)r, Platze r - z MJ Místo, něm . Platz, u Chomutova, Stráž, něm . Platz, u Jind řichova Hradce; též Platz v Rakousku (8x); z n ěm. A Platz = místo široké, rovné; nám ěs tí; též ze střhn. A plazer = žvani l Plaček - 1383; z A p l aček = kdo má p l áč na krajíčku , komu slzí bolavé oč i ; z A pla č ka - žena oplakávající mrtvé; tvar vlivem př i roz. rodu; Placzek Plachký - mor. va rianta příd. jm. plachý = lekavý, bázlivý, stč. i lehkomyslný; Plach (jm. tvar příd . jm. plachý), Plachý Plachta- 13 78; A plachta = loktuše na trávu ; hrubé plátno na krytí vozu; též z příd . jm. plach(ý); z OJ Plativoj; Placheta, Plachetka (zdrob.), Plachetský, Placht Plainer, Plajner- z MJ Pia in v Rakousku Planer- z MJ Planá, n ě m. Pian- též 3x v Rakousku - 141 -
- Page 85 and 86: Kolísko - úprava vlivem přiro z
- Page 87 and 88: ilí ve ml ý n ě; z MJ Korce: odv
- Page 89 and 90: ·s - z OJ C h o tě bo r apod.; Ko
- Page 91 and 92: deřavý; Krause, Krausko, Krauskop
- Page 93 and 94: Kruták, Krutek (podle vlastnosti),
- Page 95 and 96: a- n á ř. = velká nádoba; Kufč
- Page 97 and 98: - , Kutlak- ze stč. A kutléř , t
- Page 99 and 100: l.alouček, Laloušek - zdrob. A la
- Page 101 and 102: aseato 1~ z OJ Aleksí nebo OJ Alex
- Page 103 and 104: lienhard - viz Lenard Unka- zdrob.
- Page 105 and 106: ložek- z A lože; změna vlivem p
- Page 107 and 108: - máchat; Machal, Machala, Machál
- Page 109 and 110: Maruš, Marušák - z označení mu
- Page 111 and 112: Matějovský- z MJ Matějov u Sedlc
- Page 113 and 114: student; mnich), Mendlik ( počešt
- Page 115 and 116: Mil(l)er - z Mliller - viz tam; n
- Page 117 and 118: Moravecký- z MJ Moraveč Mores - z
- Page 119 and 120: Mušal - z nář. sl. mušet za mus
- Page 121 and 122: nepohoda; srov. i spojení nechviln
- Page 123 and 124: Nevoral - z příč. sl. ne(v)orat;
- Page 125 and 126: Oberthor - z n ěm . slož. : ober
- Page 127 and 128: Opěla - viz Opelka Opelka - A opel
- Page 129 and 130: Pacák - ze sl. pacat = břídit ;
- Page 131 and 132: Paprskář- výrobce loukotí ke ko
- Page 133 and 134: Pěgřím- z lat. OJ Peregrin , če
- Page 135: Petrowsstij z Petrowicz; z MJ ; n e
- Page 139 and 140: Ploch- jm. tvar. přícl. jm. ploch
- Page 141 and 142: Pokora - A; pokora je jednou ze zá
- Page 143 and 144: Poštolka, Po stoika, Poštulka, Po
- Page 145 and 146: tel na skupinu soumarú; doprovod;
- Page 147 and 148: Purkyt, Purkýt - spíše z redukov
- Page 149 and 150: Ramba - pat rně z n ě m . OJ Ramp
- Page 151 and 152: Rejhon - za rejhan - přezdívka se
- Page 153 and 154: Roh - 7481; podle polohy domu a pod
- Page 155 and 156: přiro z rodu ; též z MJ R oučka
- Page 157 and 158: Rybár, Rybárik, Rybář - A rybá
- Page 159 and 160: Řieha, 1583 Řehoř jinak Říha;
- Page 161 and 162: Satrapa - p úvodn ě správce pers
- Page 163 and 164: Shon - A shon ~ s há n ěn í , ú
- Page 165 and 166: viz Di vl!ček z divoký; též z A
- Page 167 and 168: Sliž, Sliž - A slíž nář. ~ no
- Page 169 and 170: Soudský - podle sudu na domov znam
- Page 171 and 172: Steiger, Šteigr, Štajgr - z n ě
- Page 173 and 174: Stříbrský - z MJ S tříb ro St
- Page 175 and 176: strážník (podle pestré uniformy
- Page 177 and 178: Šavera; též ze sl. šavrovat (pl
- Page 179 and 180: Šilha - ze sl. .~ilhat ; Š ilhá
- Page 181 and 182: Škroup- snad ze sl. škrou pat, š
- Page 183 and 184: Šobek, Šobíšek, Šobor, Šobora
- Page 185 and 186: Šprunk - n ěm. A Sprung - skok; p
Píšek - zdrob. z Pech nebo z Píša, odvoz.<br />
z OJ Pe tr; viz hesla Pech a Píša; stč. A<br />
piešek = pěšec , šachová figura<br />
Píšing(e)r - z MJ Bissingen, m ěstys v Horním<br />
Švábsku (-ss ve starším jazyce č teno -š)<br />
Piš kula- 1458 Janovi Piskulovi; další odvoz.<br />
příjm . Píša, Píšek - viz tam; Piškule (1466<br />
Pisku.!e)<br />
Pišl - z n ě m. A Bi.ischel = svazeče k ; ve slez.<br />
n ěm . nář. A Bi.ischel = lesík<br />
Píšný- viz Pyšný; Pišna<br />
Pišoft - n ěm. nář. výslovností za Bischof =<br />
biskup<br />
Pišta - v Čechách z Píša; z dom. podoby<br />
maďa rské h o OJ !štván = Ště p á n ; Piš ťáček,<br />
Piš ťák<br />
Pištec - viz Pi skač ; Pištecký, Pištěcký<br />
(z při v l. rodin ě)<br />
Pištěk , Píštěk - 1386 .fohannis Pisczek,<br />
1395}ohannis Pistyek; A piště k =pištec; druh<br />
strnada ; zdrob. z A pysk; Pištělák , Piš tělka,<br />
Píštělka, Pištík, Pištinek (obě zdrob.)<br />
Píštol- z A, palná ru č n í z bra ň ; srov. Pisrulka<br />
Píštora - z lat. A pistor = p eka ř ; z příjm .<br />
Pistora se změ nou st > št; viz tam<br />
Píta - z OJ Petr -<br />
viz tam; k základu Pítpřipo<br />
j e n a příp. -a ; Pilin (z příd. jm. přiv l. )<br />
Piták - z OJ Petr - viz tam; též A piták =<br />
pijan; Pitaš, Piterka (z n ář. A piterka =<br />
pohodný; n ěkd y ze sl. piterovat = hořeko <br />
vat), Pitucha, Pitula<br />
Pitel - A pitel = pijan; viz i Pytel; splývá<br />
s Piták; Pitala, Pitálek, Pitela, Piterna<br />
Pithard, Pithart, Pithar - snad slož. ze<br />
kmene bit-, obsaženého ve střhn. sl. biten<br />
= zvát, přá t , p oro u če t a hart = silný,<br />
odvážný; Pitba,<br />
Pitlík- zdrob. od Pitel - viz tam; viz i Pytl ík;<br />
Pitloun<br />
Pitner, Pittner, Pytner- z n ě m . A Blittner<br />
=bednář<br />
Pitr - z OJ Petr - viz tam; též v n ě m . slez.<br />
nář.; Pitra, Pitrák, Pitor, Pitroň, Pitřík ,<br />
Pitřinec , Pitrof (příd. jm. při vl.), Pitrun<br />
Pitrman(n) - z OJ Petr - viz tam; příp.<br />
-man(n) označ uj e , že jde o jméno osoby;<br />
Pitrmoc (ně m . slož. = Petr a dom. podoba<br />
OJ Matyáš apod.), Pitrmuc (stejný význam<br />
jako předchozO<br />
Pitsmaus - viz Picmaus<br />
Pittel - viz Pitel; též z něm. A Bl",ttel - drá h ,<br />
úřední sluha, biřic<br />
Pitter - viz Pitr<br />
Pivec- 1437 Waniek Piwce; ze s tč. A pivce =<br />
zdrob. A pivo; přizpú sobe n o obvyklejšímu<br />
typu muž. s kl oňová ní ; Pivka, Pivko<br />
(zdrob. A a příjm . Pivo), Pivník, Pivný<br />
(přez dívky pijákům piva), Pivoň , Plwko<br />
Pivnička - zdrob. stč. A pivnice - sklep<br />
Pivoda- úprava vě tn é ho příjm . Pi(j) vodu!<br />
Pivoňka , Pivonka - z názvu k vět in y , charakteristické<br />
rudou barvou; pře 7.dfv ka č lo <br />
vě ku se zd rav ě če rv en ými tvái"e mi<br />
Pivrnec - p at rn ě zkomolené z A prvenec -<br />
prvorozenec; srov. polsh.)' pierwieniec<br />
Pixa- 1585 z Husincejii'ík zvaný Pixa - viz<br />
Piksa<br />
Pížl- viz Piš!; A pi žl = ch um áče k odstávajících<br />
vlasů<br />
Placák - z příd. jm. placatý; A placák -<br />
placarý kámen; nástroj k udusává ní; Placanda,<br />
Placata, Placatka, Placek (v livem<br />
přiro z. rodu z A placka)<br />
Plac(e)r, Platze r - z MJ Místo, něm . Platz,<br />
u Chomutova, Stráž, něm . Platz, u Jind řichova<br />
Hradce; též Platz v Rakousku (8x);<br />
z n ěm. A Platz = místo široké, rovné;<br />
nám ěs tí; též ze střhn. A plazer = žvani l<br />
Plaček - 1383; z A p l aček = kdo má p l áč na<br />
krajíčku , komu slzí bolavé oč i ; z A pla č ka -<br />
žena oplakávající mrtvé; tvar vlivem př i roz.<br />
rodu; Placzek<br />
Plachký - mor. va rianta příd. jm. plachý =<br />
lekavý, bázlivý, stč. i lehkomyslný; Plach<br />
(jm. tvar příd . jm. plachý), Plachý<br />
Plachta- 13 78; A plachta = loktuše na trávu ;<br />
hrubé plátno na krytí vozu; též z příd . jm.<br />
plach(ý); z OJ Plativoj; Placheta, Plachetka<br />
(zdrob.), Plachetský, Placht<br />
Plainer, Plajner- z MJ Pia in v Rakousku<br />
Planer- z MJ Planá, n ě m. Pian- též 3x v Rakousku<br />
- 141 -