D. Moldánova_Naše příjmení (2010)
Dobravá Moldánová Dobravá Moldánová
Ochtábec- viz Oktábec Okénko - z A; Okénka (přec h od k mužskému s kloňo vá n O Okleštěk- odseknutá vě t ev při odvětvová ní srromú; odpadní dřevo určené k pálení Okrouhlý - z příd. jm. okrouhlý = mající zakulacený tvar; Okrouhlecký (z MJ Okrouhl á, Okrouhlé, Okrouhlo apod.), Okrouhlica, Okrouhlický (z MJ Okrouhlice u Benešova, u H av líčkova Brodu) Okrouhlik (ková řs k é kladivo k zakulacová nO Oktávec - z OJ Oktavus z lat. Ocravius = osmý; též z A oktáv = osm dní nebo osmý den po urč itém svátku; Oktábec, Ochtábec Olah, Oláh, Olach - z maď. = Valach, obyvatel Rumunska; název jedné romské skupiny Olbert, Olbrich, Olbricht - z n ář. podoby OJ Albe rt a Albrecht - viz tam Oldřich - 1175; počešr. OJ Odalrich: srhn. odal = d ěd i c t ví , rlch = vládce; též Vo i dřich Olejník - A olejník = výrobce o leje, obchodník s o lejem; Olej, Oleják, Olejár, Olejarčík, Olejář, Olejko, Olejníček Olexa - z OJ řec. pů v. Alexandr = obránce mužú a Alexej = záštita; Oleksa, Oleksík (zdrob.) Oliberius, Oliverius - latinizované OJ Olivier známé z cyklu p ověstí o Ka rlu Velikém (z germán~kého Alitheri = vojsko eifú) Olič - odvoz. příp. -íč z Oj O ld řich (se s třed očes kým krácením -í-) Olišar, Olyšar - počešr. n ěm. odvoz. z MJ Oieschau, čes k y Oleška, zaniklá osada u Doupova Oliva - z názvu stromu; podle tvaru plodu o livy; dom. podoba OJ Oliverius; Olivka, Olivka Olša - z A olše; z MJ Olší; Olšák (též z n ář. olšá k = rak; č íže k ; pstruh z obyv. názvu z MJ Olše), Olšan, Olšanský (z MJ Olšany), Olšanecký, Olšaník, Olšavský, 01- šovský Olšovec (z MJ Olšovice, Olšovec, Olšovka), Olšina Olšar - počešr. n ěm. odvoz. z MJ Olší apod. Olt - buď ze stč. OJ (srov. MJ Oltyně u Tábora), nebo z n ěm . n ář. podoby příd . jm. alt = sratý Omacht, Omachtík - vlivem výslovnosti za Omast, Omasrík - viz Omasta Omasta - n ář. A omasta = omastek; přenes. = kdo je mazaný, vychytrai)i Omelka- z A omelek, zbytky po zpracování zrna na kroupy apod. ; Omeluch Onderka - z OJ Ondřej , řec. Andreas = mužný, stamý, odvážný; Onda, Ondák, Ondáš, Ondečko , Ondejka, Onder, Ondera, Onderek, Onderko, Ondič, Ondra, Ondráček (1433 Andreas alias Ondraczek) , Ondračka , Ondrák, Ondráš, Ondrášek, Ondrašík, Ondrejček , Ondrejec, Ondrejek, Ondrejka, Ondrejko, Ondris, Ondrouch, Ondroušek, Ondrovčák , Ondrovčík (zdrob. jm. Ondrovec), Ondruch, Ondrůj, Ondrus, Ondruš, Ondrušek, Ondrůšek, Ondruška, Ondryáš, Ondrys, Ondrýsek, Ondřejček, Ondřejka, Ondřejovský (z MJ Ondřejov , Ondřejov(ec), Ondřejov i ce), Ondřík , Ondřiček ; viz též Vo- Ondřej - jméno jednoho z apoštolú; z řec . Andreas = sramý, odvážný, mužný - viz též Vo- Ondřich- z OJ Oldřich - viz tam - z m ě n ou 1- ř v n - ř ; stejná změna je v n ář. podobách MJ O ld řichov , Oldřic h ovec , O l dřichovice: Ondříšek, Ondříček Ontl - zdrob. z OJ Anton; n ěm. n ář. podoba příjm. a A Antl = kachnička; Opálka - A opálka = plochý koš z loubkú: Opálko Opat - A opar = představený mužského kláštera; Opata, Opatovský (z MJ O pato ) Opatrný - příd. jm. opatrný původně = starostlivý, později bedlivý; n ěkdejš í titul městských radních Opatřil - z příč. sl. opatřit Opava - z MJ; též z mor. nář. A opava = pupava; Opavský Opekar - z něm. slož. pnp11.: ob = nad a Ecke = roh, kout (-er přeš l o do češ tin y jako -ar) = kdo bydlel nad rohem - 130 -
Opěla - viz Opelka Opelka - A opelka = k o l áč ze zbytků t ěs ta , podplame nice, tj . placka z chlebového tě sta , p eče n á v popelu na kraji pece (u P očátek); Opelik Op(e)lt, Oppelt- 1527ty tíJ' Oppelt Fictum; z n ě m . OJ Appelt: a dal = ušlechtilý a bald (alt> elt) s m ě l ý; Opelik Opl - z Oplt (zánik + ); zdrob. z Oj Appo, n ě m. dam. podoba Oj Ada lbert, Albert Opletal- příč. sl. oplétat = ohrazovat (pleteným) plotem Oplištil, Oplíštil, Opluštil - sl. oplištit = opleskat hlínou, maltou: n ář. oplištit se = oženit se Opočenský - z MJ Opoč n o Opolzer - z MJ Tichá u Kaplice, n ě m. Oppolz Oppelt, Oppl - viz Opelt Opravil - z příč. sl. opravit; púvodně = řídit , spravovat; zbavit chyb Oprchal - z příč. sl. oprchat - poprchávat: viz opršal Opršal (1400), Opršál - z příč . sl. opršet = omoknout; srov. též vlasy opršaly = vypadaly Oráč - z A; Oračko ; též Voráč , Voráček Oral - ze s l. orat; Orálek, Oraný (z příd.jm. ) Oraský - z MJ Orasice u Loun Orava - z názvu kraje na Slovensku; Oravec, Oravský Orel - z názvu dravého ptáka; n e jčastěji podle domovního znamení; Orlík (1462, 1604; zdrob.; z MJ; u rodin s žid . před ky za O] Aró n), Orlíček, Orlíčka ; též Vorel, Vorlik, Vorlíček Orlický - z Mj Orlík nad Vltavou, samota Orlík u Ústí nad Orlicí; též Vorlický Orl(e)t - p at rn ě z n ě m. Oj : ara = orel a walt = moc, síla (alt> a lt> elt> lt) Orna - p a trn ě dam. podoba OJ Orn(e)st Arnošt, n ě m. Ernest = vážný; viz též Ernes a Arnošt; Ornst Orság - z m aď. A ország = ze m ě , říše ; Orsáček , Orsák, Ország(h) Oršula - z ženského OJ Uršul a, lat. Ursula - malá m e d vědice; česky Voršila, ita lsky Orsula; Oršulák, Oršuliak, Oršulik Ort - zkr. z OJ Ortwin apod .; z ně m . A On = roh, konec, hrot, šídlo; v čes k é m horni c kém názvosloví ort = předek ; peníz (1/ 4 tolaru); z MJ (čas té h o v Hakousku a Bavorsku); též zjednodušením p říjm . Orlt Ortman - něm. A Ortmann - č l ověk bydlící na konci obce; fun kcio n á ř rozhodující při rovnosti hl ast'l Osička - zdrob. A osa; též zdrob. k příjm . a A Osika (název stromu) Osika - z názvu stromu; Osikovský (z MJ na Moravě) ; Osyka, Osyčka Osladil - příč. sl. osladit Osmančik - zdrob. za Osman - Turek; přezdívka vysloužilci z tureckých válek a pocl. Osoba - A osoba = postava Ossendorf- z MJ v Porýní a u Frankfurtu n. Mohanem (do Benešova n. Plou č ni cí se při s těhova l a rodina toho jm. z Vestfábka) Osten - A osten = špičatá včc ; trn ; též ze starého MJ v polském Slezsku Ostrý- z příd . jm . Ostříž - jméno dravého ptáka , který má p ř ís l oveč n ě s k vě l ý zrak; Ostrýž, Ostřižek Osvald, Oswald- O] n ě m . pů v .: ans = búh, walt = moc Oškera - s t č . sl. oš k eř it se = zašklebit se, hn ěv i vě vycenit zuby, Oškrda - ze stč. A oškrd = kovový nástroj používaný k sekání kamene, rozrušování tvrdé púdy apod.; Oškrdal Ošlejšek - z A ošlejch = druh cibule; cibule šalotka Ošmera - snad ze sl. ošmrdovat se = těkat okolo něčeho a pod.; snad i z č ís l ov ky osme1ý Ošťádal , Oščádal , Ostádal - příč. mor. nář. sl. oščáclat se = ostýchat se; lenošit; A oščá d a l = skrblík; Ošťadnický (p ři v. rodin ě) Ota - z n ě m . OJ Otto , dam. podoby OJ zač ínajícíc h On- (Otfried, Otmar); Otásek, Otlík - 131 -
- Page 75 and 76: Ia - A kabela = brašna, kapsa; vel
- Page 77 and 78: nia - z pol. A = k á n ě, d ravý
- Page 79 and 80: d)le - n ěm . zdrob. z OJ Gebharr,
- Page 81 and 82: n á p a dn ě ikles, n ěm . n á
- Page 83 and 84: zdrob. ; malá místnost , h av í
- Page 85 and 86: Kolísko - úprava vlivem přiro z
- Page 87 and 88: ilí ve ml ý n ě; z MJ Korce: odv
- Page 89 and 90: ·s - z OJ C h o tě bo r apod.; Ko
- Page 91 and 92: deřavý; Krause, Krausko, Krauskop
- Page 93 and 94: Kruták, Krutek (podle vlastnosti),
- Page 95 and 96: a- n á ř. = velká nádoba; Kufč
- Page 97 and 98: - , Kutlak- ze stč. A kutléř , t
- Page 99 and 100: l.alouček, Laloušek - zdrob. A la
- Page 101 and 102: aseato 1~ z OJ Aleksí nebo OJ Alex
- Page 103 and 104: lienhard - viz Lenard Unka- zdrob.
- Page 105 and 106: ložek- z A lože; změna vlivem p
- Page 107 and 108: - máchat; Machal, Machala, Machál
- Page 109 and 110: Maruš, Marušák - z označení mu
- Page 111 and 112: Matějovský- z MJ Matějov u Sedlc
- Page 113 and 114: student; mnich), Mendlik ( počešt
- Page 115 and 116: Mil(l)er - z Mliller - viz tam; n
- Page 117 and 118: Moravecký- z MJ Moraveč Mores - z
- Page 119 and 120: Mušal - z nář. sl. mušet za mus
- Page 121 and 122: nepohoda; srov. i spojení nechviln
- Page 123 and 124: Nevoral - z příč. sl. ne(v)orat;
- Page 125: Oberthor - z n ěm . slož. : ober
- Page 129 and 130: Pacák - ze sl. pacat = břídit ;
- Page 131 and 132: Paprskář- výrobce loukotí ke ko
- Page 133 and 134: Pěgřím- z lat. OJ Peregrin , če
- Page 135 and 136: Petrowsstij z Petrowicz; z MJ ; n e
- Page 137 and 138: Píšek - zdrob. z Pech nebo z Pí
- Page 139 and 140: Ploch- jm. tvar. přícl. jm. ploch
- Page 141 and 142: Pokora - A; pokora je jednou ze zá
- Page 143 and 144: Poštolka, Po stoika, Poštulka, Po
- Page 145 and 146: tel na skupinu soumarú; doprovod;
- Page 147 and 148: Purkyt, Purkýt - spíše z redukov
- Page 149 and 150: Ramba - pat rně z n ě m . OJ Ramp
- Page 151 and 152: Rejhon - za rejhan - přezdívka se
- Page 153 and 154: Roh - 7481; podle polohy domu a pod
- Page 155 and 156: přiro z rodu ; též z MJ R oučka
- Page 157 and 158: Rybár, Rybárik, Rybář - A rybá
- Page 159 and 160: Řieha, 1583 Řehoř jinak Říha;
- Page 161 and 162: Satrapa - p úvodn ě správce pers
- Page 163 and 164: Shon - A shon ~ s há n ěn í , ú
- Page 165 and 166: viz Di vl!ček z divoký; též z A
- Page 167 and 168: Sliž, Sliž - A slíž nář. ~ no
- Page 169 and 170: Soudský - podle sudu na domov znam
- Page 171 and 172: Steiger, Šteigr, Štajgr - z n ě
- Page 173 and 174: Stříbrský - z MJ S tříb ro St
- Page 175 and 176: strážník (podle pestré uniformy
Opěla - viz Opelka<br />
Opelka - A opelka = k o l áč ze zbytků t ěs ta ,<br />
podplame nice, tj . placka z chlebového<br />
tě sta , p eče n á v popelu na kraji pece<br />
(u P očátek); Opelik<br />
Op(e)lt, Oppelt- 1527ty tíJ' Oppelt Fictum;<br />
z n ě m . OJ Appelt: a dal = ušlechtilý a bald<br />
(alt> elt) s m ě l ý; Opelik<br />
Opl - z Oplt (zánik + ); zdrob. z Oj Appo,<br />
n ě m. dam. podoba Oj Ada lbert, Albert<br />
Opletal- příč. sl. oplétat = ohrazovat (pleteným)<br />
plotem<br />
Oplištil, Oplíštil, Opluštil - sl. oplištit =<br />
opleskat hlínou, maltou: n ář. oplištit se =<br />
oženit se<br />
Opočenský - z MJ Opoč n o<br />
Opolzer - z MJ Tichá u Kaplice, n ě m.<br />
Oppolz<br />
Oppelt, Oppl - viz Opelt<br />
Opravil - z příč. sl. opravit; púvodně = řídit ,<br />
spravovat; zbavit chyb<br />
Oprchal - z příč. sl. oprchat - poprchávat:<br />
viz opršal<br />
Opršal (1400), Opršál - z příč . sl. opršet =<br />
omoknout; srov. též vlasy opršaly = vypadaly<br />
Oráč - z A; Oračko ; též Voráč , Voráček<br />
Oral - ze s l. orat; Orálek, Oraný (z příd.jm. )<br />
Oraský - z MJ Orasice u Loun<br />
Orava - z názvu kraje na Slovensku; Oravec,<br />
Oravský<br />
Orel - z názvu dravého ptáka; n e jčastěji<br />
podle domovního znamení; Orlík (1462,<br />
1604; zdrob.; z MJ; u rodin s žid . před ky za<br />
O] Aró n), Orlíček, Orlíčka ; též Vorel,<br />
Vorlik, Vorlíček<br />
Orlický - z Mj Orlík nad Vltavou, samota<br />
Orlík u Ústí nad Orlicí; též Vorlický<br />
Orl(e)t - p at rn ě z n ě m. Oj : ara = orel a walt<br />
= moc, síla (alt> a lt> elt> lt)<br />
Orna - p a trn ě dam. podoba OJ Orn(e)st<br />
Arnošt, n ě m. Ernest = vážný; viz též Ernes<br />
a Arnošt; Ornst<br />
Orság - z m aď. A ország = ze m ě , říše ;<br />
Orsáček , Orsák, Ország(h)<br />
Oršula - z ženského OJ Uršul a, lat. Ursula -<br />
malá m e d vědice; česky Voršila, ita lsky<br />
Orsula; Oršulák, Oršuliak, Oršulik<br />
Ort - zkr. z OJ Ortwin apod .; z ně m . A On =<br />
roh, konec, hrot, šídlo; v čes k é m horni c<br />
kém názvosloví ort = předek ; peníz (1/ 4<br />
tolaru); z MJ (čas té h o v Hakousku a Bavorsku);<br />
též zjednodušením p říjm . Orlt<br />
Ortman - něm. A Ortmann - č l ověk bydlící<br />
na konci obce; fun kcio n á ř rozhodující při<br />
rovnosti hl ast'l<br />
Osička - zdrob. A osa; též zdrob. k příjm .<br />
a A Osika (název stromu)<br />
Osika - z názvu stromu; Osikovský (z MJ na<br />
Moravě) ; Osyka, Osyčka<br />
Osladil - příč. sl. osladit<br />
Osmančik - zdrob. za Osman - Turek;<br />
přezdívka vysloužilci z tureckých válek<br />
a pocl.<br />
Osoba - A osoba = postava<br />
Ossendorf- z MJ v Porýní a u Frankfurtu n.<br />
Mohanem (do Benešova n. Plou č ni cí se<br />
při s těhova l a rodina toho jm. z Vestfábka)<br />
Osten - A osten = špičatá včc ; trn ; též ze<br />
starého MJ v polském Slezsku<br />
Ostrý- z příd . jm .<br />
Ostříž - jméno dravého ptáka , který má<br />
p ř ís l oveč n ě s k vě l ý zrak; Ostrýž, Ostřižek<br />
Osvald, Oswald- O] n ě m . pů v .: ans = búh,<br />
walt = moc<br />
Oškera - s t č . sl. oš k eř it se = zašklebit se,<br />
hn ěv i vě vycenit zuby,<br />
Oškrda - ze stč. A oškrd = kovový nástroj<br />
používaný k sekání kamene, rozrušování<br />
tvrdé púdy apod.; Oškrdal<br />
Ošlejšek - z A ošlejch = druh cibule; cibule<br />
šalotka<br />
Ošmera - snad ze sl. ošmrdovat se = těkat<br />
okolo něčeho a pod.; snad i z č ís l ov ky<br />
osme1ý<br />
Ošťádal , Oščádal , Ostádal - příč. mor. nář.<br />
sl. oščáclat se = ostýchat se; lenošit; A<br />
oščá d a l = skrblík; Ošťadnický (p ři v. rodin ě)<br />
Ota - z n ě m . OJ Otto , dam. podoby OJ<br />
zač ínajícíc h On- (Otfried, Otmar); Otásek,<br />
Otlík<br />
- 131 -