D. Moldánova_Naše příjmení (2010)

Mrkos - patrn ě ze sl. mrkat; nář. morsl. sl.
mrkosiť = n e pokojn ě spát; Mrkous ( patrn ě
púvoclně mrkvous = bylina podobná mrkvi),
Mrkus
Mrkva - z A mrkev; Mrkvan, Mrkvánek,
Mrkvic (obm ě na vlivem přiroz rodu),
Mrkvica, Mrkvička, Mrkwa, Mrkývka
Mrlik- z pří cl. jm. umrlý = mrtvý; Mr lina
Mrňa - z přícl. jm. mrňa vý = malý; Mrňák
(též = malé mlýnské kolo; ml ýn o dvou
složeních na jednom kole , tj. malý mlýn);
Mrňávek, Mrňavý, Mrnka, Mrňka, Mrňous,
Mrňousek
Mrskoš, Mrzkoš - z přícl. jm. mrzký =
mrzutý, ne hezký, špatný n bo ze sl. mrskat;
Mrskoč
Mróz - nář. a polské A = mráz; Mrozek,
Mrózek, Mrozovský, Mrúzek
Mrštík- 1577; ze sl. mrštit; s t č. mrš čit i sě =
vyskočit ; z přícl. jm . mrštný = hbitý; Mrštil,
Mrština, Mrštný
Mrtka, Mrt'ka - ze s t č. sl. mrclat = kývat,
v rt ě t ; j e št ě u Ně m cové má slovo neutrá lní
význam
Mrva- 1403; stč. A mrva= drobe č ek , smítko;
hnúj; mrvit se= hemžit se; Mrvaň, Mrváň ,
Mrvec, Mrvečka, Mrvík, Mrviš, Mrvka
Mrzena- z pří cl . jm. mrzený = nemilý; n á ř . A
mrzena = hnis, bolest, mrzutost; Mrzilek
Mrzkoš - viz Mrskoš
Múčka - viz Mo u č ka
Mudr - jm. tva r příd. jm. moudrý; Mudra,
Mudrák (lj 79), Mudranince, Mudrich,
Mudrik, Mudrík, Mudrla, Mudroch, Mudroň,
Mudroňčík, Mudroňka , Mudruněk,
Mudruňka, Mudry, Mudrych, Murdyk,
Mudřík
Muf(f)- ze s třhn. A mu ff= ústa s odulými rty
Míihl - z n ěm . A Mlihle = mlýn; Míihlbach
(- mlýn na potoce; z MJ zejména v Bavorsku
a Rakousku), MíihHeit, Milfajt
(=Vít ze mlýna; srov. podobná příjm .:
Míihlhans, Míihlwenzl); Míihlhauser
(z n ě m . podoby MJ Milevsko nebo z názvu
28 míst v Německu ) , Míihlstein (z n ě m.
MJ = ml ýnský kámen; podle erbu nebo
domov. znamení)
Mucha - nář. A mucha = moucha; Muchin,
Muchka, Muchna
Muk- A muk = název stromu (druh j eřá bu )
Muk(e)nšnábl, Mukenschnabcl - 1654 Stodůlky
na Šumavě; n ě m. slož. = k o m ářf
sosák
Mulač - 1461; A mul ač = č l ově k s velkými
rty; Muláček, Mulák (též ze sl. moulat =
žmoulat); viz Moule a Mau!
Mulderer - z n ě m. A Mulclerer = výrobce
o křínú = m ě lk ýc h mis na zadě l ává ní ; Multerer,
Míildner, Mildner
Milller- 96. n e j čas tější čes k é příjm e ní ; z n ěm.
A MO!ler = ml y nář ; od 14. sto l. vy tl ač uj e
podobu Millner (ř ídk é p ř íjm .); jako A byla
podoba Mlilner živá u šumavských Ně m cú
až clo moderní doby; clo n ěm . z lat.
molinarius = ml y n ář
Muna- z mor. A muňa = n e kň u ba
Munclinger - pat rn ě z MJ Munzingen
v rúzných čás te c h Ně m ec k a
Mundl, Míindel - z n ě m. A Mlinclel =
schovanec; Munduch
Muňka - 1525 ž id Žaiman MLu1.ka; z OJ
Salamun = Šalamon, Ša lamoun - viz tamžid
. clom. příp. -ka ; též z A muií.ka =
č m e l fk ; Munk (zánik -a), Munka
Míinz - spíše z MJ MOnz u Gli lichu; též ze
střhn . A mlinze = peníz, srov. pře j até
mince; Munzar (ze s třhn. A mlinzaere =
mincovník)
Míinzberg - MJ Vojnúv Měs t ec, n ě m . Mlinchsberg;
podle stejnojmenné samoty
u Stráže u čes k é Lípy; MJ Munzenberg
v Bavorsku, Rakousku a Hesensku; Míinzberger
Mur - zkr. z OJ Mu ric = Mauric - viz tam:
Mura, Muras, Murat, Murin, Muroň ( nář .
též = zedník)
Muřický - z MJ Mohuř i ce , n á ř . Mouř i ce .
u Trhových Svin
.
Musel - ze sl. muset; srov. čas tě j š í p ř íjm .
Mus il - viz tam; Mus, Musák, Musal,
Musálek, Musela, Musela, Muselik; Musial,
Musialek ( n ář va rianty téhož)
Musil - 36. n e j čas t ě j š í čes k é příjm e ní ; ze sl.
musit; Musila, Musílek, Musiol ( nář . ) Muska
- 122-