Kronika Třebíz 2011-2016

Národopisné muzeum Slánska
Čas letí a dnes je tomu již 42 roků, co byla otevřena první část Národopisného muzea
ve Třebízi. Po pěti letech usilovné práce řady řemeslníků- důchodců (tehdy nemohli na
takových akcích pracovat lidé produktivního věku) a řady odborníků za vedení stavitele
Jana Nedvěda ze Zlonic byl v květnu 1975 otevřen pro veřejnost první objekt, Cífkův
statek čp.1, který je základem Národopisného muzea ve Třebízi. 18.května 1975 bylo
Národopisné muzeum slavnostně otevřeno jako pobočka Vlastivědného muzea ve Slaném.
O týden později měla být ve Třebízi pouť, ale většina občanů pozvala hosty již na tento
den.
Vzniku muzea předcházela řada nesnadných, složitých úředních jednání, za jejichž
zvládnutí patří dík tehdejšímu starostovi (předsedovi MNV) obce Pavlu Beránkovi, Václavu
Vítovi i Josefu Jiřikovskému ml. Potom nastala obrovská práce mnoha lidí z obce
a okolí - zedníků, řemeslníků, hlavně starších lidí, kteří jako důchodci se pustili znovu
do práce. Jejich zkušenosti, dovednost, znalost starších pracovních technik, (např. zdění
z opuky) a hlavně poctivý přístup k dílu se projevily ve výsledcích. Ve vsi, která se nijak
nelišila od okolí, s neutěšeným neudržovaným prostředím, s chátrajícími budovami velkých
statků i opuštěných chaloupek se postupně pod otlučenou omítkou objevily ušlechtilé
formy vesnických domů, které po opravě zazářily nečekanou krásou. Do obytných místností
i hospodářských prostor muzea se začaly stěhovat předměty, které pracovníci muzea
sváželi ze širokého okolí, nacházeli je na půdách i skládkách, nebo je věnovali lidé uvědomující
si hodnotu dědictví zachovaného po minulých generacích.
Národopisné muzeum věnované lidové kultuře zdejší oblasti je pobočkou Vlastivědného
muzea ve Slaném a patří mezi středočeská muzea v přírodě. Seznamuje návštěvníky
s vývojem lidové kultury na Slánsku. Muzeum je dokladem vývoje lidového stavitelství
a bydlení, zemědělského hospodaření a venkovského života vůbec. Je jedním ze středočeských
muzeí v přírodě, jehož základem jsou vesnické stavby a jejich vybavení. Jeho
budování a vývoj je prezentován v publikacích obce Třebíz: Ladislav Štěpánek: Národopisné
muzeum Třebíz, Josef Vařeka: Lidové stavitelství Slánska, Josef Pešek: Václav Beneš
Třebízský, Josef Vařeka a Vanda Jiřikovská: Středočeská náves, Jiří Trejbal: Třebízské sušárny,
Jana Krotilová: Historický vývoj Třebíze, Vratislav Šmelhaus: K vývoji vesnických
plužin na Slánsku.
Již v roce 1969 se začal opravovat Cífkův statek čp.1, postupně pak další objekty.
Výjimečné zásluhy o záchranu a obnovu souboru staveb vytvářejících areál muzea měl
zlonický stavitel Jan Nedvěd a všichni, kdo pracovali pod jeho vedením. Návštěvníci muzea
se ve Třebízi seznámí s charakteristickou vesnickou architekturou severozápadní části
středních Čech. Jsou to především kamenné stavby z opuky a pískovce a nechybí ukázka
kdysi na Slánsku často uplatňované hrázděné konstrukce. O vývoji kamenného domu
svědčí především Cífkův statek čp. 1, rychtářské sídlo s právem šenku, se špýcharem,
konírnou a dalšími hospodářskými budovami. Dochovaly se zde stavební prvky značného
stáří. Pískovcový portál v přízemí špýcharu a renesanční okénko pocházejí z konce 16. století.
Zajímavým příkladem lidové architektury na Slánsku je i dům čp. 2 Šubrtův statek.
Stavby jsou až na několik výjimek (hrázděná stodola z Telec přenesená do usedlosti čp.10,
rekonstruovaná sušárna ovoce ze Srbče umístěná v zadní části zahrady téže usedlosti a
kopie holubníku z Lenešic postavená na dvoře Cífkova statku) zachovány na původním
místě, kolem vesnické návsi. Jsou zde nejen velké zemědělské usedlosti, ale též domky řemeslníků
a obydlí chudších rodin zemědělských dělníků. V někdejším výměnku usedlosti
3