Kronika Třebíz 2011-2016

Rok 2012
V roce 2012 byl podán nový návrh na územní plán Třebíze a byl k oponentuře
vyvěšen dle zákona na veřejné tabuli do konce března 2013.
Sdělením ze dne 17.10.2012 byl upozorněn vedoucí odboru kultury Okresního úřadu
Slaný PhDr. Vladimír Přibyl, že při restituci byl obcí Třebíz předán sad se sušárnou
ovoce, který původně k čp.10 nepatřil, a také stodola přenesená na pozemek k čp.10.
Objekty jsou bezprizorní a nevlastní je ani pan Falka, vlastník objektu čp.10, ani je nemá
ve správě Národopisné muzeum. Nyní je již záležitostí Okresního úřadu ve Slaném, jakým
způsobem budou tyto dva státní objekty právně zajištěny a kdo bude o ně pečovat.
Dne 17.12.2012 jsem obdržel písemnou odpověď od odboru kultury MěÚ Slaný
v uvedené záležitosti čp.10, zv. Baňkúv statek ve Třebízi, kterou cituji: „Z katastru nemovitostí
vyplývá, že stodola se nachází na stavební parcele č. 118, a tudíž v katastru
nemovitostí evidována je. Sušárna ovoce vlastní parcelu nemá, nicméně se nachází na pozemkové
parcele č. 66/3, taktéž evidované v katastru nemovitostí. Co se týče zápisu těchto
památek v Ůstředním seznamu kulturních nemovitých památek ČR, tak obě památky v seznamu
zapsány jsou a jsou skutečně památkami chráněnými ve smyslu zákona č. 20/1987
Sb. Rejstříkové číslo mají stejné, jako předmětný areál, tedy 10674/2-3038. To je běžná
praxe, že pokud je chráněný celý areál, všechny památky nacházející se v areálu (obytné
domy, kostely, ohradní zdi, schodiště, stodoly, apod.) mají jedno a to samé rejstříkové
číslo. Areál statku čp.10 byl prohlášen památkou rozhodnutím OK ONV v roce 1977 a
předmětné věci, stodola a sušárna, byly prohlášeny památkami rozhodnutím Ministerstva
kultury dne 27.6.1955, č.j. 9.981/92. V současné době probíhají jednání o obnově stodoly
s jejími nynějšími majiteli."(PhDr. Vladimír Přibyl, vedoucí odboru kultury Městského
úřadu Slaný.)
Dne 2. a 3. června 2012 se konala 37. Třebízská pouť organizovaná OÚ Třebíz ve
spolupráci s Vlastivědným muzeem. Program: Sobota 2. června Průvod šermířů a hudební
program pod skalou: Fortuna, Kaštanka, Parťáci, No Socsky, večer pouťová zábava. Neděle
3. června Průvod mažoretek obcí, Pod skalou od 10,30 hod Severočeská Harmonie města
Štětí a mažoretky. Od 12.00 hod. Mazec – divadlo pro hodné i zlobivé děti, od 14.00 hod.
Květovanka, od 16.00 hod Kladenská heligonka. V národopisném muzeu výstavy: Včely a
včelaři, České středohoří ve fotografii. Počet účastníků poutě, vybrané vstupné a další se
z neznámých důvodů nezveřejňuje, i když v minulosti to bylo běžné.
V průběhu dubna vybudovaly dodavatelské organizace financované Evropskou unií
a Středočeským krajem NAUČNOU CESTU „Podhradím bílé skály“ provázející okolím
Třebíze. Stezka začíná v obci Kvílice, kde jsou dvě velké dřevěné sochy v místě před prodejnou
znázorňující pověst o rodu Pětipeských z Neprobylic: babizna nese nůši s malými
„štěňátky“ vlastně pěti dětmi, které se narodily paní z Neprobylic po dobu nepřítomnosti
jejího muže, který byl ve válce (bližší v knize Václava Beneše Třebízského). Druhá socha
představuje zemana z Neprobylic. U odpočinkového altánu na návsi je vysvětlující panel.
Další panel je před vchodem na hřbitov u lavičky a další před Květnicí. Další panely jsou
u vysilače, před domem Vítových, u „křížku“ ve Třebízi je další odpočinkový altán s informační
tabulí, ve vsi Třebíz jsou tabule před kostelíkem a před Baňkovými čp. 3 u nové
lavičky u rybníka.
Dům čp. 54 ve Třebízi, kde bydlela rodina Baňkova, byl po vymření rodu koupen
paní Raichrtovou a paní Procházkovou. Přistěhovaly se z Prahy Vinohrad, kde se zvyšoval
17