Singularita existence a naše autonomnost 5.7.2018

05.07.2018 Views

- Zde se taky může chovat podobně jako černá díra která v oblasti pólů uvolňuje energii, v našem případě na pólech Singularity, zde mně napadá ta možnost jako když se podíváme na siločáry magnetického pole Země, tak zde vznikají různé „energetické“ siločáry v oblasti pólů Singularity směrem ven do prostoru k rovníku a vytváří onu atmosféru Singularity, zde energeticky rozdělenou na orbity a tím pádem vlastní dimenze a vesmíry, kde směrem k povrchu samotné Singularity se rodí (těžší) vesmíry a směrem ven XD prostor?? Nízko nabité částice či část výronu super nabité Čchi zůstane, tedy rozdělí se (rozpadne) na hodnotu orbit atmosféry Singularity, vytvoří její nosné siločáry a jelikož fúze Čchi v jádru Singularity je nekonečná, tak je neustále doplňována a udržována na místo magnetického pole a jeho siločar, tak zde máme atmosféru – orbity Singularity, vesmíry a dimenze. To by ale znamenalo že náš vesmír vznikl ze singularity a vytváří vlastně jednu samostatnou siločáru – orbitu, jež navíc díky stavu povrchu koule expanduje, což ovlivňuje protomární a stavové rozhraní, jinak řečeno energie mění svoji hustotu až do forem hmoty a dále, což potvrzuje vznik galaxií a sluncí - Je taky možná ta věc, kdy je zde obojí, jak princip černé díry, jež jsem výše popsal, tak princip výronu koronární super nabité Čchi, jež proniká do těchto siločar – orbit z povrchu samotné Singularity a ponechává zde určitou část své nabité (odpovídající) Čchi, jež je úměrná stavu na povrchu, zde je potřeba uvažovat, že směr od pólů k rovníku se zvětšuje povrch – expanduje a tím pádem se mění i hustota existence, vznikají atomy, hvězdy, galaxie … To by znamenalo že vývoj našeho vesmíru jeho expanze a formování do současného stavu je podporován z této vnitřní strany a otázkou je co se s tím děje, kde vedle počáteční energie dané velkým třeskem je zde energie přímo z povrchu Singularity v podobě výtrysků super koronární Čchi. Je možné že samotný velký třesk nemá takovou „energií“ která by umožnila vytvořit celou siločáru v našem případě tu část vesmíru kde vznikají galaxie a slunce, jednoduše by mu došel dech. Zde je možná takto „doplňován“. Je asi pravděpodobné že zde platí určité zákony akce a reakce, kde „musí“ být u výronu koronární super nabité Čchi, určitá „energetická hladina podobné stavu jež se nachází v místě průniku do části vývoje vesmíru a pokud v této části vývoje vesmíru je podobná konstanta tak z ní reaguje a otázkou je jak? - Zde je asi vesmír tím, jak se rozpíná po povrchu své siločáry – orbity směrem k rovníku a naše existence, existence hvězd a galaxií je na rovníku, dochází k transformaci samotné super nabité Čchi, jež vytváří částice hmoty, atomy, fúze ve hvězdách a vesmírech. De facto „spotřebovává“ svůj orbitální potenciál daný výronem koronární Čchi a část toho „odchází „, neboť je „lehčí“ na vyšší orbitu a účastní se zde podobných procesů. Tím se možná pokrývá tento deficit a udržuje se rovnováha fúzí a transformací na zdejší siločáře – orbitě našem vesmíru. Tím se vlastně po celý čas udržuje stejná hladina, tedy výška orbity – siločáry příslušné dimenze zde vesmíru a díky transformaci a „úniku“ tím pádem lehčích částic, zde spíše stavu podobném vědomí … Je zde možná ještě i tato skutečnost kdy velký třesk znamená rozpad Singularity 2

tedy zde super nabitého stavu Čchi a vzniká zde dvojí stav Jing a Jang. Na počátku směrem k rovníku siločáry, orbitě vesmíru expanduje stav, či se formuje ve stav Jing, jež vytváří hustý energetický potenciál a postupně rozrůstající o malou část Jangu (vědomí) a jak se blíží směrem k rovníku své orbity, tak vlivem zvětšování svého povrchu - expanze časoprostoru „řídne“, tak že vzniká Jangový potenciál, který je jiný na pólech a jiný na rovníku (Na jižním pólu je velký třesk - Jing a na severním pólu možná anti třesk - Jang) pozbývá své energetické hustoty - odpudivosti a vytváří prostor pro procesy v podobě principů Jang, jež už jsou nehmotné a jak si vědomé, který se navazuje k „částicím“ Jing a vytvářejí procesy vědomé Čhci, živé hmoty. V živé hmotě se možná proces – sy vertikalizují a vstupují do vyšších orbit – vesmírů a dimenzí a tím nastává deficit ve vlastní orbitě v její části blízko za rovníkem a zůstává zde už stav Jang, který se následně hroutí do stavu anti třesku a vrací se zpět na povrch, kde vytváří turbolence v super nabitém povrchu Singularity, jež mohou podněcovat další výrony. Lze namítnout, že v tom to druhém stavu rozhraní za rovníkem se může deficit Jang a Jing, jež se zde transformuje v aktivní Čchi a následně vyvazuje ve vyšší orbitální stav a procesy, doplňovat z výtrysků koronární Čchi z povrchu samotné Singularity, zde je pravděpodobný stav průnikové netečnosti, zkrátka super nabitá Čchi ve výronu koronární hmoty Singularity, nemá podobný potenciál, jež je v těchto oblastech průniku na severní polokouli směrem k anti třesku. Její vliv je možný v oblasti rovníku, kde je parita Jing a Jan a vytváří se opětovný stav aktivní – vědomé Čchi – ve fázi vědomí. Zpět k tématu - Energetickým stavem výronu pak se určuje, v které části vesmíru, dimenze – času a prostoru se zrodí a v co se zrodí a zůstane a bude se transformovat - Tak to vznikají vlastně různé samostatné energetické entity, jež si v sobě nesou existenční (životní) potenciál, který na základě velikosti a síly výronu koronární hmoty zde vlastně povrchu, který v sobě obsahuje nabité částice či stavy které vznikají v jádru Slunce – Singularitě a může je nazvat nabité částice Čchi s poločasem rozpadu na Jing a Jang - Nabité částice Čchi mají díky svému potenciálu určité vlastnosti zde se polarizovat na dvě konstanty, a to Jing a Jang, hmotu a antihmotu - Povrchu Singularity je vlastně rezervoárem nabité aktivní Čchi který je doplňován z jádra Singularity a je pravděpodobné, že Singularity i rotuje, což má za následek změny na povrchu Singularity kde vznikají proudy oblasti s vysokým a nízkým „tlakem“ v Čchi jež je nesmírně energetická a vytváří různé oblasti s různým expanzním tvůrčím stavem Čchi, kde vlivem rotace dochází podobně jako na Slunci vytváření stlačených stavů - smyček a následném výronu koronární Čchi (hmoty), zde to není magnetismus a koronární kriticky nabitá Čchi a její tvůrčí energetický potenciál, jež takto může být „stlačen“ do různého energetického stavu a tím pádem kritického bodu 3

tedy zde super nabitého stavu Čchi a vzniká zde dvojí stav Jing a Jang. Na<br />

počátku směrem k rovníku siločáry, orbitě vesmíru expanduje stav, či se<br />

formuje ve stav Jing, jež vytváří hustý energetický potenciál a postupně<br />

rozrůstající o malou část Jangu (vědomí) a jak se blíží směrem k rovníku své<br />

orbity, tak vlivem zvětšování svého povrchu - expanze časoprostoru „řídne“,<br />

tak že vzniká Jangový potenciál, který je jiný na pólech a jiný na rovníku (Na<br />

jižním pólu je velký třesk - Jing a na severním pólu možná anti třesk - Jang)<br />

pozbývá své energetické hustoty - odpudivosti a vytváří prostor pro procesy<br />

v podobě principů Jang, jež už jsou nehmotné a jak si vědomé, který se<br />

navazuje k „částicím“ Jing a vytvářejí procesy vědomé Čhci, živé hmoty.<br />

V živé hmotě se možná proces – sy vertikalizují a vstupují do vyšších orbit –<br />

vesmírů a dimenzí a tím nastává deficit ve vlastní orbitě v její části blízko za<br />

rovníkem a zůstává zde už stav Jang, který se následně hroutí do stavu anti<br />

třesku a vrací se zpět na povrch, kde vytváří turbolence v super nabitém<br />

povrchu Singularity, jež mohou podněcovat další výrony. Lze namítnout, že<br />

v tom to druhém stavu rozhraní za rovníkem se může deficit Jang a Jing, jež<br />

se zde transformuje v aktivní Čchi a následně vyvazuje ve vyšší orbitální stav<br />

a procesy, doplňovat z výtrysků koronární Čchi z povrchu samotné Singularity,<br />

zde je pravděpodobný stav průnikové netečnosti, zkrátka super nabitá Čchi<br />

ve výronu koronární hmoty Singularity, nemá podobný potenciál, jež je<br />

v těchto oblastech průniku na severní polokouli směrem k anti třesku. Její vliv<br />

je možný v oblasti rovníku, kde je parita Jing a Jan a vytváří se opětovný stav<br />

aktivní – vědomé Čchi – ve fázi vědomí.<br />

Zpět k tématu<br />

- Energetickým stavem výronu pak se určuje, v které části vesmíru, dimenze –<br />

času a prostoru se zrodí a v co se zrodí a zůstane a bude se transformovat<br />

- Tak to vznikají vlastně různé samostatné energetické entity, jež si v sobě<br />

nesou existenční (životní) potenciál, který na základě velikosti a síly výronu<br />

koronární hmoty zde vlastně povrchu, který v sobě obsahuje nabité částice či<br />

stavy které vznikají v jádru Slunce – Singularitě a může je nazvat nabité<br />

částice Čchi s poločasem rozpadu na Jing a Jang<br />

- Nabité částice Čchi mají díky svému potenciálu určité vlastnosti zde se<br />

polarizovat na dvě konstanty, a to Jing a Jang, hmotu a antihmotu<br />

- Povrchu Singularity je vlastně rezervoárem nabité aktivní Čchi který je<br />

doplňován z jádra Singularity a je pravděpodobné, že Singularity i rotuje, což<br />

má za následek změny na povrchu Singularity kde vznikají proudy oblasti<br />

s vysokým a nízkým „tlakem“ v Čchi jež je nesmírně energetická a vytváří<br />

různé oblasti s různým expanzním tvůrčím stavem Čchi, kde vlivem rotace<br />

dochází podobně jako na Slunci vytváření stlačených stavů - smyček a<br />

následném výronu koronární Čchi (hmoty), zde to není magnetismus a<br />

koronární kriticky nabitá Čchi a její tvůrčí energetický potenciál, jež takto může<br />

být „stlačen“ do různého energetického stavu a tím pádem kritického bodu<br />

3

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!