Singularita 5.7.2018
výtrysku koronární hmoty zde Čchi mimo povrch Singularitu (Slunce) kde délka setrvání a hloubka znamená stav existence a její čas a povrch prostor – vesmíry dimenze - Je možná pravděpodobné, že nad povrchem Singularity vzniká určitý „odpudivý“ stav, podobný jako vytváří voda na svém povrchu a tím pádem vlastně „samostatný povrch“ jemuž říkáme vesmír a těch povrchů nad sebou je pravděpodobně více a jsou existenčně samostatné a samonosné, mají své „oběžné dráhy - Toto povrchové napětí, odpuzuje návrat veškeré koronární Singulární Čhci zpět na povrch Singularity a dle své vibrace vytváří vesmíry a dimenze, udržuje je existenci a vlastní transformaci - fůzi. Část takto nabité a vypuzené Singulární Čchi (něco jako koronární hmota), navíc vytváří díky nízké hladině vibrace energetické hladiny, jež dosáhne jen na určitou oběžnou dráhu či vrstvu atmosféry Singularity, kde dosahuje stavu temné hmoty a energie, nebo toho co už je pod úrovní částic hmoty. Tedy tento vertikální výtrysk směrem ven do atmosféry (na oběžné dráhy) Singularity, jeho energetický stav určuje konečnou formu a stav jaká bude mít a jaký bude vytvářet stavební základ, materiál na orbitě, či atmosféře Singularity. Tím je celý proces na orbitech „podporován“ a doplňován a tím se udržuje vnější klimatické procesy (fůze) v řádech vesmírů a dimenzí, nejblíže se vytváří vesmíry a směrem ven dimenze - Na nadkoronání – atmosférické Singularitě vesmíru, jež zde něco jako plave, vznikají rozdílné stavy rozpínání časoprostoru i dimenzí, jež je jiný u pólů a jiný u rovníku, což z určitého „povrchového“ pohledu jako je ten náš, vytváří dojem zrod vesmíru ze singularity. Vznikají zde možná fůzní tlakové výše a níže, kolem Galaxií a hvězd, černých děr … - Ve skutečnosti zde, ale nejsou horizontální singularity od pólů k rovníku a zpět, kde je dojem vzniku a zániku vesmíru (časoprostoru), ale vertikální výtrysk super nabité Čchi Singularity, jež jsem, pronikají z koronárního povrchu Singularity směrem ven, jež na základě určitého existenčního vzorce si nesou tvůrčí stav a jeho potenciál rozvoje a tím pádem své místo a stav na orbitě atmosféře Singularity. - Zde možná vznikají dvě základní roviny existence, první je tvůrčí a vzniká výrony koronární super nabité Čchi Singularity směrem ven a jde vlastně o „existence (životy), záleží na energetickém stavu těchto výronů Singulární Čchi, jež na jedné straně může „doplňovat“ danou vrstvu (dimenzi) její existenci, pokud je nižší než kritický bod samotné existence, zde vytváří proto základy hmoty, vazební potenciál atomů to co vytváří atomy a na druhé straně může vytvářet samotné existence s vlastním osudem, jež je úměrný průniku do stavu existencí (dimenzí) a je jím jak si limitován (Směrem do atmosféry Singularity) - Podle síly výronu Čchi ze Singularity, jež se děje neustále s různou intenzitou kde právě intenzita vytváří vzorec existence a hloubky průniku do stavu – dimenze. Tento stav nezaniká je neustále doplňován z jádra Singularity kde vzniká aktivní super nabitá Čchi jež putuje k povrch mnoha vrstvami a jak se mění tlak (slábne) tak nabývá na energetické nosnosti, tvůrčího potenciálu, tak že nemusí ani Singularita rotovat a vytvářet na povrchu tlakové expanzní smyčky a výrony koronární Singulární hmoty, je možné že povrch Singularity doslova vře a tryská s různou intenzitou do prostoru a tím pádem vytváří či doplňuje vlastně atmosféru Singularity kde vznikají vesmíry a dimenze jež jsou vlastně stavy určité kritické rovnováhy mezi odpudivým povrchem Singularity jež vzniká povrchové napětí díky výše uvedeným procesům tím jak se k povrchu derou částice či energetické stavy Čchi a mění se tlak který je jiný v jádru a jiný na povrchu, expanze 2
- V atmosféře Singularity na základě výše uvedených skutečností, vznikají samostatné existence (orbity), zde vesmíry a dimenze, jež nesou takový stav, jaký je jejich nosný potenciál jim byl udělen vzdálenosti od povrchu (odtažitosti) Singularity na základě té skutečnosti, kde vlastně stav vystupující a tím pádem expandujícího výronu Čchi z povrchu – korony Singularity, vytváří nad povrchovou odpudivost, určité vakuum, kde stav výtrysku směrem ven vytváří vnitřní deficit v koroně Singularity, který je následně doplňován z vnitřních vrstev Singularity, kde k povrchu se derou super nabité částice Čchi, tak že vzniká jejich přetlak a stav povrchového napětí, odpudivosti, jež má ten důsledek, kde „vyrovnává“ stavy výronů koronární Singularity, expanzní super nabité Čchi, jež má různou intenzitu výronu do časoprostoru (pro srozumitelnost délku či dosah výronu směrem ven) a díky té skutečnosti, kde zde zůstává Singulární kontinuita - soudržnost, jež si lze představit jako gravitaci. To určuje na základě vzorce do jaké vrstvy (orbity) atmosféry Singularity se „dostane“ a jak dlouho zde setrvá, tedy její život či tvůrčí existenční potenciál, či stav fůzní cyklické transformace. Zde vzniká na základě výše uvedeného nad povrchové odpudivosti Singularity takzvaný harmonický stav sil, jež vlastně vytváří něco jako oběžnou dráhu – orbity, na kterých se udržuje určitý stav existencí, jež má určitou existenční transformační hodnotu, jež je stavebním materiálem pro danou vrstvu atmosféry - orbitě Singularity a této vrstvě můžeme říkat dimenze či vesmíry. - Dimenze zde jsou vnější části atmosféry Singularity a Vesmíry jsou vnitřní části atmosféry Singularity, mají svoji něco jako oběžnou dráhu, které je udržuje v určité konstantě stavu a tím pádem procesů - Zde je možná další klíč existence a to samostatné, jež se odehrává na úrovni dané vrstvy atmosféry - orbit Singularity, kde vytváří proces vývoje vesmírů, jež se odehrává ve zdejší (vnitřní) vrstvě a časoprostorové ose od pólů k rovníku a k pólu, ale nemusí tomu být tak, neboť povrch koule Singularity vlastně tyto vlastnosti nemá … - Průnikem různé intenzity koronární super nabité Čchi Singularity je proces atmosféry – orbit neustále doplňován a vyrovnáván tak i stav kdy část se vrací zpět, pokud nabude kritického bodu ztráty nosné vrstvy atmosféry Singularity - V atmosféře Singularity je vlastně uložena veškerá existence v podobně vrstvách rozhraní, jež vytváří určité kritické podmínky pro danou existenci, její stav, chování, setrvání, jež z našeho úhlu pohledu můžeme uzavřít do vědeckého vzorce, ale i duchovního vzorce, kde vytváří určité optimální podmínky, zde třeba koherence v podobě vrstvy, jež vytváří klimatické podmínky pro vývoj naší koronární „hmoty“ karmy, duše zde astrologické planetární pole. Jinak řečeno není zde rozdílnost toho, co nazýváme hmotné a nehmotné, duchovní a světské, to je jen realita naší aktuální udělené autonomnosti a to že se na tyto procesy vrstvy díváme jak si ze zdola a z určitého místa na povrchu tak že vytváří samostatný dojem … - Tedy není zde duchovní a vědecké, je zde vše a to jestli je to duchovní nebo vědecké je jen pohled na hloubku vrstvy kde se nachází a to jí uděluje její tvůrčí potenciál, kde platí, že aby se projevil, musí být obsažen v nosném tvůrčím prvku, jež je zde vlastně „vystřelován“ s koronárními Čchi Singularity, nebo jejich forem singularit ve vrstvách atmosféry - orbit Singularity kde je tento princip taktéž obsažen, pro nás je zde hmatatelné Slunce a hvězdy, Galaxie - Zde je to podobný jev jako má vlnová délka světla, tak je zde vlastně „vlnová“ délka existence, jež je úměrná stavu jakým je uvolněna z povrchu Singularity jež je vždy originální, neboť povrch Singularity není hladký, ale vznikají zde oblasti s nízkým a vysokým tlakem a 3
- Page 1: Atmosféra Singularity existence Z
- Page 5 and 6: - Jeden je doplňován z koronárn
- Page 7: pádem jsme v jejich područí a i
výtrysku koronární hmoty zde Čchi mimo povrch Singularitu (Slunce) kde délka setrvání a<br />
hloubka znamená stav existence a její čas a povrch prostor – vesmíry dimenze<br />
- Je možná pravděpodobné, že nad povrchem Singularity vzniká určitý „odpudivý“ stav,<br />
podobný jako vytváří voda na svém povrchu a tím pádem vlastně „samostatný povrch“ jemuž<br />
říkáme vesmír a těch povrchů nad sebou je pravděpodobně více a jsou existenčně<br />
samostatné a samonosné, mají své „oběžné dráhy<br />
- Toto povrchové napětí, odpuzuje návrat veškeré koronární Singulární Čhci zpět na povrch<br />
Singularity a dle své vibrace vytváří vesmíry a dimenze, udržuje je existenci a vlastní<br />
transformaci - fůzi. Část takto nabité a vypuzené Singulární Čchi (něco jako koronární<br />
hmota), navíc vytváří díky nízké hladině vibrace energetické hladiny, jež dosáhne jen na<br />
určitou oběžnou dráhu či vrstvu atmosféry Singularity, kde dosahuje stavu temné hmoty a<br />
energie, nebo toho co už je pod úrovní částic hmoty. Tedy tento vertikální výtrysk směrem<br />
ven do atmosféry (na oběžné dráhy) Singularity, jeho energetický stav určuje konečnou<br />
formu a stav jaká bude mít a jaký bude vytvářet stavební základ, materiál na orbitě, či<br />
atmosféře Singularity. Tím je celý proces na orbitech „podporován“ a doplňován a tím se<br />
udržuje vnější klimatické procesy (fůze) v řádech vesmírů a dimenzí, nejblíže se vytváří<br />
vesmíry a směrem ven dimenze<br />
- Na nadkoronání – atmosférické Singularitě vesmíru, jež zde něco jako plave, vznikají<br />
rozdílné stavy rozpínání časoprostoru i dimenzí, jež je jiný u pólů a jiný u rovníku, což<br />
z určitého „povrchového“ pohledu jako je ten náš, vytváří dojem zrod vesmíru ze singularity.<br />
Vznikají zde možná fůzní tlakové výše a níže, kolem Galaxií a hvězd, černých děr …<br />
- Ve skutečnosti zde, ale nejsou horizontální singularity od pólů k rovníku a zpět, kde je dojem<br />
vzniku a zániku vesmíru (časoprostoru), ale vertikální výtrysk super nabité Čchi Singularity, jež<br />
jsem, pronikají z koronárního povrchu Singularity směrem ven, jež na základě určitého<br />
existenčního vzorce si nesou tvůrčí stav a jeho potenciál rozvoje a tím pádem své místo a stav<br />
na orbitě atmosféře Singularity.<br />
- Zde možná vznikají dvě základní roviny existence, první je tvůrčí a vzniká výrony koronární<br />
super nabité Čchi Singularity směrem ven a jde vlastně o „existence (životy), záleží na<br />
energetickém stavu těchto výronů Singulární Čchi, jež na jedné straně může „doplňovat“<br />
danou vrstvu (dimenzi) její existenci, pokud je nižší než kritický bod samotné existence, zde<br />
vytváří proto základy hmoty, vazební potenciál atomů to co vytváří atomy a na druhé straně<br />
může vytvářet samotné existence s vlastním osudem, jež je úměrný průniku do stavu<br />
existencí (dimenzí) a je jím jak si limitován (Směrem do atmosféry Singularity)<br />
- Podle síly výronu Čchi ze Singularity, jež se děje neustále s různou intenzitou kde právě<br />
intenzita vytváří vzorec existence a hloubky průniku do stavu – dimenze. Tento stav nezaniká<br />
je neustále doplňován z jádra Singularity kde vzniká aktivní super nabitá Čchi jež putuje<br />
k povrch mnoha vrstvami a jak se mění tlak (slábne) tak nabývá na energetické nosnosti,<br />
tvůrčího potenciálu, tak že nemusí ani <strong>Singularita</strong> rotovat a vytvářet na povrchu tlakové<br />
expanzní smyčky a výrony koronární Singulární hmoty, je možné že povrch Singularity<br />
doslova vře a tryská s různou intenzitou do prostoru a tím pádem vytváří či doplňuje vlastně<br />
atmosféru Singularity kde vznikají vesmíry a dimenze jež jsou vlastně stavy určité kritické<br />
rovnováhy mezi odpudivým povrchem Singularity jež vzniká povrchové napětí díky výše<br />
uvedeným procesům tím jak se k povrchu derou částice či energetické stavy Čchi a mění se<br />
tlak který je jiný v jádru a jiný na povrchu, expanze<br />
2
Change language