Milenecký zpravodaj

MILENECKÝ ZPRAVODAJ
Občasník o událostech v levandulové vinotéce
aneb Co se přihodilo od dubna do července 2017
... plno poutavého čtení v duchu latinského rčení:
Quidquid agis, prudenter agas et respice finem

Co si v novém občasníku přečtete?
Ochutnávalo se s chutí 3
Z Prahy do Hovoran a zpátky 7
Nakupujte se ziskem 10
Novinky ve vinotéce 12
K zábavě i poučení 15
... a mnoho dalšího

3
Trio jarních ochutnávek
Léto je v plném proudu, otvírám dobře vychlazeny Rinot 2016, nalévám sklenku a myšlenkami
se vracím do prvního dubnového čtvrtku letošního roku.
Právě 6. dubna proběhla první,
a jak se později ukázalo, tak asi
nejvšestrannější ochutnávka
vína v Praze. International
Wine Show Prague (IWSP) se
letos zúčastnilo 75 vystavovatelů,
což není žádné velké
číslo. Podstatné bylo, že se zde
ochutnávala vína z Itálie,
Španělska, Portugalska, Francie,
Rakouska, Německa,
Maďarska, Slovinska, Polska,
Bulharska a samozřejmě z moravských
a českých vinařství.
Po tradiční, poměrně zdlouhavé
registraci nezbývalo nic
jiného než se pustit do
ochutnávky. Rakouské oblasti
Kremstal, Kamptal a Weinviertel
nenechaly nikoho na
pochybách, že zde je doma
Veltlínské zelené. U Ryzlinku
z německého Moselu už moje
chuťové buňky měly jasno.
Bude to povedené odpoledne.
A měly pravdu. Bíla vína
postupně vystřídala ta červená
a výlet po Evropě pokračoval
přes Itálii a Španělsko rovnou
do Francie. Asi bych zde mohl
vyjmenovat celou řadu výborných
vzorků vín, ale stejně
by to nestačilo. Proto bych se
rád zastavil pouze u jednoho.
Les Grandes Grenachiѐres
d’Hippolythe Châteauneuf-du-
Pape Rouge 2010. Vinařství
Château Simian, které hospodaří
na 24 ha vinic, zde
zastupovala dvojice kouzelného
dědečka a kouzelné
babičky z nějaké francouzské
lidové pohádky (viz foto na str.
4) a stejně chutnalo i víno,
které rozvážně rozlévali do
sklenic nadšených návštěvníků.
Po ochutnání už byla pouze
jedna jediná možnost, jak
pokračovat v ochutnávce. Znovu
a znovu se vracet a nechat se
kouzelnou dvojící unášet do
nádherného světa chutí a vůní
sommelierského ráje.
Druhou akcí nebylo nic
menšího než další ročník veletrhu
vína WINE PRAGUE
2017. Jak uvádějí samotní
organizátoři, jedná se o největší
a nejdůležitější vinařskou
akci v ČR. V tomto jim musím
dát za pravdu. Tradičně
v prostorách výstaviště PVA
EXPO Praha Letňany se koncem
května představilo 337
vystavovatelů. A opravdu bylo
z čeho vybírat. Celá jedna hala
patřila českým a moravským
vinařům. Získat tak odpověď
na otázku „jaký je ročník
2016“ opravdu nebyl problém.
Kde se toto uvolněné
odpoledne začalo komplikovat,
bylo při přechodu z bílého na
červené a rostoucí chuti po
plnějších vzorcích (nic proti
moravským červeným).
Přechod do druhé haly byl,
upřímně řečeno, trochu zklamáním.
Zástupci z Francie
nebo Španělska se dali spočítat

na prstech jedné ruky. Naštěstí
zde vystavovalo svá vína nám
dobře známé vinařství Weingut
Neustifter. A jak nezapomněl
Ondra dodat, na jeho žádost do
sklenic návštěvníku rozlévala
vzorky Monika Neustifterová
v tradičním kroji. To nám dalo
rychle zapomenout na nezdar
s červeným vínem a vrátil se
nám úsměv na tváře.
Poslední akcí, kterou bych rád
připomenul, bylo 5. června
představení vín ročníku 2016
Vinařství Volařík.
V minulosti využívaný hotel
Mandarin Oriental byl vyměněn
za neméně zajímavé
prostory domu Černá labuť. Co
jsem na této akci vždy obdi -
voval, bylo právě zasazení
ochutnávky do velice zajímavých
a trochu netradičních
prostor. Dům Černá labuť
v ulici Na Poříčí byl velkou
neznámou. Samotná degustace
však předčila všechna
očekávání. Kombinace skvělého
vína, pochutin a místa
byla opět dokonalá. Určitě
doporučují ochutnat Ryzlink
vlašský, PS, obec Perná, trať
Pravá klentnická pro ty, kteří
4
holdují suchým vínům nebo
Pálava, VzH, obec Perná trať
Purmice pro ty, kteří si raději
život osladí.
A co že to při psaní vlastně
popíjím?
Rinot 2016, polosladké, PS,
Vinařství Jan Plaček. Jedná se
o novou interspecifickou moštovou
odrůdu révy – PIWI
odrůdu. Byla vyšlechtěna u nás
a je to kříženec odrůd Merzling
a Pinot gris. Svět vinařů
se vyvíjí jako každý jiný svět
okolo nás. Pokud by však
každá změna dopadla takto
dobře, o budoucnost bych si
starosti nedělal. Tak pojďme
ochutnávat, stojí to za to. Na
zdraví!
Jan
... a ještě dvě
Dubnová ochutnávka ovšem
nebyla jen jedna, ale hned tři,
jen oněch dvou následujících
po ochutnávce v pražském
hotelu Hilton, kterou zmiňuje
Honzík, jsme se účastnili
Ondra a já. První pořádala
společnost Kupmeto.cz v
Novoměstské radnici hned 7.
dubna a podával se Malbec
francouzského, chilského a
argentinského původu. Martina
Kozáka bylo tentokrát dobře
slyšet, neboť se vybavil mikrofonem,
a tak mohl představit
svých jedenáct vzorků zeširoka
a důkladně. Tři první pocházely
z vinařství Clos Triguedina
na jihozápadě Francie,
hvězdičkou jsem si označila
třetí – Clos Triguedina classic
ročník 2010. Z chilských
Malbeců se mé hvězdičky
dočkal naopak první podávaný
vzorek – Malbec Tributo z vinařství
Caliterra. Argentinských
Malbeců bylo pět,
převažovala vína z mého
oblíbeného vinařství Domaine
Bousquet. Hned tři vzorky mě
zaujaly – Gaia ročník 2013,
Malbec Estate z vinařství
Alpamanta ročník 2010 a Malbec
Grande reserva 2013

samozřejmě z Domaine Bousquet,
u kterého jsem učinila
výstižnou poznámku „to je
ono!“.
A protože nám jedenáct
vzorků ani po přechutnání
některých z nich nestačilo,
vydali jsme se navštívit
dalšího Ondrova dodavatele
5
vín a pochutin pana Poláka do
jeho vinotéky ve Štěpánské ulici.
A ejhle, i tam se ochutnávalo a
dokonce tam byla i dvě volná
místa. Podávala se „vína plná
slunce z vonné Provence“, jak
stálo v záhlaví nabídky. Přišli
jsme právě včas, bílá vína už
byla ochutnána, na cestě k červe-
ným stálo jen jedno růžové –
Revelation z Cave de
Bonnieux, které jsme si rádi
dopřáli, bylo příjemné a svěží.
Ze čtyř červených zaujalo
především Terre d´Antan z
Ventoux a také Domaine
Rubens Crémieux Cuvée Carla
a chuťové pohárky potěšily
i různé druhy sýrů, nakrájené
na talířcích na stole.
Po této ochutnávce už byla
naše míra dovršena a my se
radostni a spokojeni vydali do
svých domovů.
Zdena

6
Ochutnávky obrazem

7
Z Prahy do Hovoran a zpátky
Návštěvu sklípku rodiny Grmolců z Hovoran vymyslela kamarádka Liška a naplánovala ji
pro deset přátel na poslední květnový víkend. Kamarádky Motýl, Váňa a já jsme se vydaly na
cestu v sobotu ráno a využily výletu k návštěvě hradu Veveří a kláštera v Rajhradě.
Veveří, jeden z nejrozsáhlejších
hradních areálů v České
republice vznikal postupně
během téměř 800 let. Původně
zřejmě malý lovecký hrádek či
pouze dvorec moravských
markrabat je v pramenech
poprvé připomínán roku
1213. Veveří jako opravdový
kamenný hrad vzniká pravděpodobně
až před polovinou
13. století. Mimo jiné jako
místo královského dohledu
nad osídlováním území vzhůru
proti toku řeky Svratky.
Velmi výrazně byl hrad – v
podstatě do dnešního rozsahu
– rozšířen po polovině 14. století
za vlády moravského
markraběte Jana Jindřicha
(mladšího bratra císaře Karla
IV.), který z Veveří učinil
jedno ze svých hlavních sídel.
Postupem let se měnili
majitelé i využití hradu – byl
dokonce studentským centrem
pro potřeby brněnských vysokých
škol. Nyní tam už řadu
let probíhají rekonstrukce. Ale
expozice je zajímavá i přesto.
O počátcích kláštera rajhradského,
nejstaršího a jediného
kláštera benediktinského
řádu na Moravě, se
soudobé prameny nezachovaly.
Ze dvou pozdějších listin (tzv.
břevnovská falsa) pouze víme,
že roku 1045 dne 18. října měl
český vévoda Břetislav věnovat
klášteru břevnovskému
mezi jinými jakousi cellu,
kterou kolem roku 1028 založil
ke cti sv. apoštolů Petra a Pavla
na opuštěném hradě, „jenž slove
Rajhrad“. Nutno podotknout, že
založení celly (snad poustevna,
možná i kostelík) navazovalo na
již dřívější existenci velkomoravského
kostelíku, který
podle tradice (ne stále ještě plně
doložené) navštívili při své misi
Konstantin a Metoděj. Z této
celly byl zřízen 26. listopadu
1048 (viz tzv. zakládací listina
Břetislavova, druhé falsum ze
13. století) podle stávajícího
řádu církevního i zeměpanského

8
skutečný klášter řehole sv. Benedikta.
Až do konce
17. století měl rajhradský
klášter v podstatě románskou
tvář. Ale teprve r. 1721 se
začalo s bouráním a s přestavbou
kláštera do dnešní
podoby podle návrhu pražského
architekta Giovanni
Santiniho-Aichla.
V roce 2012 proběhla rekonstrukce
jižního křídla prelatury,
které dnes slouží jako
výstavní prostory. Západní
křídla prelatury a kvadratury
dosud na rekonstrukci čekají.
Konečně
v Hovoranech
Do Hovoran jsme dorazily jako první a jelikož byl čas a hlavně horko,
vzaly jsme zavděk pivem z nálevny nedaleko sídla rodiny Grmolců.
Tradice rodinného vinařství
Grmolec na Moravském
Slovácku sahá až do roku
1889, kdy první keř révy vinné
vysázel František Grmolec
a později spolu se synem
Janem začal s výrobou révových
vín v jednom z nejstarších
kamenných sklepů v Hovoranech.
Na tuto tradici
postupně navázal Ing. Josef
Grmolec, který v letech 1976
a 1986 vysadil nové vinice.
V roce 1983 začal budovat nové
sklepní hospodářství. V posledních
letech se pěstováním
révy vinné a výrobě vína
věnuje s nejmladším synem
Bronislavem. V letech 2003
a 2006 vysázeli nové vinice
v široké odrůdové skladbě
a zaměřují se na výrobu vysoce
kvalitních vín vyráběných moderní
technologií, kterou je
celé sklepní hospodářství
vybaveno.
Müller Thurgau, Veltlínské
zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské
bílé, Hibernal, Rulandské
šedé, Chardonnay,
Sauvignon, Tramín červený,
Pálava, Muškát moravský,
Modrý Portugal, Zweigeltrebe,
Frankovka, Svatovavřinecké,
Rulandské modré, Dornfelder
a Cabernet Moravia, to jsou
odrůdy, které se na jejich
vinicích pěstují a pan Grmolec
senior přiznal, že se chystá i na
Merlot – už ho jednou zkusil,
přestože ho ostatní vinaři
zrazovali, a výsledek nebyl
špatný. To jsme ostatně zjistili
při návštěvě archivního sklepa,
kde nám pan Grmolec otevřel
Merlot ročník 2006 a byl
úžasný, v porovnání s jinými
merloty, které mám v paměti,
nevídaný, zvláštní...

Ale vraťme se na začátek –
k příjezdu do areálu vinařství
Grmolec. Na přivítání jsme si s
panem Grmolcem mladším
připili skvělou slivovicí, ubytovali
jsme se v příjemném
penzionu a spěchali do sklepa,
kde na stole čekal hrnec s vý-
bornou zelňačkou, po které
víno obzvláště chutná. Pak
nám pan Bronislav Grmolec
ukázal technologie, jaké k výrobě
vín používají, tanky, ve
kterých je víno uloženo a samozřejmě
sklep, v němž zraje.
A přitom se stále ochutnávalo
– k zelňačce Muškát, u tanků
Veltlín a ve sklepě všechno
9
ostatní. Z bílých vín mě nejvíce
zaujal onen první Muškát
moravský, z červených Dornfelder.
Při večerním posezení
s pohoštěním, které se protáhlo
daleko za půlnoce, se ovšem
dopilo všechno, co bylo při
degustaci otevřeno a ještě
mnoho dalšího. Moravské
chipsy – báječné škvarky –
a řízečky s bramborovým salátem
mizely z mís kosmickou
rychlostí, s nimi i domácí
chleba a štrůdl, byl to prostě ráj
na zemi. Také se soutěžilo
v tom, jak kdo dával pozor při
odpolední exkurzi – v závěrečném
rozstřelu, spočívajícím
v přenášení vody z jedné
nádoby do druhé pomocí
koštýře, zvítězila hlavní pořadatelka
Liška.
Ráno bylo poněkud zamlžené –
tedy jen v mé hlavě, jinak
pražilo slunce, ale naštěstí jsem
cestou na snídani potkala pana
Grmolce seniora a ten přispěchal
s vyprošťovací slivovičkou.
Po snídani nás odvedl
na kopec za stavením a ukázal
vinice, kde všechna ta dobrá
vína rostou a zrají. I procházka
mi udělala dobře. Pak nezbylo
než nasednout do aut a vyrazit
nazpět ku Praze.
Grmolcovi, budiž vám čest
a sláva, veliký dík za krásný
víkend a ať se vám stále daří!
Zdena

10
Nakupujte se ziskem
Od dob programů typu letadlo jsem ke všemu, co se jim podobá, nedůvěřivá. Ondra ale tvrdí,
že to funguje a sám že v tom „jede“ už několik let. Nu což, za popovídání si s panem Ing. Jiřím
Zumrem, jednatelem společnosti Network Trading s.r.o. a specialistou na věrnostní programy
CashBack world (dříve lyoness) nic nedám, že.
Nejdřív se ale podívám na web. Až 5 % z nákupní
částky zpět. Částka k výplatě Vám
bude převedena na Vaše bankovní konto.
Výplata od nasbírané částky CZK 320. Ještě
více výhod s Přátelským bonusem. Registrujte
se, získejte kartu a Těšte se z Cashbacku
a Shopping Points.
Takže jak to tedy funguje, pane Zumre?
Češi mají plno věrnostních karet, když ne
všichni, tak alespoň 90 % z nich. Nabídka
společností, firem a obchodů převažuje nad
poptávkou a my si můžeme dovolit všechno,
pokud máme peníze. Je těžké klienta oslovit
a přitáhnout. Právě k tomu slouží věrnostní
programy.
CashBack world (dříve lyoness) vnikl v Rakousku.
Jeden mladý Rakušan si řekl: Co
kdybychom vymysleli systém, jehož prostřednictvím
bychom lidem nějaké peníze
vraceli a tudíž bychom je nemuseli strkat do
reklamy. Zákazníku, jdi někam nakoupit,
použij naši kartu a dostaň peníze zpět. A ty,
prodejče, obchodníče, provozovateli, zapoj
se do naší sítě a spoluvytvoř infrastrukturu
vzájemně propojených subjektů, které si
pomáhají a vycházejí vstříc. A tak to
funguje. Partneři si vzájemně posílají zákazníky
a navzájem se spojují do komunity.
Je to vlastně takový sociální projekt, v jehož
rámci by si lidi měli pomáhat a spolupracovat,
řetězcům navzdory. Reklamu si
udělají partneři – malí a střední podnikatelé
– navzájem. Funguje to po celém světě,
kolem 80-90 tisíc podniků už program
podporují.
Od roku 2003, kdy se začala tvořit, získala
síť už 7 milionů členů po celém světě. Stejně
jako se během 15 let ujaly a rozšířily
platební karty, bude se zřejmě rozvíjet i naše
karta. Dostávat peníze za nákupy a doporučení
– kdo by o to nestál?
Jak získám kartu?
Od firmy nebo od příslušného podnikatele,
nebo se registrujete přímo na webu. Karta je
evidenční – odkazuje na vaši registraci u konkrétní
firmy, na webu pak získáte svůj účet, kam se vám
zapisuje, co jste kde nakoupil. Když se tam nasbírá
určitá částka, je odeslána na váš účet do banky.
Nejde o slevy při nákupu, ale o zasílání určité
částky na účet.
Jistě by se vám líbilo, kdybyste v obchodech, kam
obvykle chodíte, dostávala něco zpět za nákup,
který tam pořídíte. Jste-li držitelkou karty a je-li váš
obchodník v naší síti, z každého nákupu v jakékoliv
ceně se vám něco vrátí. A pokud kartu a firmu
doporučíte dalšímu, získáte půl procenta z nákupů
toho, komu jste ji doporučila. Synovi doporučíte, on
se zaregistruje pod vás, a pokud se nezaregistruje,
jdou ty nákupy na vás. Dostanete zaplaceno za nakupování
a za doporučování podniku.
Připomíná to ono zmíněné letadlo...
Myslím, že náš systém je přehlednější a spravedlivější.
Využíváme-li kartu systematicky, peníze
se vracejí. Je to takové netradiční spoření. Na webu
nebo v mobilní aplikaci se podíváme, kde a jaké
provozovny jsou zapojené do systému. Pak do nich
chodíme, čímž je podporujeme a propojujeme.
Tvoříme komunitu, jsme rádi, že si pomáháme.
Pokud se mi u obchodníka líbilo, dostane
hvězdičku.
Firmy se mohou vzájemně podporovat a obchodovat

spolu. Je to taková vize budoucnosti ekonomiky
podle známého ekonoma Zeleného. Sociální
podnikání – je zisk i spokojený zákazník.
Sítový marketing má svá pravidla, dnes se
hlavně doporučuje druhým a využívá cash back.
Síť je efektivní, kdo si ji dokáže vybudovat, má
výhodu. Myslím, že podobná forma ponikání
bude víc a víc pronikat do společnosti.
Co moje údaje na webu? Nelze je zneužít?
Na svém účtu uvidíte nákupy, kolik dostanete
nazpět. Ochrana osobních údajů je vysoká.
Obchodníci si údaje nevyměňují a z vašeho účtu
vidí jen číslo. Obchodník, který vás zaregistru-
11
je, vás má jako kmenového klienta, a pokud by
vás někomu poslal, musíte s tím souhlasit.
A když nenakupuju?
Karta pořád platí a máte ji, je zdarma a funkční.
Stručně a jasně, dnešní ekonomika je o konfliktech,
tento projekt je o spolupráci. Bude-li
úspěšný, ukáže čas.
zb
PS: více informací poskytne Ondra, neboť on i
vinotéka už v síti jsou.

12
V levandulové vinotéce se stále něco děje!
Konec tabákového dýmu
v lokálech
Sodoma, Gomora, Kelišová..., zvolal by farář
Otík, kdyby to byl viděl. Kouřili i nekuřáci a
dým byl tam, kde nikdy před tím.
Ovšem naposled. Od 31. května je vinotéka U milenky
plně nekuřácká a s cigaretou se může jen
ven nebo do Udírny (o ní pojednáváme dále), ale
tam není povoleno popíjení, smí se tam pouze
kouřit. Kuřáku, kuřáku, nemáš to lehké...

13
Galerie & vinotéka U milenky
Bývalé kuřácké prostory zvané U milence se
začaly radikálně měnit. Zmizelo levandulové
pole a nápisy na stěnách, vymalovalo se na bílo,
zatímco na kdysi bílém piánu přibyli dva Šlitři
a na věšáku... no přeci Kabáti, kdo jiný.
Stěny budou brzy osazeny lištami pro zavěšení
obrazů a v srpnu bude galerie slavnostně
otevřena. Máte se, přátelé, věru nač těšit!

14
Když kouřit, tak v Udírně
Po celém Česku platí takzvaný protikuřácký
zákon. Zakazuje kouření v restauracích,
barech, vinárnách apod. Pro
kuřáky za porušení zákazu platí pokuta až
5 000 Kč. Provozovatelům prostorů,
kterých se norma týká, hrozí až
dvoumilionová pokuta a zákaz činnosti na
dva roky.
V letních měsících není problém kouřit
venku. Ale co počít, když počasí nepřeje?
Vinotéka U milenky má řešení – prostor
pro kouření zvaný Udírna. Vznikl z bývalého
kumbálu tak, že se zazdily dveře
vedoucí do vinotéky a zprovoznily se ty,
které vedly na ulici. Do Udírny nesmějí
lidé mladší 18 let ani sklenky s vínem, zato
kouřit se tam může bez obav.
V zazděných dveřích do vinotéky mezitím vzniklo
okénko, z něhož hledí babča nonšalantně čudící
doutník – inu pochází z Kuby a tam tuto činnost
provozují děti i starci.
Nebojte, v udírně ji nepotkáte, neboť je jen
namalovaná... Ale jako živá, co?

15
K zábavě i poučení nikdy času líto není
Strukturální šetření Vinice 2015 zahrnuje
18 216 pěstitelů vinné révy, kteří byli k 31.
červenci 2015 evidování v Registru vinic. Tito
pěstitelé obhospodařovali 17 688,59 ha vinic.
Průměrná výměra vinic jednoho pěstitele byla
0,97 ha.
Převážnou většinu pěstitelů vinné révy v České
republice tvořily fyzické osoby (17 895 pěstitelů
vinné révy, 98,2 % z celkového počtu subjektů).
Fyzické osoby hospodařily na 7 840,09 ha
vinic (44,3 %) a průměrná výměra jejich vinic
byla 0,44 ha. Právnických osob bylo pouze 321,
což představuje 1,8 % z celkového počtu
pěstitelů vinné révy, ale obhospodařovaly více
než polovinu celkové výměry vinic (9 848,50
ha; 55,7 %). Průměrná velikost vinic
právnických osob 30,68 ha byla v porovnání
s průměrnou výměrou vinic fyzických osob
výrazně vyšší.
V České republice převažovali malí pěstitelé
vinné révy s výměrou vinic do 1 ha (17 023
subjektů; 93,5 %). Tito pěstitelé s průměrnou
velikostí vinic 0,15 ha obhospodařovali
2 629,03 ha, to znamená 14,9 % z celkové
výměry vinic. Do velikostní kategorie od 1 ha
do 30 ha bylo zařazeno 1 086 pěstitelů (6,0 %)
s téměř třetinou výměry vinic (5 277,78 ha;
29,8 %) a průměrnou velikostí vinic 4,86 ha.
Největší vinaři s výměrou vinic nad 30 ha (107
subjektů; 0,6 %) obhospodařovali nadpoloviční
výměru vinic (9 781,79 ha; 55,3 %) a průměrná
velikost jejich vinic dosáhla 91,42 ha.
Z hlediska druhu produkce převažovaly vinice
s moštovými odrůdami vinné révy vhodnými
k výrobě vín s chráněným označením původu
(dále jen CHOP), které zabíraly 17 537,72 ha
(99,1 % z celkové výměry vinic). Vinice
s moštovými odrůdami vinné révy vhodnými
k výrobě vín s chráněným zeměpisným
označením (dále jen CHZO) se pěstovaly
na 115,48 ha (0,7 %) a ostatní vinice, tedy
vinice k produkci vegetativního množitelského
materiálu révy, šlechtitelské plochy a genofond,
byly zaznamenány na celkové výměře 35,39 ha
(0,2 %).
Plodící vinice zaujímaly 16 469,93 ha, tedy
převážnou většinu (93,3 %) z celkové výměry
vinic s moštovými odrůdami. Ještě neplodící
vinice se pěstovaly na 1 183,28 ha, což
představovalo 6,7 % z celkové výměry vinic
s moštovými odrůdami.
Převážná většina vinic (16 688,86 ha; 94,3 %),
stejně jako pěstitelů vinné révy (17 619
subjektů; 96,7 %), se nacházela v Jihomoravském
kraji. V daleko menší míře se vinná
réva pěstovala ve Zlínském kraji, kde 436
pěstitelů obhospodařovalo 342,43 ha vinic
(1,9 %), ve Středočeském kraji 73 pěstitelů
obhospodařovalo 325,28 ha (1,8 %), v Ústeckém
kraji 55 pěstitelů obhospodařovalo
310,50 ha (1,8 %) a v Hlavním městě Praze
12 pěstitelů hospodařilo na 12,43 ha (0,1 %).
V ostatních krajích se vinná réva pěstovala
pouze okrajově, počet pěstitelů v jednotlivých
krajích nepřesahoval 5 subjektů a ani z hlediska
výměry nebyli tito pěstitelé významní. Jediným
krajem, kde nebyly evidovány žádné vinice, byl
Karlovarský kraj.
Bílé odrůdy vinné révy se pěstovaly na
10 347,52 ha vinic a významně přesahovaly
polovinu plochy osázené vinnou révou
(58,5 %). Modré odrůdy byly vysazené téměř na
třetině výměry (5 516,54 ha; 31,2 %) a ostatní
odrůdy na desetině výměry (1 824,53 ha;
10,3 %). Mezi bílé odrůdy s nejvyšší výměrou
patřily Veltlínské zelené (1 664,95 ha; 9,4 %
z celkové výměry vinic), Müller Thurgau
(1 554,78 ha; 8,8 % ), Ryzlink rýnský

16
(1 225,64 ha; 6,9 %) a Ryzlink vlašský
(1 195,01 ha; 6,8 %). Z modrých odrůd byly
nejrozšířenější odrůdy Svatovavřinecké
(1 184,45 ha; 6,7 %), Frankovka 1 146,46 ha;
6,5 %) a Zweigeltrebe (771,17 ha; 4,4 %),
z ostatních odrůd Rulandské šedé (906,61 ha;
5,1 %).
Více než polovina vinařů pěstovala na svých
vinicích odrůdu Veltlínské zelené (10 303
pěstitelů; 56,6 %). Mezi další oblíbené odrůdy,
které měla na svých vinicích vysázené téměř
polovina pěstitelů, patřily Müller Thurgau
(8 779 pěstitelů; 48,2 %) a Svatovavřinecké (8
439 subjektů; 46,3 %).
Chytrému napověz...
Tentokrát hříčka využívající logické myšlení. Parkovací
boxy jsou označeny čísly – jaké číslo se
ukrývá pod zaparkovaným vozidlem?
Poznali jste film? Jistěže, obrázek ukrývá
název známého a populárního polského
snímku Čtyři z tanku a pes.

17
In vino veritas
Je více filosofie v láhvi vína než ve všech
knihách
(Louis Pasteur)
K topení je nejlepší staré dřevo, k pití staré víno,
k důvěrným sdělením staří přátelé a ke čtení
staré knihy.
(Francis Bacon)
Jak prospívá víno, včas-li se pije, tak škodí, pito
jsouc v nevhodný čas.
(Publius Ovidius Naso)
Dobrý vtip vydá za kus chleba a veselá mysl
nahradí nejen pohár vína.
(Gottfried Keller)
Když vchází víno, odchází tajemství.
(Arménské přísloví)
Je příliš pozdě myslit na víno, když je sud
prázdný.
(Ruské přísloví)
Člověka při víně poznáš.
(České přísloví)
Kdo nemiluje ženy, víno a zpěv, jako kdyby
nežil.
(J. H. Vosa)
Do padesáti jsem miloval,
od padesáti je mi líno,
Do padesáti jsem pivo pil,
od padesáti piji jen víno.
(J. Neruda)
Jistě může člověk pít příliš, ale nikdy nepije
mnoho.
(G. E. Lessing)
Jediné, co je cudnější než pohár dobrého vína, je
polibek hezké ženy.
(Karl Georg Büchner)
Jako se víno neopatrným zacházením zlomí v
ocet, tak se může láska záhy proměnit v
nesnesitelnost.
(Edmondo De Amicis)
Hlava má být lehká jako víno sabinské a pěsti
těžké jako falernské.
(Římské přísloví)
Víno je mezi nápoji nejušlechtilejší, mezi léky
nejchutnější, mezi pokrmy nejpříjemnější.
(Plutarchos)
Kdykoli piji víno, starosti usínají.
(Anakreón)
Dobré víno tvoří dobrou náladu, dobrá nálada
přináší dobré myšlenky, dobré myšlenky dávají
vznik dobrým skutkům a dobré skutky dělají
člověka člověkem.
(z moudrosti starých Čechů)

18
Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je,
kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na
toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.
(Jan Werich)
Znalost vína může být radostí po celý život
člověka.
(E. Hemingway)
Není vůbec třeba paměti, abychom poznali
dobrého vína.
(francouzské přísloví)
Nepijeme proto abychom upadli, ale proto,
abychom se povznesli.
(perské přísloví)
Díky vínu se člověk většinou líbí sám sobě, což
však vůbec neznamená, že se většinou líbí
jiným.
(Samuel Johnson)

19
Kvíz anebo Poznej svého štamgasta!
Že to nebylo vůbec těžké? Ona se totiž Marcela vlastně vůbec nezměnila, jen místo medvídka teď
ve vinotéce častěji třímá sklenku se svým oblíbeným vínečkem od Neustifterů.
A co tyto dvě dámy? Jde
nám hlavně o určení té
vpravo, ale kdo pozná
obě, třeba od nich
dostane... pěkné pozdravení.
... jo a co znamená citát
z titulní strany?
Dvakrát měř, jednou
řež!
Na zdraví!

Milenecký zpravodaj
občasník levandulové vinotéky
Vydavatel:
Odpovědná redaktorka:
Ondra
Zdena
Dáno do tisku: 28. července 2017
Jelikož občasník není evidován Ministerstvem kultury, je to vlastně samizdat a jeho šíření je možné jen
v prostorách Levandulové vinotéky v Obloukové ulici.