15.08.2017 Views

Milenecký zpravodaj

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

MILENECKÝ ZPRAVODAJ<br />

Občasník o událostech v levandulové vinotéce<br />

aneb Co se přihodilo od ledna do března 2017<br />

... plno poutavého čtení v duchu latinského rčení:<br />

Faber suae quisque fortūnae


Co si v novém občasníku přečtete?<br />

Vinařský zákon v platnosti 3<br />

Z Prahy do Valtic a zpátky 6<br />

Bez degustací býti nelze 9<br />

Událo se od začátku roku 10<br />

Kaleidoskop zajímavostí a kuriozit 16<br />

... a mnoho dalšího


3<br />

Není to apríl, bohužel<br />

Od 1. dubna 2017 přichází v platnost novela vinařského zákona, která s sebou nese jisté<br />

povinnosti. Změny se budou týkat jak pěstitelů révy vinné, tak i výrobců, příjemců a obchodníků<br />

se sudovým vínem, proto Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dotčenými<br />

správními úřady spustilo informační web www.vinarskyzakon.cz.<br />

Tento web spolu s infolinkami<br />

slouží pro podnikatele, ale i pro<br />

širokou laickou veřejnost jako<br />

informační kanál, kde si<br />

mohou kdykoliv přijít pro radu.<br />

Informace jsou na webu<br />

uspořádány do kategorií zvlášť<br />

pro vinaře a vinohradníky.<br />

Některé aktuální změny ve vinařské<br />

části:<br />

Byla upravena definice maloobchodníka:<br />

malým množstvím<br />

je množství nepřevyšující 750<br />

hektolitrů vína v obalu<br />

určeném pro spotřebitele nebo<br />

1 000 litrů sudového vína<br />

prodaného maloobchodníkem<br />

spotřebiteli za 1 vinařský rok<br />

(od 1. 8. do 31. 7. následujícího<br />

kalendářního roku).<br />

Na základě smluvního vztahu<br />

je možné prodávat sudové víno<br />

u obchodníka ve vinotéce na<br />

zakázku objednané u výrobce.<br />

Při označování vína je<br />

povinnost výrobce označit víno<br />

na viditelné straně daným<br />

logotypem.<br />

Příjemce nebaleného vína, který<br />

má provozovnu již v provozu<br />

a prodává sudové víno,<br />

má povinnost nahlásit provozovnu<br />

do 6 měsíců na ÚKZÚZ,<br />

tj. do 30. 9. 2017.<br />

Nový obchodník se sudovým<br />

vínem vzniklý po 1. 4. 2017<br />

má povinnost hlásit provozovnu<br />

ihned. Prodávat víno<br />

konečnému spotřebiteli lze<br />

pouze v obalu určeném pro<br />

konečného spotřebitele s jednorázovým<br />

uzávěrem.<br />

(převzato z webu Svazu vinařů<br />

České republiky)


4<br />

Život po novele<br />

Tento komiks je sérií krátkých rozhovorů s Všeználkem. Má za úkol osvětlit vinařům a veškerým<br />

obchodníkům s vínem některé otázky týkající se prodeje sudového, čepovaného a rozlévaného vína,<br />

zabývá se také problematikou dovozu vína. Neklade si za cíl detailně citovat zákon a chrlit definice.<br />

Má být návodem, kde informace hledat a co dělat když . . . ? Jako ukázku uvádíme<br />

Rozhovor druhý – Vinotékař se sudovým vínem vyrobeným v ČR<br />

Vinotékař má vinotéku a prodává víno konečnému spotřebiteli. Část prodeje tvoří sudové víno.<br />

Chtěl by ho prodávat dál.


5<br />

Vysvětlivky<br />

1 Obal určený pro spotřebitele – jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu<br />

nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem<br />

prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje<br />

podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.<br />

4 Čepované víno - víno prodávané spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje nebo<br />

jako zabalené v místě prodeje na žádost spotřebitele z jednorázového obalu určeného pro<br />

spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem.<br />

5 Rozlévané víno – víno prodávané spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje z obalu<br />

určeného pro spotřebitele o maximálním objemu 5 litrů.<br />

Sudové víno - víno nebo jiný produkt uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2204 nebo<br />

2205, s výjimkou moštu, určené k prodeji spotřebiteli nebo prodávané spotřebiteli z jiného obalu<br />

než z obalu určeného pro spotřebitele.<br />

Vytvořili Ing. Tomáš Kubík a Ing. Veronika Částková z Oddělení registru vinic<br />

Více na http://eagri.cz/public/web/vinarsky-zakon/vinarska-cast/komiks/


6<br />

Z Prahy do Valtic a zpátky<br />

Není nad akce, které se plánují dlouho dopředu. Vloni koncem léta jsem se ve vinotéce<br />

nechala slyšet, že jsem ještě nikdy nepodnikla výpravu za vínem na Moravu. Ondra se toho<br />

chytil a prohlásil, že není nic snazšího než takovou akci uspořádat, a to nejlépe z kraje března<br />

příštího roku. Přidal se Jarda a přislíbil ubytování u známého majitele penzionu ve Valticích.<br />

Čas plynul a výprava dostávala konkrétnější rysy. Kdy se pojede, kudy, na kolik dní, kdo se<br />

zúčastní... V lednu 2017 už se vědělo najisto, že pojede 12 lidí ve třech autech a že to bude<br />

bezva výlet.<br />

V únoru odpadli první čtyři –<br />

nečekaný přesun termínů<br />

zaplacené dovolené apod. A<br />

den před odjezdem hlásí<br />

organizátor ubytování Jarda, že<br />

pro nemoc v rodině nikam<br />

nejede (Marcela zničehožnic<br />

ulehla s horečkou). Tím ovšem<br />

odpadlo i auto, které mělo vézt<br />

mně a Cyrila. Ten radostně<br />

využil situace – ostatně celou<br />

dobu prohlašoval, že by bylo<br />

nejlepší jet vlakem –, a zakoupil<br />

jízdenky s místenkou do<br />

Valtic a zpět. Z původních<br />

plánovaných tří dnů ovšem<br />

zbyla sobota a neděle.<br />

Vlak eurocity nabral půlhodinové<br />

zpoždění, takže honit<br />

v Břeclavi přípoj do Valtic se<br />

stalo malým dobrodružstvím,<br />

kde skončilo neslavně – než<br />

jsme našli správný konec<br />

rozlehlého nástupiště, ukazoval<br />

nám vláček zadní nárazníky.<br />

Naštěstí před nádražím stály<br />

v několika řadách taxíky,<br />

vybrat si jeden nebyl problém<br />

– i když holt za cenu vyšší než<br />

jízdné na železnici. Za nepozornost<br />

se platí.<br />

Valtice (lidově také Valčice,<br />

německy Feldsberg) jsou malé<br />

vinařské město v okrese<br />

Břeclav v Jihomoravském kraji,<br />

9 km západně od Břeclavi, u<br />

hranic s Rakouskem. Má<br />

katastrální výměru 4 785 hek-<br />

tarů a žije zde kolem 3,5 tisíce<br />

obyvatel. Historické jádro města<br />

je chráněno jako městská<br />

památková zóna. Okolní Lednicko-valtický<br />

areál je krajinnou<br />

památkovou zónou.<br />

Valtický zámek byl až do roku<br />

1945 sídlem rodu Lichtenštejnů.<br />

Valtice se nacházejí<br />

v Mikulovské vinařské podoblasti<br />

a patří mezi nejnavštěvovanější<br />

vinařská města<br />

v ČR. Je zde Národní vinařské<br />

centrum, mnoho vinařských<br />

podniků i rodinných vinařů.<br />

Sobota byla dnem konání<br />

Valtického koštu, kam jsme<br />

samozřejmě hned po příjezdu<br />

zamířili. Podle původního<br />

plánu měl být na prvním místě<br />

Salon vín ve valtickém zámku,<br />

ale tam bude jistě možné zajít<br />

v neděli, je tam otevřeno<br />

celoročně, salon nám neuteče.<br />

Zde při degustaci zachycena<br />

také moje maličkost


Valtický košt pořádaný Vinaři<br />

Valtice 2000 se konal již po<br />

osmnácté. Podle katalogu,<br />

který jsme dostali ke vstupence,<br />

bylo možné si vybrat<br />

z celkem 493 soutěžních<br />

vzorků, z toho bylo 349 vín<br />

bílých, 110 červených a 34<br />

rosé. 115 vín pocházelo z Rakouska.<br />

Dále jsme se dověděli,<br />

že nejvíce zastoupenou odrůdou<br />

je Veltlínské zelené – 65<br />

vzorků (34 z ČR, 31 z Rakouska),<br />

že bylo uděleno 170<br />

diplomů, medailí a pohárů, 86<br />

ocenění si odnesli malovinaři<br />

a 84 firmy.<br />

Košt se konal v areálu střední<br />

vinařské školy, která vznikla<br />

ve Valticích už v předminulém<br />

století. Momentálně se na ní<br />

v oborech zakončených maturitní<br />

zkouškou studuje Agropodnikání<br />

se zaměřením na<br />

agroturistiku a Vinohradnictví<br />

a v rámci učňovské části obory<br />

Prodavač/prodavačka – aranžování<br />

a prodej květin, Zahradník<br />

- zaměření na vinohradnictví<br />

a vinařství.<br />

7<br />

Hned u prvního stánku bylo<br />

zřejmé, že přijet na košt, který<br />

začal v 10 dopoledne, v 15<br />

hodin a chtít ochutnávat vítězná<br />

vína z jednotlivých kategorií<br />

je pošetilé a nemožné –<br />

všechny zlaté medaile už byly<br />

dávno vypité. Dalo se ale vybírat<br />

ze stříbrných a bronzových,<br />

popřípadě se řídit<br />

bodovým hodnocením, což<br />

také nebyla špatná volba,<br />

vzorků bylo víc než dost. Když<br />

jsem teď prolistovala katalog,<br />

napočítala jsem 20 vín, která<br />

jsem si nějak označila – buď že<br />

mi chutnala, nebo naopak.<br />

Ovšem těch, která zůstala<br />

neoznačena, už se nedopočítám!<br />

Když jsme s Cyrilem ve<br />

22 hodin opouštěli tělocvičnu,<br />

kde se akce konala, nacházeli<br />

jsme se ve velmi příjemném<br />

rozpoložení a jen doufali, že<br />

trefíme do penzionu, kde jsme<br />

ubytováni.<br />

Celé odpoledne hrála vcelku nevtíravě cimbálovka, ty<br />

plechovkové plzně působí na vinařské slavnosti docela zábavně.<br />

V neděli jsme posnídali<br />

lahvovou plzeň a já ještě<br />

panáka skvělé meruňkovice,<br />

kterou pan hoteliér Antonín<br />

vyrábí z plodů ze svého<br />

meruňkového sadu, a vyrazili<br />

do města. Projít ho nebyl<br />

problém, městečko je to nevelké,<br />

jen s návštěvou Salonu<br />

vín se otálet nemělo. Ani jedno<br />

ze sta nejlepších vín oceněných<br />

v rámci Národní soutěže vín<br />

jsme v celoročně otevřené<br />

veřejné degustační expozici<br />

umístěné ve sklepních prostorách<br />

státního zámku ve<br />

Valticích neokusili, neboť bylo


8<br />

zavřeno. Pro nedělní návštěvníky se<br />

totiž salon otevírá až od června.<br />

Vlakem z malého nádraží Valtice –<br />

město jsme se vrátili do Břeclavi a<br />

zde se ve zdraví dočkali odjezdu do<br />

Prahy.<br />

Zdena<br />

Na večeři v penzionu jsme se v sobotu večer potkali s druhou<br />

částí výpravy, Petrem a jeho přáteli. Ti byli ve Valticích už<br />

od pátku, takže měli nasbíráno daleko víc dojmů a zážiků<br />

nežli my dva s Cyrilem a další si ještě v tekutém stavu<br />

odváželi s sebou do svých domovů.<br />

Tato prapodivná cedule nedaleko vchodu do zamčených<br />

dveří Salonu vín působila poněkud nepatřičně.


9<br />

Bez degustací býti nelze<br />

Vítáme víno Eichler<br />

V jemně zvlněné krajině na severovýchodě<br />

Rakouska poblíž hranic s Českou republikou se<br />

z půdy a nezaměnitelného klimatu rodí úžasná<br />

vína. Vinný dvůr Eichler si klade za cíl<br />

moderní technologií získat do lahví co nejvyšší<br />

možnou kvalitu vín. Stylistika vín je především<br />

svěží a ovocná, vyznačují příjemnou se<br />

hustotou a harmonií. Rádi jsme za přítomnosti<br />

vinaře a jeho asistentky koncem ledna<br />

ochutnali dodané vzorky a pro vaše potěšení<br />

doplnili vinotéku o suchá vína především<br />

typické odrůdy, jako je Veltlín, Ryzlink<br />

a Zweigelt, ale také třeba Blauburger a Mystos.<br />

... a potom i U milenky<br />

Po dlouhou dobu byly rodiny Duclaux a Quiot<br />

pevně provázány, a tak než zemřela poslední<br />

členka rodiny Duclaux – Emmeline Latour<br />

v roce 2001, odkázala toto vinařství svým<br />

kmotřencům – Florence a Jean-Baptiste<br />

Quiotům. Tak se vinařství a Châteauneuf-du-<br />

Pape Duclaux staly pevnou součástí vinařství<br />

Quiot.<br />

Jejich Châteauneuf-du-Pape, zvláště pak ročník<br />

2010 je unikátní. Jednou z hlavních odlišností<br />

tohoto vína oproti mnoha dalším producentům<br />

této apelace je použití všech 13 povolených<br />

odrůd. Po 3-4 týdenní maceraci nastává fáze<br />

zrání dlouhá 24 měsíců. Většina vína zraje<br />

v betonových tancích, zhruba 1/3 v dubových<br />

sudech. Víno temně granátové barvy má velmi<br />

ovocné aroma s koncentrací červených bobulí,<br />

kůže a lékořice. Vyznačuje se značnou komplexitou,<br />

pevností v chuti a délkou dochuti.<br />

V Novoměstské radnici s Kupmeto.cz...<br />

První březnový den se konala ochutnávka vín<br />

z Châteauneuf-du-Pape a Provence z produkce<br />

vinařství rodiny Jerome Quiot. Rodina produkuje<br />

bílá, růžová a červená vína pod značkou QEF,<br />

vlastní také vinařství Houchart produkující<br />

špičkové růžové Côtes de Provence. Ze všech<br />

deseti vín, která jsme ochutnali, mě nejvíce<br />

zaujala vína pocházející z vinařství rodiny<br />

Duclaux. Její příslušníci patří k nejstarším<br />

pěstitelům a výrobcům vína v Châteauneuf-du-<br />

Pape. Byli zakládajícím členem vznikající<br />

apelační asociace v roce 1904.<br />

U milenky jsme k tomuto skvělému vínu přidali<br />

pro porovnání ještě další dvě a utěšený večírek<br />

s Châteauneuf-du-Pape byl na světě.<br />

Jen si postesknu: francouzštiny jsem si v Novoměstské<br />

radnici neužila, neboť bez nazvučení<br />

nebylo pana Quiota slyšet.


10<br />

V levandulové vinotéce se stále něco děje!<br />

10 let od řádění orkánu Kirill<br />

Orkán je nejvyšší stupeň Beaufortovy stupnice<br />

síly větru, zapisuje se jako 12° B. Označuje se<br />

tak vítr o rychlosti 32,7 m/s a více.<br />

Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna<br />

2007 a přesunul se přes Atlantický oceán<br />

k Evropě, kde zasáhl Irsko a Británii 17. ledna<br />

večer. Bouře se přemístila ze 17. na 18. ledna<br />

nad Severní moře a 18. ledna odpoledne dosáhla<br />

nizozemského a německého pobřeží. V Česku<br />

bouře dosáhla maxima 19. ledna v 1.00 hod.<br />

SEČ, nejvyšší naměřená rychlost větru byla<br />

zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla<br />

hodnoty 216 km/h.<br />

Bouřlivý příliv zvedl na pobřeží Dolního Saska<br />

hladinu moře až o 3,5 metru nad průměrný<br />

příliv.<br />

Bouře způsobila rozsáhlé škody na Britských<br />

ostrovech a v západní Evropě, zvláště v Rakousku<br />

a v Německu, před tím než se vydala<br />

k východu nad Baltské moře a Polsko v noci<br />

z 18. ledna na 19. ledna, a dále do severního<br />

Ruska.<br />

Bouře si vyžádala 45 lidských životů, z toho<br />

čtyři v Česku; vyskytla se rozsáhlá narušení<br />

veřejné dopravy, výpadky elektrické energie,<br />

závažné škody na veřejných a soukromých<br />

budovách a vývraty a polomy v lesních –<br />

zejména smrkových – porostech. V Česku orkán<br />

páchal škody zejména v okrese Klatovy, kde<br />

zničil skoro tři milióny m³ dřeva. To znamená,<br />

že v okrese Klatovy byla napáchána třetina<br />

celkových škod v Evropě. Orkán zde trval více<br />

než osm hodin a následky byly katastrofální.<br />

Důsledkem orkánu na Šumavě jsou holé<br />

šumavské vrcholy.<br />

Bouře byla pojmenována 17. ledna 2007 meteorologickým<br />

ústavem při Svobodné univerzitě<br />

Berlín, jméno bylo navrženo rodinou z Neuenhagenu<br />

slavící 65. narozeniny svého otce<br />

Kyrilla Genowa.<br />

Výskyty orkánu ve střední Evropě:<br />

Daria, 26. ledna 1990 (maximální rychlost: 200<br />

km/h)<br />

Vichřice Vivian, 25.-27. února 1990<br />

Wiebke, 28. února – 1. března 1990 (maximální<br />

Letos 20. ledna U milenky byl Kirill (teda vlastně<br />

Cyril) již zcela mírný a neškodný...<br />

rychlost: 285 km/h)<br />

Vichřice Anatol, 2.-3. prosince 1999 (maximální<br />

rychlost: 183 km/h)<br />

Lothar, 26.-27. prosince 1999 (maximální<br />

rychlost: 272 km/h)<br />

Jeanett, 26.-27. října 2002 (maximální rychlost:<br />

183 km/h)<br />

Gudrun, 8.-9. ledna 2005 (maximální rychlost:<br />

144 km/h)<br />

Kyrill, 18. ledna 2007 (maximální rychlost: 225<br />

km/h, v ČR až 216 km/h)<br />

Emma, 1.-2. března 2008 (maximální rychlost:<br />

222 km/h, v ČR až 166 km/h)<br />

Xynthia, 1. března 2010 (239 km/h)<br />

Aholming (Německo), 13. července 2011<br />

Joachim, 16. prosince 2011 (183 km/h)<br />

Andrea, 5. ledna 2012 (160 km/h)<br />

Christian, 28. října 2013 (194 km/h)<br />

Xaver, 5. prosince 2013 (maximální rychlost:<br />

229 km/h (Skotsko), v ČR až 126 km/h,<br />

Německo a Polsko až 140 km/h)<br />

Niklas, 29. března 2015 – 2. dubna 2015<br />

(maximální rychlost 192 km/h, v ČR až 125<br />

km/h)<br />

Ruzica, 8.-10. února 2016 (v ČR až 137 km/h)<br />

Egon (Orkán), 12.-13.ledna 2017 (154 km/h)<br />

Leiv, 3.–4. února 2017 (150 km/h)<br />

Thomas, 23. února 2017 (157 km/h, Harz<br />

Brocken, Německo, 212 km/h, Vysoké Tatry,<br />

Slovensko)


11<br />

Svatý Valentýn v pyžamech<br />

a košilích... tedy jak kdo<br />

Někto přišel opravdu v nočním úboru, někdo<br />

v růžovém – byl to přeci zároveň svátek<br />

zamilovaných. I přes tento zdánlivý nesoulad<br />

bylo veselo.


Den svatého Patrika<br />

Svatý Patrik (irsky Naomh Pádraig, angl. Saint<br />

Patrick) byl starověký křesťanský duchovní,<br />

mnich, misionář a biskup, původem z římské<br />

Británie, který působil ve druhé polovině<br />

5. století v Irsku. Naše povědomí o něm je velmi<br />

mlhavé, drtivou většinu informací poskytují<br />

jednak dva nedatované listy, jichž je sv. Patrik<br />

autorem, jednak starověké legendy a jejich<br />

soupisy, jejichž nejstarší záznamy pocházejí ze<br />

7. století. Řada moderních historiků je navíc<br />

přesvědčena, že část činů, které legendy<br />

svatému Patrikovi připisují, ve skutečnosti<br />

vykonal misionář Palladius, s nímž postava<br />

Patrikova v legendách postupně splynula.<br />

Ondra si nejprve zašel na jednoho Guinesse, pak<br />

se náležitě přioděl a mohlo se začít s oslavou.<br />

12<br />

Do chytání skřítků se pustily tři návštěvnice<br />

vinotéky a pochytaly jich všech pět.<br />

Ze zelených pudlištíků se stali Leprechauni<br />

neboli Leprikoni. To jsou skřítci, kteří by měli<br />

nosit štěstí a s jejichž pomocí lze podle legendy<br />

nalézt poklad, pokud skřítka chytíte a vyzpovídáte.<br />

Leprikon hlídá svůj hrnec plný peněz<br />

na konci duhy.<br />

Zda nalezení Leprikoni přinesli svým objevitelkám<br />

onen hrnec s pokladem, to nám ke dni<br />

uzávěrky není známo.


13<br />

Pro poučení<br />

Život svatého Patrika nelze s jistotou přesně datovat. Ulsterské anály udávají rok narození<br />

387 a rok úmrtí 461, obě data však byla zpochybněna. Víme, že sv. Patrik pocházel ze<br />

vznešené velšské rodiny a jeho původní jméno znělo Maewyn Succat (resp. v polatinštěné<br />

verzi Magonus Succetus).<br />

V šestnácti letech byl unesen otrokáři do Irska,<br />

odtamtud po šesti letech uprchl a dostal se<br />

domů. Poté se stal mnichem a vrátil se do Irska,<br />

kde působil jako misionář. Jeho přesné<br />

postavení není jasné, pravděpodobně byl<br />

biskupem či opatem s biskupskými pravomocemi.<br />

Podle tradice byl prvním opatem a biskupem<br />

z Armaghu, ovšem tato informace není<br />

podepřena žádnými solidními podklady.<br />

Podle tradice byl pohřben v Down Cathedral<br />

v Downpatricku po boku svaté Brigity a svatého<br />

Kolumby, taktéž patronů Irska, nicméně nikdy<br />

to nebylo potvrzeno hmatatelnými důkazy.<br />

Minimálně na lokální úrovni byl patrně uctíván<br />

jako světec prakticky ihned po své smrti. O míře<br />

významu, kterou mu současníci přisuzovali,<br />

svědčí i zuřivý spor o to, kde bude pohřben,<br />

který přivedl sever Irska na pokraj občanské<br />

války (tzv. bitva o ostatky svatého Patrika).<br />

V Irsku a státech s významným irským přistěhovalectvím<br />

je mu zasvěcena celá řada<br />

kostelů, mezi nimi i větší počet katedrál. Jeho<br />

symbolem je zelená barva a jetelový trojlístek,<br />

s jehož pomocí údajně vysvětloval princip<br />

Nejsvětější Trojice.<br />

Svatému Patrikovi, přezdívanému též Apoštol<br />

Irska či Věrozvěst Irska (popř. Irů), se připisuje<br />

klíčová úloha v pokřesťanštění Irska. Je patronem<br />

Irska a jeho svátek, Den svatého Patrika<br />

(Saint Patrick's Day), slavený 17. března neboli<br />

v předpokládaný den jeho smrti, je zároveň<br />

nejvýznamnějším svátkem Irska a všech Irů a je<br />

spojen s rozsáhlými bujarými oslavami, jejichž<br />

náboženský rozměr je již poněkud potlačen.<br />

Irové svátek slaví všude ve světě, s charakteristickými<br />

„zelenými“ oslavami se lze tedy<br />

setkat nejen v Irsku, ale i např. ve Spojených<br />

státech amerických, Kanadě či České republice.<br />

Podle legendy vyhnal z Irska hady, a proto prý<br />

se dodnes na ostrově žádný z těchto plazů<br />

nevyskytuje. Podle některých interpretací může<br />

jít o nepochopenou alegorii – symbol hada byl<br />

používán druidy, jejichž náboženství bylo<br />

nahrazeno křesťanstvím, které šířil sv. Patrik.<br />

Patron a patrocinia<br />

Kromě Irska je sv. Patrik jako svatý patron<br />

uctíván v Anglii, ve východním Štýrsku, dále ve<br />

Švábsku, v jehož městě Hohenstadt se od roku<br />

1652 konaly poutě; ve Francii jsou ostatky<br />

uctívány ve městech Rouen a Lérins, v severní<br />

Americe je několik center, například katedrála<br />

sv. Patrika v New Yorku, a také v Austrálii.<br />

Patrik je patronem profesí kadeřníků, kovářů,<br />

havířů a bednářů. Rovněž se k němu obracejí<br />

sedláci při modlitbě za zdravý dobytek.<br />

Nejčastěji jej však lidé prosí, aby od nich<br />

odehnal zlo nebo je uzdravil.<br />

České země<br />

Úctu ke svatému Patrikovi z Německa přinesl<br />

a zavedl hrabě Jan Špork. Jeho syn František<br />

Antonín Špork dal v kostele Nejsvětější Trojice<br />

v Kuksu vztyčit oltář sv. Patrika s barokní<br />

malbou zázračného uzdravování nemocných.<br />

Svatý Patrik tam byl patronem klientů hospitalu.


14<br />

21. březen – světový den poezie<br />

Na tuto sugestivní výzvu opět zareagovala řada<br />

návštěvníků vinotéky a z jejich děl byl stejně<br />

jako loni sestaven zábavný Almanach, jenž je<br />

za drobný peníz k dispozici na pultu vinotéky.<br />

Neváhejte a berte, je-li ještě co!


15<br />

Nostalgické setkání členů skupiny NA EKS<br />

24. března se po několika předcházejících<br />

nezdařených pokusech konečně sešli. Členové<br />

nyní již neexistující skupiny NA EKS si<br />

poklábosili a s chutí zazpívali a zahráli v levandulové<br />

vinotéce ku potěše všech přítomných.<br />

Country kapela NA EKS vznikla v roce 2000<br />

jako „country sekce“ trampské skupiny<br />

NOSTALGIE. Skupina NOSTALGIE hrála<br />

především vlastní tvorbu a vystupovala se svými<br />

písničkami na koncertech a festivalech. NA EKS<br />

se zaměřovala spíše na komerční hudbu (i když<br />

z jednoho ročníku Svojšického festivalu<br />

trampských písní si odnesla první místo), na<br />

písničky, které znají úplně všichni. Repertoár<br />

kapely tvořily nejen proslulé country a folkové<br />

hity, které si publikum vždy s chutí zazpívalo<br />

s kapelou, ale také některé více či méně známé<br />

hudební kousky populární hudby. Skupina<br />

NA EKS hrála k tanci, poslechu a na přání také<br />

některé songy v anglickém jazyce.<br />

Skvěle nastudované vícehlasy sezpívaných<br />

zpěvaček, dokonalá instrumentace, sólové party<br />

provedené na tenorové banjo, mandolínu,<br />

housle, občas i klávesy... To vše publikum<br />

milovalo a vždy se těšilo na nové vystoupení.<br />

Kdeže loňské sněhy jsou...


16<br />

Kaleidoskop kuriozit a zajímavostí<br />

aneb<br />

Okořeňme si život humorem<br />

Návrh „protibůčkového“ zákona<br />

Iniciativní skupina poslanců v čele s Josefem<br />

Hubeným a Jindřichem Nejedlým připravila pro<br />

únorovou schůzi Parlamentu České republiky<br />

projednání ustanovení, jež budou vtělena do<br />

novely Zákona o péči o zdraví lidu č. 20/1966<br />

Sb. Podkladem jsou studie prestižního časopisu<br />

British Medical Journal, kde byly jasně<br />

dokladovány tragické následky požívání této<br />

potraviny. Vzestup hladiny LDL cholesterolu<br />

a nepříznivý aterogenní index jsou důkazem<br />

škodlivosti a nebezpečím pro organismus, které<br />

je srovnatelné s tabákem či alkoholem. Jelikož<br />

náš stát má na paměti zejména blaho svých<br />

obyvatel, jsou zmínění poslanci přesvědčeni, že<br />

návrh projde napříč politickým spektrem.<br />

Uvádíme návrh v paragrafovém znění.<br />

§1<br />

Bůček byl seznán hlavní příčinou narušení<br />

zdraví obyvatel. Jelikož je v současné době jeho<br />

prodej a následné požívání obyvateli státu<br />

neregulované a masivní, přistupuje se k následujícím<br />

opatřením.<br />

prodejcem. Doklad o transakci spolu s množstvími<br />

bude spolu s rodným číslem odeslán<br />

v rámci EEB (elektronická evidence bůčku) na<br />

ministerstvo zdravotnictví. Ministr je pověřen<br />

zřízením speciálního odboru, kde budou prodeje<br />

sledovány.<br />

Balíčky s bůčkem budou baleny do speciálních<br />

fólií s potiskem obrázků, na nichž budou<br />

fotografie morbidně obézních jedinců či<br />

ucpaných mozkových tepen.<br />

§2<br />

V první fázi bude jeho prodej v maloobchodě<br />

regulován na maximální množství 1 kg měsíčně<br />

na hlavu. Vyloučeni jsou mladiství do 18 let<br />

a občané s objemem břicha nad 100 cm. Všichni<br />

občané, mající o bůček zájem, obdrží na příslušném<br />

obecním úřadu speciální kartu<br />

(„bůčenku“) , kde bude prodej zaznamenán


17<br />

§3<br />

V restauračních zařízeních bude zřízena na<br />

přechodnou dobu oddělená místnost se speciálním<br />

odsávacím zařízením, kde bude bůček podáván.<br />

Tato místnost bude označena jednotným znakem<br />

lebky se zkříženými hnáty. I zde je při konzumaci<br />

nutné předložit bůčenku. Stravovací zařízení musí<br />

mít speciální kuchyň, kde bude bůček připravován<br />

tak, aby nedocházelo k mísení s ostatními<br />

surovinami a rovněž pachem, který je při přípravě<br />

bůčku intenzivní a mohl by kontaminovat ostatní<br />

pokrmy a způsobit bůčkuprostým strávníkům<br />

fysické a psychické potíže..<br />

§5<br />

Tzv. „domácí zabijačky“ budou zrušeny. Po<br />

přechodnou dobu – tedy u občanů, kteří si již<br />

zakoupili krmná selata – bude možná porážka<br />

jen za přítomností státního úředníka, který<br />

z čuníka ihned odebere bůček, sádlo a majiteli<br />

ponechá pouze libové maso a krupon.<br />

Porážka bez ohlášení na obecním úřadě bude<br />

trestána sazbou od 2 do 4 let s nucenými<br />

pracemi na zelných lánech.<br />

§6<br />

Z veškerých publikací – a to i těch napsaných<br />

v minulosti – budou speciální literární<br />

komisí odstraňovány jakékoli zmínky o této<br />

poživatině, stejně jako líčení zabijaček,<br />

vepřových hodů apod. Slovo škvarek bude<br />

vypuštěno z českého jazyka úplně. Pohádka<br />

Dařbuján a Pandrhola bude přístupna pouze<br />

literárním badatelům. Komise pro jazyk<br />

český zahájí činnost, v níž budou výrazy jako<br />

„skočit někomu na špek“ apod. nahrazeny<br />

korektními výrazy.<br />

Poslanci předpokládají, že schválením tohoto<br />

zákona se úroveň obecného blaha občanů<br />

České republiky opět o cosi navýší.<br />

Převzato z blogu Tomáše Vodvářky<br />

§4<br />

Ve všech nemocnicích a poliklinikách se zřizují<br />

speciální protibůčkové poradny, kde budou<br />

vyškolení specialisté zbavovat občany, požívajících<br />

bůček, jejich závislosti. Tyto poradny budou<br />

financovány v rámci zdravotního pojištění, aby<br />

byly přístupné všem občanům bez rozdílu příjmů.<br />

Lékaři – specialisté – budou nabízet alternativní<br />

stravu jako brokolici, mrkev či řepu.


18<br />

Předměty k užitku i pro pobavení<br />

Stolek, který jistě ozdobí každou domácnost, vše<br />

potřebné je při ruce, netřeba vstávat...<br />

◄<br />

Lahev a sklenice v jednom, velmi užitečné a pohodlné<br />

zvláště pro obsluhu vinotéky – netřeba<br />

dolévat či nosit jednu sklenku za druhou.<br />

►<br />

A něco morbidního a zároveň veselého na<br />

závěr...<br />


19<br />

Himlhergotkrucinál... to je ale poctivec!<br />

Pokud rádi klejete, je to pro vás po čertech<br />

dobrá zpráva. Možná získáte pověst člověka<br />

bez falše. Vědci totiž tvrdí, že lidé, kteří<br />

mluví sprostě, jsou upřímnější. To proto že<br />

stejně jako nefiltrují slova, nefiltrují ani své<br />

skutečné pocity a myšlenky.<br />

Klení může být znakem upřímnosti, říká<br />

studie. „Řekl jsem jen, co si myslím,“ zní<br />

častá obhajoba autorů expresivních projevů.<br />

Díky studii Cambridžské, Maastrichtské,<br />

Hongkongské a Standfordovy univerzity teď<br />

získala certifikát věrohodnosti. Rozsáhlý<br />

výzkum obsáhl zevrubnou inventuru téměř<br />

74 tisíc facebookových profilů, rozhovory<br />

s téměř třemi stovkami dobrovolníků a dobrovolnic<br />

a pečlivé vyhodnocování dat<br />

pomocí matematických vzorců.<br />

Při analýzách Facebooku přitom autoři vyšli<br />

ze studie z roku 2015, která zkoumala<br />

možnosti použití Facebooku jako nástroje<br />

společenských věd, a z charakteristických<br />

jazykových znaků lhaní, o nichž pojednává<br />

studie z roku 2003.<br />

Sprostota si na nic nehraje<br />

Výsledek jejich bádání je podle nich<br />

přesvědčivý. „Sprostá mluva je na individuální<br />

úrovni spojena s upřímností, na společenské<br />

s integritou,“ píší vědci ve své<br />

studii, která se dočká vydání v magazínu<br />

Social Psychological and Personality Science<br />

Journal.<br />

Vědci shledali, že lidé, kteří nadávají, tak<br />

nečiní proto, aby uráželi či zastrašovali<br />

ostatní, ale prostě jen proto, aby vyjádřili, jak<br />

jim opravdu je, co cítí a co si myslí.<br />

„Nefiltrují, necenzurují svou řeč, takže přes<br />

filtr cenzury nepřesívají ani obsah toho, co<br />

říkají, což by je mohlo dovézt ke lži,“<br />

vysvětluje David Stilwell z Cambridžské<br />

univerzity. Lidé, kteří sahají po slovech,<br />

která jim mysl přinese jako první, byť by to<br />

měla být slova na štíru s etiketou, si tedy<br />

nehrají na schovávanou ani s pravdou.<br />

Naopak lidé, kteří se nadávkám vyhýbali,<br />

byli náchylnější k neupřímnosti a na srdci<br />

jim ležela především propagace vlastní<br />

osoby. Věděli, že expresivním slovníkem by se<br />

snížila jejich internetová reputace, na které jim<br />

záleželo více než na pravdivém vyjádření svých<br />

pocitů a myšlenek.<br />

Nadávání a kondice státních institucí<br />

U těchto zjištění však autoři studie nekončili,<br />

rozmáchli se k mnohem ambicióznějšímu cíli.<br />

Z individuální roviny osobních pravd a lží přešli na<br />

celospolečenskou úroveň. Zajímala je otázka, zda se<br />

dají dopady vstřícného či zdrženlivého přístupu ke<br />

klení detekovat i na úrovni společenských institucí.<br />

„Je ve společnostech, kde se více nadává, i více<br />

transparentnosti?“ zeptali se. A ač může snaha<br />

spojovat tak odlišné aspekty společnosti vypadat<br />

sebevíc bláhově, univerzity se jí chopily<br />

systematicky.<br />

Jako vzorek si vzaly jednotlivé americké státy a na<br />

jedné straně je zajímala míra klení, kterou vykázali<br />

ti jejich obyvatelé, kteří prošli jejich facebookovou<br />

inventurou. Na druhé straně se pak sledovaly<br />

transparentnost a odpovědnost státních úřadů, což<br />

jim prozradilo obsáhlé šetření State Integrity<br />

Investigation z roku 2012. Otázka, která jim ležela<br />

na srdci, zněla: budou se státy s nejčistší správou<br />

shodovat s těmi, kde se sakruje nejvíce? Odpověď<br />

jejich hypotézu musela potěšit: ano, shodovaly se.


20<br />

Například státy Connecticut a New Jersey jsou<br />

domovem častého klení, tamní státní instituce<br />

jsou však na žebříčku státní poctivosti vysoko.<br />

Naopak v Jižní Karolíně se lidé, kteří se do<br />

univerzitního šetření dostali, nadávání střežili,<br />

provoz jejich institucí však příkladný není.<br />

Chvála sakrování<br />

Není to přitom jediná studie, která bere klení<br />

na milost. Plusové body mu přiznala už loňská<br />

studie Marist College v Massachusetts, kterou<br />

vydal magazín Language Sciences. Ta zjistila,<br />

že obsáhlý repertoár vulgarismů klade nemalé<br />

nároky na naši paměť a správné užití zemitých<br />

vyjádření vyžaduje značný cit pro jazyk.<br />

„Rozsáhlý slovník zapovězených slov se dá<br />

spíše považovat za indikátor zdravých<br />

jazykových dovedností,“ napsali autoři studie.<br />

Magazín Huffington Post zjištění vědců shrnul<br />

ještě výmluvněji: „Lidé nenadávají proto, že<br />

by se jim nedostávalo slov, jimiž by se mohli<br />

vyjádřit. Klejí proto, že se chtějí vyjádřit<br />

právě takto, a mívají větší slovní zásobu než<br />

lidé, kteří nenadávají.“<br />

(nalezeno na internetu)<br />

Poznáte film?


21<br />

Něco z klasiky<br />

zvláště pro pedagogy<br />

Polednice<br />

Řehoní se dítko drze, učitelce v bledou líc,<br />

ať se jenom úča vzteká, ví, že vlastně nesmí nic!<br />

Učitelce v hlavě hučí, chvějí se jí kolena,<br />

když tu v umučené lebce bleskne veršík Erbena.<br />

„Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho, upíra!“<br />

Když tu dveře ztichlé třídy, kostlivý hnát otvírá...<br />

Pod plachetkou – však to známe – příšera se zjeví tu,<br />

dříve rozjívené děti náhle stojí v zákrytu.<br />

„Dej sem dítě!“ zaburácí. „Volala jsi, tady jsem!“<br />

„Volala jsem. Pročpak dítě? Víš co? Radši mě si vem!<br />

Ty si sbalíš děsné dítko – horší přijdou do školy –<br />

a mne za zmizení žáka odbor školství osolí.<br />

Mě si vezmi, Polednice, konečně tak najdu klid!<br />

Kolegyně potvrdí ti, jak je těžké takhle žít.<br />

Ať se kde chce co chce šustne, kdo je vinen ze všech zel?<br />

Kdo je volán jako pucflek? Zcela jistě učitel!<br />

Když si páťák místo džusu dá pořádný rumu lok,<br />

na koho se ukazuje? Zanedbal to PEDAGOG!<br />

Když se dívka zfetovaná vrhá z okna jako cvok,<br />

v ruce láhev od čikuli... kdo je vinen? PEDAGOG!<br />

Když mládenci skotačiví vhodí chodce v říční tok,<br />

kdopak za to zvěrstvo může? Jen a pouze PEDAGOG!<br />

Že děťátko v třetí třídě pohačá si druhý rok,<br />

kdopak mu měl IQ zvýšit? Kdo to nezvlád´? PEDAGOG!<br />

Tak to vidíš, Polednice, škoda mluvit, hanba klít,<br />

proto radši mě si vezmi, ať mám jednou pro vždy klid.“<br />

Polednice hlavu skloní, slza z oka skane jí.<br />

Šeptá: „Nejsem kompetentní, zanech marných nadějí.“<br />

Na pozdrav svým strašným hnátem učitelce zakývá,<br />

chápe už, proč pro tu ženu není příliš děsivá…<br />

(vypůjčeno z internetu)<br />

Jak ukazuje vtip, ve Francii mají podobné<br />

problémy:<br />

Rodiče: Nejsme spokojeni s Kevinovými<br />

výsledky. Jste si jistá, že jste dobrá učitelka?<br />

Učitelka: Poslyšte, vy jste byli dva na to, abyste<br />

zplodili takového troubu, a chcete, abych já<br />

samojediná z něj udělala inteligenta?


22<br />

Jára Cimrman se pokusil sestrojit černou díru<br />

„Kdo ví něco o přínosu Járy Cimrmana astronomii, ať zvedne ruku. Téměř nikdo? Počítali<br />

jsme s tím a připravili seminář, který vám to osvětlí.“<br />

Tak uvedl v sobotu na sjezdu České<br />

astronomické společnosti pracovník Astronomického<br />

ústavu Akademie věd České<br />

republiky Petr Sobotka návrh na přijetí<br />

českého velikána Járy Cimrmana mezi elitu<br />

vědců z oboru astronomie. Podpořit ho přijeli<br />

renomovaní cimrmanologové Zdeněk Svěrák<br />

a Miloň Čepelka.<br />

Seminární pětici doplnil ještě všemi<br />

uznávaný astronom, astrofyzik a popularizátor<br />

vědy Jiří Grygar a pracovník<br />

planetária na Kraví hoře Jan Píšala. Aby<br />

Cimrman do galerie vědecké elity vstoupil,<br />

musela být pro většina účastníků sjezdu.<br />

Ti se stali svědky odhalení další epochální<br />

činnosti Járy Cimrmana, divadelníka, skladatele,<br />

vynálezce, myslitele, cestovatele,<br />

a jak se po chvíli ukázalo, i zdatného včelaře<br />

a astronoma. Spojením s tímto velikánem si<br />

astronomové ozvláštnili výročí 100 let od<br />

založení své oficiální české společnosti.<br />

Nejde pouze o žert<br />

„Vědci chtěli ukázat, že nejsou až tak vážní,<br />

jak se o nich traduje. Navíc se jejich sjezd<br />

trefil právě do aprílového data, takže i to jim<br />

trochu nahrálo,“ popsal ředitel Hvězdárny<br />

a planetária Brno Jiří Dušek.<br />

Podle něj ale nejde o pouhý žert. „Stanovy<br />

nám nezakazují přijmout fiktivní osobu. Jen<br />

s tím musí souhlasit většina ze zde přítomných<br />

70 delegátů a ty měl přesvědčit<br />

právě seminář,“ poznamenal Dušek.<br />

A námětů ze strany navrhovatelů bylo hodně.<br />

„Docent“ Píšala sledoval například stopu<br />

Járy Cimrmana v Brně, kterou zde genius<br />

zanechal při svých cestách do Vídně. Přišel<br />

na to, jak český velikán ovlivnil astronomii<br />

přes zdánlivě odlišný obor – včelařství.<br />

„Věnoval se mu se slavným brněnským<br />

továrníkem Alfrédem Placzkem na Kraví<br />

hoře. Šlo jen o to, spojit si známé informace<br />

ze dvou zdánlivě nepříbuzných oborů a dát<br />

jim správné vysvětlení,“ vypráví s úsměvem<br />

Píšala.<br />

Hvězdárna vystaví odlitek šlápoty<br />

Podle něj může jako důkaz sloužit otisk levé boty<br />

Cimrmanova včelařského obleku, který Cimrman<br />

zdokonalil a na nějž pracovníci planetária narazili<br />

při rekonstrukci v roce 2010.<br />

„Oblek se nám dochoval na jedné z fotografií<br />

z Placzkova alba a připomíná nápadně skafandr<br />

kosmonauta. Šlápota je podobná té, kterou zanechal<br />

Neil Armstrong na Měsíci,“ upřesnil Píšala.<br />

A odlitek Cimrmanovy šlápoty si napříště prohlédnou<br />

i návštěvníci planetária. „Rozhodli jsme se,<br />

že ji vystavíme,“ uvedl ředitel hvězdárny Jiří<br />

Dušek.<br />

Podle Zdeňka Svěráka obohatil Cimrman významně<br />

oblast poznání o svou teorii externismu. „Základem<br />

poznání je omyl, který postupně upřesňujeme. Na<br />

konci nevíme nic, ale víme to správně,“ poznamenal<br />

Svěrák.<br />

Černá díra Cimrmana pohltila<br />

Důkazy o vlivu Cimrmana na astronomii,<br />

pedagogiku, fyziku a matematiku podali i další<br />

aktéři semináře. A „děj“ pozoruhodně vygradoval<br />

Jiří Grygar, podle kterého se Jára Cimrman pokusil<br />

sestrojit černou díru. Stalo se to u Tálínského<br />

rybníka, do kterého se snažil nahánět těžkou vodu.<br />

„Díra ale začala rotovat a Cimrmana pohltila. Čest<br />

jeho památce,“ uzavřel Grygar.<br />

Půldruhé hodiny trvající přesvědčování nakonec<br />

přineslo úspěch. A Cimrmanovo čestné členství<br />

delegáti podpořili drtivou většinou hlasů.<br />

(převzato z www.idnes.cz)


23<br />

Kvíz anebo Poznej svého štamgasta!<br />

Beruška a Čmeláček z jihočeského masopustu dali trochu zabrat, ale nakonec jste správně<br />

„odmaskovali“ štamgasty vinotéky Věrku a Michala.<br />

Dnešní fotky zobrazují jednu<br />

a tutéž osobu v raných<br />

obdobích života. Schválně,<br />

poznáte ji?<br />

... jo a co znamená citát z titulní<br />

strany? Každý je svého<br />

štěstí strůjcem.<br />

Na zdraví!


<strong>Milenecký</strong> <strong>zpravodaj</strong><br />

občasník levandulové vinotéky<br />

Vydavatel:<br />

Odpovědná redaktorka:<br />

Ondra<br />

Zdena<br />

Dáno do tisku: 4. dubna 2017<br />

Jelikož občasník není evidován Ministerstvem kultury, je to vlastně samizdat a jeho šíření je možné jen<br />

v prostorách Levandulové vinotéky v Obloukové ulici.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!