You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
MILENECKÝ ZPRAVODAJ<br />
Občasník o událostech v levandulové vinotéce<br />
aneb Co se přihodilo od ledna do března 2017<br />
... plno poutavého čtení v duchu latinského rčení:<br />
Faber suae quisque fortūnae
Co si v novém občasníku přečtete?<br />
Vinařský zákon v platnosti 3<br />
Z Prahy do Valtic a zpátky 6<br />
Bez degustací býti nelze 9<br />
Událo se od začátku roku 10<br />
Kaleidoskop zajímavostí a kuriozit 16<br />
... a mnoho dalšího
3<br />
Není to apríl, bohužel<br />
Od 1. dubna 2017 přichází v platnost novela vinařského zákona, která s sebou nese jisté<br />
povinnosti. Změny se budou týkat jak pěstitelů révy vinné, tak i výrobců, příjemců a obchodníků<br />
se sudovým vínem, proto Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dotčenými<br />
správními úřady spustilo informační web www.vinarskyzakon.cz.<br />
Tento web spolu s infolinkami<br />
slouží pro podnikatele, ale i pro<br />
širokou laickou veřejnost jako<br />
informační kanál, kde si<br />
mohou kdykoliv přijít pro radu.<br />
Informace jsou na webu<br />
uspořádány do kategorií zvlášť<br />
pro vinaře a vinohradníky.<br />
Některé aktuální změny ve vinařské<br />
části:<br />
Byla upravena definice maloobchodníka:<br />
malým množstvím<br />
je množství nepřevyšující 750<br />
hektolitrů vína v obalu<br />
určeném pro spotřebitele nebo<br />
1 000 litrů sudového vína<br />
prodaného maloobchodníkem<br />
spotřebiteli za 1 vinařský rok<br />
(od 1. 8. do 31. 7. následujícího<br />
kalendářního roku).<br />
Na základě smluvního vztahu<br />
je možné prodávat sudové víno<br />
u obchodníka ve vinotéce na<br />
zakázku objednané u výrobce.<br />
Při označování vína je<br />
povinnost výrobce označit víno<br />
na viditelné straně daným<br />
logotypem.<br />
Příjemce nebaleného vína, který<br />
má provozovnu již v provozu<br />
a prodává sudové víno,<br />
má povinnost nahlásit provozovnu<br />
do 6 měsíců na ÚKZÚZ,<br />
tj. do 30. 9. 2017.<br />
Nový obchodník se sudovým<br />
vínem vzniklý po 1. 4. 2017<br />
má povinnost hlásit provozovnu<br />
ihned. Prodávat víno<br />
konečnému spotřebiteli lze<br />
pouze v obalu určeném pro<br />
konečného spotřebitele s jednorázovým<br />
uzávěrem.<br />
(převzato z webu Svazu vinařů<br />
České republiky)
4<br />
Život po novele<br />
Tento komiks je sérií krátkých rozhovorů s Všeználkem. Má za úkol osvětlit vinařům a veškerým<br />
obchodníkům s vínem některé otázky týkající se prodeje sudového, čepovaného a rozlévaného vína,<br />
zabývá se také problematikou dovozu vína. Neklade si za cíl detailně citovat zákon a chrlit definice.<br />
Má být návodem, kde informace hledat a co dělat když . . . ? Jako ukázku uvádíme<br />
Rozhovor druhý – Vinotékař se sudovým vínem vyrobeným v ČR<br />
Vinotékař má vinotéku a prodává víno konečnému spotřebiteli. Část prodeje tvoří sudové víno.<br />
Chtěl by ho prodávat dál.
5<br />
Vysvětlivky<br />
1 Obal určený pro spotřebitele – jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu<br />
nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem<br />
prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje<br />
podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.<br />
4 Čepované víno - víno prodávané spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje nebo<br />
jako zabalené v místě prodeje na žádost spotřebitele z jednorázového obalu určeného pro<br />
spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem.<br />
5 Rozlévané víno – víno prodávané spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje z obalu<br />
určeného pro spotřebitele o maximálním objemu 5 litrů.<br />
Sudové víno - víno nebo jiný produkt uvedený pod kódem kombinované nomenklatury 2204 nebo<br />
2205, s výjimkou moštu, určené k prodeji spotřebiteli nebo prodávané spotřebiteli z jiného obalu<br />
než z obalu určeného pro spotřebitele.<br />
Vytvořili Ing. Tomáš Kubík a Ing. Veronika Částková z Oddělení registru vinic<br />
Více na http://eagri.cz/public/web/vinarsky-zakon/vinarska-cast/komiks/
6<br />
Z Prahy do Valtic a zpátky<br />
Není nad akce, které se plánují dlouho dopředu. Vloni koncem léta jsem se ve vinotéce<br />
nechala slyšet, že jsem ještě nikdy nepodnikla výpravu za vínem na Moravu. Ondra se toho<br />
chytil a prohlásil, že není nic snazšího než takovou akci uspořádat, a to nejlépe z kraje března<br />
příštího roku. Přidal se Jarda a přislíbil ubytování u známého majitele penzionu ve Valticích.<br />
Čas plynul a výprava dostávala konkrétnější rysy. Kdy se pojede, kudy, na kolik dní, kdo se<br />
zúčastní... V lednu 2017 už se vědělo najisto, že pojede 12 lidí ve třech autech a že to bude<br />
bezva výlet.<br />
V únoru odpadli první čtyři –<br />
nečekaný přesun termínů<br />
zaplacené dovolené apod. A<br />
den před odjezdem hlásí<br />
organizátor ubytování Jarda, že<br />
pro nemoc v rodině nikam<br />
nejede (Marcela zničehožnic<br />
ulehla s horečkou). Tím ovšem<br />
odpadlo i auto, které mělo vézt<br />
mně a Cyrila. Ten radostně<br />
využil situace – ostatně celou<br />
dobu prohlašoval, že by bylo<br />
nejlepší jet vlakem –, a zakoupil<br />
jízdenky s místenkou do<br />
Valtic a zpět. Z původních<br />
plánovaných tří dnů ovšem<br />
zbyla sobota a neděle.<br />
Vlak eurocity nabral půlhodinové<br />
zpoždění, takže honit<br />
v Břeclavi přípoj do Valtic se<br />
stalo malým dobrodružstvím,<br />
kde skončilo neslavně – než<br />
jsme našli správný konec<br />
rozlehlého nástupiště, ukazoval<br />
nám vláček zadní nárazníky.<br />
Naštěstí před nádražím stály<br />
v několika řadách taxíky,<br />
vybrat si jeden nebyl problém<br />
– i když holt za cenu vyšší než<br />
jízdné na železnici. Za nepozornost<br />
se platí.<br />
Valtice (lidově také Valčice,<br />
německy Feldsberg) jsou malé<br />
vinařské město v okrese<br />
Břeclav v Jihomoravském kraji,<br />
9 km západně od Břeclavi, u<br />
hranic s Rakouskem. Má<br />
katastrální výměru 4 785 hek-<br />
tarů a žije zde kolem 3,5 tisíce<br />
obyvatel. Historické jádro města<br />
je chráněno jako městská<br />
památková zóna. Okolní Lednicko-valtický<br />
areál je krajinnou<br />
památkovou zónou.<br />
Valtický zámek byl až do roku<br />
1945 sídlem rodu Lichtenštejnů.<br />
Valtice se nacházejí<br />
v Mikulovské vinařské podoblasti<br />
a patří mezi nejnavštěvovanější<br />
vinařská města<br />
v ČR. Je zde Národní vinařské<br />
centrum, mnoho vinařských<br />
podniků i rodinných vinařů.<br />
Sobota byla dnem konání<br />
Valtického koštu, kam jsme<br />
samozřejmě hned po příjezdu<br />
zamířili. Podle původního<br />
plánu měl být na prvním místě<br />
Salon vín ve valtickém zámku,<br />
ale tam bude jistě možné zajít<br />
v neděli, je tam otevřeno<br />
celoročně, salon nám neuteče.<br />
Zde při degustaci zachycena<br />
také moje maličkost
Valtický košt pořádaný Vinaři<br />
Valtice 2000 se konal již po<br />
osmnácté. Podle katalogu,<br />
který jsme dostali ke vstupence,<br />
bylo možné si vybrat<br />
z celkem 493 soutěžních<br />
vzorků, z toho bylo 349 vín<br />
bílých, 110 červených a 34<br />
rosé. 115 vín pocházelo z Rakouska.<br />
Dále jsme se dověděli,<br />
že nejvíce zastoupenou odrůdou<br />
je Veltlínské zelené – 65<br />
vzorků (34 z ČR, 31 z Rakouska),<br />
že bylo uděleno 170<br />
diplomů, medailí a pohárů, 86<br />
ocenění si odnesli malovinaři<br />
a 84 firmy.<br />
Košt se konal v areálu střední<br />
vinařské školy, která vznikla<br />
ve Valticích už v předminulém<br />
století. Momentálně se na ní<br />
v oborech zakončených maturitní<br />
zkouškou studuje Agropodnikání<br />
se zaměřením na<br />
agroturistiku a Vinohradnictví<br />
a v rámci učňovské části obory<br />
Prodavač/prodavačka – aranžování<br />
a prodej květin, Zahradník<br />
- zaměření na vinohradnictví<br />
a vinařství.<br />
7<br />
Hned u prvního stánku bylo<br />
zřejmé, že přijet na košt, který<br />
začal v 10 dopoledne, v 15<br />
hodin a chtít ochutnávat vítězná<br />
vína z jednotlivých kategorií<br />
je pošetilé a nemožné –<br />
všechny zlaté medaile už byly<br />
dávno vypité. Dalo se ale vybírat<br />
ze stříbrných a bronzových,<br />
popřípadě se řídit<br />
bodovým hodnocením, což<br />
také nebyla špatná volba,<br />
vzorků bylo víc než dost. Když<br />
jsem teď prolistovala katalog,<br />
napočítala jsem 20 vín, která<br />
jsem si nějak označila – buď že<br />
mi chutnala, nebo naopak.<br />
Ovšem těch, která zůstala<br />
neoznačena, už se nedopočítám!<br />
Když jsme s Cyrilem ve<br />
22 hodin opouštěli tělocvičnu,<br />
kde se akce konala, nacházeli<br />
jsme se ve velmi příjemném<br />
rozpoložení a jen doufali, že<br />
trefíme do penzionu, kde jsme<br />
ubytováni.<br />
Celé odpoledne hrála vcelku nevtíravě cimbálovka, ty<br />
plechovkové plzně působí na vinařské slavnosti docela zábavně.<br />
V neděli jsme posnídali<br />
lahvovou plzeň a já ještě<br />
panáka skvělé meruňkovice,<br />
kterou pan hoteliér Antonín<br />
vyrábí z plodů ze svého<br />
meruňkového sadu, a vyrazili<br />
do města. Projít ho nebyl<br />
problém, městečko je to nevelké,<br />
jen s návštěvou Salonu<br />
vín se otálet nemělo. Ani jedno<br />
ze sta nejlepších vín oceněných<br />
v rámci Národní soutěže vín<br />
jsme v celoročně otevřené<br />
veřejné degustační expozici<br />
umístěné ve sklepních prostorách<br />
státního zámku ve<br />
Valticích neokusili, neboť bylo
8<br />
zavřeno. Pro nedělní návštěvníky se<br />
totiž salon otevírá až od června.<br />
Vlakem z malého nádraží Valtice –<br />
město jsme se vrátili do Břeclavi a<br />
zde se ve zdraví dočkali odjezdu do<br />
Prahy.<br />
Zdena<br />
Na večeři v penzionu jsme se v sobotu večer potkali s druhou<br />
částí výpravy, Petrem a jeho přáteli. Ti byli ve Valticích už<br />
od pátku, takže měli nasbíráno daleko víc dojmů a zážiků<br />
nežli my dva s Cyrilem a další si ještě v tekutém stavu<br />
odváželi s sebou do svých domovů.<br />
Tato prapodivná cedule nedaleko vchodu do zamčených<br />
dveří Salonu vín působila poněkud nepatřičně.
9<br />
Bez degustací býti nelze<br />
Vítáme víno Eichler<br />
V jemně zvlněné krajině na severovýchodě<br />
Rakouska poblíž hranic s Českou republikou se<br />
z půdy a nezaměnitelného klimatu rodí úžasná<br />
vína. Vinný dvůr Eichler si klade za cíl<br />
moderní technologií získat do lahví co nejvyšší<br />
možnou kvalitu vín. Stylistika vín je především<br />
svěží a ovocná, vyznačují příjemnou se<br />
hustotou a harmonií. Rádi jsme za přítomnosti<br />
vinaře a jeho asistentky koncem ledna<br />
ochutnali dodané vzorky a pro vaše potěšení<br />
doplnili vinotéku o suchá vína především<br />
typické odrůdy, jako je Veltlín, Ryzlink<br />
a Zweigelt, ale také třeba Blauburger a Mystos.<br />
... a potom i U milenky<br />
Po dlouhou dobu byly rodiny Duclaux a Quiot<br />
pevně provázány, a tak než zemřela poslední<br />
členka rodiny Duclaux – Emmeline Latour<br />
v roce 2001, odkázala toto vinařství svým<br />
kmotřencům – Florence a Jean-Baptiste<br />
Quiotům. Tak se vinařství a Châteauneuf-du-<br />
Pape Duclaux staly pevnou součástí vinařství<br />
Quiot.<br />
Jejich Châteauneuf-du-Pape, zvláště pak ročník<br />
2010 je unikátní. Jednou z hlavních odlišností<br />
tohoto vína oproti mnoha dalším producentům<br />
této apelace je použití všech 13 povolených<br />
odrůd. Po 3-4 týdenní maceraci nastává fáze<br />
zrání dlouhá 24 měsíců. Většina vína zraje<br />
v betonových tancích, zhruba 1/3 v dubových<br />
sudech. Víno temně granátové barvy má velmi<br />
ovocné aroma s koncentrací červených bobulí,<br />
kůže a lékořice. Vyznačuje se značnou komplexitou,<br />
pevností v chuti a délkou dochuti.<br />
V Novoměstské radnici s Kupmeto.cz...<br />
První březnový den se konala ochutnávka vín<br />
z Châteauneuf-du-Pape a Provence z produkce<br />
vinařství rodiny Jerome Quiot. Rodina produkuje<br />
bílá, růžová a červená vína pod značkou QEF,<br />
vlastní také vinařství Houchart produkující<br />
špičkové růžové Côtes de Provence. Ze všech<br />
deseti vín, která jsme ochutnali, mě nejvíce<br />
zaujala vína pocházející z vinařství rodiny<br />
Duclaux. Její příslušníci patří k nejstarším<br />
pěstitelům a výrobcům vína v Châteauneuf-du-<br />
Pape. Byli zakládajícím členem vznikající<br />
apelační asociace v roce 1904.<br />
U milenky jsme k tomuto skvělému vínu přidali<br />
pro porovnání ještě další dvě a utěšený večírek<br />
s Châteauneuf-du-Pape byl na světě.<br />
Jen si postesknu: francouzštiny jsem si v Novoměstské<br />
radnici neužila, neboť bez nazvučení<br />
nebylo pana Quiota slyšet.
10<br />
V levandulové vinotéce se stále něco děje!<br />
10 let od řádění orkánu Kirill<br />
Orkán je nejvyšší stupeň Beaufortovy stupnice<br />
síly větru, zapisuje se jako 12° B. Označuje se<br />
tak vítr o rychlosti 32,7 m/s a více.<br />
Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna<br />
2007 a přesunul se přes Atlantický oceán<br />
k Evropě, kde zasáhl Irsko a Británii 17. ledna<br />
večer. Bouře se přemístila ze 17. na 18. ledna<br />
nad Severní moře a 18. ledna odpoledne dosáhla<br />
nizozemského a německého pobřeží. V Česku<br />
bouře dosáhla maxima 19. ledna v 1.00 hod.<br />
SEČ, nejvyšší naměřená rychlost větru byla<br />
zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla<br />
hodnoty 216 km/h.<br />
Bouřlivý příliv zvedl na pobřeží Dolního Saska<br />
hladinu moře až o 3,5 metru nad průměrný<br />
příliv.<br />
Bouře způsobila rozsáhlé škody na Britských<br />
ostrovech a v západní Evropě, zvláště v Rakousku<br />
a v Německu, před tím než se vydala<br />
k východu nad Baltské moře a Polsko v noci<br />
z 18. ledna na 19. ledna, a dále do severního<br />
Ruska.<br />
Bouře si vyžádala 45 lidských životů, z toho<br />
čtyři v Česku; vyskytla se rozsáhlá narušení<br />
veřejné dopravy, výpadky elektrické energie,<br />
závažné škody na veřejných a soukromých<br />
budovách a vývraty a polomy v lesních –<br />
zejména smrkových – porostech. V Česku orkán<br />
páchal škody zejména v okrese Klatovy, kde<br />
zničil skoro tři milióny m³ dřeva. To znamená,<br />
že v okrese Klatovy byla napáchána třetina<br />
celkových škod v Evropě. Orkán zde trval více<br />
než osm hodin a následky byly katastrofální.<br />
Důsledkem orkánu na Šumavě jsou holé<br />
šumavské vrcholy.<br />
Bouře byla pojmenována 17. ledna 2007 meteorologickým<br />
ústavem při Svobodné univerzitě<br />
Berlín, jméno bylo navrženo rodinou z Neuenhagenu<br />
slavící 65. narozeniny svého otce<br />
Kyrilla Genowa.<br />
Výskyty orkánu ve střední Evropě:<br />
Daria, 26. ledna 1990 (maximální rychlost: 200<br />
km/h)<br />
Vichřice Vivian, 25.-27. února 1990<br />
Wiebke, 28. února – 1. března 1990 (maximální<br />
Letos 20. ledna U milenky byl Kirill (teda vlastně<br />
Cyril) již zcela mírný a neškodný...<br />
rychlost: 285 km/h)<br />
Vichřice Anatol, 2.-3. prosince 1999 (maximální<br />
rychlost: 183 km/h)<br />
Lothar, 26.-27. prosince 1999 (maximální<br />
rychlost: 272 km/h)<br />
Jeanett, 26.-27. října 2002 (maximální rychlost:<br />
183 km/h)<br />
Gudrun, 8.-9. ledna 2005 (maximální rychlost:<br />
144 km/h)<br />
Kyrill, 18. ledna 2007 (maximální rychlost: 225<br />
km/h, v ČR až 216 km/h)<br />
Emma, 1.-2. března 2008 (maximální rychlost:<br />
222 km/h, v ČR až 166 km/h)<br />
Xynthia, 1. března 2010 (239 km/h)<br />
Aholming (Německo), 13. července 2011<br />
Joachim, 16. prosince 2011 (183 km/h)<br />
Andrea, 5. ledna 2012 (160 km/h)<br />
Christian, 28. října 2013 (194 km/h)<br />
Xaver, 5. prosince 2013 (maximální rychlost:<br />
229 km/h (Skotsko), v ČR až 126 km/h,<br />
Německo a Polsko až 140 km/h)<br />
Niklas, 29. března 2015 – 2. dubna 2015<br />
(maximální rychlost 192 km/h, v ČR až 125<br />
km/h)<br />
Ruzica, 8.-10. února 2016 (v ČR až 137 km/h)<br />
Egon (Orkán), 12.-13.ledna 2017 (154 km/h)<br />
Leiv, 3.–4. února 2017 (150 km/h)<br />
Thomas, 23. února 2017 (157 km/h, Harz<br />
Brocken, Německo, 212 km/h, Vysoké Tatry,<br />
Slovensko)
11<br />
Svatý Valentýn v pyžamech<br />
a košilích... tedy jak kdo<br />
Někto přišel opravdu v nočním úboru, někdo<br />
v růžovém – byl to přeci zároveň svátek<br />
zamilovaných. I přes tento zdánlivý nesoulad<br />
bylo veselo.
Den svatého Patrika<br />
Svatý Patrik (irsky Naomh Pádraig, angl. Saint<br />
Patrick) byl starověký křesťanský duchovní,<br />
mnich, misionář a biskup, původem z římské<br />
Británie, který působil ve druhé polovině<br />
5. století v Irsku. Naše povědomí o něm je velmi<br />
mlhavé, drtivou většinu informací poskytují<br />
jednak dva nedatované listy, jichž je sv. Patrik<br />
autorem, jednak starověké legendy a jejich<br />
soupisy, jejichž nejstarší záznamy pocházejí ze<br />
7. století. Řada moderních historiků je navíc<br />
přesvědčena, že část činů, které legendy<br />
svatému Patrikovi připisují, ve skutečnosti<br />
vykonal misionář Palladius, s nímž postava<br />
Patrikova v legendách postupně splynula.<br />
Ondra si nejprve zašel na jednoho Guinesse, pak<br />
se náležitě přioděl a mohlo se začít s oslavou.<br />
12<br />
Do chytání skřítků se pustily tři návštěvnice<br />
vinotéky a pochytaly jich všech pět.<br />
Ze zelených pudlištíků se stali Leprechauni<br />
neboli Leprikoni. To jsou skřítci, kteří by měli<br />
nosit štěstí a s jejichž pomocí lze podle legendy<br />
nalézt poklad, pokud skřítka chytíte a vyzpovídáte.<br />
Leprikon hlídá svůj hrnec plný peněz<br />
na konci duhy.<br />
Zda nalezení Leprikoni přinesli svým objevitelkám<br />
onen hrnec s pokladem, to nám ke dni<br />
uzávěrky není známo.
13<br />
Pro poučení<br />
Život svatého Patrika nelze s jistotou přesně datovat. Ulsterské anály udávají rok narození<br />
387 a rok úmrtí 461, obě data však byla zpochybněna. Víme, že sv. Patrik pocházel ze<br />
vznešené velšské rodiny a jeho původní jméno znělo Maewyn Succat (resp. v polatinštěné<br />
verzi Magonus Succetus).<br />
V šestnácti letech byl unesen otrokáři do Irska,<br />
odtamtud po šesti letech uprchl a dostal se<br />
domů. Poté se stal mnichem a vrátil se do Irska,<br />
kde působil jako misionář. Jeho přesné<br />
postavení není jasné, pravděpodobně byl<br />
biskupem či opatem s biskupskými pravomocemi.<br />
Podle tradice byl prvním opatem a biskupem<br />
z Armaghu, ovšem tato informace není<br />
podepřena žádnými solidními podklady.<br />
Podle tradice byl pohřben v Down Cathedral<br />
v Downpatricku po boku svaté Brigity a svatého<br />
Kolumby, taktéž patronů Irska, nicméně nikdy<br />
to nebylo potvrzeno hmatatelnými důkazy.<br />
Minimálně na lokální úrovni byl patrně uctíván<br />
jako světec prakticky ihned po své smrti. O míře<br />
významu, kterou mu současníci přisuzovali,<br />
svědčí i zuřivý spor o to, kde bude pohřben,<br />
který přivedl sever Irska na pokraj občanské<br />
války (tzv. bitva o ostatky svatého Patrika).<br />
V Irsku a státech s významným irským přistěhovalectvím<br />
je mu zasvěcena celá řada<br />
kostelů, mezi nimi i větší počet katedrál. Jeho<br />
symbolem je zelená barva a jetelový trojlístek,<br />
s jehož pomocí údajně vysvětloval princip<br />
Nejsvětější Trojice.<br />
Svatému Patrikovi, přezdívanému též Apoštol<br />
Irska či Věrozvěst Irska (popř. Irů), se připisuje<br />
klíčová úloha v pokřesťanštění Irska. Je patronem<br />
Irska a jeho svátek, Den svatého Patrika<br />
(Saint Patrick's Day), slavený 17. března neboli<br />
v předpokládaný den jeho smrti, je zároveň<br />
nejvýznamnějším svátkem Irska a všech Irů a je<br />
spojen s rozsáhlými bujarými oslavami, jejichž<br />
náboženský rozměr je již poněkud potlačen.<br />
Irové svátek slaví všude ve světě, s charakteristickými<br />
„zelenými“ oslavami se lze tedy<br />
setkat nejen v Irsku, ale i např. ve Spojených<br />
státech amerických, Kanadě či České republice.<br />
Podle legendy vyhnal z Irska hady, a proto prý<br />
se dodnes na ostrově žádný z těchto plazů<br />
nevyskytuje. Podle některých interpretací může<br />
jít o nepochopenou alegorii – symbol hada byl<br />
používán druidy, jejichž náboženství bylo<br />
nahrazeno křesťanstvím, které šířil sv. Patrik.<br />
Patron a patrocinia<br />
Kromě Irska je sv. Patrik jako svatý patron<br />
uctíván v Anglii, ve východním Štýrsku, dále ve<br />
Švábsku, v jehož městě Hohenstadt se od roku<br />
1652 konaly poutě; ve Francii jsou ostatky<br />
uctívány ve městech Rouen a Lérins, v severní<br />
Americe je několik center, například katedrála<br />
sv. Patrika v New Yorku, a také v Austrálii.<br />
Patrik je patronem profesí kadeřníků, kovářů,<br />
havířů a bednářů. Rovněž se k němu obracejí<br />
sedláci při modlitbě za zdravý dobytek.<br />
Nejčastěji jej však lidé prosí, aby od nich<br />
odehnal zlo nebo je uzdravil.<br />
České země<br />
Úctu ke svatému Patrikovi z Německa přinesl<br />
a zavedl hrabě Jan Špork. Jeho syn František<br />
Antonín Špork dal v kostele Nejsvětější Trojice<br />
v Kuksu vztyčit oltář sv. Patrika s barokní<br />
malbou zázračného uzdravování nemocných.<br />
Svatý Patrik tam byl patronem klientů hospitalu.
14<br />
21. březen – světový den poezie<br />
Na tuto sugestivní výzvu opět zareagovala řada<br />
návštěvníků vinotéky a z jejich děl byl stejně<br />
jako loni sestaven zábavný Almanach, jenž je<br />
za drobný peníz k dispozici na pultu vinotéky.<br />
Neváhejte a berte, je-li ještě co!
15<br />
Nostalgické setkání členů skupiny NA EKS<br />
24. března se po několika předcházejících<br />
nezdařených pokusech konečně sešli. Členové<br />
nyní již neexistující skupiny NA EKS si<br />
poklábosili a s chutí zazpívali a zahráli v levandulové<br />
vinotéce ku potěše všech přítomných.<br />
Country kapela NA EKS vznikla v roce 2000<br />
jako „country sekce“ trampské skupiny<br />
NOSTALGIE. Skupina NOSTALGIE hrála<br />
především vlastní tvorbu a vystupovala se svými<br />
písničkami na koncertech a festivalech. NA EKS<br />
se zaměřovala spíše na komerční hudbu (i když<br />
z jednoho ročníku Svojšického festivalu<br />
trampských písní si odnesla první místo), na<br />
písničky, které znají úplně všichni. Repertoár<br />
kapely tvořily nejen proslulé country a folkové<br />
hity, které si publikum vždy s chutí zazpívalo<br />
s kapelou, ale také některé více či méně známé<br />
hudební kousky populární hudby. Skupina<br />
NA EKS hrála k tanci, poslechu a na přání také<br />
některé songy v anglickém jazyce.<br />
Skvěle nastudované vícehlasy sezpívaných<br />
zpěvaček, dokonalá instrumentace, sólové party<br />
provedené na tenorové banjo, mandolínu,<br />
housle, občas i klávesy... To vše publikum<br />
milovalo a vždy se těšilo na nové vystoupení.<br />
Kdeže loňské sněhy jsou...
16<br />
Kaleidoskop kuriozit a zajímavostí<br />
aneb<br />
Okořeňme si život humorem<br />
Návrh „protibůčkového“ zákona<br />
Iniciativní skupina poslanců v čele s Josefem<br />
Hubeným a Jindřichem Nejedlým připravila pro<br />
únorovou schůzi Parlamentu České republiky<br />
projednání ustanovení, jež budou vtělena do<br />
novely Zákona o péči o zdraví lidu č. 20/1966<br />
Sb. Podkladem jsou studie prestižního časopisu<br />
British Medical Journal, kde byly jasně<br />
dokladovány tragické následky požívání této<br />
potraviny. Vzestup hladiny LDL cholesterolu<br />
a nepříznivý aterogenní index jsou důkazem<br />
škodlivosti a nebezpečím pro organismus, které<br />
je srovnatelné s tabákem či alkoholem. Jelikož<br />
náš stát má na paměti zejména blaho svých<br />
obyvatel, jsou zmínění poslanci přesvědčeni, že<br />
návrh projde napříč politickým spektrem.<br />
Uvádíme návrh v paragrafovém znění.<br />
§1<br />
Bůček byl seznán hlavní příčinou narušení<br />
zdraví obyvatel. Jelikož je v současné době jeho<br />
prodej a následné požívání obyvateli státu<br />
neregulované a masivní, přistupuje se k následujícím<br />
opatřením.<br />
prodejcem. Doklad o transakci spolu s množstvími<br />
bude spolu s rodným číslem odeslán<br />
v rámci EEB (elektronická evidence bůčku) na<br />
ministerstvo zdravotnictví. Ministr je pověřen<br />
zřízením speciálního odboru, kde budou prodeje<br />
sledovány.<br />
Balíčky s bůčkem budou baleny do speciálních<br />
fólií s potiskem obrázků, na nichž budou<br />
fotografie morbidně obézních jedinců či<br />
ucpaných mozkových tepen.<br />
§2<br />
V první fázi bude jeho prodej v maloobchodě<br />
regulován na maximální množství 1 kg měsíčně<br />
na hlavu. Vyloučeni jsou mladiství do 18 let<br />
a občané s objemem břicha nad 100 cm. Všichni<br />
občané, mající o bůček zájem, obdrží na příslušném<br />
obecním úřadu speciální kartu<br />
(„bůčenku“) , kde bude prodej zaznamenán
17<br />
§3<br />
V restauračních zařízeních bude zřízena na<br />
přechodnou dobu oddělená místnost se speciálním<br />
odsávacím zařízením, kde bude bůček podáván.<br />
Tato místnost bude označena jednotným znakem<br />
lebky se zkříženými hnáty. I zde je při konzumaci<br />
nutné předložit bůčenku. Stravovací zařízení musí<br />
mít speciální kuchyň, kde bude bůček připravován<br />
tak, aby nedocházelo k mísení s ostatními<br />
surovinami a rovněž pachem, který je při přípravě<br />
bůčku intenzivní a mohl by kontaminovat ostatní<br />
pokrmy a způsobit bůčkuprostým strávníkům<br />
fysické a psychické potíže..<br />
§5<br />
Tzv. „domácí zabijačky“ budou zrušeny. Po<br />
přechodnou dobu – tedy u občanů, kteří si již<br />
zakoupili krmná selata – bude možná porážka<br />
jen za přítomností státního úředníka, který<br />
z čuníka ihned odebere bůček, sádlo a majiteli<br />
ponechá pouze libové maso a krupon.<br />
Porážka bez ohlášení na obecním úřadě bude<br />
trestána sazbou od 2 do 4 let s nucenými<br />
pracemi na zelných lánech.<br />
§6<br />
Z veškerých publikací – a to i těch napsaných<br />
v minulosti – budou speciální literární<br />
komisí odstraňovány jakékoli zmínky o této<br />
poživatině, stejně jako líčení zabijaček,<br />
vepřových hodů apod. Slovo škvarek bude<br />
vypuštěno z českého jazyka úplně. Pohádka<br />
Dařbuján a Pandrhola bude přístupna pouze<br />
literárním badatelům. Komise pro jazyk<br />
český zahájí činnost, v níž budou výrazy jako<br />
„skočit někomu na špek“ apod. nahrazeny<br />
korektními výrazy.<br />
Poslanci předpokládají, že schválením tohoto<br />
zákona se úroveň obecného blaha občanů<br />
České republiky opět o cosi navýší.<br />
Převzato z blogu Tomáše Vodvářky<br />
§4<br />
Ve všech nemocnicích a poliklinikách se zřizují<br />
speciální protibůčkové poradny, kde budou<br />
vyškolení specialisté zbavovat občany, požívajících<br />
bůček, jejich závislosti. Tyto poradny budou<br />
financovány v rámci zdravotního pojištění, aby<br />
byly přístupné všem občanům bez rozdílu příjmů.<br />
Lékaři – specialisté – budou nabízet alternativní<br />
stravu jako brokolici, mrkev či řepu.
18<br />
Předměty k užitku i pro pobavení<br />
Stolek, který jistě ozdobí každou domácnost, vše<br />
potřebné je při ruce, netřeba vstávat...<br />
◄<br />
Lahev a sklenice v jednom, velmi užitečné a pohodlné<br />
zvláště pro obsluhu vinotéky – netřeba<br />
dolévat či nosit jednu sklenku za druhou.<br />
►<br />
A něco morbidního a zároveň veselého na<br />
závěr...<br />
◄
19<br />
Himlhergotkrucinál... to je ale poctivec!<br />
Pokud rádi klejete, je to pro vás po čertech<br />
dobrá zpráva. Možná získáte pověst člověka<br />
bez falše. Vědci totiž tvrdí, že lidé, kteří<br />
mluví sprostě, jsou upřímnější. To proto že<br />
stejně jako nefiltrují slova, nefiltrují ani své<br />
skutečné pocity a myšlenky.<br />
Klení může být znakem upřímnosti, říká<br />
studie. „Řekl jsem jen, co si myslím,“ zní<br />
častá obhajoba autorů expresivních projevů.<br />
Díky studii Cambridžské, Maastrichtské,<br />
Hongkongské a Standfordovy univerzity teď<br />
získala certifikát věrohodnosti. Rozsáhlý<br />
výzkum obsáhl zevrubnou inventuru téměř<br />
74 tisíc facebookových profilů, rozhovory<br />
s téměř třemi stovkami dobrovolníků a dobrovolnic<br />
a pečlivé vyhodnocování dat<br />
pomocí matematických vzorců.<br />
Při analýzách Facebooku přitom autoři vyšli<br />
ze studie z roku 2015, která zkoumala<br />
možnosti použití Facebooku jako nástroje<br />
společenských věd, a z charakteristických<br />
jazykových znaků lhaní, o nichž pojednává<br />
studie z roku 2003.<br />
Sprostota si na nic nehraje<br />
Výsledek jejich bádání je podle nich<br />
přesvědčivý. „Sprostá mluva je na individuální<br />
úrovni spojena s upřímností, na společenské<br />
s integritou,“ píší vědci ve své<br />
studii, která se dočká vydání v magazínu<br />
Social Psychological and Personality Science<br />
Journal.<br />
Vědci shledali, že lidé, kteří nadávají, tak<br />
nečiní proto, aby uráželi či zastrašovali<br />
ostatní, ale prostě jen proto, aby vyjádřili, jak<br />
jim opravdu je, co cítí a co si myslí.<br />
„Nefiltrují, necenzurují svou řeč, takže přes<br />
filtr cenzury nepřesívají ani obsah toho, co<br />
říkají, což by je mohlo dovézt ke lži,“<br />
vysvětluje David Stilwell z Cambridžské<br />
univerzity. Lidé, kteří sahají po slovech,<br />
která jim mysl přinese jako první, byť by to<br />
měla být slova na štíru s etiketou, si tedy<br />
nehrají na schovávanou ani s pravdou.<br />
Naopak lidé, kteří se nadávkám vyhýbali,<br />
byli náchylnější k neupřímnosti a na srdci<br />
jim ležela především propagace vlastní<br />
osoby. Věděli, že expresivním slovníkem by se<br />
snížila jejich internetová reputace, na které jim<br />
záleželo více než na pravdivém vyjádření svých<br />
pocitů a myšlenek.<br />
Nadávání a kondice státních institucí<br />
U těchto zjištění však autoři studie nekončili,<br />
rozmáchli se k mnohem ambicióznějšímu cíli.<br />
Z individuální roviny osobních pravd a lží přešli na<br />
celospolečenskou úroveň. Zajímala je otázka, zda se<br />
dají dopady vstřícného či zdrženlivého přístupu ke<br />
klení detekovat i na úrovni společenských institucí.<br />
„Je ve společnostech, kde se více nadává, i více<br />
transparentnosti?“ zeptali se. A ač může snaha<br />
spojovat tak odlišné aspekty společnosti vypadat<br />
sebevíc bláhově, univerzity se jí chopily<br />
systematicky.<br />
Jako vzorek si vzaly jednotlivé americké státy a na<br />
jedné straně je zajímala míra klení, kterou vykázali<br />
ti jejich obyvatelé, kteří prošli jejich facebookovou<br />
inventurou. Na druhé straně se pak sledovaly<br />
transparentnost a odpovědnost státních úřadů, což<br />
jim prozradilo obsáhlé šetření State Integrity<br />
Investigation z roku 2012. Otázka, která jim ležela<br />
na srdci, zněla: budou se státy s nejčistší správou<br />
shodovat s těmi, kde se sakruje nejvíce? Odpověď<br />
jejich hypotézu musela potěšit: ano, shodovaly se.
20<br />
Například státy Connecticut a New Jersey jsou<br />
domovem častého klení, tamní státní instituce<br />
jsou však na žebříčku státní poctivosti vysoko.<br />
Naopak v Jižní Karolíně se lidé, kteří se do<br />
univerzitního šetření dostali, nadávání střežili,<br />
provoz jejich institucí však příkladný není.<br />
Chvála sakrování<br />
Není to přitom jediná studie, která bere klení<br />
na milost. Plusové body mu přiznala už loňská<br />
studie Marist College v Massachusetts, kterou<br />
vydal magazín Language Sciences. Ta zjistila,<br />
že obsáhlý repertoár vulgarismů klade nemalé<br />
nároky na naši paměť a správné užití zemitých<br />
vyjádření vyžaduje značný cit pro jazyk.<br />
„Rozsáhlý slovník zapovězených slov se dá<br />
spíše považovat za indikátor zdravých<br />
jazykových dovedností,“ napsali autoři studie.<br />
Magazín Huffington Post zjištění vědců shrnul<br />
ještě výmluvněji: „Lidé nenadávají proto, že<br />
by se jim nedostávalo slov, jimiž by se mohli<br />
vyjádřit. Klejí proto, že se chtějí vyjádřit<br />
právě takto, a mívají větší slovní zásobu než<br />
lidé, kteří nenadávají.“<br />
(nalezeno na internetu)<br />
Poznáte film?
21<br />
Něco z klasiky<br />
zvláště pro pedagogy<br />
Polednice<br />
Řehoní se dítko drze, učitelce v bledou líc,<br />
ať se jenom úča vzteká, ví, že vlastně nesmí nic!<br />
Učitelce v hlavě hučí, chvějí se jí kolena,<br />
když tu v umučené lebce bleskne veršík Erbena.<br />
„Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho, upíra!“<br />
Když tu dveře ztichlé třídy, kostlivý hnát otvírá...<br />
Pod plachetkou – však to známe – příšera se zjeví tu,<br />
dříve rozjívené děti náhle stojí v zákrytu.<br />
„Dej sem dítě!“ zaburácí. „Volala jsi, tady jsem!“<br />
„Volala jsem. Pročpak dítě? Víš co? Radši mě si vem!<br />
Ty si sbalíš děsné dítko – horší přijdou do školy –<br />
a mne za zmizení žáka odbor školství osolí.<br />
Mě si vezmi, Polednice, konečně tak najdu klid!<br />
Kolegyně potvrdí ti, jak je těžké takhle žít.<br />
Ať se kde chce co chce šustne, kdo je vinen ze všech zel?<br />
Kdo je volán jako pucflek? Zcela jistě učitel!<br />
Když si páťák místo džusu dá pořádný rumu lok,<br />
na koho se ukazuje? Zanedbal to PEDAGOG!<br />
Když se dívka zfetovaná vrhá z okna jako cvok,<br />
v ruce láhev od čikuli... kdo je vinen? PEDAGOG!<br />
Když mládenci skotačiví vhodí chodce v říční tok,<br />
kdopak za to zvěrstvo může? Jen a pouze PEDAGOG!<br />
Že děťátko v třetí třídě pohačá si druhý rok,<br />
kdopak mu měl IQ zvýšit? Kdo to nezvlád´? PEDAGOG!<br />
Tak to vidíš, Polednice, škoda mluvit, hanba klít,<br />
proto radši mě si vezmi, ať mám jednou pro vždy klid.“<br />
Polednice hlavu skloní, slza z oka skane jí.<br />
Šeptá: „Nejsem kompetentní, zanech marných nadějí.“<br />
Na pozdrav svým strašným hnátem učitelce zakývá,<br />
chápe už, proč pro tu ženu není příliš děsivá…<br />
(vypůjčeno z internetu)<br />
Jak ukazuje vtip, ve Francii mají podobné<br />
problémy:<br />
Rodiče: Nejsme spokojeni s Kevinovými<br />
výsledky. Jste si jistá, že jste dobrá učitelka?<br />
Učitelka: Poslyšte, vy jste byli dva na to, abyste<br />
zplodili takového troubu, a chcete, abych já<br />
samojediná z něj udělala inteligenta?
22<br />
Jára Cimrman se pokusil sestrojit černou díru<br />
„Kdo ví něco o přínosu Járy Cimrmana astronomii, ať zvedne ruku. Téměř nikdo? Počítali<br />
jsme s tím a připravili seminář, který vám to osvětlí.“<br />
Tak uvedl v sobotu na sjezdu České<br />
astronomické společnosti pracovník Astronomického<br />
ústavu Akademie věd České<br />
republiky Petr Sobotka návrh na přijetí<br />
českého velikána Járy Cimrmana mezi elitu<br />
vědců z oboru astronomie. Podpořit ho přijeli<br />
renomovaní cimrmanologové Zdeněk Svěrák<br />
a Miloň Čepelka.<br />
Seminární pětici doplnil ještě všemi<br />
uznávaný astronom, astrofyzik a popularizátor<br />
vědy Jiří Grygar a pracovník<br />
planetária na Kraví hoře Jan Píšala. Aby<br />
Cimrman do galerie vědecké elity vstoupil,<br />
musela být pro většina účastníků sjezdu.<br />
Ti se stali svědky odhalení další epochální<br />
činnosti Járy Cimrmana, divadelníka, skladatele,<br />
vynálezce, myslitele, cestovatele,<br />
a jak se po chvíli ukázalo, i zdatného včelaře<br />
a astronoma. Spojením s tímto velikánem si<br />
astronomové ozvláštnili výročí 100 let od<br />
založení své oficiální české společnosti.<br />
Nejde pouze o žert<br />
„Vědci chtěli ukázat, že nejsou až tak vážní,<br />
jak se o nich traduje. Navíc se jejich sjezd<br />
trefil právě do aprílového data, takže i to jim<br />
trochu nahrálo,“ popsal ředitel Hvězdárny<br />
a planetária Brno Jiří Dušek.<br />
Podle něj ale nejde o pouhý žert. „Stanovy<br />
nám nezakazují přijmout fiktivní osobu. Jen<br />
s tím musí souhlasit většina ze zde přítomných<br />
70 delegátů a ty měl přesvědčit<br />
právě seminář,“ poznamenal Dušek.<br />
A námětů ze strany navrhovatelů bylo hodně.<br />
„Docent“ Píšala sledoval například stopu<br />
Járy Cimrmana v Brně, kterou zde genius<br />
zanechal při svých cestách do Vídně. Přišel<br />
na to, jak český velikán ovlivnil astronomii<br />
přes zdánlivě odlišný obor – včelařství.<br />
„Věnoval se mu se slavným brněnským<br />
továrníkem Alfrédem Placzkem na Kraví<br />
hoře. Šlo jen o to, spojit si známé informace<br />
ze dvou zdánlivě nepříbuzných oborů a dát<br />
jim správné vysvětlení,“ vypráví s úsměvem<br />
Píšala.<br />
Hvězdárna vystaví odlitek šlápoty<br />
Podle něj může jako důkaz sloužit otisk levé boty<br />
Cimrmanova včelařského obleku, který Cimrman<br />
zdokonalil a na nějž pracovníci planetária narazili<br />
při rekonstrukci v roce 2010.<br />
„Oblek se nám dochoval na jedné z fotografií<br />
z Placzkova alba a připomíná nápadně skafandr<br />
kosmonauta. Šlápota je podobná té, kterou zanechal<br />
Neil Armstrong na Měsíci,“ upřesnil Píšala.<br />
A odlitek Cimrmanovy šlápoty si napříště prohlédnou<br />
i návštěvníci planetária. „Rozhodli jsme se,<br />
že ji vystavíme,“ uvedl ředitel hvězdárny Jiří<br />
Dušek.<br />
Podle Zdeňka Svěráka obohatil Cimrman významně<br />
oblast poznání o svou teorii externismu. „Základem<br />
poznání je omyl, který postupně upřesňujeme. Na<br />
konci nevíme nic, ale víme to správně,“ poznamenal<br />
Svěrák.<br />
Černá díra Cimrmana pohltila<br />
Důkazy o vlivu Cimrmana na astronomii,<br />
pedagogiku, fyziku a matematiku podali i další<br />
aktéři semináře. A „děj“ pozoruhodně vygradoval<br />
Jiří Grygar, podle kterého se Jára Cimrman pokusil<br />
sestrojit černou díru. Stalo se to u Tálínského<br />
rybníka, do kterého se snažil nahánět těžkou vodu.<br />
„Díra ale začala rotovat a Cimrmana pohltila. Čest<br />
jeho památce,“ uzavřel Grygar.<br />
Půldruhé hodiny trvající přesvědčování nakonec<br />
přineslo úspěch. A Cimrmanovo čestné členství<br />
delegáti podpořili drtivou většinou hlasů.<br />
(převzato z www.idnes.cz)
23<br />
Kvíz anebo Poznej svého štamgasta!<br />
Beruška a Čmeláček z jihočeského masopustu dali trochu zabrat, ale nakonec jste správně<br />
„odmaskovali“ štamgasty vinotéky Věrku a Michala.<br />
Dnešní fotky zobrazují jednu<br />
a tutéž osobu v raných<br />
obdobích života. Schválně,<br />
poznáte ji?<br />
... jo a co znamená citát z titulní<br />
strany? Každý je svého<br />
štěstí strůjcem.<br />
Na zdraví!
<strong>Milenecký</strong> <strong>zpravodaj</strong><br />
občasník levandulové vinotéky<br />
Vydavatel:<br />
Odpovědná redaktorka:<br />
Ondra<br />
Zdena<br />
Dáno do tisku: 4. dubna 2017<br />
Jelikož občasník není evidován Ministerstvem kultury, je to vlastně samizdat a jeho šíření je možné jen<br />
v prostorách Levandulové vinotéky v Obloukové ulici.