Milenecký zpravodaj
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
21<br />
Cimrman na moři<br />
Čeští vexiologové dodnes vedou debaty o autorství Československé a později české státní vlajky.<br />
Diskutuje se o tom, kdo přišel s nápadem modifikovat původní, červenobílý, slovanský prapor do podoby<br />
trikolórní vlajky s modrým klínem.<br />
Objevují se názory, že by autorem mohl být<br />
akademický malíř Jaroslav Jareš, v jehož<br />
pozůstalosti byly objeveny návrhy vlajky s černým<br />
klínem odkazujícím na husitskou tradici a s klínem<br />
modrým, který nakonec našel na vlajce své místo.<br />
My dnes už s jistotou víme, že autorem samozřejmě<br />
není nikdo jiný než génius a hrdý vlastenec Jára<br />
Cimrman. Návrh trikolórní vlajky si Cimrman<br />
přivezl ze své cesty kolem světa na palubě rakouskouherského<br />
parníku Radetzky. O tomto faktu nemají<br />
dnes cimrmanologové pochyb. Různost názorů však<br />
existuje v tom, jakou podobu vlajky Cimrman<br />
skutečně prosazoval.<br />
Tak například vídeňský cimrmanolog Erich Fiedler<br />
se domnívá, že mistr byl autorem návrhu vlajky<br />
s černým – husitským – klínem. My však víme, že<br />
profesor Fiedler se mýlí. Na scestí ho vedly<br />
Cimrmanovy fotografie polynéských žen. Zde sice<br />
byl nejednou zachycen černý klín, nejednalo se však<br />
o klín husitský. Nicméně profesor Fiedler se své<br />
domněnky chytl a svá bádání ubírá tímto směrem.<br />
Dlužno dodat, že zatím nedospěl… pardon… nikam<br />
nedospěl.<br />
Správné vysvětlení je třeba hledat jinde. A sice<br />
v oblasti karibského moře. To Cimrmanovi tak<br />
učarovalo, že ve své dávné touze dopřát vlasti<br />
alespoň kousek moře, rozhodl se tuto část oceánu<br />
vetknout do nové národní vlajky, na jejímž návrhu<br />
pracoval. Modrá barva na vlajce je tedy nadevší<br />
pochybnost symbolikou poklidného karibského<br />
moře. Tedy poklidného alespoň v době, kdy se touto<br />
oblastí plavil náš Jára Cimrman. Od té doby, co tuto<br />
oblast symbolicky připsal Čechům, začíná se<br />
tu záhadně ztrácet náklad z lodí ba dokonce i celé<br />
lodě a místo bermudského trojúhelníku se stává<br />
pověstné tím, že tu nefungují zákony… pardon<br />
přírodní zákony.<br />
Cimrmanova cesta kolem světa však neobohatila jen<br />
Čechy o jejich novou národní vlajku. Mistrův tvůrčí<br />
duch nezahálel ani na palubě zaoceánského parníku,<br />
a tak si posádka lodi Radetzky mohla brzy usnadnit<br />
komunikaci pomocí Cimrmanova palubního telegrafu.<br />
Ten předával zprávy z jednoho konce lodi<br />
na druhý a ušetřil námořníkům mnoho zbytečných<br />
kroků po rozhoupané palubě. Tato technická inovace<br />
fungovala bezvadně a těšila se velké oblibě. Tedy<br />
alespoň do okamžiku, kdy palubního telegrafu<br />
využil Cimrman k upozornění stevarda na chybějící<br />
kuvert. Cimrmanovu telegrafickou zprávu „potřeboval<br />
bych sós“ zachytil nejen stevard.<br />
Cimrmanovo volání zachytilo hned šest zaoceánských<br />
lodí, které přispěchaly na pomoc.<br />
Oblibu u posádky si Cimrman získal zorganizováním<br />
první historicky doložené soutěže<br />
krásy. Nejeden námořník, který musel překonat<br />
dlouhodobé odloučení od své ženy či dívky, byl<br />
vybaven podobenkou své milované. Soutěž o to,<br />
která je na obrázku krásnější, tak byla příjemným<br />
zpestřením dlouhé plavby. Protože muži z posádky<br />
vzhlíželi k fotografiím s nadějí, že se se ženami zase<br />
brzo shledají, dostala tato soutěž podtitul Miss dobré<br />
naděje.<br />
Zordon<br />
převzato z webu
Change language