Milenecký zpravodaj

15.08.2017 Views

10 Víno a delikatesy 2016 Naši osvědčení ochutnávači Ondra a Honzík letos zamířili rovnou a bez váhání za Monikou ke stánku vinařství Neustifter. Proto z jejich provenience jsou jen fotografie, kdežto o své dojmy a zážitky se formou psanou podělil kamarád. Veletrh vína? Na ten jdu, když dostanu volňásky, s hlavou odkrytou a kráčím bosý. Není dobře člověku samotnému, proto jsem s sebou vzal kamaráda Miloše, bratra z mokré čtvrti, který po víně zpívá budovatelské písničky. V hale nás znuděně pustil dál člen ochranky, šťastný, že se zbavil otravných pasantů. V prvním sále chodili všichni se sklenicemi, jen informace, kde se dají získat, chyběla. Vrátil jsem se ke vstupu vyzvědět víc. Chlápek se na mě podíval pohledem Sokrata po druhé číši bolehlavu. „Tam vprostředku!“ snad chtěl otrávit i mě. Nebylo to vprostředku, ale kousek dál, to nic, jako bývalý skaut jsem byl na vše připraven. Dostali jsme sklo a vyrazili za kulturou. „Naléváme jen za bony,“ uklidnila nás blondýna s láhví shirazu v ruce. S cuknutím v koutku úst jsme vybírali jinde. Dařilo se jen málo. U stánku s portským se dáma polekala, když mi opatrně cmrndla dva mililitry. Vrátili jsme se pro bony a prochlastali je. Zřejmě vinaři za minulá léta pro- hlédli a chtěli na ochutnávkách také vydělat. Daleko vstřícnější byli stánkaři s lahůdkami. Kačenka na růžovo nás uchvátila, směs na obalování řízků udělala i z kuřecích prsou lahůdku. Klobásky a sýry bez ponižování a žebrání. Po dvou hodinách korzování nám s Milošem došel dech, vzdali jsme to, ani nezazpívali. Kromě pochutin na veletrhu je třeba pochválit službu poskytující čisté sklenice, a pokud bych měl příště platit plný vstup, zajdu k Milence a za stejný peníz se budu cítit jako pán. Kvalitní vína přijdou za mnou, za kulantnější ceny. Zdeněk J.

11 Ještě selfíčko s Markétou Hrubešovou a poklábosit s Janem Vodňanským.... a pak už hupky dupky na osvědčenou plzeň. Jako loni. A teď z jiného soudku... ze soudku humoru Dědeček si zavolá vnuka a říká mu: „Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu.“ Vnuk udělal, co dědeček chtěl, a těšil se na snídani. Ráno se opatrně podíval pod talířek a tam tisícovka. Naklonil se k dědovi a pošeptal mu: „Dědo, říkal jsi stovku a je tam tisícovka!“ „Já vím,“ rovněž šeptem odpověděl dědeček, „těch devět stovek je od babičky.“ Přijde žena domů a povídá manželovi: „Co bys dělal, kdybych vyhrála ve sportce?“ „Na rovinu? Vzal bych půlku výhry a odstěhoval bych se někam hodně daleko.“ Manželka vytáhne několik mincí a povídá: „Tak to je fajn, že jsi tak upřímnej. Já včera vyhrála 64 korun. Tady máš půlku a vypadni.“ Muž měl už pokrk neustálého komandování od manželky a zašel k psychiatrovi s dotazem, zda by se to dalo změnit. Ten mu poradil, jak si posílit sebevědomí, a dal mu knihu o asertivitě. Chlap ji v autobuse cestou domů celou přečetl. Přišel domů, rozkopl dveře, přistoupil k manželce, ukázal na ni prstem a houkl: „Od teďka chci, abys věděla, že já jsem pánem v tomto domě a moje slovo je zákon! Chci, abys mi teď uvařila dobré jídlo a až ho sním, očekávám dezert! Po večeři mi připravíš koupel, abych mohl relaxovat. A po koupeli hádej, kdo mě obleče a učeše?!“ „Asi někdo z pohřebního ústavu,“ odpoví suše manželka.

10<br />

Víno a delikatesy 2016<br />

Naši osvědčení ochutnávači Ondra a Honzík letos zamířili rovnou a bez váhání za Monikou ke<br />

stánku vinařství Neustifter. Proto z jejich provenience jsou jen fotografie, kdežto o své dojmy<br />

a zážitky se formou psanou podělil kamarád.<br />

Veletrh vína?<br />

Na ten jdu, když dostanu volňásky, s hlavou<br />

odkrytou a kráčím bosý. Není dobře člověku<br />

samotnému, proto jsem s sebou vzal kamaráda<br />

Miloše, bratra z mokré čtvrti, který po víně<br />

zpívá budovatelské písničky.<br />

V hale nás znuděně pustil dál člen ochranky,<br />

šťastný, že se zbavil otravných pasantů.<br />

V prvním sále chodili všichni se sklenicemi, jen<br />

informace, kde se dají získat, chyběla. Vrátil<br />

jsem se ke vstupu vyzvědět víc. Chlápek se na<br />

mě podíval pohledem Sokrata po druhé číši<br />

bolehlavu. „Tam vprostředku!“ snad chtěl<br />

otrávit i mě.<br />

Nebylo to vprostředku, ale kousek dál, to nic,<br />

jako bývalý skaut jsem byl na vše připraven.<br />

Dostali jsme sklo a vyrazili za kulturou.<br />

„Naléváme jen za bony,“ uklidnila nás blondýna<br />

s láhví shirazu v ruce. S cuknutím v koutku úst<br />

jsme vybírali jinde. Dařilo se jen málo. U stánku<br />

s portským se dáma polekala, když mi opatrně<br />

cmrndla dva mililitry. Vrátili jsme se pro bony a<br />

prochlastali je. Zřejmě vinaři za minulá léta pro-<br />

hlédli a chtěli na ochutnávkách také vydělat.<br />

Daleko vstřícnější byli stánkaři s lahůdkami.<br />

Kačenka na růžovo nás uchvátila, směs na<br />

obalování řízků udělala i z kuřecích prsou<br />

lahůdku. Klobásky a sýry bez ponižování a žebrání.<br />

Po dvou hodinách korzování nám s Milošem<br />

došel dech, vzdali jsme to, ani nezazpívali.<br />

Kromě pochutin na veletrhu je třeba<br />

pochválit službu poskytující čisté sklenice, a pokud<br />

bych měl příště platit plný vstup, zajdu<br />

k Milence a za stejný peníz se budu cítit jako<br />

pán. Kvalitní vína přijdou za mnou, za kulantnější<br />

ceny.<br />

Zdeněk J.

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!