Milenecký zpravodaj

MILENECKÝ ZPRAVODAJ
Občasník o událostech v levandulové vinotéce
aneb Co se přihodilo od března do května 2016
... plno poutavého čtení v duchu latinského rčení:
Melius esse quam videri...

Co si v květnovém občasníku přečtete?
Mráz obcházel vinice 3
Ochutnávali jsme a o zážitky se podělíme 6
Kronika událostí méně či více významných 10
Literární okénko s povídkami na B a V 16
... a mnoho dalšího

3
Mráz obcházel vinice
Dubnové mrazivé počasí zaskočilo nejen lidi, očekávající už sluníčko a jarní vlání, ale
především přírodu zmatenou poměrně vlažnou zimou a překotně se probouzející do nového
jara. Křehké květy ovocných stromů vzaly mnohde za své a nedobře se vedlo i výhonkům a
pupenům na vinohradech.
Škody na vinicích na jižní Moravě
jsou větší než se původně čekalo,
někde zmrzlo až 80 procent vinné
révy. Celkem za letošní rok
přesáhnou podle hejtmana a předsedy
rady Vinařského fondu Michala
Haška a odhadů Svazu vinařů
miliardu korun. Nejvíce postižené
jsou vinice kolem Bzence a na
Znojemsku. Mrazy zasáhly region
v minulém týdnu. Podle šéfa Svazu
vinařů Tibora Nyitraye zasáhly
mrazy vinnou révu nečekaně,
většinou přicházely až začátkem
května: „Znojemsko v první fázi
vypadalo, že dopadne dobře. Nakonec
je postiženo kolem 40
procent inohradů. Na některých místech
je to 80 procent u mladých vi-
nohradů až 100.“ Velké škody
se podle něj týkají i vinařských
obcí jako Kobylí,
Čejkovice, Velké Pavlovice.
Naopak nejméně bylo zasaženo
Mikulovsko, kde je
postižených 10 až 25 procent
vinic. Podle Nyitraye některé
firmy navíc nebyly pojištěny,
a tak prý spláčou nad
výdělkem.
Jihomoravský kraj chce nakoupit
a vyzkoušet systémy
ochrany proti jarním mrazům,
které se běžně používají
například v Rakousku.
„Vyzkoušíme vše na
vinicích vinařské školy ve
Valticích a následně doporučíme
jihomoravským vinařům
a vinohradníkům ten
nejvhodnější možný postup,“
uvedl hejtman Michal Hašek.
Za posledních pět let došlo
již třikrát k rozsáhlým
škodám, které způsobily jarní
mrazy. V roce 2012 šlo o 40
procent, o rok později o 35 a
letos činí odhad škod až 40
procent z celkové úrody.
Slovensko hlásí:
Neobvykle chladné počasie
zlikvidovalo veľkú časť vinohradov
na západnom a južnom
Slovensku. Dve noci
odolával vinohrad v Suchej
nad Parnou tuhým mrazom,
ktoré nečakane koncom apríla
udreli aj na kraj v okolí
Trnavy. Tretiu noc však mínusové
teploty napokon
zlikvidovali polovicu úrody.

4
Vo vinohradoch firmy Elesko zadymovali, aby ochránili vinič
pred mrazom
„Zo štvrtka na piatok mrzlo
celú noc. Časť vinohradu,
ktorý leží dole pod kopcom tak
spálil mráz,“ hovorí majiteľ
vinárstva Terra Parna Jozef
Zvolenský. Odniesli si to
predovšetkým odrody červeného
hrozna. Zvolenský pokorne
dodáva, že počasie im
len pripomenulo starú ľudovú
múdrosť: hospodár nemá nikdy
nič isté a je odkázaný na jeho
vrtochy.
Najväčšie vrásky na čelách
vinárov narobilo mrazivé
počasie na južnom Slovensku.
V tejto oblasti sú totiž nízko
položené vinohrady, ktoré sa
neťahujú do kopca tak, ako
napríklad v Malokarpatskej
oblasti. Na juhu sa teda
prízemný mráz najviac priblížil
a ničil očká viniča, z ktorých
mala vzísť tohoročná úroda.
Podľa Lukáša Bertu z Vinárstva
Berta najväčšie škody v
Strekove zaznamenali na
mladom vinohrade. Mladý
vinič, ktorý ešte nerodí, museli
dokonca zakopávať do zeme.
Vinári sa zhodujú, že v tomto
roku bude pre chladné jarné
noci nižšia úroda hrozna.
Paradoxne by to však mohlo
ovplyvniť kvalitu. Kvôli
slabšej úrode producenti vína
pripúšťajú zdražovanie.
Mráz neušetřil ani
Francii
Noc z 26. na 27. dubna zůstane
dlouho v paměti vinařů z Burgundska
a Indre-et-Loire v
podobě přízraku bílé zkázy.
Některá periodika hovoří o historických
mrazech. Michel
Aubinel, předseda Konferedace
apelací a vinařů Burgundska
(CAVB) odhaduje, že zasaženo
mrazem bylo 8-9 tisíc z 28 tisíc
hektarů vinic: „Všechny vinice
nebyly poznamenány stejnou
měrou. Některé jsou poškozeny
z 5 procent, jiné stoprocentně.“
Mráz této noci umocněný
jasným ránem a nashromážděnou
vlhkostí z předcházejících
deštů dal vzniknout
neobvyklémupřekvapivému jevu.
„Zasaženy byly vinice,
které jsou obvykle ušetřeny,
takové, které nebývají vystaveny
náhlým změnám počasí,“
upřesňuje Michel Aubinel.
Odrůda Chardonnay už
přitom měla tři či čtyři lístky,
zatímco Pinot noir jen pupeny.
V Indre-et-Loire byly mrazem
zasaženy zvláště apelace
Chinon, Bourgueil a Saint
Nicolas de Bourgueil. „Minimálně
polovina úrody je
ztracena,“ naříká Guillaume
Lapaque, ředitel vinařských
sdružení krajů Indre-et-Loire
a Sarthe.

5
U Chablis vinaři zapálili ohně, aby ohřáli vzduch (vlevo).
Jinde použili metodu rosení (dole)
Ani Grégory Patriat z vinařství
Jean-Claude Boisset nemá dobré
zprávy: „Vracím ze se Savigny a
Chrey, listy černají. Budou tam
jasné škody a nedá se říci, kolik
toho zůstalo ušetřeno.“ V regionu
côte de Beaune staří vinaři říkají,
že nic podobného nikdy neviděli.
Monika
Neustifter píše
z Rakouska :
„U nás v dubnu mrzlo 4 noci.
Teploty klesly na –2 stupně.
V prvních nocích byly zasa-
ženy pouze níže položené vinice,
ale během dalších mrazů
jsme utrpěli škody téměř
na všech vinicích. Celkem
nám jich zmrzlo kolem 40
procent. Je ovšem velký rozdíl
mezi jednotlivými polohami
vinic. Ve vinici Hermannschachern
je poškozeno
jen 10 procent, přitom v ostatních
vinicích jako Saurüsseln
je 50 procent a Kirchberg
až 100 procent zmrzlého vína.
Nyní musíme pouze čekat,
jestli se vinice obnoví a kolik
nových výhonků vypučí. Skutečné
škody můžeme ale
zjistit až na podzim.“
Z tuzemských i zahraničních
zdroj poskládala
Zdena

6
Dobře je na světě, když je co a kde ochutnávat
V dubnu se ochutnávalo. Převážně u Milenky, ale někteří se odvážili opustit útulné prostředí
vinotéky a sondovali v jiných končinách, jak to tam vypadá s nabídkou bílého či červeného.
Všichni se ale opět spolehlivě vrátili ke svému osvědčenému zdroji dobrého vína.
Argentinský malbec opět
nezklamal!
Ochutnával se u Milenky, a to, jak jinak, v
týdnu od 11. do 16. dubna a byl voňavý a
lahodný. Takže se po něm jen zaprášilo.
Světový den Malbecu 2016
Duben, měsíc bezpečnosti. Toto spojení zná
každý. Milovníci vína mají duben spojený ještě
s jednou událostí, která se pomalu vrývá do jejich
podvědomí. Tou událostí je Světový den Malbecu
(Malbec World Day).
Malbec je starobylá odrůda původem z Francie
(patrně z údolí řeky Loiry) a ve druhé polovině
19. století se dostala do Argentiny, kde doslova
zlidověla. Právě z této země k nám míří většina
lahví vína temně červené barvy, ovocné vůně
a výrazné chuti, bohaté na třísloviny.
Abych řekl pravdu, nebyla to láska na první
doušek . Chvíli trvalo, než jsem si našel přesně
to svoje, ale Malbec mi ukázal, jak bohatou
odrůdou v chuti a vůni může být.
Dnes na vína této odrůdy nedám dopustit a každé
jaro netrpělivě čekám na 17. dubna. V tento den se
pravidelně koná pod záštitou Velvyslanectví
Argentinské republiky ochutnávka toho nejlepšího
Malbecu, který se k nám dováží.
V prostorách Mramorového sálu pražské
Lucerny nám letos sedmnáct dovozců
připravilo odpoledne plné degustace. S
vinárníkem Ondrou jsme poctivě chutnali
vzorek za vzorkem a společně jsme hledali to
nejlepší, co by mohlo obohatit nabídku
červených vín U milenky. Každý doušek byl
podroben tvrdé kritice a výsledek byl zaznamenán
do degustační brožury.
A jak to všechno dopadlo? Argentinský
Malbec rozhodně nezklamal. Casa Bianchi,
Malbec Particular 2010 nebo Bodega Renacer,
Malbec Grand Reserva „R“ neměly chybu. Ale
pokud bych směl doporučit v poměru
cena/kvalita, tak Domaine Bousquet, Malbec
Grande Reserve 2012 se rozhodně dá snídat.
Na zdraví!!!
Honza

7
Když se víno s jídlem
snoubí...
Tohle není banka, ale soukromý sklep jejího
majitele
– jen že je to Chardonnay, Chianti, Syrah, ale
z jaké končiny, jaký ročník, popřípadě další
detaily, to už aby z obsluhujícího číšníka páčil
heverem. Zato jeho rady, jak čichat k vínu (levou
či pravou nosní dírkou zvlášť, protože každá
vnímá jiný typ vůně, pak strčit ústa do sklenky
a nadechnout vůni ústy – já tedy nic zvláštního
nepozorovala) nebo jak dát na své chutě a nenechat
si nutit ke kuřeti bílé, když chceme
červené.., byly docela pozoruhodné.
Na návštěvu v národní bance vín mě pozvala
spřátelená jazyková agentura. Tento podnik
sídlí ve sklepení kláštera řádu křížovníků s červenou
hvězdou nedaleko Karlova mostu a interiér
má velmi příjemný pro nos i oko – z kuchyně
voní pochoutky a na stěnách se dobře
vyjímají repliky obrazů starých mistrů.
Příslib dobrého jídla a pití byl ovšem naplněn
jen z části: jídlo bylo skvělé, vína pomálu a ještě
jsme se o tom, co pijeme, mnoho nedověděli
Tak se stalo, že jsme národní banku vín opouštěli
obohaceni o informace z historie a současnosti
řádu křížovníků, které nám při exkurzi
klášterem poskytl sympatický řádový bratr, ale
už méně jsme si odnášeli vědomostí o víně,
které jsme ochutnali. Ostatně víno si tam
především ukládají klienti, jako se do skutečné
banky ukládají peníze, jen sejfy vypadají trochu
jako králíkárna, takže se ani nechce věřit, že se
za drátěným pletivem mohou ukrývat láhve za
50 tisíc Kč...
Zdena
Ty kóje u stěn jsou ony „sejfy“ na drahá vína
Kachnička s čočkou ovšem neměla chybu

8
Michal z Languedoc-
Roussillon (vlastně ze
Žižkova)
přinesl k degustaci čtyři parádní vína ze
zmíněného francouzského regionu. Jako první
jsme okusili Carignan Adélaide Cuvée 2014,
tmavě červené barvy s purpurovými odlesky,
chutí lesního ovoce a jemnémi taniny –
producent Vicomté d'Aumelas (cuvé v názvu
neznamená mísení odrůd, stále jde o Carignan,
ovšem lišící se stářím keřů révy: 43 a 15 let).
Vinice leží v nadmořské výšce 600-800 m a
půdu zpevňují jinany. Další tři vína pocházela z
Domaine de la Barthe, ležící u města Bezier.
První byl stoprocentní Cabernet Sauvignon
ročník 2012, tmavě rubínová barva, aroma
lesních plodů, s výrazným dotekem ostružin.
Lahodné souznění Syrahu a Merlotu (72 %) z
roku 2012 se nazývalo Eurythmie a zcela
okouzlilo Zdenu, zato Honzík s Ondrou se
rozplývali nad Symphonie des cinq sens, ročník
2012, kde Cabernet Sauvignon sekundoval
Syrahu (70 %) – zkrátka nápoj pro pravé muže.
Michal Havlíček, absolvent hotelovky v
Mariánkách a dalších potřebných kurzů,
prodává víno kolem osmi let a do Languedocu
jej přivedla potřeba jeho firmy Locaste s. r. o.
najít dobré a „neprofláklé“ růžové. Filosofií
společnosti je poskytování služeb ve vysokém
standardu kvality vín, ale současně nabízet vína
neokoukaná, která vinaři neprodukují v masovém
měřítku pro širokou maloobchodní síť a řetězce.
Z osloveného vinařství Domaine de la
Barthe jim požadované růřové poslali s dalšími
vzorky červeného a byla ruka v rukávě.
I degustace u Milenky byla přínosná: v nabídce
se následně objevily hned tři u ochutnávaných
vín.
Večírek jsme završili Malbecem Bousquet
Grande reserva, který už s námi popíjel i Honzův
kamarád, jenž si přišel domluvit pojistku. Když
už se otevírala druhá láhev, Zdena se vytratila,
ale Honza s kamarádem statečně koštovali dál.
Dokonce došlo i na tu pojistku. Honzíkovi se
možná trochu rozostřovala, ale zvládl ji vyplnit
bez šktrů a přepisů.
zb

9
Tereza, vyslankyně Baccha
(nebo spíš z Baccha),
se k Milence dostavila se dvěma láhvemi.
Nejprve se otevřelo rosé z Gaskoňska,
konkrétně ze stoletého rodinného vinařství
Domaine de Tariquet. Jejich hlavním produktem
je armagnac, ovšem když už se na
vinicích víno pěstuje, proč jej také nelisovat,
nestáčet a neprodávat. Růžové bylo příjemné,
v horkých letních dnech jistě skvěle osvěží.
Druhé víno, červené, připutovalo do Prahy z jižní
Ameriky, z Chile, z vinařství Cono Sur.
Cabernet Sauvignon vytvořil s Carmenere a
Syrahem příjemný vyvážený triumvirát, kolo na
etiketě láhve značí, že vinaři nepoužívají
mechanizaci.
hotelový řetězec však nebyla to pravé ořechové,
tři měsíce si „třídila myšlenky“ (jak sama řekla)
v Egyptě, až ji po návratu oslovil kamarád, zda
by nechtěla obchodovat vínem. Obchod ji nelákal
– chodit po firmách, nabízet, co třeba nikdo
nechce –, ale ukázalo se, že je to jinak. Zkrátka ji
to začalo bavit.
A protože dvě láhve jsou na čtyři pijany málo,
otevřely se další tři – viz foto dole. Chlapci
evidentně chtěli sličné Tereze předvést, že
prodávat víno je sice příjemná práce, ale žádá si
celých mužů. A žen.
zb
„Voní nádherně, ale tak plná chuť, jak by se
podle vůně zdálo, to nebude,“ pochyboval před
prvním douškem Honza. Jeho pochybnosti se
ale nenaplnily, všichni jsme kývali spokojeně
hlavami a hlasovali pro nákup tohoto libého
nápoje do vinotéky.
Tereza Slívová, ještě než zakotvila v dejvické
vinotéce Bacchus, studovala chvíli hotelovku a
pak vysokou ekonomickou, aby si splnila svůj
sen pracovat v gastronomii. Správa webu pro

10
Víno a delikatesy 2016
Naši osvědčení ochutnávači Ondra a Honzík letos zamířili rovnou a bez váhání za Monikou ke
stánku vinařství Neustifter. Proto z jejich provenience jsou jen fotografie, kdežto o své dojmy
a zážitky se formou psanou podělil kamarád.
Veletrh vína?
Na ten jdu, když dostanu volňásky, s hlavou
odkrytou a kráčím bosý. Není dobře člověku
samotnému, proto jsem s sebou vzal kamaráda
Miloše, bratra z mokré čtvrti, který po víně
zpívá budovatelské písničky.
V hale nás znuděně pustil dál člen ochranky,
šťastný, že se zbavil otravných pasantů.
V prvním sále chodili všichni se sklenicemi, jen
informace, kde se dají získat, chyběla. Vrátil
jsem se ke vstupu vyzvědět víc. Chlápek se na
mě podíval pohledem Sokrata po druhé číši
bolehlavu. „Tam vprostředku!“ snad chtěl
otrávit i mě.
Nebylo to vprostředku, ale kousek dál, to nic,
jako bývalý skaut jsem byl na vše připraven.
Dostali jsme sklo a vyrazili za kulturou.
„Naléváme jen za bony,“ uklidnila nás blondýna
s láhví shirazu v ruce. S cuknutím v koutku úst
jsme vybírali jinde. Dařilo se jen málo. U stánku
s portským se dáma polekala, když mi opatrně
cmrndla dva mililitry. Vrátili jsme se pro bony a
prochlastali je. Zřejmě vinaři za minulá léta pro-
hlédli a chtěli na ochutnávkách také vydělat.
Daleko vstřícnější byli stánkaři s lahůdkami.
Kačenka na růžovo nás uchvátila, směs na
obalování řízků udělala i z kuřecích prsou
lahůdku. Klobásky a sýry bez ponižování a žebrání.
Po dvou hodinách korzování nám s Milošem
došel dech, vzdali jsme to, ani nezazpívali.
Kromě pochutin na veletrhu je třeba
pochválit službu poskytující čisté sklenice, a pokud
bych měl příště platit plný vstup, zajdu
k Milence a za stejný peníz se budu cítit jako
pán. Kvalitní vína přijdou za mnou, za kulantnější
ceny.
Zdeněk J.

11
Ještě selfíčko s Markétou Hrubešovou a poklábosit
s Janem Vodňanským.... a pak už hupky
dupky na osvědčenou plzeň. Jako loni.
A teď z jiného soudku... ze soudku humoru
Dědeček si zavolá vnuka a říká mu: „Když mi
doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku,
co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně
najdeš pod talířkem stokorunu.“
Vnuk udělal, co dědeček chtěl, a těšil se na snídani.
Ráno se opatrně podíval pod talířek a
tam tisícovka. Naklonil se k dědovi a pošeptal
mu: „Dědo, říkal jsi stovku a je tam
tisícovka!“ „Já vím,“ rovněž šeptem odpověděl
dědeček, „těch devět stovek je od babičky.“
Přijde žena domů a povídá manželovi: „Co bys
dělal, kdybych vyhrála ve sportce?“
„Na rovinu? Vzal bych půlku výhry a odstěhoval
bych se někam hodně daleko.“
Manželka vytáhne několik mincí a povídá:
„Tak to je fajn, že jsi tak upřímnej. Já včera
vyhrála 64 korun. Tady máš půlku a vypadni.“
Muž měl už pokrk neustálého komandování
od manželky a zašel k psychiatrovi s dotazem,
zda by se to dalo změnit. Ten mu poradil, jak
si posílit sebevědomí, a dal mu knihu o asertivitě.
Chlap ji v autobuse cestou domů celou
přečetl.
Přišel domů, rozkopl dveře, přistoupil k manželce,
ukázal na ni prstem a houkl: „Od
teďka chci, abys věděla, že já jsem pánem v
tomto domě a moje slovo je zákon! Chci, abys
mi teď uvařila dobré jídlo a až ho sním,
očekávám dezert! Po večeři mi připravíš
koupel, abych mohl relaxovat. A po koupeli
hádej, kdo mě obleče a učeše?!“
„Asi někdo z pohřebního ústavu,“ odpoví
suše manželka.

12
Březen, duben, květen
aneb Jak přicházelo jaro k Milence
Ondra šedesátníkem
Tato událost se sice vztahuje ještě k únoru, ale k
jeho poslednímu (letos výjimečně předposlednímu)
dni, kdy slaví narozeniny náš milý
vinárník. Tentokrát to bylo datum zvláště významné,
neboť kulaté – rovných 60.
Oslavovalo se na etapy, jedna z oslav se konala
i u Milenky. Jedlo se, pilo, ba i zpívalo...
Slunce, seno, MDŽ - hosté z Hoštic u Milenky
Tradiční svátek žen byl tentokrát pojat
netradičně. Ženy, aby si ho konečně užily jak
se patří, se převlékly za muže a muži se na
jeden večer stali ženami.
Vlevo: Míša Vacek se svou přítelkyní Maruškou
(ještě na krátko bez plavé kštice), nahoře: doktor
Kája Kroupa, Venca Konopník a Marie Škopková.

13
Předseda JZD Hoštice Pepa Rádl v družném
rozhovoru s Kájou a Maruš.
Kája nabízí své populární buchty – ty dobrý připálený...
Nakonec se všichni odmaskovali, pravá identita
se jim vrátila a oni se s chutí pustili do buchet a
vůbec jim nevadilo, že nejsou připálené.
Do soutěže o nejkrásnější ženu nastoupily obě
Marušky. Snažily se, seč byly, uchvátit porotu
složenou z předsedy Rádla, doktora Kroupy a
Venci Konopníka. Zvítězit ovšem mohla jen
jedna. A byla to blonďatá kráska alias Martin!
... a ještě báseň z let dávno minulých, kdy se MDŽ bralo vážně
Písnička o traktoristce
Michal Sedloň
Parfémem pleť nevoní si,
neobléká drahé róby,
statné děvče v kombinéze,
hrdinkou je naší doby.
Do hněda ji slunce líčí,
pružná je jak mladá líska.
Zůstávají za ní, ejhle,
strniště a oraniska.
Přišla na mě mizerie,
skučí boháč - čert to vem.
Ale děvče žne a sije,
zpívá dvojhlas s traktorem.
Její stroj nás k zítřku veze,
z políček se stanou lány.
Jednou zorá všechny meze
i ty, co jsou mezi námi.
Parfémem pleť nevoní si,
neobléká drahé róby.
Prosté děvče v kombinéze
hrdinkou je naší doby.
A přec nemá o ctitele
žádnou nouzi. Já jsem z nich.
Zpívám o ní malou píseň
k chvále lánů družstevních.

14
Veršotepci u Milenky
21. března se v levandulové vinotéce nalévalo za
básničky – 2 deci za jednu. Sešlo se jich tolik, že
z nich byl vytvořen pěkný a čtivý Almanach.
Vyložen na pult ve vinotéce byl jako na potvoru
ve čtvrtek – takže to byl rázem čtvrtek knižní.
Almanach šel na dračku a byl brzy zcela
rozebrán.
Ovšem básnický duch nás, hosty vinotéky,
neopustil ani poté. Viz dialog na facebooku:
Jarda:
Dneska je teplo venku, zajdeme na sklenku,
potěšit Milenku?
Zdena:
Včera jsem si u Milenky dala více než dvě
sklenky. Dnes mi hlava zní dost dutě, na
malbec však čile chutě vykročím hned po práci.
To se nám to utrácí!
To je nápad!
Jak uhradit své dvě deci
– bez financí jsme přeci –
politici platí kecy
toho my jsme daleci.
Víno přeci mysl jasní:
tak to zaplatíme básní!
Petr Ž.
Připomeňme si Almanach malou ukázkou:
Bez názvu
Zpověď
Dnes je den, kdy platím Zhřešil jsem
básní,
chytla mne slina
škoda, že teď nejsem v a místo skvostného vína
lázních.
u Milence
Tam by bylo inspirace, ó bůžku
žádný stres a žádná práce. lupnul jsem jedno
Bohužel jsem jenom v a utopence
Praze,
na růžku
takže mě to vyjde draze.
Viktor Š.
Erika H.
Povídali, že mu hráli...
Jenomže ono se u Milenky začátkem dubna
opravdu hrálo, a to s velkým nasazením, jak
dokládají fotografie:
Multiinstrumentalista Luboš Králíček a jeho
dívčí skupina Neutuchající žízeň zpívali a hráli
jako o život k obecné spokojenosti publika.

15
I chmurné výročí lze
pojmout s nadsázkou
Vdubnu uplynulo 30 let od jedné z nejvážnějších
katastrof, které se na světě udály. Výbuch jaderné
elektrárny v Černobylu nastal 26. dubna 1986 v
1:23 Kyjevského času.
Chráněni před jaderným spadem deštníkem,
připomněli jsme si onu dobu, co jsme tenkrát
dělali a co jsme o katastrově věděli tehdy a dnes.
Dokonce i víno, které se podávalo, bylo nějaké
radioaktivní – naštěstí jen na etiketě.
Návštěva, která vždy potěší
Smutná zpráva z Mas de
Daumas Gassac
Letošní šedesátník Zdeněk Vřešťál ze skupiny
Neřež, autor hudby k filmu Román pro muže a
spoluautor hudby k seriálu Vinaři, si po čase přišel
dát sklenku červeného.
V noci ze 14. na
15. května ve věku
91 let zemřel zakladatel
vinice
Daumas Gassac
Aimé Guibert.
Slavný languedocký
vinař dával
přednost tradičnímu
vinařství,
kdy víno charakterizuje
ročník, půda
a přírodní podmínky,
nikoliv zásahy
člověka.
Říkával: Můžeme
svým dětem dát
jenom dvě věci: kořeny a
křídla.“

16
Literární okénko
Balada botičská
Básnířka Bára brouzdala bez bundy, bez blůzky bosá Botičem broukajíc báseň:
Borůvky bezinky brusinky
bujely bučinu barvíce
baboček bar bylo bodláčí
bachyně baštily bukvice
Bára bloumala bezcílně březinou, bučinou,
borem, brousíc brk buřňáka. „Břitký brk – břitké
básně,“ brumlala. Budila bázeň. Bojácní bližní
Báru bojkotovali, bývala bezdůvodně bojovná.
Bářinu bojechtivost brzdili bezúspěšně, byla bez
benevolence.
Bezúhonný balónkář Bedřich byl brunet, bodrý
bonviván bez bázně. Bětku, Božku, Blážu by
balamutil bezproblémově, barokně buclatou
blonďatou Báru balil bohužel bezvýsledně.
„Barunko, beruško, bohémko, buď Bédova,“
blouznil baže Báře budovat blaženou
budoucnost. Bára byla bezvadná, boky, bříško
bohyně. Bédu brala bez bontonu. „Budižkničemu,
bambulo, bulíku, bloude, blátošlape,
blázníš?! Buď Bond, budeš božský,“ býval Bářin
běžný bonmot. „Báro, bludičko bílá, buď
blahosklonná, budeš blahoslavena,“ bulil Bedřich
bezútěšně.
Bedřichovým bohatstvím byly balónky. Balónků
byl bilion. Brzděn bobtnajícím baldachýnem
bilionu balónků běžel Bedřich borem Báře bájit
báječnou budoucnost. Bára byla blízko. „Buď
Bedřichova, ber bilion balónků, budeš bohatá,“
breptal Bedřich bezelstně bezvadným barytonem,
„budoucnost bude bezchybná, bude
blahobyt, bankety, bály, bavoráky. Budeš baštit
býky, berany, bažanty, bumbat bordeau,
beaujolais, burgundské, budvar, balantine.
Bydlištěm budou Bahamy, budoár, broká-
tové botičky, boa, brilianty,“ básnil barvitě.
Báru barevné balónky bavily. „Bohapusté báje!
Bály, bankety... bouřka bude!“ broukla bojovně
bodajíc balónky broušeným brkem. Balónky
bodány bouchaly. Buch, buch, buch, bilionkrát
buch. Byl brajgl, binec, bordel. Bára blaženě
básnila:
Balónky bárky
brázdí bezvětří
balvany bludné
boří bezpečí
„Báro bezcitná, bazilišku, barbarko brachiální!“
bědoval bezmocně bledý Bedřich bráně
balónky. Běda Bédovi, bardu bláhovému. Byl
bleskurychle bodnut břitkým brkem, bezohledně,
brutálně. Bedro, bérec, břicho, boltec,
Bedřichův bílý belgický buldok Benedikt
bránící balónkáře bafl basem: „Baf, baf!“
Bezskrupulózní Bára bryskně bodla bulvu
bláhového buldoka. Běda buldokovi. Bedřich
brečící bolestí belhavě běžel bludištěm bažiny
bez balonků, bez buldoka. Brundibáři bzučeli,
blatouchy bujely, bažina bublala. „Bizarní
bohatýr,“ brumlala Bára, „bilion bankovek by
bylo bezva. Balónky? Brrr.“
Bouřka běsnila, burácela bučinou, březinou,
borem, blýskaly blesky. Barokně buclatá
blonďatá básnířka Bára bručivě breptla: „Bať!“,
brouzdala bosky blátem břehu Botiče břitkým
brkem buřňáka bodajíc borovice.
Byla bláznivá? Blbá? Bezpohlavní? Bezcharakterní?
Bezostyšná? Bezprostřední?... Byla boží!
Zdena (B)

Venuše ve vinotéce
17
Vlahými večery vysedává ve vinotéce. Vypadá výborně - vizáží vnadné vlasatice vábí vyprahlé
vinaře. Ve všech vyjma vedoucího vyvolává vzrušující vizuální vjemy. Ve vyhořelých velmožích
vzkřísí vyhaslé vášně. Vyniká vroucnými všestrannými výkony vystřiženými ve víru vášně.
Vinařkám vpravdě vesměs vadí.
Vysokoškolsky vzdělaná Venuše V. včera
vystoupila ve vlivném vysílání. „Ve věcech
vína vím všechno. Vyšlechtím vylepšenou verzi
Vavřince,“ vykládala veřejně vlastní výmysly.
Vinárník vyskakuje: „Ve vystoupení Venuše V.
vidím vypůjčené výroky. Vykrádá výsledky
výzkumu významných vědců!“ Vervu však
vynakládá vniveč, Venuše válcuje vědu
vlastním všeobjímajícím výkladem.
Večer vyrazila vstříc vinotéce. Vinárník vítá
vdavekchtivou Venuši vlažně: „Veltlín?“
Vzápětí však vyměkne. „Vlevo vzadu,“
vyzrazuje výskyt volných vinařů. Východní
velmoc vystopovala Venuši ve Vršovicích,
vyslala vojáky ve výslužbě vymámit výsledky
výzkumu. „Víte, veškeré volné vremja věsnoj
vlastně věnuje vytipovaným vinařům,“ varuje
vinárník vyzvědače.
Zanotujme si vespolek:
Ve výklenku vstala výtvarnice. Vedle Venuše
vypadá vyloženě vychrtle. „Vymýšlím výtvor
vystihujíící vaše vyhledávané vlastnosti,“
vysvětluje vřele. „Vaše vlající vlasy vynahradí
veškerou výstroj. Vyhotoveným veledílem
vyzdobím výstavu. Vyšperkujete vernisáž vílím
vystoupením ve verších?“ Venuše vyrostla ve
vlastním vnímání: „Vy vážně vidíte vnitřní
výraz,“ vychvaluje výtvarnici ve vidině
vysněného věhlasu.
„Výsměch všem vnímavým vinařům!“ vyjadřuje
výhrady vedoucí. Výtvarnice vytušila vážnost
výčitky. „Vinárníku, važte vyznění výpovědi,“
volí vhodné výrazy. Výstup Venuše versus
vinárník však vrcholí. „Války vedu výhradně
vstříc výhře,“ vece výhrůžně vlasatice.
„Vykliďte vinotéku, vy výhro!“ vykazuje
Venuši vyprovokovaný vedoucí. „Vážení,
vypadněte všichni ven!“ vyřvává vulgárně
vůkol. Vznešená Venuše vychází vítězoslavně
ven.
Ve vyprázdněné, vodou vyplavené vinárně
vytrhává vyčerpaný vedoucí vlastní vlasy.

18
U Milenky se holduje... sportu
Jelikož se sportovní rubrika líbila, pokračovali
naši borci v předvádění toho, k jakým
disciplinám může taková nevelká vinotéka
sloužit.
Kupříkladu horolezecví neboli vylez a neshoď
(viz vpravo).
Sud na víno se stal výborným náčiním našich
vzpěračů. Nejprve se pokusil Teplákový
ředitel, výraz jeho tváře prozrazuje, že věc
nebyla tak snadnou, jak si představoval.
Ale to už se sudu chápe Zdena s úsměvem,
elegancí a vervou sobě vlastní. Ráz, dva, tři...
Šachy se do vinotéky hodí, jen by neměl prohrát
vinárník...
A nakonec trocha gymnastiky: když host dokáže
po celovečerní konzumaci udělat holubičku a říci
přitom linoleum, je to důkaz, že není docela na
šrot a může si ještě dát šláftruňk.
„Pravda, ten sud byl prázdný, plný by nejspíš
zamával se mnou, ne já s ním,“ přiznala
vzpěračka upřímně.

19
Kvíz anebo Poznej svého štamgasta!
Kdo se domníval, že na fotografii uveřejněné v minulém občasníku je náš oblíbený a nápadiný
strůjce řady taškařic a hrátek Jarda, nemýlil se. Vždyť on se zase tak moc nezměnil.
Také dnešní úkol je prostý a jasný,
počítám, že s tímto štamgastem si
připijí tentokrát všichni, kdo se na
fotku podívají!
... jo a co znamená citát z titulní
strany? Je lepší být, než se zdát. Je
to životní motto dalšího letošního jubilanta,
kterého jsem ale dosud ve
vinotéce v Obloukové nepotkala:
astrofyzika Jiřího Grygara.

Milenecký zpravodaj
občasník levandulové vinotéky
Vydavatel:
Odpovědná redaktorka:
Ondra
Zdena
Dáno do tisku: 16.5. 2016
Jelikož občasník není evidován Ministerstvem kultury, je to vlastně samizdat a jeho šíření je možné jen
v prostorách levandulové vinotéky v Obloukové ulici.