Milenecký zpravodaj
Občasník o událostech v levandulové vinotéce aneb Co se přihodilo od prosince 2015 do února 2016
Občasník o událostech v levandulové vinotéce aneb Co se přihodilo od prosince 2015 do února 2016
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
MILENECKÝ ZPRAVODAJ<br />
Občasník o událostech v levandulové vinotéce<br />
aneb Co se přihodilo od prosince 2015 do února 2016<br />
Starý rok 2015 skončil a nový rok<br />
2016 nastal – obojí vesele<br />
Novinky: literární okénko a<br />
sportovní rubrika!
Nejlepší salát byl původu severomoravského<br />
Silvie Tripes salátnicí roku 2015<br />
Kdo by neznal bramborový salát, dokonce i wikipedie má příslušný odkaz, ve kterém se mimo jiné<br />
praví: „Bramborový salát se skládá převážně z uvařených brambor, k nimž se přidávají nejčastěji<br />
kyselé okurky, vajíčka uvařená natvrdo, mrkev, petržel, celer, cibule, majonéza. Majonézu si<br />
můžeme zhotovit sami, mnoho lidí však používá kupovanou. Někdy se přidává i zelený hrášek,<br />
jogurt či jemný salám a další ingredience. Jednotlivé komponenty se nakrájejí na drobno nebo se<br />
přes speciální sítko promačkají na kostičky, které se pak společně promíchají. Je vhodné salát také<br />
osolit, opepřit nebo přidat i jiné koření...<br />
Může být podáván studený nebo i za tepla. Bramborové saláty připravované v jižních částech<br />
Německa nebo v Rakousku jsou často teplé nebo dokonce horké, přičemž některé jsou podávány při<br />
pokojové teplotě. V USA a severním Německu se běžně podává chlazený, obdobně jako v České<br />
republice...“<br />
Soutěž o nejlepší bramborový<br />
salát a tudíž o nejlepšího<br />
bramborového salátníka roku<br />
2015 se ve vinotéce konala<br />
jako už tradičně před vánoci.<br />
Účast byla sice slabší, počet<br />
vzorků nevelký (3), ale přesto<br />
se zapsala do dějin této soutěže<br />
výjimečnou chutí i zpracováním<br />
vítězného salátu. I když<br />
jsem na soutěži chyběla a saláty<br />
neochutnala, takže si<br />
výjimečnou chuť mohu jen<br />
domýšlet, o zpracování jsem<br />
nechala povyprávět samotnou<br />
vítězku – salátnici roku 2015<br />
Silvii Tripes. A bylo to povídání<br />
víc než zajímavé!<br />
Čím se váš salát lišil od těch<br />
„běžných“ a jak jste jej vyráběla?<br />
Byl to veganský salát, nebyly<br />
v něm použity žádné živočišné<br />
produkty, ani majonéza nebyla<br />
z vajec. To ale nebylo to důležité.<br />
Větší váhu mělo to, že<br />
pocházím z Ostravska a tam<br />
bramborový salát připravujeme<br />
trochu jinak. Významnou<br />
roli hraje koření a způsob<br />
přípravy. Pražské saláty jsou<br />
chuťově docela fádní, my<br />
používáme více hořčice, dáváme<br />
červenou cibuli a kořenovou<br />
zeleninu vaříme ve sladkokyselém<br />
nálevu s kořením;<br />
já jako sladidlo používám<br />
kokosový cukr nebo med.<br />
Ostatně bílý cukr vůbec nepoužívám,<br />
vše, i svíčkovou,<br />
sladím medem. Ve slaných<br />
pokrmech toto sladidlo zvýrazní<br />
chuť zeleniny i masa. Kořením v<br />
ná-levu byl bobkový list, nové<br />
koření, stroužek česneku – to<br />
aby zelenina „nasála“ jeho chuť.<br />
Hořčice přidáváme hodně –<br />
tentokrát jsem si ji nevyráběla,<br />
ale umím to (používám olivový<br />
olej, hořčičné semínko a koření).
Říkáte, že i majonéza byla<br />
veganská. Z čeho se tedy<br />
dělala, když ne z vajec?<br />
Takovou majonézu dělám z<br />
avokáda a z olivového nebo<br />
dýňového oleje. Na ztužení<br />
používám tofu, používám bílé,<br />
nezauzené. Vše pak rozmixuju<br />
tyčovým mixerem: avokádo,<br />
sůl, čerstvě drcený pepř na<br />
konec, místo octa citronová<br />
šťáva, tofu, trochu oleje. Já<br />
přidávám i trochu česneku,<br />
hořčice, tofu a avokádo půl na<br />
půl.<br />
Brambory se uvaří ve slupce a<br />
přes noc se nechají za oknem<br />
odležet. Pak se oloupou, nakrájí,<br />
přidá se uvařená kořenová<br />
zelenina – mrkev, petržel,<br />
může být i celer. Pak<br />
nakrájím půl bílé, půl červené<br />
cibule, přidám hořčici nejlépe<br />
v biokvalitě, bez konzervantů,<br />
k tomu domácí majonézu,<br />
kyselé okurky od manželovy<br />
maminky, která je dělá pro mě<br />
bez cukru. Aby salát byl vláčný,<br />
přilila jsem do něj jednu<br />
naběračku toho nálevu, ve kterém<br />
jsem vařila zeleninu, a půl<br />
naběračky láku z okurek.<br />
Dostane to takový ten správný<br />
říz. U nás doma děláme s majonézou<br />
i bez.<br />
Vy sama jste veganka?<br />
Ne, vegetariánka, maso nejím,<br />
protože mi nedělá dobře, ne<br />
proto, že bych byla nějak ze<br />
zásady proti. Stojím si za tím,<br />
že každý by měl jíst, co mu<br />
velí jeho tělo. Kdybych jedla<br />
maso, vybírala bych ho jen v<br />
bio kvalitě.<br />
Mé pokusy upřednostnit<br />
zele-ninu před masem vždy<br />
ztros-kotaly, měla jsem<br />
trvalý pocit nenasycenosti...<br />
Záleží na tom, jakou zeleninu<br />
jíte. Zelenina má víc druhů,<br />
podívejte se na to, co roste<br />
pod zemí. Nejen chleba nebo<br />
rýže obsahuje sacharidy, stejně<br />
se dá pracovat se zeleninou<br />
rostoucí pod zemí. Nejím<br />
brambory, protože v nich je<br />
škrob, tak na jejich způsob<br />
upravuju všechno ostatní –<br />
mrkev, petržel, celer, ze všeho<br />
můžu dělat to samé co z brambor.<br />
Na svém webu mám<br />
recepty na slaná i sladká jídla,<br />
v těch pro změnu nepoužívám<br />
mouku, tu lze nahradit třeba<br />
ořechy, umlet je a spojit s něčím<br />
lepivým, například se sušeným<br />
ovocem.<br />
Není to pracné? Nezabere<br />
takové stravování moc času?<br />
Je to otázka zvyku. Když<br />
člověk ví, co chce dělat, může<br />
si vše připravit několik dní<br />
předem. Když se chce, tak to<br />
jde. Mně ten způsob vyhovuje<br />
a vrací se mi to na zdraví.<br />
Jak dlouho už se takhle<br />
stravujete?<br />
Ke změně své životosprávy<br />
jsem sáhla asi tak před pěti lety,<br />
začala jsem postupně měnit<br />
jídelníček a nyní jsem s ním už<br />
celkem spokojena. Snažila jsem<br />
se tehdy pomoci svému nemocnému<br />
tatínkovi a jít mu příkladem<br />
ve zdravém životním<br />
stylu. Všechno souvisí se vším,<br />
když jedno dělám na sto procent,<br />
tak druhé dělat na minus osmdesát<br />
procent je blbost.
Manžel sdílí váš způsob<br />
stravování a životní styl? Nebo<br />
má svůj vlastní?<br />
Naprosto respektuju, co můj muž<br />
má rád, má-li chuť na rybu nebo<br />
maso, udělám mu to. Nedávno<br />
mě sám požádal, abych mu maso<br />
nedávala, takže hledám nové<br />
vhodné recepty. Každopádně na<br />
co má chuť, to mu opatřím.<br />
A ještě recept na velmi<br />
rychlou majonézu z receptáře<br />
Silvie Tripes, tentokrát vaječnou:<br />
¾ hrnku oleje<br />
1 vajíčko<br />
¼ lžičky soli<br />
citronová šťáva, trochu pepře<br />
Vše 20 sekund míchat tyčovým<br />
mixerem.<br />
více na:<br />
www.zdravajsikrasna.cz<br />
Máte web o zdravém životním<br />
stylu. Je to i vaše profese?<br />
Jsem vystudovaný právník a policajt,<br />
ale v jistém okamžiku<br />
jsem si řekla, že tuto práci nechci<br />
dělat. Chtěla bych lidem<br />
pomáhat dřív, než nastane problém,<br />
ne až potom. Donedávna<br />
jsme s manželem hodně cestovali,<br />
teď se chceme usadit tady<br />
a já budu otevírat na Budečské<br />
kavárnu se španělskou módou.<br />
Budeme tam podávat naše<br />
deserty, o kavárnu se bude starat<br />
moje kolegyně a já se zaměřím<br />
na módu. Zkušenosti mám, takový<br />
obchod jsem při studiu<br />
měla otevřený v Brně. Doufám,<br />
že se to povede i tady v Praze.<br />
Ptala se Zdena
Silvestr 2015:<br />
slov netřeba
Beaujolais není jen „nouveau“!<br />
Znáte Clochemerle? Že jste ten název v životě neslyšeli? A což takhle Zvonokosy? Malebná<br />
vesnička v kraji Beaujolais, jejíž obyvatelé se dokáží královsky opíjet, hádat i bavit...<br />
Beaujolais, po Champagne světově druhá nejznámější<br />
vinařská oblast Francie, leží na pravém<br />
břehu řeky Saony severozápadně od Lyonu.<br />
Kořeny zde zapustili Ligurové, Gallové, Římané<br />
a s nimi i vinná réva, kterou s sebou přinesli. Západ<br />
oblasti je ohraničen pohořím Monts du Beaujolais,<br />
které dosahuje výše okolo tisíce metrů a chrání<br />
vinice před vlhkostí západních větrů. Jinak je<br />
krajina v Beaujolais pahorkatá. Viniční svahy jsou<br />
orientovány na východ a jih, čímž dokonale využívají<br />
slunečních paprsků po celý rok. Od jihu<br />
k severu se mění také půdy: zatímco na jihu jsou<br />
vápencovité a jílovito-písčité, na severu jsou žulovité.<br />
Obecně se dá říct, že léta jsou tu často teplá<br />
a suchá. Na některých částech ale vinic existují<br />
zvláštní mikroklimatické podmínky, které důležitým<br />
způsobem ovlivňují vyjádření a charakter<br />
vín.<br />
Typickým znakem charakteru obyvatel Beaujolais<br />
je trvalá touha po zachování vlastní identity<br />
a nezávislosti. A takové je i zdejší víno.<br />
V Beaujolais působí asi 3000 vinařů, kteří jsou<br />
majiteli v průměru 5 až 10 hektarů vinic a ročně<br />
vy-produkují 1,3 milionů hektolitrů vína. Na celých<br />
99 % rozlohy vinic, tedy přibližně 22 tisících<br />
hektarech, je pěstována odrůda Gamay. Pozoruhodné<br />
je, že její modrý hrozen dává bílou šťávu.<br />
Protože by ale z ní vyrobené bílé víno nedosahova-<br />
lo dobré kvality, je v Beaujolais vinařským<br />
zákonem zakázáno. Pokud už se s bílým vínem<br />
z Beaujolais setkáte, bude uděláno<br />
z odrůdy Chardonnay. Hustota osázení<br />
1 hektaru vinic může dosáhnout až 13 tisíc<br />
hlav révy. Vzhledem k vysokým výnosům<br />
přetrvával dlouho názor, že místní vinaři<br />
vinnou révu „ždímají“. Dnešní vinařský zákon<br />
však přesně limituje hektarové výnosy.<br />
Aby mohlo být vyrobené víno označeno<br />
A.O.C. Beaujolais, nesmí být výnos vyšší<br />
než 66 hektolitrů z 1 hektaru, pro Beaujolais<br />
Villages platí limit 60 hektolitrů a pro Cru<br />
Beaujolais dokonce jen 58 hektolitrů. To<br />
v praxi znamená, že z 20 viničných keřů<br />
odrůdy Gamay se na vinicích zařazených<br />
do této nejvyšší apelace vyrobí 15 třičtvrtělitrových<br />
lahví.<br />
Počátkem ledna jsme ve vinotéce ochutnávali<br />
ročníky 2013 a 2014.<br />
Autor knihy Zvonokosy (Clochemerle) Gabriel Chevallier se inspiroval vesničkou Vaux-en–Beaujolais ležící zhruba<br />
uprostřed oblasti. Pokud se dostanete do vesnice, navštivte Cave de Clochemerle a uvidíte pověstý veřejný záchod –<br />
Pěšínkovo zátiší. V originále se starosta jmenuje Barthélemy Piéchut a to, co se rozhodl budovat, urinoir či pissotière
Ledové kostky<br />
Do formičky na led nalijete zbylé víno a necháme<br />
zamrazit. Zmrzlé vinné kostky pak<br />
můžete používat jako ingredienci do polévek<br />
nebo omáček a nemusíte pro pár deci vždy<br />
otvírat novou láhev.<br />
Víno budiž velebeno<br />
Není totiž jenom k pití,<br />
má všestranné využití.<br />
Vinná marináda<br />
Je známé, že červené víno je doporučováno<br />
k červenému masu. Z vína si také můžete vyrobit<br />
marinádu, do které maso naložíte.<br />
Smíchá se červené víno s olivovým olejem,<br />
čerstvou citronovou šťávou, bylinkami dle<br />
vaší chuti a klasickou solí a pepřem. Čím déle<br />
bude maso v marinádě odpočívat, tím lepší<br />
poté bude na talíři.<br />
Pleťové tonikum<br />
Ze zbylého vína si také můžete udělat perfektní<br />
pleťové tonikum. Víno je zdrojem přírodních antioxidantů<br />
– polyfenolů, které odbourávají volné<br />
radikály (ty způsobují stárnutí pokožky) a zanechávají<br />
pleť rozjasněnou a jemnou. Víno stačí nanést<br />
na tamponek a krouživými jemnými pohyby pleť<br />
vyčistit. Vínem si můžete vylepšit také koupel,<br />
kterou si po jeho přidání určitě užijete, a prospějete<br />
tím i své pokožce, která se po takové koupeli zpevní<br />
a bude jemná.<br />
Čistič skla<br />
Bílé víno lze použít i jako perfektní čistič skleněných<br />
ploch. Čistič si vyrobíte jednoduše – do<br />
rozprašovače nalijete vodu, přidáte čtyři lžíce vína,<br />
smícháte a pak již jen nastříkáte na skleněnou<br />
plochu, kterou vyleštíte papírovou utěrkou.<br />
vé po růžovou. Svou vybranou značku zahřejte<br />
k bodu varu ve velkém hrnci, vložte<br />
látku, kterou chcete obarvit, deset minut<br />
povařte, vyndejte a nechte vychladnout.<br />
Následně látku dobře properte v čisté vodě.<br />
Tip!<br />
Většina z nás se již někdy polila červeným<br />
vínem a všichni víme, že není jednoduché se<br />
takové skvrny zbavit. Jak na to? Řešení je<br />
jednoduché: skvrnu od červeného vína ještě<br />
začerstva polijte vínem bílým a lehce přetřete<br />
houbičkou. Skvrna buď zmizí úplně, nebo ji<br />
pak lehce vyperete v pračce. Možná to zní<br />
bláznivě, ale věřte, že to funguje.<br />
Přírodní barvivo<br />
Červené víno obarví jakoukoliv textilii. Můžete<br />
experimentovat s barevnou škálou od tmavě fialo-<br />
(staženo z webů sesterna.cz a zena.centrum.cz)
I v roce 2016 se stále něco děje<br />
Když se pyžamo změní v gala<br />
Obvykle vás ani do restaurace ani na společenskou<br />
událost v jiném než společenském<br />
úboru nepustí. Jinak tomu ovšem bylo v levandulové<br />
vinotéce letos 12. února. V ten den<br />
nebylo gala odění žádáno, zato kdo přišel v<br />
pyžamu, noční košili či jiném spacím oděvu, byl<br />
vítán.<br />
Ohlášena byla kolektivní hra „Balení žen a<br />
dívek (i mužů)“, ke které skutečně došlo, jak<br />
dokumentují naše fotografie.
Itálie u Milenky<br />
„Degustace italských vín dne 17. 2. 2016 od 19 h. Ochutnávku povede rodilý Talián, tlumočení<br />
zajištěno. Ochutnáte 10 druhů skvělých vín včetně zajímavých vín Pecorino (čti pičorino)...“<br />
Tak to stálo na pozvánce. A pozvánka<br />
nelhala. Vína byla původu italského a sicilského,<br />
rodilý Talián, sommeliér, opravdu<br />
přišel, jmenoval se Jiří a kdo se těšil, že si<br />
potrénuje italštinu, měl smůlu.<br />
Patnácti přítomným nejprve nabídl výborné<br />
Valdobbiadene Prosecco Superiore DOCG<br />
Extra Dry z vinařství Villa Sandi a pak lehké<br />
bílé chardonnay, které se urodilo tamtéž. Bílá<br />
byla i vína Sauvignon DOC z Angoris,<br />
Pecorino DOC a Verdicchio dei Castelli Di<br />
Jesi DOP z vinařství Cantina Offida. Nutno<br />
ovšem dodat, že účastníky ochutnávky moc<br />
nenadchla (s výjimkou Prosecca ovšem).<br />
Červená vína z provenience již zmíněného<br />
vinařství Villa Sandi (Merlot Venezia DOC<br />
a Cabernet Sauvignon Venezia Doc) už<br />
chutnala víc, ovšem největší úspěch mělo<br />
Rosso Piceno původem z Cantina Offida, dost<br />
možná i kvůli názvu (čti pičeno). Sérii<br />
červených uzavřelo sicilské plné víno<br />
Timoleonte z vinařství AgroGento.<br />
Zajímavá byla sladká perlivá tečka Dolce<br />
Sandi Spumante (Villa Sandi) nakonec,<br />
kterou si ochutnávající buď zamilovali a<br />
objednávali další a další, anebo ji celou vylili.<br />
Kuriozitou ochutnávky byl stůl o pěti lidech,<br />
kteří víno nezapíjeli vodou, ale plzní.<br />
Nikola<br />
Nádherná villa v palladiánském stylu z roku 1622, sídlo vinařství Villa Sandi, představuje<br />
kombinaci umění a zemědělství, charakteristickou pro benátskou krajinu.
Paběrky, zajímavosti a očekávané události<br />
Teplákový ředitel přistižen, jak nepracuje!<br />
Naopak, zahálí a přitom si čte pokleslou<br />
tiskovinu – leták jakéhosi neurčitého<br />
obchodního řetězce.<br />
V lednu se uskutečnila vernisáž v galerii<br />
Amadeus. Role kurátora se opět ujal náš<br />
Teplákový ředitel. Fotka ze zahájení nic moc,<br />
tak aspoň jedno dílo: Léda s labutí.<br />
... a co se chystá?<br />
Nechte se překvapit.<br />
Máte se věru nač těšit!
Literární okénko<br />
Tklivá tokáta<br />
Tlustá Tekla, teta temperamentní tlumočnice Tamary Tiché, tušila trapas. „Tlumočíš té talibanské<br />
Tatarce Taťáně Tichonovové? Té tyrance? Trávila tetřevy, tukany, ťuhýky, tučňáky. Také tuňáky,<br />
tuleně, tury, tygry!“ Tamara tiše típla: „Tak, tak.“ „Ty trdlo!“ Tlumočnice tleskla. „Ticho, teto!<br />
Toto téma toť tabu. Trochu tabáku, trávy?“ „Tak trávu.“<br />
Tamara tahala tutam tmavý tlumok.<br />
Tumlovala tam tepláky, tucet trik, tři tílka,<br />
tuniku, tylové trenky, topík, trenčkot, tenisky,<br />
trepky, tretry. Taktéž Tullamoorku, talisman -<br />
tygří tlapku, tyč, trávu, tablety, tužku,<br />
trychtýř, trubku, triangl, triedr. Trpěla tíhou.<br />
Trutnovská TV točila Tamařino tlumočení.<br />
Tiskárna tiskla totéž – takové téma! Tamarou<br />
třískala tenze. Talibanka tajila trýznění tvorů.<br />
Testovala tlumočnici, telepatka. Tamara tvrdě<br />
tlumočila. Televize točila. Tik – tak, tik – tak.<br />
Tužba tisku: trest trapičce tvorů talibanské<br />
Tatarce Taťáně! Tyranka tu tutlala trávení<br />
tetřevů, ťuhýků, tukanů, tučňáků, tuňáků,<br />
turů, tygrů! To tak! Tlachala. Trochu<br />
trucovala. Túdle! Tamara tápala. Tušila.<br />
Trhala Tatarčiny tlachy. Trefa! Tatarka trnula.<br />
Tála. Tak teď ten trest!<br />
Tiskárna tiskla titulky: „Trest talibanské<br />
Tatarky, tyranky tvorů – tvrdá tortura,<br />
Teplice!“ „Tlumočení trutnovské tlumočnice<br />
Tamary talibanskou trapičku tlačilo, tisklo.<br />
Tuhla. Trpěla. Tleskáme Tamaře!“<br />
Tlumočnice Tamara telefonovala tetě Tekle.<br />
Ta třídila tuřín. Také tleskala Tamaře. „Ty<br />
tlumočnický Titáne!“ tiskla Tamaru.<br />
Trachtace! „Točte tekutiny – Tramín,<br />
Tokajské, Tempranillo, Tonic, Té!“ Tamara<br />
táhla ten těžký tmavý tlumok. „Tullamoorka –<br />
trochu tvrdší tekutina.“ Ťuk – ťuk – ťuk.<br />
Tláskali tatarák, tlačenku, tučnici, telecí,<br />
tuňáka, topinky. Též tatranky, tiramissu,<br />
tvaroh, trdelník, Toffife, tyčinky. Také trochu
trávy. Tramtadadá! Ten Tramín!!! Tlustá<br />
Tekla tančila trapné tance. Tamara tiskla<br />
trubku, troubila trá-trá-trá! Tlusťoch Tonda<br />
tančil tango, Tamara twistovala. Trávili.<br />
Trouba Tonda také trůnil, tlačil, tvořil<br />
toaletně. Trvalo to. Trapné. Točili tombolu.<br />
Trénovali trylky. Tklivě tlachali. Tokali,<br />
ťuťali. Trčel-li.. Tááák…<br />
To tak. Tečka.<br />
(M)arcela<br />
Béda Buřec rychlejší Venclovského<br />
Na základě autentických zpráv musím informovat veřejnost, že první přeplavání kanálu La<br />
Manche neprovedl František Venclovský, ale Béda Buřec z Brna, a to o celý týden dřív.<br />
události, totiž k poruše kormidla, a prvoplavec<br />
se v čase 40.40 vrátil obloukem zpět<br />
do Le Havru. Jenkins i všech 10 diváků se<br />
mezitím rozešlo a rekord tudíž nebyl uznán.<br />
K tomuto výkonu nepoužil žádných nepovolených<br />
pomůcek, pouze pontonovou plošinu<br />
složenou z 24 barelů a opatřenou<br />
dieselagregátem Cummins. Barely mu prodal<br />
Franta Kocourek, výhodně, pro něho.<br />
Odplutí proběhlo za přítomnosti sudího<br />
Jenkinse a četného místního obyvatelstva. Po<br />
20 minutách plavby došlo k nepředvídané<br />
Na počest této události jsem zkomponoval<br />
skladbu „Béda Buřec, řádské šlahón“ a s radostí<br />
ji předávám odborné veřejnosti:<br />
(C) Béda Buřec, řádské šlahón, ho hohohoho<br />
hohó (G) hó, Béda Buřec, řádské šlahón, ho<br />
hohohoho hohó (C) hó, Béda Buřec, řádské<br />
šlahón, ho hohohoho hohó (F) hó, Béda<br />
Buřec, řádské (C) šlahón, ho (G) hohohoho<br />
hohó (C) hó.<br />
Pro zvýšení chytlavosti se dále zvyšuje tónina<br />
po půltónech až na H dur, čímž skladba<br />
dosáhne počtu 12 slok.<br />
Na požádání předvedu.<br />
Cyril
U Milenky se holduje... sportu!<br />
Veslování, vodní sporty<br />
Vody není zapotřebí, když se chcete v levandulové<br />
vinotéce věnovat tomuto populárnímu<br />
sportu. Stačí jakýkoliv nástroj zvící pádla či<br />
vesla, soudek a hlavně notná dávka fantazie.<br />
Soudek poslouží i jako vlna, na které se příjemně<br />
plave, jak dokládá video z loňské mikulášské<br />
umístěné na facebooku vinotéky. Borec tehdy sice<br />
tvrdil, že létá a je Čestmír, ale my víme své...<br />
Lyžování<br />
Když je sněhu nedostatek, ale ostatně i když je<br />
ho nadbytek, lze si úspěšně zalyžovat u<br />
Milenky!<br />
K mazání může posloužit slivovice, meruňkovice,<br />
jeřabinka či další mazadla z místních<br />
zdrojů.<br />
Lyžování je to bezpečné a v teple, i když i při<br />
něm (a hlavně po něm, pokud se provozuje<br />
příliš dlouho) může dojít k úrazu.<br />
Kvíz aneb Poznej svého štamgasta<br />
Kdo na této památné fotografii identifikuje stálého a nepřehlédnutelného návštěvníka<br />
vinotéky u Milenky, může si s ním připít na zdraví!
<strong>Milenecký</strong> <strong>zpravodaj</strong><br />
občasník levandulové vinotéky<br />
Vydavatel:<br />
Odpovědná redaktorka:<br />
Ondra<br />
Zdena<br />
Dáno do tisku: 22.2. 2015<br />
Jelikož občasník není evidován Ministerstvem kultury, je to vlastně samizdat a jeho šíření je možné jen<br />
v prostorách levandulové vinotéky v Obloukové ulici.