Praktický právní průvodce nejlepším zájmem dítěte

Úvodem
Problematika péče o ohrožené děti a odebírání dětí z péče jejich rodičů rozhodně
není jednoduchá ani příjemná. Nikdo z odborníků určitě k tomuto nejkrajnějšímu
opatření nepřistupuje rád, mohou však nastat případy, kdy je to nevyhnutelné.
O jaké případy se jedná? Kdo to určí? A podle čeho se bude řídit?
Je zřejmé, že představy každého z nás o tom, co je pro děti při jejich vývoji
nejlepší, se mohou diametrálně rozcházet. Jako odborníci však musíme usilovat
o maximální objektivizaci našich závěrů a upozaďovat svá subjektivní přesvědčení.
Systémem, který nám v tomto našem úsilí může pomoci nejúčinněji, je právo.
Právo totiž stanoví základní normativní vodítka, které je třeba respektovat. Jeden
moudrý právník se mi tuto jeho vlastnost kdysi snažil přiblížit slovy, že „výhoda
práva je, že dokáže být formální“. Formální přitom není totéž co formalistické. Formální
znamená, že v právu nebude místo pro naše osobní preference a náš světonázor.
A to je mimořádně důležité právě v oblasti péče o ohrožené děti.
Jako v každé ze sociálních oblastí ani zde nemůže právo stanovit žádná jednoduchá
pravidla. Jak již bylo uvedeno výše, zkrátka není formalistické. Obecně
platné jsou nakonec vždy jen principy a procesy. Základním principem ochrany
práv dětí je přitom povinnost zohlednit jeho nejlepší zájem jako přední hledisko.
Již svou formulací se jedná o vznešený princip. Princip, který však při nedostatečné
znalosti jeho obsahu může být velmi nebezpečný, protože může být zneužíván
právě pro promítnutí osobních představ jeho určovatele. V praxi se velmi často objevují
rychlé soudy v tom smyslu, že v nejlepším zájmu dítěte je např. dosažení co
nejlepšího vzdělání. Dá se s takovým konstatováním vůbec nesouhlasit? Na první
pohled asi stěží. Ale co když je dítě z tohoto důvodu umístěno do uzavřeného
ústavního zařízení? Je takové opatření skutečně v jeho nejlepším zájmu? Odpověď
zná a dá jedině právo. Nejlepší zájem dítěte je totiž především právní pojem, který
má jasně definovaný způsob jeho zjišťování a žádné rychlé soudy neumožňuje.
Ráda označuji pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako státního
garanta nejlepšího zájmu dítěte. Věřím, že právě jejich práce je určující pro to, do
jaké míry bude nejlepší zájem dítěte v konkrétních případech skutečně naplňován.
Ačkoli o odnětí dítěte z péče jeho rodičů rozhoduje nakonec vždy jen soud, nejsilnější
karty drží právě orgán sociálně-právní ochrany dětí a soud se v drtivé většině
případů spoléhá právě na jeho zprávy a závěry. Pro účinnou ochranu nejlepšího
zájmu dítěte je tak nejlepším nástrojem právě orgán sociálně právní ochrany dětí,
který rozumí své roli, a to včetně jejích hranic, tedy ví, za co odpovídá a za co již ne.
Cílem této publikace, která měla být původně manuálem, ale nakonec se z ní
stal praktický průvodce po obsahu nejlepšího zájmu dítěte, který se v procesní
rovině odráží v participačních právech dítěte a postavení dítěte jako partnera, je
poskytnout pracovníkům orgánu sociálně-právní ochrany dětí srozumitelnou formou
výklad nejlepšího zájmu dítěte a praktické vodítko jeho zjišťování, a to v různých
kontextech, které souvisí s oddělováním dítěte z péče jeho rodičů. Výklad
právní, ale snad lidský. O lidských právech. Pro profesionály, pro něž se náplní práce
stali lidé.
Mým přáním je, aby Vám ve Vašem nelehkém úkolu dokázal alespoň trochu
pomoci.
Průvodce je doplněn právní poradnou (nejen) pro pracovníky orgánu sociálně-právní
ochrany dětí, na které poskytují právníci Ligy lidských práv bezplatné
poradenství v oblasti práv dětí. Ozvěte se nám na prava.deti@llp.cz.
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv, listopad 2015
6 Praktický právní průvodce nejlepším zájmem dítěte
7