Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Úvod Studie byly zpracovány na základě jednotné osnovy obsahující následující části: Základní struktura, stav a podmínky; Ekonomická data a výkonnostní ukazatele; Zahraniční trendy; Silné a slabé stránky; Potřeby a Návrhy typových projektů. Studie jsou uvedeny výčtem činností s cílem upozornit na celkový záběr daného odvětví a obsahují přílohu, kde jsou činnosti vymezeny čtyřmístnými kódy klasifikace ekonomických činností podle CZ-NACE. Podkapitola Základní struktura, stav a podmínky je věnována popisu a analýze stávající situace konkrétního odvětví v ČR včetně uvedení největšího potenciálu a shrnutí nejnaléhavějších potřeb. Ekonomická data a výkonnostní ukazatele zahrnují zjištění dostupných dat z posledního období a uvádí nejdůležitější zdroje dat pro konkrétní odvětví v ČR. Část zahraniční trendy je věnována popisu nejdůležitějších aktuálních tendencí ve smyslu procesních a dalších změn, kterými jsou ovlivňována a kterým čelí jednotlivá odvětví. V některých případech tento díl studií obsahuje i konkrétní příklady strategické podpory ze strany státu aplikované v zahraničí. To se týká především odvětví, která nejsou v ČR dostatečně strategicky podporována (např. digitální hry, design, umělecká řemesla). Vzory ze zahraničí jsou uvedeny z důvodu jejich možného využití jako inspiračních zdrojů pro budoucí strategie a konkrétní opatření. Další část studií obsahuje stručný výčet silných a slabých stránek daných odvětví v ČR s tím, že silné stránky lze zároveň vnímat jako příležitosti a slabé stránky jako hrozby. Za nejdůležitější část studií považujeme Potřeby, které představují způsob řešení slabých stránek v ČR v návaznosti na zahraniční trendy. Návrhy typových projektů v jednotné struktuře poté rozpracovávají konkrétní opatření, která jsou připravená pro realizaci. Na zpracování odvětvových studií se podílelo množství autorů − expertů na daná odvětví. Mnozí z nich jsou představiteli zastřešujících či oborových organizací, s nimiž byla navázána spolupráce od počátku řešení výzkumného projektu mapování. Jedná se např. o Českou komoru architektů, České hry, CZECHDESIGN, Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Asociaci spisovatelů, Vizi tance či Institut pro digitální ekonomiku. Další autoři jsou interními řešiteli projektu mapování Institutu umění, kteří se dlouhodobě věnují konkrétním oborům. Jedná se o odvětví scénických umění, hudebního průmyslu, literatury a výtvarného umění. V neposlední řadě se na zpracování studií podíleli i odborníci z akademického a mediálního sektoru (reklama, TV a rozhlas). Druhý svazek otevírá celkové shrnutí všech odvětvových studií a kromě stručného přehledu nejdůležitějších rysů a témat odvětví, shrnutí poznatků o dostupných statistických datech, nejdůležitějších zahraničních trendech a silných a slabých stránkách napříč odvětvími v ČR obsahuje i teze strategie podpory KKP. Tyto teze se snaží postihnout všechny identifikované potřeby napříč odvětvími. 8

Úvod Kromě odvětvových studií obsahuje II. svazek i speciální kapitolu věnovanou kreativním inkubátorům. Ta pojednává o roli podnikatelských inkubátorů, o specifických potřebách, které provázejí vznik start-upů neboli začínajících firem v KKP, a identifikuje různé modely kreativních inkubátorů. Jako zahraniční příklad uvádí praxi na podporu kreativních inkubátorů v Estonsku a detailněji popisuje záměry i již fungující iniciativy, místa a služby v České republice (Plzeň – DEPO2015/Centrum kreativního podnikání v Plzni, Kreativní centrum Brno, Centrum kreativních průmyslů Zlín a Kreativní inkubátor města Písku/Sladovna, o. p. s.). Předkládaný druhý svazek navazuje na práci Kulturní a kreativní průmysly v ČR, která byla publikována v roce 2011. 2 Jednalo se o historicky první přehled o stavu deseti vybraných kulturních a kreativních průmyslů v ČR, jehož základní inspirací byla studie Ekonomika kultury v Evropě, vytvořená na zakázku Evropské komise v roce 2006. Jednotlivá odvětví byla analyzována na základě struktury, fungování a hlavních představitelů tržního mechanismu. Oproti tomuto prvotnímu přehledu se nyní podařilo ve druhém svazku obsáhnout více odvětví (cenná jsou především zpracování odvětví digitálního obsahu a uměleckých řemesel), analyzovat je na základě jednotné struktury a zevrubně se věnovat identifikaci jejich potřeb. Mapování potřeb a jejich průběžná aktualizace jsou základy pro vytvoření strategií na podporu všech KKP na úrovni jednotlivých odvětví, ale především na té celostátní. Eva Žáková, hlavní řešitelka projektu Mapování KKP v ČR 2. Žáková, Eva, a kol. (2011) Kulturní a kreativní průmysly v České republice. Institut umění − Divadelní ústav. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/kulturni-a-kreativni-prumysly-v-cr-e-book-2011. 9

Úvod<br />

Studie byly zpracovány na základě jednotné osnovy obsahující následující části: Základní<br />

struktura, stav a podmínky; Ekonomická data a výkonnostní ukazatele; Zahraniční<br />

trendy; Silné a slabé stránky; Potřeby a Návrhy typových projektů. Studie jsou<br />

uvedeny výčtem činností s cílem upozornit na celkový záběr daného odvětví a obsahují<br />

přílohu, kde jsou činnosti vymezeny čtyřmístnými kódy klasifikace ekonomických<br />

činností podle CZ-NACE. Podkapitola Základní struktura, stav a podmínky je věnována<br />

popisu a analýze stávající situace konkrétního odvětví v ČR včetně uvedení největšího<br />

potenciálu a shrnutí nejnaléhavějších potřeb. Ekonomická data a výkonnostní<br />

ukazatele zahrnují zjištění dostupných dat z posledního období a uvádí nejdůležitější<br />

zdroje dat pro konkrétní odvětví v ČR. Část zahraniční trendy je věnována popisu<br />

nejdůležitějších aktuálních tendencí ve smyslu procesních a dalších změn, kterými<br />

jsou ovlivňována a kterým čelí jednotlivá odvětví. V některých případech tento díl<br />

studií obsahuje i konkrétní příklady strategické podpory ze strany státu aplikované<br />

v zahraničí. To se týká především odvětví, která nejsou v ČR dostatečně strategicky<br />

podporována (např. digitální hry, design, umělecká řemesla). Vzory ze zahraničí jsou<br />

uvedeny z důvodu jejich možného využití jako inspiračních zdrojů pro budoucí strategie<br />

a konkrétní opatření. Další část studií obsahuje stručný výčet silných a slabých<br />

stránek daných odvětví v ČR s tím, že silné stránky lze zároveň vnímat jako příležitosti<br />

a slabé stránky jako hrozby. Za nejdůležitější část studií považujeme Potřeby, které<br />

představují způsob řešení slabých stránek v ČR v návaznosti na zahraniční trendy. Návrhy<br />

typových projektů v jednotné struktuře poté rozpracovávají konkrétní opatření,<br />

která jsou připravená pro realizaci.<br />

Na zpracování odvětvových studií se podílelo množství autorů − expertů na daná<br />

odvětví. Mnozí z nich jsou představiteli zastřešujících či oborových organizací, s nimiž<br />

byla navázána spolupráce od počátku řešení výzkumného projektu mapování.<br />

Jedná se např. o Českou komoru architektů, České hry, CZECHDESIGN, Svaz českých<br />

knihkupců a nakladatelů, Asociaci spisovatelů, Vizi tance či Institut pro digitální<br />

ekonomiku. Další autoři jsou interními řešiteli projektu mapování Institutu umění,<br />

kteří se dlouhodobě věnují konkrétním oborům. Jedná se o odvětví scénických umění,<br />

hudebního průmyslu, literatury a výtvarného umění. V neposlední řadě se na zpracování<br />

studií podíleli i odborníci z akademického a mediálního sektoru (reklama, TV<br />

a rozhlas).<br />

Druhý svazek otevírá celkové shrnutí všech odvětvových studií a kromě stručného<br />

přehledu nejdůležitějších rysů a témat odvětví, shrnutí poznatků o dostupných statistických<br />

datech, nejdůležitějších zahraničních trendech a silných a slabých stránkách<br />

napříč odvětvími v ČR obsahuje i teze strategie podpory <strong>KKP</strong>. Tyto teze se snaží postihnout<br />

všechny identifikované potřeby napříč odvětvími.<br />

8

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!