Mapovani KKP, svazekII_final

Scénická umění / 3
3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY
Oblast scénických umění je již delší dobu v zahraničí (především v Evropě a USA)
vnímána jako součást kulturních průmyslů s navazujícími ekonomickými dopady
s tendencí vnímat tvorbu produktově, především z hlediska marketingu. Tento trend
se projevuje rovněž v ČR. Celá oblast úspěšně adaptuje terminologii, modely řízení,
marketingu a firemní postupy podnikatelské sféry, s níž v mnoha oblastech spolupracuje
(dodavatelsko-odběratelské služby, reklama, správa majetku a budov apod.).
Více se mluví o produkci než o tvorbě, na kulturu se aplikuje ekonomický slovník.
Nachází se a prokazuje vazba mezi kulturními událostmi (festivaly, premiéry,
hostování souborů, divadel, hudebních těles) a ekonomickým prospěchem lokalit.
V advokacii nákladů se zdůrazňují ekonomické multiplikační efekty nad imanentními
hodnotami umění. Ukazuje se, že jedním z hlavních trendů oblasti scénických umění
je oslabení axiologických konceptů v tvorbě, konzumu i v reflexi. Kritickému hodnocení
a evidenci kvality se věnuje jen velmi málo odborníků. Jejich činnost má minimální
uplatnění a podporu. Určitým trendem se stalo prorůstání kritiky s metodami
public relation, což vede na jedné straně k marketingové manipulaci veřejného obrazu
díla (a jeho kvality), na straně druhé ke zpřístupnění, porozumění a možná
prohloubení diváckého zájmu i zážitku. Role teorie a kritiky je stále nezastupitelná,
ale její význam a faktický dopad na společenský a oborový diskurs slábnou.
Nicméně trvajícím standardem zemí EU je zachování páteřní sítě divadel a její vnímání
a podpora jako poskytovatele veřejných kulturních služeb. Modely správy,
řízení a financování těchto divadel se však diverzifikují. V Evropě významně roste
účast měst na financování veřejných divadel, orchestrů a sborů. Státy, regiony i města
schvalují svoje kulturní strategie, v nichž formulují priority kulturního rozvoje,
ochrany kulturního dědictví i formy podpory současných uměleckých projektů. V návaznosti
na tyto strategie umělecké subjekty zaměřují a evaluují svoji činnost.
Stále též vzniká nová infrastruktura v podobě center věnovaných jednomu či více
uměleckým žánrům. Centra vznikají především na místní a regionální úrovni rekonstrukcí
či výstavbou nové budovy. Činnost těchto center dosahuje celostátního
významu s mezinárodním přesahem. V tanci jde o tzv. taneční domy, jako například
Tanzhaus NRW v Düsseldorfu, The Place v Londýně, Tanzquartier ve Vídni či Mercat
des Flores v Barceloně. Tyto taneční domy plní řadu funkcí a jejich managementy
na sebe berou do značné míry zodpovědnost za všestranný rozvoj tance v dané zemi.
Nejvýznamnější evropské subjekty jsou soustředěny do asociace European Dancehouse
Network, 30 jehož členem se v roce 2015 stal i Tanec Praha.
30. Více na: http://ednetwork.eu.
73