Mapovani KKP, svazekII_final

Scénická umění / 2
Na počátku desetiletí byla návštěvnost divadel zhruba 5 mil. diváků, v roce 2013
uvádí statistika 5,9 mil. diváků, což znamená, že pravděpodobně návštěvnost skutečně
stoupá, ale může také jít o intenzivnější statistickou sledovanost. Každopádně
to znamená, že divadlo v ČR jednou za rok navštíví více než polovina populace.
Tento „sociologický průměr“ odpovídá evropským standardům. Z hlediska návštěvnosti
celého divadelního systému (ale i v míře soběstačnosti sítě veřejných divadel)
patříme se svými zhruba 80 % návštěvnosti/využití divácké kapacity (a se zhruba
30 % finanční soběstačnosti) k evropskému nadprůměru.
Z veřejných rozpočtů bylo do oblasti divadel zřizovaných veřejnými subjekty v roce
2013 celkem vloženo 2657 mil. Kč ve skladbě: 793 mil. Kč z rozpočtu státu, 176 mil.
Kč z rozpočtu krajů a 1688 mil. Kč z rozpočtu měst a obcí. Je to o 150 mil. Kč méně
než v roce 2010. Propad nastal hlavně u dotací měst, přičemž však rostl výkon divadel
jak v počtu inscenací, tak v počtu premiér. Na základě indexů vybraných výkonnostních
údajů (počet divadel, počet stálých scén v provozu, počet souborů, kapacita
divadel, počet titulů, počet premiér, počet představení) za období posledních pěti let
lze konstatovat, že ve všech těchto kategoriích výkony profesionálního divadelnictví
stabilně rostou.
Z detailnější analýzy počtu představení dle žánrů je patrné, že oproti roku 2009 stoupl
počet představení u činohry a loutkového divadla. K poklesu dochází v hudebních
žánrech, především u operních titulů, což je dáno podfinancováním oboru a jejich
nákladností. 19
Od roku 2009 klesá počet divadelních představení v zahraničí, nejvýrazněji u opery. 20
Otevírají se tak nůžky mezi růstem počtu hostujících zahraničních souborů u nás
a poklesem našich představení za hranicemi.
19. Zjevné podfinancování oboru je možné prokázat na příkladu našich „nejvíce dotovaných“ operních
divadel, tedy Opery Národního divadla (včetně bývalé Státní opery Praha), ve srovnání s jejich
nejbližšími a nejpřirozenějšími zahraničními sousedy – Vídní a Berlínem. Pokud začneme komparovat,
musíme konstatovat, že financování vídeňských státních scén je až čtyřikrát či pětkrát vyšší.
A to přesto, že dotace na diváka je v přepočtu např. u ND 1140 Kč. Obdobná situace financování
z veřejných rozpočtů je i u berlínských operních scén.
20. Nejde ale o verifikované údaje, protože zjevně administrativní chybou do statistiky zahraničních
výjezdů za rok 2013 nebylo započítáno např. Národní divadlo, které v tom roce ale samo
realizovalo devět zahraničních zájezdů. Rovněž statistika výjezdů nezávislých tanečních skupin
byla pravděpodobně mnohem vyšší, než uvádějí statistické údaje NIPOS, což může být zapříčiněno
neúplnými údaji dodávanými jednotlivými subjekty.
67