Mapovani KKP, svazekII_final

Scénická umění / 1
V uplynulých letech vyvíjí ministerstvo též snahu prosadit české projekty v zahraničí
– např. prostřednictvím tzv. „českých sezon“ ve Francii (2002), v Kanadě (2003),
v Latinské Americe (2005), podporou speciálních propagačních projektů (Roky české
hudby, Martinů Revisited, 2009) − nebo již pravidelnou českou účastí na zahraničních
veletrzích performing arts, jako např. na newyorkském APAPU, kanadském Cinarsu,
PACE v Jižní Koreji, tanečním veletrhu Tanzmesse v německém Düsseldorfu, hudebních
veletrzích MIDEM (Marché international du Disque et de l’Edition Musicale) či
WOMEX (World Music Expo).
Nicméně export a mezinárodní spolupráce v oblasti scénických umění by si zasloužily
vyšší finanční podporu, systematičtější péči a sofistikovanější strategii, protože
slabá konkurenceschopnost některých segmentů oboru na mezinárodním trhu je
jedním z výrazných nedostatků odvětví. Ve světě jsou české projekty performing arts
málo rozlišitelné, chybějí zvučná jména, která by udávala tón budoucím trendům. 12
Jistou výjimkou je obor současného tance a pohybového divadla, jehož někteří
představitelé v posledních letech zaznamenali výraznější interpretační úspěchy v oblasti
klasické hudby. Jde například o Viliama Dočolomanského, který se stal držitelem
ceny New Theatre Realities. Jeho inscenace Scalvi/Emigrantova píseň, kterou nastudoval
se souborem Farma v jeskyni, byla oceněna nejvyšší cenou Total Theatre Award
na mezinárodním Edinburském festivalu v roce 2006. Větší úspěch zaznamenala v zahraničí
např. také performerka Miřenka Čechová, taneční soubory DOT504, VerTeDance
či 420PEOPLE. Úspěch na asijských trzích zaznamenávají i některé tituly původního
českého muzikálu. Jde o odkoupení licencí (např. Hamlet Janka Ledeckého) nebo se
jedná o dlouhodobá hostování či ocenění v tamních soutěžích (např. Fantom Londýna
Moravskoslezského divadla). 13 Některé hudební soubory se rovněž prosazují např.
v arabských teritoriích a v posledních sezonách sklízí znovu úspěchy na zahraničních
turné (např. Česká filharmonie pod vedením Jiřího Bělohlávka) a ocenění v soutěžích
i za nahrávky v prestižních časopisech získávají opakovaně česká komorní, zejména
smyčcová tělesa (např. Pavel Haas Quartet, Panochovo kvarteto, Ensemble Taras),
řada mladých pěvců se prosazuje na prestižních scénách a festivalech (sopranistka
Martina Janková, mezzosopranistky Jana Sýkorová a Magdalena Kožená, tenorista
Pavel Černoch, basbarytonista Adam Plachetka, basisté Jan Martiník, Zdeněk Plech
a další), dobře vnímaní jsou také čeští dirigenti (z mladší generace např. Jakub
Hrůša, Tomáš Netopil a další). Vedle těchto ojedinělých úspěchů však na největší
a nejvýznamnější evropské a americké festivaly či scény však pozvání česká divadla
a soubory nedostávají.
12. Nevztahuje se na tvůrce a interprety, kteří trvale žijí a pracují v zahraničí, např. na Jiřího Kyliána.
13. Viz Sladký, Vítězslav. (2015) Fantom Londýna alias Přízrak Londýna odjíždí do jihokorejského Daegu.
In: Musical – Opereta 24. května 2015. Dostupné [on-line] na: http://www.musical-opereta.cz/
fantom-londyna-alias-prizrak-londyna-odjizdi-do-jihokorejskeho-daegu [cit. 11. listopadu 2015].
65