Mapovani KKP, svazekII_final

Scénická umění / 1
3. neziskový sektor, tj. soubory a organizace přímo zakládané jako obecně prospěšné
(např. Tanec Praha, festival 4+4 dny v pohybu, Divadlo Letí, Cirk La
Putyka, Český filharmonický sbor Brno, o. p. s.) nebo soubory transformované
z původně příspěvkových organizací (např. MHF Pražské jaro, Dejvické divadlo
či Pražský komorní balet)
V roce 2012 byla pro neziskové subjekty vytvořena nová právnická forma − „ústav“
− v rámci nového občanského zákoníku, který rovněž zakotvil povinnost transformovat
dosavadní občanská sdružení na spolky či možnost použít nadačního fondu, např.
na provozování divadelní budovy. Od roku 1989 se neustále též diskutuje o nové
podobě ustavení veřejnoprávních subjektů v oblasti kultury (tzv. transformace příspěvkových
organizací), se kterou např. počítá i nový koncept Národního divadla.
Financování
S povahou právní subjektivity přirozeně souvisí financování. Veřejný sektor získává
majoritní část rozpočtu z prostředků státu a místních samospráv; podle zákona
č. 187/2001 Sb., o rozpočtových pravidlech, je umožněno příspěvkovým organizacím
využívat ke svému financování i příjmů z hospodářské činnosti. Neziskový sektor
je rovněž z velké části financován z veřejných zdrojů, a to formou dotací, o něž se
musejí subjekty ucházet v rámci grantových řízení. Granty jsou vypisovány jako jednoleté
či víceleté. Řada především větších měst pracuje s vlastními kulturními fondy
a má vypracované vlastní dokumenty kulturní politiky, které formulují i pravidla pro
udělování grantů. Podnikatelské subjekty, kromě vlastních investic ze zisku, financují
svoji činnost z různých zdrojů včetně grantů z veřejných rozpočtů.
Projekty scénických umění mohou být financovány i z nadnárodních zdrojů, jako jsou
programy Kreativní Evropa (dříve Kultura), Visegrádský fond či tzv. Norské fondy.
K těmto zdrojům mají přístup i podnikatelské subjekty. Existují i další zdroje dotací,
které poskytují nadace a nezávislé fondy, jakými jsou např. Nadace Český hudební
fond, Nadace Českého literárního fondu, nadace Život umělce a další nadace obecnějšího
charakteru, např. Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nebo zahraniční
nadace podporující především mezinárodní projekty směřované na spolupráci se zemí
její působnosti (např. Trust for Mutual Understanding, která dopomohla např. k nastartování
projektu Ostravského centra nové hudby).
Export
Pro oblast exportu a mezinárodní spolupráce zpracovalo Ministerstvo kultury Koncepci
účinnější podpory MK ČR ve vztahu k zahraničí na léta 2013−2018. 11 Export
v oblasti scénických umění podporuje Ministerstvo kultury prostřednictvím zvláštního
grantového okruhu.
11. MK ČR. Koncepce účinnějšího působení Ministerstva kultury České republiky ve vztahu k zahraničí
na léta 2013–2018. Praha. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/zahranicni-vztahy/
Zahranicni-kulturni-politika.pdf [cit. 10. listopadu 2015].
64