Mapovani KKP, svazekII_final

Scénická umění / 1
Kulturní infrastruktura pro činnost a aktivity scénických umění v ČR je bohatě
diverzifikovaná a stratifikovaná. Zahrnuje divadelní budovy, 2 které jak je ve střední
Evropě obvyklé, vytvářejí prostor pro repertoárová vícesouborová divadla, takže se
v nich produkuje opera, balet i činohra, dále jednosouborová divadla, specializované
scény (loutková divadla), stagiony – multižánrová centra 3 (např. Divadlo Archa,
Alfred ve dvoře, Uffo Trutnov), která mohou fungovat i jako produkční domy, dále
studia, koncertní síně, festivalové open air areály a řadu dalších variant.
K těm patří nejrůznější historické stavby a památky industriálního typu (tovární
haly, nádražní sklady), kulturní domy vybudované v minulém režimu nebo prostory
poskytnuté církevními i jinými organizacemi. Po celé republice najdeme úspěšné
příklady adaptace budov či prostor, které přestaly sloužit svému původnímu účelu
a změnily se na multifunkční kulturní centra. Jmenujme alespoň Moving Station
(bývalé Jižní nádraží v Plzni), KC Diod, které funguje v bývalé Sokolovně v Jihlavě,
areál Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě, který se přestavbou architekta Josefa Pleskota
a soukromou investicí proměnil ve významné kulturní a vzdělávací centrum. V Praze
jsou tyto úspěšné revitalizace zastoupeny například holešovickými Jatky78 a Studiem
Alta či smíchovskou Meet Factory.
Kulturní domy v malých městech a obcích byly jako součást infrastruktury performing
arts dlouhou dobu přehlíženy a jejich činnost nebyla do roku 2007 statisticky
sledována. V posledních letech se však mění k těmto subjektům přístup, zejména když
dochází k jejich postupné modernizaci a technickému dovybavení tak, aby mohly nabízet
podmínky pro prezentaci uměleckých projektů. V současnosti eviduje statistika
Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) 4 na 521 subjektů
v kategorii kulturní domy, které vykazují aktivity v oboru scénických umění.
Scény a prostory, ve kterých se umělecké aktivity prezentují, spravují různé typy
subjektů: většinou jde o scény podporované z veřejných zdrojů (to je i případ páteřní
divadelní a orchestrální sítě), 5 jiné jsou provozovány soukromými a také neziskovými
subjekty.
2. Reprezentativní stavby, často městské dominanty, postavené za účelem provozování divadelních
produkcí. Architektura a technické vybavení divadelních budov jsou historicky podmíněny.
3. Stagiona je divadlo, scéna, která nemá vlastní umělecký soubor a poskytuje prostor různým
produkcím.
4. NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu z pověření Ministerstva kultury České
republiky (MK) zabezpečuje státní statistickou službu za oblast kultury na základě zákona č. 89/1995
Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
5. Tato divadla mají kromě dotací z městských rozpočtů ještě zvláštní státní dotační program (Program
státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů). Profesionální
orchestry a sbory většinou působí v pronájmu 1–5 sálů, ve vlastní správě prostor působí Česká
filharmonie, částečně Filharmonie Brno, dále Jihočeská filharmonie, Moravská filharmonie Olomouc
a Český symfonický orchestr. Tato skutečnost výrazně ovlivňuje finanční soběstačnost.
59