Mapovani KKP, svazekII_final
Scénická umění / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, STAV A PODMÍNKY Základní charakteristikou oblasti scénických umění (performing arts) je živá prezentace díla či výkonu v konkrétním místě a čase. Proto se někdy používá i termín živé umění. Scénická umění zahrnují tvorbu autorů – skladatelů, aranžérů, textařů/ libretistů, herců, tanečníků, akrobatů, performerů, choreografů, hudebních interpretů, zpěváků, dirigentů a režisérů. Klíčovými aktivitami tohoto sektoru jsou tvorba a interpretace, produkce a reprodukce, představení či prezentace (včetně turné, festivalů, přehlídek atd.) v různých druzích, oborech a žánrech (např. činohra, hudební divadlo včetně opery, taneční a pohybové divadlo, performance a konceptuální umění, autorské divadlo, projekty site specific, projekty nového cirkusu, koncertní tvorba atd.). Pro účely této studie je z oblasti hudby do scénických umění řazena pouze hudba klasická. 1 Scénická umění zahrnují tři významné segmenty: oblasti divadla, tance a klasické hudby. Do oblasti divadla se v ČR tradičně kromě činohry a dalších čistě divadelních forem řadí i opera, opereta, muzikál či další žánry hudebního divadla. Oblast tance je vnímána v jeho nejširším pojetí včetně nového cirkusu. Z hlediska infrastruktury a financování se tanec v posledním desetiletí v českém prostředí značně emancipoval. Oblast klasické hudby pokrývá především činnost hudebních těles (orchestrů, sborů atd.). Důležitou součástí scénických umění jsou rovněž festivaly, které mnohdy prezentují tvorbu různých uměleckých disciplin (tedy nejen scénických, např. film). Na výstupech zmíněných oblastí se podílí celá řada profesí, které lze zahrnout do následujících třech kategorií: umělci, techničtí a administrativní pracovníci. „Scénická umění Tato studie vznikla mj. na základě odborných diskuzí na téma performing arts a klasická hudba a dílčích studií zaměřených na analýzu trendů a potřeb v oblastech hudba, tanec a cirkus a nezávislá divadla (viz http://www.idu.cz/cs/mapovani-potreb-voblasti-kulturnich-a-kreativnich). 1. Oblast populární hudby je předmětem studie Hudební průmysl. “ 58
Scénická umění / 1 Kulturní infrastruktura pro činnost a aktivity scénických umění v ČR je bohatě diverzifikovaná a stratifikovaná. Zahrnuje divadelní budovy, 2 které jak je ve střední Evropě obvyklé, vytvářejí prostor pro repertoárová vícesouborová divadla, takže se v nich produkuje opera, balet i činohra, dále jednosouborová divadla, specializované scény (loutková divadla), stagiony – multižánrová centra 3 (např. Divadlo Archa, Alfred ve dvoře, Uffo Trutnov), která mohou fungovat i jako produkční domy, dále studia, koncertní síně, festivalové open air areály a řadu dalších variant. K těm patří nejrůznější historické stavby a památky industriálního typu (tovární haly, nádražní sklady), kulturní domy vybudované v minulém režimu nebo prostory poskytnuté církevními i jinými organizacemi. Po celé republice najdeme úspěšné příklady adaptace budov či prostor, které přestaly sloužit svému původnímu účelu a změnily se na multifunkční kulturní centra. Jmenujme alespoň Moving Station (bývalé Jižní nádraží v Plzni), KC Diod, které funguje v bývalé Sokolovně v Jihlavě, areál Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě, který se přestavbou architekta Josefa Pleskota a soukromou investicí proměnil ve významné kulturní a vzdělávací centrum. V Praze jsou tyto úspěšné revitalizace zastoupeny například holešovickými Jatky78 a Studiem Alta či smíchovskou Meet Factory. Kulturní domy v malých městech a obcích byly jako součást infrastruktury performing arts dlouhou dobu přehlíženy a jejich činnost nebyla do roku 2007 statisticky sledována. V posledních letech se však mění k těmto subjektům přístup, zejména když dochází k jejich postupné modernizaci a technickému dovybavení tak, aby mohly nabízet podmínky pro prezentaci uměleckých projektů. V současnosti eviduje statistika Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) 4 na 521 subjektů v kategorii kulturní domy, které vykazují aktivity v oboru scénických umění. Scény a prostory, ve kterých se umělecké aktivity prezentují, spravují různé typy subjektů: většinou jde o scény podporované z veřejných zdrojů (to je i případ páteřní divadelní a orchestrální sítě), 5 jiné jsou provozovány soukromými a také neziskovými subjekty. 2. Reprezentativní stavby, často městské dominanty, postavené za účelem provozování divadelních produkcí. Architektura a technické vybavení divadelních budov jsou historicky podmíněny. 3. Stagiona je divadlo, scéna, která nemá vlastní umělecký soubor a poskytuje prostor různým produkcím. 4. NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu z pověření Ministerstva kultury České republiky (MK) zabezpečuje státní statistickou službu za oblast kultury na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 5. Tato divadla mají kromě dotací z městských rozpočtů ještě zvláštní státní dotační program (Program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů). Profesionální orchestry a sbory většinou působí v pronájmu 1–5 sálů, ve vlastní správě prostor působí Česká filharmonie, částečně Filharmonie Brno, dále Jihočeská filharmonie, Moravská filharmonie Olomouc a Český symfonický orchestr. Tato skutečnost výrazně ovlivňuje finanční soběstačnost. 59
- Page 7 and 8: Úvod ÚVOD Vážení čtenáři, p
- Page 9 and 10: Úvod Kromě odvětvových studií
- Page 11 and 12: VýchoDISka a StratEGIE PoDPory kkP
- Page 13 and 14: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 15 and 16: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 17 and 18: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 19 and 20: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 21 and 22: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 23 and 24: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 25 and 26: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 27 and 28: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 29 and 30: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 31 and 32: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 33 and 34: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 35 and 36: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 37 and 38: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 39 and 40: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 41 and 42: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 43 and 44: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 45 and 46: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 47 and 48: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 49 and 50: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 51 and 52: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 53 and 54: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 55 and 56: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 57: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 61 and 62: Scénická umění / 1 Tanec Taneč
- Page 63 and 64: Scénická umění / 1 Festivaly Ob
- Page 65 and 66: Scénická umění / 1 V uplynulýc
- Page 67 and 68: Scénická umění / 2 Na počátku
- Page 69 and 70: Scénická umění / 2 Statistika k
- Page 71 and 72: Scénická umění / 2 Činnost kul
- Page 73 and 74: Scénická umění / 3 3/ ZAHRANIČ
- Page 75 and 76: Scénická umění / 3 Zachytit a p
- Page 77 and 78: Scénická umění / 3 Projektové
- Page 79 and 80: Scénická umění / 4 4/ SILNÉ A
- Page 81 and 82: Scénická umění / 4 Slabé strá
- Page 83 and 84: Scénická umění / 5 5/ POTŘEBY
- Page 85 and 86: Scénická umění / 5 - Zajištěn
- Page 87 and 88: Scénická umění / 6 6/ NÁVRHY T
- Page 89 and 90: Scénická umění / 6 Hlavní cíl
- Page 91 and 92: Scénická umění / 7 Javůrek, Ja
- Page 93 and 94: Scénická umění / Příloha 1 Č
- Page 95 and 96: Scénická umění / Příloha 2 V
- Page 97 and 98: Scénická umění / Příloha 3 V
- Page 99 and 100: Scénická umění / Příloha 4 V
- Page 101 and 102: Scénická umění / Příloha 5 TA
- Page 103 and 104: VýtVarNé uměNí Lucie Ševčíko
- Page 105 and 106: Výtvarné umění / 1 1/ ZÁKLADN
- Page 107 and 108: Výtvarné umění / 1 Pokud jde o
Scénická umění / 1<br />
1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, STAV A PODMÍNKY<br />
Základní charakteristikou oblasti scénických umění (performing arts) je živá prezentace<br />
díla či výkonu v konkrétním místě a čase. Proto se někdy používá i termín<br />
živé umění. Scénická umění zahrnují tvorbu autorů – skladatelů, aranžérů, textařů/<br />
libretistů, herců, tanečníků, akrobatů, performerů, choreografů, hudebních interpretů,<br />
zpěváků, dirigentů a režisérů. Klíčovými aktivitami tohoto sektoru jsou tvorba<br />
a interpretace, produkce a reprodukce, představení či prezentace (včetně turné, festivalů,<br />
přehlídek atd.) v různých druzích, oborech a žánrech (např. činohra, hudební<br />
divadlo včetně opery, taneční a pohybové divadlo, performance a konceptuální umění,<br />
autorské divadlo, projekty site specific, projekty nového cirkusu, koncertní tvorba<br />
atd.). Pro účely této studie je z oblasti hudby do scénických umění řazena pouze<br />
hudba klasická. 1<br />
Scénická umění zahrnují tři významné segmenty: oblasti divadla, tance a klasické<br />
hudby.<br />
Do oblasti divadla se v ČR tradičně kromě činohry a dalších čistě divadelních forem<br />
řadí i opera, opereta, muzikál či další žánry hudebního divadla. Oblast tance je<br />
vnímána v jeho nejširším pojetí včetně nového cirkusu. Z hlediska infrastruktury a financování<br />
se tanec v posledním desetiletí v českém prostředí značně emancipoval.<br />
Oblast klasické hudby pokrývá především činnost hudebních těles (orchestrů, sborů<br />
atd.). Důležitou součástí scénických umění jsou rovněž festivaly, které mnohdy<br />
prezentují tvorbu různých uměleckých disciplin (tedy nejen scénických, např. film).<br />
Na výstupech zmíněných oblastí se podílí celá řada profesí, které lze zahrnout do následujících<br />
třech kategorií: umělci, techničtí a administrativní pracovníci.<br />
„Scénická umění<br />
Tato studie vznikla mj. na základě odborných diskuzí na téma<br />
performing arts a klasická hudba a dílčích studií zaměřených<br />
na analýzu trendů a potřeb v oblastech hudba, tanec a cirkus<br />
a nezávislá divadla (viz http://www.idu.cz/cs/mapovani-potreb-voblasti-kulturnich-a-kreativnich).<br />
1. Oblast populární hudby je předmětem studie Hudební průmysl.<br />
“<br />
58