Mapovani KKP, svazekII_final
Digitální obsah / 1 Do odvětví digitálního obsahu dle členění Českého statistického úřadu (ČSÚ) podle CZ-NACE patří tyto oddíly a třídy: – 58.2 Vydávání softwaru – 62 Činnosti v oblasti informačních technologií – 62.01 Programování – 62.02 Poradenství v oblasti informačních technologií – 62.03 Správa počítačového vybavení – 62.09 Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií – 63.1 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem; činnosti související s webovými portály Obrázek 1: Vztah mezi digitální ekonomikou, ICT sektorem a odvětvím digitálního obsahu (IT služby) ICT sektor Výroba ICT Telekomunikace Obchod s ICT Služby IT Digitální ekonomika (digitální technologie v národním hospodářství) Zdroj: vlastní zpracování Celková oblast ICT (včetně výroby, obchodu a telekomunikačních služeb) v roce 2013 dosáhla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 5% podílu na hrubé přidané hodnotě (HPH). Oproti výrobě a obchodu IT služby vykazují pravidelný meziroční nárůst podílu přidané hodnoty a v roce 2013 vykázaly poprvé vyšší podíl HPH než telekomunikační činnosti. Přidaná hodnota IT služeb činila v roce 2013 podle předběžného údaje 83,5 miliardy Kč. V oblasti IT služeb podle ČSÚ 3 na českém trhu v roce 2013 působilo téměř 27 tisíc podniků s tím, že fyzických osob působilo na trhu 20 769 a právnických osob 6226. Z celkového množství právnických osob jich bylo 5374 domácích a 852 pod zahraniční kontrolou. 3. ČSÚ řadí do IT služeb i třídu CZ-NACE 95.1 Opravy PC a komunikačních zařízení a z oddílu 63 započítává pouze třídu 63.1 Zpracování dat a webhosting. 494
Digitální obsah / 1 Pokud jde o firemní strukturu, specifikem odvětví digitálního obsahu je oproti jiným odvětvím zejména výrazně vyšší podíl mikropodniků. V oblasti IT služeb působí v ČR pouze 44 podniků s více než 250 zaměstnanci, což představuje 0,16 % celkového počtu subjektů v daném segmentu. Tato situace je obdobná i v dalších evropských zemích. Nejčastěji je při poskytování IT služeb zastoupena forma OSVČ, nicméně realita může být naprosto odlišná. Už proto, že řada osob pracujících jako OSVČ ve skutečnosti působí jako externí pracovníci (formálně dodavatelé) pro větší firmy, současně při vysoké poptávce po IT službách to jednotlivým osobám umožňuje větší flexibilitu při práci pro více subjektů. IT služby vydaly na výzkum a vývoj v roce 2013 zhruba 5,3 mld. Kč, více jak dvojnásobek než v roce 2005, přičemž podíl domácích a zahraničních firem je téměř stejný. Vliv digitální ekonomiky na trh práce V roce 2013 činil v ČR podíl IT odborníků na zaměstnané populaci 3 %. Jednalo se o 148 tisíc IT odborníků, z nichž zhruba 54 % (79,6 tisíce) bylo zaměstnáno jako ICT technici a asi 46 % (68,6 tisíce) jako ICT specialisté. Mezi ICT specialisty dominují osoby zaměstnané jako analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací, těch bylo v roce 2013 více než 41,3 tisíce a tvořili tak 60 % ICT specialistů a 28 % všech IT odborníků. V případě ICT techniků převažují technici provozu a uživatelské podpory ICT, kteří s 57,5 tisíce zaměstnanými tvořili asi 72 % všech ICT techniků (zhruba 39 % IT odborníků). 4 Rozdílné je zastoupení IT expertů v jednotlivých krajích (viz graf 1). Graf 1: IT odborníci podle krajů ČR, 2013 (% zaměstnaných daného kraje) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 6,7 Praha 4,4 3,3 2,7 2,4 2,3 2,2 1,9 1,8 1,8 1,5 1,4 1,3 0,6 Jimomoravský Středočeský Moravskoslezský Královehradecký Plzeňský Liberecký Pardubický Ústecký Vysočina Zlínský Olomoucký Jihočeský Karlovarský Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IT odborníků v ČR 4. ČSSZ. (2015) IT odborníci v České republice. Praha. Dostupné [on-line] na: https://www.czso. cz/documents/10180/23188173/it_odbornici_pocty_13.pdf/5396986b-6189-4eb3-abf8- 58a6a74f96d8?version=1.0 [cit. 21. června 2015]. 495
- Page 443 and 444: Architektura / 2 Tabulka 1: Data za
- Page 445 and 446: Architektura / 2 Tabulka 2: Studie
- Page 447 and 448: Architektura / 2 Příjmy (v eurech
- Page 449 and 450: Architektura / 3 Chytrá města Vý
- Page 451 and 452: Architektura / 4 Slabé stránky -
- Page 453 and 454: Architektura / 5 Hlavní cíle podp
- Page 455 and 456: Architektura / 5 • úprava staveb
- Page 457 and 458: Architektura / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝ
- Page 459 and 460: Architektura / 6 Název projektu T
- Page 461 and 462: Architektura / Příloha 1 ČINNOST
- Page 463 and 464: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 465 and 466: Design / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA,
- Page 467 and 468: Design / 1 Program Design pro konku
- Page 469 and 470: Design / 1 - Občanské sdružení
- Page 471 and 472: Design / 2 2/ EKONOMICKÁ DATA A V
- Page 473 and 474: Design / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY V
- Page 475 and 476: Design / 3 Estonsko - The Estonian
- Page 477 and 478: Design / 3 Kromě ekonomického rů
- Page 479 and 480: Design / 4 Slabé stránky - nedost
- Page 481 and 482: Design / 5 - podpora asistenčních
- Page 483 and 484: Design / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PRO
- Page 485 and 486: Design / 6 Název projektu Téma a
- Page 487 and 488: Design / 7 Ministerstvo průmyslu a
- Page 489 and 490: Design / Příloha 2 VZDĚLÁVÁNÍ
- Page 491 and 492: DIGItálNí obSah Jana Adamcová, M
- Page 493: Digitální obsah / 1 1/ ZÁKLADNÍ
- Page 497 and 498: Digitální obsah / 1 Strategie pod
- Page 499 and 500: Digitální obsah / 1 Přesto byla
- Page 501 and 502: Digitální obsah / 2 2/ EKONOMICK
- Page 503 and 504: Digitální obsah / 2 Pozn. Časov
- Page 505 and 506: Digitální obsah / 2 Tabulka 3: Dy
- Page 507 and 508: Digitální obsah / 2 Podíváme-li
- Page 509 and 510: Digitální obsah / 2 2010 2011 201
- Page 511 and 512: Digitální obsah / 2 Tabulka 8: IT
- Page 513 and 514: Digitální obsah / 2 2010 2011 201
- Page 515 and 516: Digitální obsah / 3 3/ ZAHRANIČN
- Page 517 and 518: Digitální obsah / 3 Tabulka 10: S
- Page 519 and 520: Digitální obsah / 3 České firmy
- Page 521 and 522: Digitální obsah / 3 Strategická
- Page 523 and 524: Digitální obsah / 4 4/ SILNÉ A S
- Page 525 and 526: Digitální obsah / 5 5/ POTŘEBY V
- Page 527 and 528: Digitální obsah / 6 6/ NÁVRHY TY
- Page 529 and 530: Digitální obsah / 6 Popis projekt
- Page 531 and 532: Digitální obsah / 6 Popis projekt
- Page 533 and 534: Digitální obsah / 6 Popis projekt
- Page 535 and 536: Digitální obsah / 6 Popis projekt
- Page 537 and 538: Digitální obsah / 6 Popis projekt
- Page 539 and 540: Digitální obsah / 7 7/ ZDROJE A L
- Page 541 and 542: Digitální obsah / Příloha 2 VYM
- Page 543 and 544: Digitální obsah / Příloha 2 62.
Digitální obsah / 1<br />
Pokud jde o firemní strukturu, specifikem odvětví digitálního obsahu je oproti jiným<br />
odvětvím zejména výrazně vyšší podíl mikropodniků. V oblasti IT služeb působí v ČR<br />
pouze 44 podniků s více než 250 zaměstnanci, což představuje 0,16 % celkového<br />
počtu subjektů v daném segmentu. Tato situace je obdobná i v dalších evropských<br />
zemích. Nejčastěji je při poskytování IT služeb zastoupena forma OSVČ, nicméně<br />
realita může být naprosto odlišná. Už proto, že řada osob pracujících jako OSVČ<br />
ve skutečnosti působí jako externí pracovníci (formálně dodavatelé) pro větší firmy,<br />
současně při vysoké poptávce po IT službách to jednotlivým osobám umožňuje větší<br />
flexibilitu při práci pro více subjektů.<br />
IT služby vydaly na výzkum a vývoj v roce 2013 zhruba 5,3 mld. Kč, více jak dvojnásobek<br />
než v roce 2005, přičemž podíl domácích a zahraničních firem je téměř stejný.<br />
Vliv digitální ekonomiky na trh práce<br />
V roce 2013 činil v ČR podíl IT odborníků na zaměstnané populaci 3 %. Jednalo se<br />
o 148 tisíc IT odborníků, z nichž zhruba 54 % (79,6 tisíce) bylo zaměstnáno jako<br />
ICT technici a asi 46 % (68,6 tisíce) jako ICT specialisté. Mezi ICT specialisty dominují<br />
osoby zaměstnané jako analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací, těch<br />
bylo v roce 2013 více než 41,3 tisíce a tvořili tak 60 % ICT specialistů a 28 % všech IT<br />
odborníků. V případě ICT techniků převažují technici provozu a uživatelské podpory<br />
ICT, kteří s 57,5 tisíce zaměstnanými tvořili asi 72 % všech ICT techniků (zhruba 39 %<br />
IT odborníků). 4 Rozdílné je zastoupení IT expertů v jednotlivých krajích (viz graf 1).<br />
Graf 1: IT odborníci podle krajů ČR, 2013 (% zaměstnaných daného kraje)<br />
8<br />
7<br />
6<br />
5<br />
4<br />
3<br />
2<br />
1<br />
0<br />
6,7<br />
Praha<br />
4,4<br />
3,3<br />
2,7 2,4 2,3 2,2 1,9 1,8 1,8 1,5 1,4 1,3<br />
0,6<br />
Jimomoravský<br />
Středočeský<br />
Moravskoslezský<br />
Královehradecký<br />
Plzeňský<br />
Liberecký<br />
Pardubický<br />
Ústecký<br />
Vysočina<br />
Zlínský<br />
Olomoucký<br />
Jihočeský<br />
Karlovarský<br />
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat IT odborníků v ČR<br />
4. ČSSZ. (2015) IT odborníci v České republice. Praha. Dostupné [on-line] na: https://www.czso.<br />
cz/documents/10180/23188173/it_odbornici_pocty_13.pdf/5396986b-6189-4eb3-abf8-<br />
58a6a74f96d8?version=1.0 [cit. 21. června 2015].<br />
495