Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Design / Příloha 2 Kromě vysokých škol a univerzit v České republice působí také řada středních odborných škol se zaměřením na design a průmyslovou tvorbu. Dlouhou tradici mají například střední sklářské školy (Vyšší odborná škola sklářská a střední škola v Novém Boru, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov a Střední průmyslová škola keramická a sklářská Karlovy Vary), dále školy zaměřené na užitou grafiku, jako např. Vyšší odborná škola a Střední umělecká škola Václava Hollara v Praze, v uměleckoprůmyslových oborech nejrůznějšího zaměření vzdělává opět poměrně hustá síť středních uměleckoprůmyslových škol, a to v Praze na Žižkově náměstí, v Bechyni, Českém Krumlově, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ústí nad Orlicí, Hradci Králové, Valašském Meziříčí, Jablonci nad Nisou ad. Vzdělávacím institucím v oblasti designu je nutné věnovat zvláštní pozornost, neboť se v českém prostředí hovoří o fenoménu studentského designu. V devadesátých letech 20. století prožila umělecká a uměleckoprůmyslová akademická sféra nebývalý rozvoj a právě tehdy se začala budovat síť univerzitních, vysokoškolských, vyšších odborných i středoškolských institucí, často s návazností na již existující tradiční subjekty. Ty postupně vychovávají velmi početnou skupinu designérů a dalších kreativců s potenciálem uplatnit se v rámci vlastních designových studií či ve firmách jako kreativní inovátoři. K jejich úspěšnějšímu uplatnění na trhu práce je třeba v rámci vzdělávání věnovat pozornost oblastem z ekonomické sféry, jako je projektové myšlení, a vést je k mezioborové spolupráci. Výuka na uměleckoprůmyslových školách je prováděna klasickým modelem jednotlivých ateliérů, samostatných škol nebo fakult bez širšího zapojování ekonomických oborů nebo mezioborových přesahů. Ačkoli spolupráce škol s výrobními firmami probíhá, vzniká ve většině případů s cílem spolupráce na konkrétním výrobku nebo skupině výrobků. Design management, design thinking či dovednosti, jako jsou komunikace s klientem, sebeprezentace, propagace a marketing, time management, vedení zakázek apod., tolik potřebné pro uplatnění kreativce na trhu, jsou v rámci současného vzdělávacího systému na uměleckoprůmyslových školách vyučovány jen okrajově, 26 většinou však chybí zcela. Další překážkou, kterou je třeba brát v úvahu, je fakt, že absolventi uměleckých a uměleckoprůmyslových škol jsou v rámci vzdělávacích institucí vedeni ke kreativitě, a to na vysoké úrovni, ne však k jejímu uplatňování v rámci podnikatelských struktur. U poměrně významné části z nich se setkáváme s nedostatečnou motivací, někdy až averzí ke komerčním zakázkám nebo ke spolupráci s komerčními zadavateli. 26. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, od akademického roku 2014/2015 FUD UJEP Ústí nad Labem, v rámci Fakulty managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně byl akreditován samostatný obor tohoto zaměření. 490

DIGItálNí obSah Jana Adamcová, Marek Jetmar (Institut pro digitální ekonomiku) 1 / Základní struktura, stav a podmínky 2 / Ekonomická data a výkonnostní ukazatele 3 / Zahraniční trendy 4 / Silné a slabé stránky 5 / Potřeby 6 / Návrhy typových projektů 7 / Zdroje a literatura

DIGItálNí<br />

obSah<br />

Jana Adamcová, Marek Jetmar (Institut pro digitální ekonomiku)<br />

1 / Základní struktura, stav a podmínky<br />

2 / Ekonomická data a výkonnostní ukazatele<br />

3 / Zahraniční trendy<br />

4 / Silné a slabé stránky<br />

5 / Potřeby<br />

6 / Návrhy typových projektů<br />

7 / Zdroje a literatura

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!