Mapovani KKP, svazekII_final

Design / Příloha 2
Kromě vysokých škol a univerzit v České republice působí také řada středních odborných
škol se zaměřením na design a průmyslovou tvorbu. Dlouhou tradici mají
například střední sklářské školy (Vyšší odborná škola sklářská a střední škola v Novém
Boru, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě, Střední uměleckoprůmyslová
škola sklářská Kamenický Šenov a Střední průmyslová škola keramická
a sklářská Karlovy Vary), dále školy zaměřené na užitou grafiku, jako např. Vyšší
odborná škola a Střední umělecká škola Václava Hollara v Praze, v uměleckoprůmyslových
oborech nejrůznějšího zaměření vzdělává opět poměrně hustá síť středních
uměleckoprůmyslových škol, a to v Praze na Žižkově náměstí, v Bechyni, Českém
Krumlově, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ústí nad Orlicí, Hradci Králové, Valašském Meziříčí,
Jablonci nad Nisou ad.
Vzdělávacím institucím v oblasti designu je nutné věnovat zvláštní pozornost, neboť
se v českém prostředí hovoří o fenoménu studentského designu. V devadesátých letech
20. století prožila umělecká a uměleckoprůmyslová akademická sféra nebývalý
rozvoj a právě tehdy se začala budovat síť univerzitních, vysokoškolských, vyšších
odborných i středoškolských institucí, často s návazností na již existující tradiční
subjekty. Ty postupně vychovávají velmi početnou skupinu designérů a dalších
kreativců s potenciálem uplatnit se v rámci vlastních designových studií či ve firmách
jako kreativní inovátoři. K jejich úspěšnějšímu uplatnění na trhu práce je třeba
v rámci vzdělávání věnovat pozornost oblastem z ekonomické sféry, jako je projektové
myšlení, a vést je k mezioborové spolupráci.
Výuka na uměleckoprůmyslových školách je prováděna klasickým modelem jednotlivých
ateliérů, samostatných škol nebo fakult bez širšího zapojování ekonomických
oborů nebo mezioborových přesahů. Ačkoli spolupráce škol s výrobními firmami probíhá,
vzniká ve většině případů s cílem spolupráce na konkrétním výrobku nebo
skupině výrobků.
Design management, design thinking či dovednosti, jako jsou komunikace s klientem,
sebeprezentace, propagace a marketing, time management, vedení zakázek apod.,
tolik potřebné pro uplatnění kreativce na trhu, jsou v rámci současného vzdělávacího
systému na uměleckoprůmyslových školách vyučovány jen okrajově, 26 většinou však
chybí zcela.
Další překážkou, kterou je třeba brát v úvahu, je fakt, že absolventi uměleckých
a uměleckoprůmyslových škol jsou v rámci vzdělávacích institucí vedeni ke kreativitě,
a to na vysoké úrovni, ne však k jejímu uplatňování v rámci podnikatelských struktur.
U poměrně významné části z nich se setkáváme s nedostatečnou motivací, někdy až
averzí ke komerčním zakázkám nebo ke spolupráci s komerčními zadavateli.
26. Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, od akademického roku 2014/2015 FUD UJEP Ústí nad
Labem, v rámci Fakulty managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně byl akreditován samostatný obor
tohoto zaměření.
490