Mapovani KKP, svazekII_final
Architektura / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, STAV A PODMÍNKY Architektura je velmi důležitý obor, protože de facto vytváří životní prostředí, které je v dnešní Evropě téměř výhradně budováno lidmi. Architektonická činnost dnes ovšem nezahrnuje pouze navrhování a realizování projektů. Nedílnou součástí architektonické produkce je ve vyspělých zemích i vytváření podmínek pro vznik kvalitní architektury a její propagace. Pro vznik kvalitní architektury je rovněž důležitá i kvalitní veřejná správa. V ČR působí od roku 1992 Česká komora architektů (ČKA), 3 stavovská profesní organizace, která nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v ČR a za jejich integraci do evropských a jiných profesních struktur. ČKA provádí autorizace architektů z ČR a je uznávacím orgánem pro architekty z EU a Švýcarska, kteří se rozhodnou působit v ČR. Architekt, který vykonává své povolání jako hlavní činnost, musí absolvovat některou z vysokých škol příslušného směru a musí být členem ČKA či České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). ČKA eviduje zhruba 3600 autorizovaných architektů. ČKAIT má asi 28 tis. členů, z nichž jsou architektů řádově desítky. Nicméně je nutné vzít v potaz rovněž činnost autorizovaných inženýrů, kteří vykonávají architektonické práce v rámci pozemních staveb, a rovněž neautorizované architekty, kteří v ČR vykonávají profesi architekta, ale ne v plném rozsahu (neautorizují dokumentaci). „Architektura Tato studie vznikla mj. na základě odborné diskuze na téma architektura a dílčí studie zaměřené na analýzu trendů a potřeb v oblasti architektury (viz http://www.idu.cz/media/document/idu_potrebyarchitektura.pdf). “ 3. Česká komora architektů (ČKA) je stavovská profesní organizace. Byla zřízena zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, jako subjekt veřejného práva se sídlem v Praze a s působností pro Českou republiku; reprezentuje profesi u nás a vůči zahraničí. 434
Architektura / 1 Soudobá česká architektura z největší části vzniká ve spolupráci se soukromým investorem. Důvodem je skutečnost, že počet veřejných staveb, které vzešly z architektonických soutěží v porevoluční době, nepřesáhl dvacítku. Přitom roční veřejné investice představují okolo 50 % celkové stavební produkce ČR. 4 Veřejný investor v ČR dlouhodobě zanedbává poptávku po kvalitní architektuře a kvalitním udržitelném prostředí a mantra nejnižší ceny a absence jakékoli společenské kontroly veřejných investic jsou důvody dnešního stavu, kdy jsou u nás ceny srovnatelné s vyspělejšími státy EU, ale kvalita, kterou za ně dostáváme, je několikrát nižší. Místo aby každá veřejná investice prošla otevřenou architektonickou soutěží, architekti a inženýři mezi sebou bojují o co nejnižší cenu, která se stala jediným kritériem při zadávání veřejných zakázek. V takových podmínkách lze řešit pouze technickou rovinu staveb (aby do nich neteklo a aby v nich byla odpovídající teplota). Tento stav je − i s ohledem na závazky a strategické dokumenty 5 − neudržitelný a je nutné, aby veřejný investor začal fungovat hospodárně, v dlouhodobém horizontu a aby nerozmělňoval investiční plány do dílčích částí, v nichž hraje roli pouze cena bez ohledu na kvalitu. Pouze holisticky pojatá architektura zahrnující umělecký, technický i sociální rozměr a týmovou spoluprací je schopna dospět k udržitelným a kvalitním výsledkům. Architektonická řešení (urbanistická, architektonická nebo krajinná) spolu s přípravnou fází projektu ovlivňují nejen naše prostředí, ale i životnost a náklady samotné stavby. 6 V souvislosti se soutěžemi je důležité zmínit, že podmínkou pro účast v architektonických soutěžích je autorizace architekta ČKA. Podmínky soutěží jsou vyhlašované dle soutěžního řádu ČKA, čímž je investor (veřejný i soukromý) chráněn profesní organizací garantující odbornost svých členů. 4. Deloitte, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. (2012) Udržitelné stavební investice v České republice, www2.deloitte.com. Dostupné [on-line] na: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/ Documents/survey/udrzitelne_stavebni_investice.pdf [cit. 10. září 2015]. 5. Závěry Rady Evropské unie o architektuře: přínos kultury pro udržitelný rozvoj, Charta evropského urbanismu ECTP – CEU (Evropská rada urbanistů – European Council of Spatial Planners – Conseil européen des urbanistes) schválená 22. dubna 2013 v Barceloně a další. Viz dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky. 6. Viz EEIP, s. r. o. (2015) Dopady architektonické praxe na ekonomiku ČR. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Dostupné [on-line] na: http://www.eeip.cz/cs/poradenstvi/popis-sluzeb/pripadove-studie/ dopady-architektonicke-praxe-na-ekonomiku-cr/ [cit. 10. září 2015]. 435
- Page 383 and 384: Digitální hry / 3 Celkově herní
- Page 385 and 386: Digitální hry / 3 Nizozemsko - V
- Page 387 and 388: Digitální hry / 3 - Státní podp
- Page 389 and 390: Digitální hry / 4 Slabé stránky
- Page 391 and 392: Digitální hry / 5 - Usnadnění p
- Page 393 and 394: Digitální hry / 6 6/ NÁVRHY TYPO
- Page 395 and 396: Digitální hry / 6 Název projektu
- Page 397 and 398: Digitální hry / 7 François, Bern
- Page 399 and 400: Digitální hry / 7 Nordicity. (201
- Page 401 and 402: Digitální hry / Příloha 1 ČINN
- Page 403 and 404: Digitální hry / Příloha 2 Tabul
- Page 405 and 406: Digitální hry / Příloha 2 Unive
- Page 407 and 408: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 409 and 410: Reklama / 1 Internet jako celosvět
- Page 411 and 412: Reklama / 1 Komunikační agentury
- Page 413 and 414: Reklama / 1 Reflexi reklamy se věn
- Page 415 and 416: Reklama / 2 Rovněž byl v roce 201
- Page 417 and 418: Reklama / 2 Dlouhodobě nejvíc inz
- Page 419 and 420: Reklama / 2 Tabulka 9: Obrat výzku
- Page 421 and 422: Reklama / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY
- Page 423 and 424: Reklama / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STR
- Page 425 and 426: Reklama / 5 5/ POTŘEBY Podpora lok
- Page 427 and 428: Reklama / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PR
- Page 429 and 430: Reklama / 7 7/ ZDROJE A LITERATURA
- Page 431 and 432: archItEktura Igor Kovačević, Mart
- Page 433: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 437 and 438: Architektura / 1 Strategie definuje
- Page 439 and 440: Architektura / 2 2/ EKONOMICKÁ DAT
- Page 441 and 442: Architektura / 2 Obrázek 4: Počet
- Page 443 and 444: Architektura / 2 Tabulka 1: Data za
- Page 445 and 446: Architektura / 2 Tabulka 2: Studie
- Page 447 and 448: Architektura / 2 Příjmy (v eurech
- Page 449 and 450: Architektura / 3 Chytrá města Vý
- Page 451 and 452: Architektura / 4 Slabé stránky -
- Page 453 and 454: Architektura / 5 Hlavní cíle podp
- Page 455 and 456: Architektura / 5 • úprava staveb
- Page 457 and 458: Architektura / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝ
- Page 459 and 460: Architektura / 6 Název projektu T
- Page 461 and 462: Architektura / Příloha 1 ČINNOST
- Page 463 and 464: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 465 and 466: Design / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA,
- Page 467 and 468: Design / 1 Program Design pro konku
- Page 469 and 470: Design / 1 - Občanské sdružení
- Page 471 and 472: Design / 2 2/ EKONOMICKÁ DATA A V
- Page 473 and 474: Design / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY V
- Page 475 and 476: Design / 3 Estonsko - The Estonian
- Page 477 and 478: Design / 3 Kromě ekonomického rů
- Page 479 and 480: Design / 4 Slabé stránky - nedost
- Page 481 and 482: Design / 5 - podpora asistenčních
- Page 483 and 484: Design / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PRO
Architektura / 1<br />
Soudobá česká architektura z největší části vzniká ve spolupráci se soukromým investorem.<br />
Důvodem je skutečnost, že počet veřejných staveb, které vzešly z architektonických<br />
soutěží v porevoluční době, nepřesáhl dvacítku. Přitom roční veřejné<br />
investice představují okolo 50 % celkové stavební produkce ČR. 4 Veřejný investor v ČR<br />
dlouhodobě zanedbává poptávku po kvalitní architektuře a kvalitním udržitelném<br />
prostředí a mantra nejnižší ceny a absence jakékoli společenské kontroly veřejných<br />
investic jsou důvody dnešního stavu, kdy jsou u nás ceny srovnatelné s vyspělejšími<br />
státy EU, ale kvalita, kterou za ně dostáváme, je několikrát nižší. Místo aby každá veřejná<br />
investice prošla otevřenou architektonickou soutěží, architekti a inženýři mezi<br />
sebou bojují o co nejnižší cenu, která se stala jediným kritériem při zadávání veřejných<br />
zakázek. V takových podmínkách lze řešit pouze technickou rovinu staveb (aby<br />
do nich neteklo a aby v nich byla odpovídající teplota). Tento stav je − i s ohledem<br />
na závazky a strategické dokumenty 5 − neudržitelný a je nutné, aby veřejný investor<br />
začal fungovat hospodárně, v dlouhodobém horizontu a aby nerozmělňoval investiční<br />
plány do dílčích částí, v nichž hraje roli pouze cena bez ohledu na kvalitu. Pouze<br />
holisticky pojatá architektura zahrnující umělecký, technický i sociální rozměr a týmovou<br />
spoluprací je schopna dospět k udržitelným a kvalitním výsledkům. Architektonická<br />
řešení (urbanistická, architektonická nebo krajinná) spolu s přípravnou fází<br />
projektu ovlivňují nejen naše prostředí, ale i životnost a náklady samotné stavby. 6<br />
V souvislosti se soutěžemi je důležité zmínit, že podmínkou pro účast v architektonických<br />
soutěžích je autorizace architekta ČKA. Podmínky soutěží jsou vyhlašované<br />
dle soutěžního řádu ČKA, čímž je investor (veřejný i soukromý) chráněn profesní<br />
organizací garantující odbornost svých členů.<br />
4. Deloitte, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. (2012) Udržitelné stavební investice v České republice,<br />
www2.deloitte.com. Dostupné [on-line] na: http://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/<br />
Documents/survey/udrzitelne_stavebni_investice.pdf [cit. 10. září 2015].<br />
5. Závěry Rady Evropské unie o architektuře: přínos kultury pro udržitelný rozvoj, Charta evropského<br />
urbanismu ECTP – CEU (Evropská rada urbanistů – European Council of Spatial Planners – Conseil<br />
européen des urbanistes) schválená 22. dubna 2013 v Barceloně a další. Viz dokument Politika<br />
architektury a stavební kultury České republiky.<br />
6. Viz EEIP, s. r. o. (2015) Dopady architektonické praxe na ekonomiku ČR. Praha: Ministerstvo pro místní<br />
rozvoj ČR. Dostupné [on-line] na: http://www.eeip.cz/cs/poradenstvi/popis-sluzeb/pripadove-studie/<br />
dopady-architektonicke-praxe-na-ekonomiku-cr/ [cit. 10. září 2015].<br />
435