Mapovani KKP, svazekII_final
Hudební průmysl / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY Silné stránky – Široká základna poloprofesionálů a neprofesionálů v mnoha žánrech neklasické hudby. – Dobrá dostupnost a rychlost internetu, chytrých telefonů a přístup k informacím. – Poměrně hustá síť klubů a kulturních domů. 74 – Finanční dostupnost běžné hudební produkce. – Dostupnost širokého světového repertoáru formou digitálních služeb. – Relativně vysoká oblíbenost domácí produkce. – Existence velkého množství mediálních soutěží včetně zahraničních formátů. – Existence vyhledávání a podpory talentů v rámci některých vydavatelství majors. – Poměrně slušná pasivní i aktivní hudební gramotnost české populace (především díky síti základních uměleckých škol). Slabé stránky – Nedostatečná přímá podpora tvorby a podnikání v oblasti hudebního průmyslu, neexistence či nedostatek podpory formou stipendií, dotovaných pobytů, vzdělávacích workshopů, přístupu do médií v dobrých časech sledovanosti, nabídky dotovaných zkušeben, inkubátorů, proexportních aktivit apod. – Nedostatečná podpora proexportních aktivit na úrovni státu. V mnoha evropských státech existují tzv. exportní hudební kanceláře/agentury, částečně podporované státem, jejichž cílem je prosazení domácí tvorby v mezinárodním měřítku. – Převažující řemeslný amatérismus tvorby v oblasti populární hudby, která není konkurenceschopná na zaplněném hudebním trhu. 75 – Malý národní trh, jehož spotřeba nekompenzuje náklady spojené s produkcí, a tudíž nepřináší dostatečnou finanční odměnu tvůrcům i producentům, z tohoto důvodu se snížil i zájem majors o české teritorium. 74. Muzikontakt eviduje zhruba 1386 kulturních domů, středisek, síní, klubů apod.(mimo divadla). 75. Raušer, Jaroslav. (2015) Vstupní analýza stavu hudební tvorby, poklad pro exportní aktivity 2015, rkp., s. 4. 354
Hudební průmysl / 4 – Nízké finanční odměny tvůrcům z prodeje (celosvětové nastavení), a to nejen díky výši odměny za jednotku poskytovateli služeb, ale i vzhledem k velikosti národního trhu. – Přetrvávající „pirátství“. – Nedostatečná podpora poradenských, informačních a propagačních aktivit začínajících a malých firem hudebního průmyslu i výkonných umělců (jednotlivců a kapel). Pracovníci v hudebním průmyslu, kteří působí převážně v mikrofirmách většinou nemají podmínky a kapacitu pro sebevzdělávání v oblastech autorského práva, managementu, marketingu a strategického uvažování. Nemají prostředky ani na poradenství nabízené majors, reklamními agenturami apod. Současný stav tedy neumožňuje rozvoj dotčených subjektů. – Nízká úroveň spolupráce a nedůvěra mezi podnikatelskými subjekty hudebního průmyslu (agentury, festivaly) projevující se např. vzájemným přetahováním sponzorů. – Nízké finanční odměny pracovníků v hudebních agenturách, což souvisí s velikostí trhu a malou konkurenceschopností většiny produkce neklasické hudby. – Nedostatečné kapacity soukromých podnikatelů v oblasti investic, neexistence zdrojů rizikového kapitálu. – Nedostatečné množství finančně dostupných (dotovaných) prostor s dobrým technickým vybavením (nahrávací studia, 76 dobře zvukově disponované kluby). – Nedostatečná podpora prezentace současné hudební tvorby v médiích. Ani veřejnoprávní média neposkytují dostatečný prostor menšinovým žánrům − existuje málo specializovaných formátů a stanic, tvorba není vysílána ve sledovaných časech apod. – Nedostatečná veřejná podpora na úrovni státu, měst a regionů hudebním klubům, začínajícím subjektům apod. – Jistá uzavřenost a zakonzervovanost hudebních klubů (dramaturgie, managementu), nízká podpora dramaturgicky zajímavých aktivit. – Pomalé zavádění kvalitní výuky neklasické hudby do formálního vzdělávání a zároveň nedostatečná veřejná finanční podpora neformální výuky tohoto typu hudby. Hlavní důraz je v ČR kladen na oblast klasické hudby a na interpretaci, nedostatečná pozornost je věnována oblasti tvorby a improvizace. 76. V ČR sice existuje dostatečné množství nahrávacích studií, ale málo jich je finančně dostupných pro tvůrčí studijní práci. Kvalita obsluhy je velmi rozdílná. Muzikontakt eviduje aktuálně 234 nahrávacích a postprodukčních studií. 355
- Page 303 and 304: Film / 2 Tabulka 1: Filmová produk
- Page 305 and 306: Film / 2 Veřejná finanční podpo
- Page 307 and 308: Film / 2 Další ukazatele Pokud jd
- Page 309 and 310: Film / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY V o
- Page 311 and 312: Film / 3 Vedle množství filmů je
- Page 313 and 314: Film / 3 Veřejné financování V
- Page 315 and 316: Film / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STRÁNK
- Page 317 and 318: Film / 4 - VoD je prozatím neudrž
- Page 319 and 320: Film / 5 Podpora propagace - Zvýš
- Page 321 and 322: Film / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJE
- Page 323 and 324: Film / 6 Název projektu Téma a zd
- Page 325 and 326: Film / 7 7/ ZDROJE A LITERATURA Aso
- Page 327 and 328: Film / Příloha 1 ČINNOSTI DLE Č
- Page 329 and 330: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 331 and 332: Hudební průmysl / 1 1/ ZÁKLADNÍ
- Page 333 and 334: Hudební průmysl / 1 - Dalším zl
- Page 335 and 336: Hudební průmysl / 1 Situace klasi
- Page 337 and 338: Hudební průmysl / 1 Vydavatelstv
- Page 339 and 340: Hudební průmysl / 1 Nejglobálně
- Page 341 and 342: Hudební průmysl / 2 2/ EKONOMICK
- Page 343 and 344: Hudební průmysl / 2 Komentář: N
- Page 345 and 346: Hudební průmysl / 2 Komentář: C
- Page 347 and 348: Hudební průmysl / 2 Tabulka 11: S
- Page 349 and 350: Hudební průmysl / 3 3/ ZAHRANIČN
- Page 351 and 352: Hudební průmysl / 3 Hudební sekt
- Page 353: Hudební průmysl / 3 Přes celkov
- Page 357 and 358: Hudební průmysl / 5 Podpora produ
- Page 359 and 360: Hudební průmysl / 6 6/ NÁVRHY TY
- Page 361 and 362: Hudební průmysl / 6 Název projek
- Page 363 and 364: Hudební průmysl / 7 7/ ZDROJE A L
- Page 365 and 366: Hudební průmysl / 7 Intergram. (2
- Page 367 and 368: Hudební průmysl / Příloha 1 ČI
- Page 369 and 370: DIGItálNí hry Zdeněk Záhora (MU
- Page 371 and 372: Digitální hry / 1 1/ ZÁKLADNÍ S
- Page 373 and 374: Digitální hry / 1 V souvislosti s
- Page 375 and 376: Digitální hry / 2 2/ EKONOMICKÁ
- Page 377 and 378: Digitální hry / 2 Tabulka 2: Data
- Page 379 and 380: Digitální hry / 3 3/ ZAHRANIČNÍ
- Page 381 and 382: Digitální hry / 3 Early access ne
- Page 383 and 384: Digitální hry / 3 Celkově herní
- Page 385 and 386: Digitální hry / 3 Nizozemsko - V
- Page 387 and 388: Digitální hry / 3 - Státní podp
- Page 389 and 390: Digitální hry / 4 Slabé stránky
- Page 391 and 392: Digitální hry / 5 - Usnadnění p
- Page 393 and 394: Digitální hry / 6 6/ NÁVRHY TYPO
- Page 395 and 396: Digitální hry / 6 Název projektu
- Page 397 and 398: Digitální hry / 7 François, Bern
- Page 399 and 400: Digitální hry / 7 Nordicity. (201
- Page 401 and 402: Digitální hry / Příloha 1 ČINN
- Page 403 and 404: Digitální hry / Příloha 2 Tabul
Hudební průmysl / 4<br />
4/ SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY<br />
Silné stránky<br />
– Široká základna poloprofesionálů a neprofesionálů v mnoha žánrech neklasické<br />
hudby.<br />
– Dobrá dostupnost a rychlost internetu, chytrých telefonů a přístup k informacím.<br />
– Poměrně hustá síť klubů a kulturních domů. 74<br />
– Finanční dostupnost běžné hudební produkce.<br />
– Dostupnost širokého světového repertoáru formou digitálních služeb.<br />
– Relativně vysoká oblíbenost domácí produkce.<br />
– Existence velkého množství mediálních soutěží včetně zahraničních formátů.<br />
– Existence vyhledávání a podpory talentů v rámci některých vydavatelství majors.<br />
– Poměrně slušná pasivní i aktivní hudební gramotnost české populace (především<br />
díky síti základních uměleckých škol).<br />
Slabé stránky<br />
– Nedostatečná přímá podpora tvorby a podnikání v oblasti hudebního průmyslu,<br />
neexistence či nedostatek podpory formou stipendií, dotovaných pobytů, vzdělávacích<br />
workshopů, přístupu do médií v dobrých časech sledovanosti, nabídky<br />
dotovaných zkušeben, inkubátorů, proexportních aktivit apod.<br />
– Nedostatečná podpora proexportních aktivit na úrovni státu. V mnoha evropských<br />
státech existují tzv. exportní hudební kanceláře/agentury, částečně<br />
podporované státem, jejichž cílem je prosazení domácí tvorby v mezinárodním<br />
měřítku.<br />
– Převažující řemeslný amatérismus tvorby v oblasti populární hudby, která není<br />
konkurenceschopná na zaplněném hudebním trhu. 75<br />
– Malý národní trh, jehož spotřeba nekompenzuje náklady spojené s produkcí,<br />
a tudíž nepřináší dostatečnou finanční odměnu tvůrcům i producentům, z tohoto<br />
důvodu se snížil i zájem majors o české teritorium.<br />
74. Muzikontakt eviduje zhruba 1386 kulturních domů, středisek, síní, klubů apod.(mimo divadla).<br />
75. Raušer, Jaroslav. (2015) Vstupní analýza stavu hudební tvorby, poklad pro exportní aktivity 2015, rkp.,<br />
s. 4.<br />
354