Mapovani KKP, svazekII_final
Hudební průmysl / 1 Kromě výše uvedených působí v ČR celá řada dalších nezávislých drobných vydavatelství, která obstarávají spíše jednotlivé umělce a skupiny. Většinou poskytují umělcům 360° služby, i když mnohdy ne ve všech segmentech na dobré úrovni. Z malých subjektů jsou v ČR úspěšní také ti, kteří se specializují na obchod s právy k dílům (např. nakladatelství A Tempo Verlag). 23 Kreativita tohoto nakladatelství spočívá ve schopnosti vyhledávat repertoárově zajímavá nezávislá zahraniční i česká nakladatelství. Mezi úspěšná česká vydavatelství patří i Arco diva, producentská společnost se zahraniční distribucí. Po zkušenostech s vlastním prodejem a distribucí do zahraničí zvolilo zahraniční partnerství s NAXOS pro fyzické nosiče a pro digitální distribuci a prodej firmu The Orchard. 24 Firmy nahrávacího průmyslu jsou u nás podobně jako v zahraničí sdruženy do České národní skupiny (ČNS) Mezinárodní federace nahrávacího průmyslu (IFPI). ČNS IFPI byla také v roce 1995 zakládajícím členem společnosti Intergram zastupující výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů. Čeští nakladatelé se sdružují do Svazu českých hudebních nakladatelů, 25 který však nevykazuje významnější aktivity. ČNS IFPI publikuje informace o situaci českého i mezinárodního nahrávacího průmyslu, tiskové zprávy ke kauzám a právním změnám a žebříčky hitparád singlů, CD a top rádií v ČR. ČNS IFPI sdružuje v současnosti 14 členů včetně největších hráčů na trhu. Přidruženým členem je české hudební vydavatelství a agentura působící na mezinárodním trhu BrainZone, 26 která se umisťuje v hitparádách sledovaných CNS IFPI mezi majors. Z dalších, relativně úspěšných v oblasti alternativy, folkloru a jazzu je Indies, 27 které rovněž funguje jako agentura a uplatňuje se spíše na trhu v nejbližších zemích Evropy. Členy ČNS IFPI je tedy 15 vydavatelství nahrávek, nicméně databáze Muzikontakt 28 jich eviduje 149. 23. A Tempo Verlag, s. r. o., je hudební nakladatelství. Zastupuje katalogy a hudební knihovny řady zahraničních subjektů, tedy specializuje se na obchod s právy k nahrávkám (v roce 2011 získalo cenu nejúspěšnějšího nakladatele za rok 2010 u nás). Více na: http://www.belohlavek.com/languages/cz/ pages/a-tempo. 24. The Orchard byl založen 1997 v USA pro distribuci produkce nezávislých umělců. 25. Více na: http://www.schn.cz, od roku 1994. 26. Více na: www.brainzone.cz. 27. Více na: www.indies.eu. 28. Více na: http://www.muzikus.cz/muzikontakt. 336
Hudební průmysl / 1 Vydavatelství lze sledovat také z hlediska specializace. Po roce 1989 jsou novým jevem např. vydavatelství orientovaná na vyhraněné skupiny zákazníků, např. vydavatelství Polí5 či Guerilla Records. Na trhu se také projevuje nová záliba ve vinylech, pro jejichž výrobu získává zakázky z celého světa česká firma GZ Digital Media, 29 která se po roce 2009 stala největším světovým výrobcem desek, především vinylů (včetně zakázek pro největší trhy v USA, Velké Británii ad.). Podobně celosvětově expanduje také další výrobce desek a obalové techniky Fermata v Čelákovicích. Obě firmy získávají zahraniční trhy především dodržováním kvality a flexibilitou. České zakázky jsou díky malému trhu pro tyto firmy nevýznamné, protože většina malých vydavatelství nebo kapel si nechává CD kopírovat (nikoli lisovat) v menších sériích do 500 kusů. Malé zakázky v ČR většinou realizuje firma Diskus. Úspěch jmenovaných výrobních firem je vlastně dán zpožděním českého nahrávacího průmyslu: zatímco ve světě se hovořilo „o smrti fyzických nosičů“ a zahraniční firmy ukončily provoz, u nás se tyto provozy modernizovaly a využívají toho, že poptávka přece jen zůstala (nejen u starší generace, ale také rozvojem retro stylu a sběratelství) a v segmentu vinylů roste. Vydávání nekomerčních nahrávek je možné v ČR částečně financovat z grantových prostředků MK ČR. 30 Novou formou financování je tzv. crowdfunding. Na českém portálu www.hithit.com je aktuálně evidováno více než sto hudebních projektů, z nichž naprostá většina byla podpořena nad 100 %. V ČR zatím v podstatě neexistuje významné vydavatelství s účastí umělců podobné jako TIDAL. Většina agentur i umělců či souborů navíc stále spíše usiluje o to, aby byla vydávána na zahraničních labelech, popř. v popu pracovala se známými zahraničními producenty a studii. Samostatnou kapitolou HP je situace v oblasti právní z hlediska podmínek pro tvorbu, interpretaci a publishing. Český autorský zákon byl novelizován na základě směrnice 2011/77/EU. Do novely se v ČR implementovala z hlediska hudby především ochrana majetkových práv hudebních výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů z 50 na 70 let 31 a také úprava tzv. osiřelých děl. 29. In: Jenerálová, Ivana. (2013) V Česku se vyrábí nejvíc gramodesek na světě. 16. července 2013 na serveru Czech.cz. Dostupné [on-line] na: http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Firmy-v-CR/V-Ceskuse-vyrabi-nejvice-gramofonovych-desek-na-s [cit. 19. října 2015]. 30. Tematický okruh 10: „nahrávání, výroba, rozmnožování, sdělování zvukových a zvukově-obrazových záznamů s dramaturgicky objevnou, umělecky a historicky významnou a výrazně nekomerční hudbou“, granty využívají např. i Supraphon nebo ArcoDiva. 31. Zajímavé je v tomto stanovisko Českého rozhlasu, s nímž souhlasila i Česká hudební rada jako střechová hudební organizace. Více na: http://chr.nipax.cz/download/Stanovisko_CRo_k_navrhu_ Komise-prodlouzeni_ochrany_prav_70let.pdf. 337
- Page 285 and 286: Televize a rozhlas / 4 4/ SILNÉ A
- Page 287 and 288: Televize a rozhlas / 5 5/ POTŘEBY
- Page 289 and 290: Televize a rozhlas / 6 6/ NÁVRHY T
- Page 291 and 292: Televize a rozhlas / 6 Název proje
- Page 293 and 294: Televize a rozhlas / 7 7/ ZDROJE A
- Page 295 and 296: Televize a rozhlas / 7 Media Bohemi
- Page 297 and 298: FILM Daniela Staníková (Kancelá
- Page 299 and 300: Film / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, S
- Page 301 and 302: Film / 1 Hlavními prioritami dalš
- Page 303 and 304: Film / 2 Tabulka 1: Filmová produk
- Page 305 and 306: Film / 2 Veřejná finanční podpo
- Page 307 and 308: Film / 2 Další ukazatele Pokud jd
- Page 309 and 310: Film / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY V o
- Page 311 and 312: Film / 3 Vedle množství filmů je
- Page 313 and 314: Film / 3 Veřejné financování V
- Page 315 and 316: Film / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STRÁNK
- Page 317 and 318: Film / 4 - VoD je prozatím neudrž
- Page 319 and 320: Film / 5 Podpora propagace - Zvýš
- Page 321 and 322: Film / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJE
- Page 323 and 324: Film / 6 Název projektu Téma a zd
- Page 325 and 326: Film / 7 7/ ZDROJE A LITERATURA Aso
- Page 327 and 328: Film / Příloha 1 ČINNOSTI DLE Č
- Page 329 and 330: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 331 and 332: Hudební průmysl / 1 1/ ZÁKLADNÍ
- Page 333 and 334: Hudební průmysl / 1 - Dalším zl
- Page 335: Hudební průmysl / 1 Situace klasi
- Page 339 and 340: Hudební průmysl / 1 Nejglobálně
- Page 341 and 342: Hudební průmysl / 2 2/ EKONOMICK
- Page 343 and 344: Hudební průmysl / 2 Komentář: N
- Page 345 and 346: Hudební průmysl / 2 Komentář: C
- Page 347 and 348: Hudební průmysl / 2 Tabulka 11: S
- Page 349 and 350: Hudební průmysl / 3 3/ ZAHRANIČN
- Page 351 and 352: Hudební průmysl / 3 Hudební sekt
- Page 353 and 354: Hudební průmysl / 3 Přes celkov
- Page 355 and 356: Hudební průmysl / 4 - Nízké fin
- Page 357 and 358: Hudební průmysl / 5 Podpora produ
- Page 359 and 360: Hudební průmysl / 6 6/ NÁVRHY TY
- Page 361 and 362: Hudební průmysl / 6 Název projek
- Page 363 and 364: Hudební průmysl / 7 7/ ZDROJE A L
- Page 365 and 366: Hudební průmysl / 7 Intergram. (2
- Page 367 and 368: Hudební průmysl / Příloha 1 ČI
- Page 369 and 370: DIGItálNí hry Zdeněk Záhora (MU
- Page 371 and 372: Digitální hry / 1 1/ ZÁKLADNÍ S
- Page 373 and 374: Digitální hry / 1 V souvislosti s
- Page 375 and 376: Digitální hry / 2 2/ EKONOMICKÁ
- Page 377 and 378: Digitální hry / 2 Tabulka 2: Data
- Page 379 and 380: Digitální hry / 3 3/ ZAHRANIČNÍ
- Page 381 and 382: Digitální hry / 3 Early access ne
- Page 383 and 384: Digitální hry / 3 Celkově herní
- Page 385 and 386: Digitální hry / 3 Nizozemsko - V
Hudební průmysl / 1<br />
Vydavatelství lze sledovat také z hlediska specializace. Po roce 1989 jsou novým<br />
jevem např. vydavatelství orientovaná na vyhraněné skupiny zákazníků, např. vydavatelství<br />
Polí5 či Guerilla Records. Na trhu se také projevuje nová záliba ve vinylech,<br />
pro jejichž výrobu získává zakázky z celého světa česká firma GZ Digital Media, 29 která<br />
se po roce 2009 stala největším světovým výrobcem desek, především vinylů (včetně<br />
zakázek pro největší trhy v USA, Velké Británii ad.). Podobně celosvětově expanduje<br />
také další výrobce desek a obalové techniky Fermata v Čelákovicích. Obě firmy získávají<br />
zahraniční trhy především dodržováním kvality a flexibilitou. České zakázky jsou<br />
díky malému trhu pro tyto firmy nevýznamné, protože většina malých vydavatelství<br />
nebo kapel si nechává CD kopírovat (nikoli lisovat) v menších sériích do 500 kusů.<br />
Malé zakázky v ČR většinou realizuje firma Diskus. Úspěch jmenovaných výrobních<br />
firem je vlastně dán zpožděním českého nahrávacího průmyslu: zatímco ve světě se<br />
hovořilo „o smrti fyzických nosičů“ a zahraniční firmy ukončily provoz, u nás se tyto<br />
provozy modernizovaly a využívají toho, že poptávka přece jen zůstala (nejen u starší<br />
generace, ale také rozvojem retro stylu a sběratelství) a v segmentu vinylů roste.<br />
Vydávání nekomerčních nahrávek je možné v ČR částečně financovat z grantových<br />
prostředků MK ČR. 30<br />
Novou formou financování je tzv. crowdfunding. Na českém portálu www.hithit.com<br />
je aktuálně evidováno více než sto hudebních projektů, z nichž naprostá většina byla<br />
podpořena nad 100 %.<br />
V ČR zatím v podstatě neexistuje významné vydavatelství s účastí umělců podobné<br />
jako TIDAL. Většina agentur i umělců či souborů navíc stále spíše usiluje o to, aby<br />
byla vydávána na zahraničních labelech, popř. v popu pracovala se známými zahraničními<br />
producenty a studii.<br />
Samostatnou kapitolou HP je situace v oblasti právní z hlediska podmínek pro<br />
tvorbu, interpretaci a publishing. Český autorský zákon byl novelizován na základě<br />
směrnice 2011/77/EU. Do novely se v ČR implementovala z hlediska hudby především<br />
ochrana majetkových práv hudebních výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů<br />
z 50 na 70 let 31 a také úprava tzv. osiřelých děl.<br />
29. In: Jenerálová, Ivana. (2013) V Česku se vyrábí nejvíc gramodesek na světě. 16. července 2013<br />
na serveru Czech.cz. Dostupné [on-line] na: http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Firmy-v-CR/V-Ceskuse-vyrabi-nejvice-gramofonovych-desek-na-s<br />
[cit. 19. října 2015].<br />
30. Tematický okruh 10: „nahrávání, výroba, rozmnožování, sdělování zvukových a zvukově-obrazových<br />
záznamů s dramaturgicky objevnou, umělecky a historicky významnou a výrazně nekomerční hudbou“,<br />
granty využívají např. i Supraphon nebo ArcoDiva.<br />
31. Zajímavé je v tomto stanovisko Českého rozhlasu, s nímž souhlasila i Česká hudební rada jako<br />
střechová hudební organizace. Více na: http://chr.nipax.cz/download/Stanovisko_CRo_k_navrhu_<br />
Komise-prodlouzeni_ochrany_prav_70let.pdf.<br />
337