Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Film / 4 Slabé stránky – Omezená velikost tuzemského trhu – náklady na výrobu filmu nelze pokrýt z tržeb z tuzemských kin. – Fragmentace výrobních kapacit v malých produkcích a studiích – společnosti se nemohou kontinuálně rozvíjet, většinou pracují spíše formou projektů; nízká míra integrace (propojení producentských společností s distribucí a kiny nebo jinými oblastmi audiovizuálního průmyslu). – Animovaný film stagnuje a je odtržen od evropských a globálních produkčních a finančních struktur, neexistují osobní vazby a zkušenosti s realizací koprodukcí na úrovni jednotlivých produkcí a studií, nedochází k transferu know- -how a zkušeností ze zahraničí, chybí praktická zkušenost s využitím finančních prostředků na produkci, které existují v rámci Evropy; existuje disproporce mezi obory animační techniky: loutkový film má relativně kvalitní studia, produkční potenciál kresleného filmu však upadá; seriály produkované v koprodukci s ČT ztratily částečnou konkurenceschopnost, ČT se nezúčastňuje větších projektů; podmínky SFKMG neumožňují využívat filmové pobídky pro podporu animovaných TV seriálů, a tedy účast na zahraničních koprodukcích. – Nedostatečná úroveň vysokoškolského vzdělání (především Filmová akademie múzických umění – FAMU): výuka je zaměřena na výchovu produkčních, a nikoliv na výchovu producentů, studenti nejsou připravováni na zodpovědnost za marketing a distribuci (prodatelnost) filmu, ani nejsou dostatečně propojováni s praxí, je kritizována i nízká kvalita vzdělání, pokud jde o filmová řemesla; v případě animace je vzdělávání zastaralé, zaměřuje se na klasickou, 2D kreslenou a 2D digitální animaci, 3D technika je vyučována pouze v základech, odbornost absolventů neodpovídá zahraničním trendům a požadavkům animační výroby, vedle animátorů chybí řada dalších řemeslných, uměleckých a technologicky vybavených absolventů; školy neseznamují studenty s možnostmi a uplatněním v rámci alternativních oborů či TV seriálů ani s moderní tvorbou. – Vzdělávání profesionálů: disproporce mezi skladbou a zaměřením vzdělávacích programů na našem území a v EU, chybí vzdělávací programy na vyrovnávání slabin lokálního trhu, chybí vzdělávání specifických odborných i řemeslných profesí (jako např. výroba dekorací, 3D animace), podpora účasti českých profesionálů na zahraničních programech je nedostatečná. – Proměna distribučních modelů zasahuje i náš trh: více filmů se dostává do distribuce, počet představení je sice stabilní, ale filmům ubývají diváci a distribuce se stává nejslabším místem životního cyklu filmu, menší tituly nemají šanci se prosadit. 316

Film / 4 – VoD je prozatím neudržitelný obchodní model, platformy jsou roztříštěné, přístup k českým filmům legální cestou je obtížný, totéž platí i o přístupu k filmům zahraničním. – Pirátství je celospolečensky rozšířené a tolerované, způsobuje významné ztráty celému odvětví včetně poklesu příjmů do SFKMG, neexistuje dostatek dat o chování uživatelů internetu a o uživatelích nelegálního obsahu, činnost České protipirátské unie je špatně koncipovaná a nedostatečně osvětová, chybí technologie pro systematické a plošné odhalování nelegálního obsahu a prostředky, jak se mu bránit. – Vybavení kin je často zastaralé, modernizovány jsou pouze projekce; digitalizace kin není úplná (pouze multiplexy jsou digitalizovány ze 100 %), též není znám budoucí vývoj technologie: po zhruba 7−10 letech bude současná digitální technologie dosluhovat. – Nedostatečná politická vůle vnímat film jako součást kulturního dědictví a významné složky propagace národní (kulturní) identity, neinformovanost a nízké povědomí veřejných činitelů o přínosech natáčení, špatná komunikace s veřejností o přínosech natáčení ze strany veřejné správy a médií. – Nízká konkurenceschopnost současné filmové tvorby, současné české filmy mají malý distribuční potenciál, jsou „zastaralé a lokální“, postrádají větší žánrovou a námětovou pestrost, autoři věnují malou pozornost vývoji filmu, úroveň dramaturgie je velmi nízká či úplně chybí, chybí finanční zázemí pro tvorbu autorů, chybí podpora nezávislým TV projektům. – Propagace českých filmů v zahraničí je nedostatečná především díky podfinancování Czech Film Center, není rozvinuté vícezdrojové financování pro lokální festivaly a přehlídky, které jsou důležitou součástí filmové nabídky v regionech, chybí jedno informační rozhraní o českém filmu. 34 – Velmi nízká a problematická je podpora financování digitalizace českého filmového dědictví, chybí stabilní a bezpečné úložiště digitálních dat. 34. Portál v současné době připravuje Národní filmový archiv. 317

Film / 4<br />

Slabé stránky<br />

– Omezená velikost tuzemského trhu – náklady na výrobu filmu nelze pokrýt z tržeb<br />

z tuzemských kin.<br />

– Fragmentace výrobních kapacit v malých produkcích a studiích – společnosti<br />

se nemohou kontinuálně rozvíjet, většinou pracují spíše formou projektů; nízká<br />

míra integrace (propojení producentských společností s distribucí a kiny nebo<br />

jinými oblastmi audiovizuálního průmyslu).<br />

– Animovaný film stagnuje a je odtržen od evropských a globálních produkčních<br />

a finančních struktur, neexistují osobní vazby a zkušenosti s realizací koprodukcí<br />

na úrovni jednotlivých produkcí a studií, nedochází k transferu know-<br />

-how a zkušeností ze zahraničí, chybí praktická zkušenost s využitím finančních<br />

prostředků na produkci, které existují v rámci Evropy; existuje disproporce mezi<br />

obory animační techniky: loutkový film má relativně kvalitní studia, produkční<br />

potenciál kresleného filmu však upadá; seriály produkované v koprodukci s ČT<br />

ztratily částečnou konkurenceschopnost, ČT se nezúčastňuje větších projektů;<br />

podmínky SFKMG neumožňují využívat filmové pobídky pro podporu animovaných<br />

TV seriálů, a tedy účast na zahraničních koprodukcích.<br />

– Nedostatečná úroveň vysokoškolského vzdělání (především Filmová akademie<br />

múzických umění – FAMU): výuka je zaměřena na výchovu produkčních, a nikoliv<br />

na výchovu producentů, studenti nejsou připravováni na zodpovědnost<br />

za marketing a distribuci (prodatelnost) filmu, ani nejsou dostatečně propojováni<br />

s praxí, je kritizována i nízká kvalita vzdělání, pokud jde o filmová řemesla;<br />

v případě animace je vzdělávání zastaralé, zaměřuje se na klasickou, 2D<br />

kreslenou a 2D digitální animaci, 3D technika je vyučována pouze v základech,<br />

odbornost absolventů neodpovídá zahraničním trendům a požadavkům animační<br />

výroby, vedle animátorů chybí řada dalších řemeslných, uměleckých a technologicky<br />

vybavených absolventů; školy neseznamují studenty s možnostmi<br />

a uplatněním v rámci alternativních oborů či TV seriálů ani s moderní tvorbou.<br />

– Vzdělávání profesionálů: disproporce mezi skladbou a zaměřením vzdělávacích<br />

programů na našem území a v EU, chybí vzdělávací programy na vyrovnávání<br />

slabin lokálního trhu, chybí vzdělávání specifických odborných i řemeslných<br />

profesí (jako např. výroba dekorací, 3D animace), podpora účasti českých profesionálů<br />

na zahraničních programech je nedostatečná.<br />

– Proměna distribučních modelů zasahuje i náš trh: více filmů se dostává do distribuce,<br />

počet představení je sice stabilní, ale filmům ubývají diváci a distribuce<br />

se stává nejslabším místem životního cyklu filmu, menší tituly nemají šanci<br />

se prosadit.<br />

316

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!