Mapovani KKP, svazekII_final
Film / 4 Slabé stránky – Omezená velikost tuzemského trhu – náklady na výrobu filmu nelze pokrýt z tržeb z tuzemských kin. – Fragmentace výrobních kapacit v malých produkcích a studiích – společnosti se nemohou kontinuálně rozvíjet, většinou pracují spíše formou projektů; nízká míra integrace (propojení producentských společností s distribucí a kiny nebo jinými oblastmi audiovizuálního průmyslu). – Animovaný film stagnuje a je odtržen od evropských a globálních produkčních a finančních struktur, neexistují osobní vazby a zkušenosti s realizací koprodukcí na úrovni jednotlivých produkcí a studií, nedochází k transferu know- -how a zkušeností ze zahraničí, chybí praktická zkušenost s využitím finančních prostředků na produkci, které existují v rámci Evropy; existuje disproporce mezi obory animační techniky: loutkový film má relativně kvalitní studia, produkční potenciál kresleného filmu však upadá; seriály produkované v koprodukci s ČT ztratily částečnou konkurenceschopnost, ČT se nezúčastňuje větších projektů; podmínky SFKMG neumožňují využívat filmové pobídky pro podporu animovaných TV seriálů, a tedy účast na zahraničních koprodukcích. – Nedostatečná úroveň vysokoškolského vzdělání (především Filmová akademie múzických umění – FAMU): výuka je zaměřena na výchovu produkčních, a nikoliv na výchovu producentů, studenti nejsou připravováni na zodpovědnost za marketing a distribuci (prodatelnost) filmu, ani nejsou dostatečně propojováni s praxí, je kritizována i nízká kvalita vzdělání, pokud jde o filmová řemesla; v případě animace je vzdělávání zastaralé, zaměřuje se na klasickou, 2D kreslenou a 2D digitální animaci, 3D technika je vyučována pouze v základech, odbornost absolventů neodpovídá zahraničním trendům a požadavkům animační výroby, vedle animátorů chybí řada dalších řemeslných, uměleckých a technologicky vybavených absolventů; školy neseznamují studenty s možnostmi a uplatněním v rámci alternativních oborů či TV seriálů ani s moderní tvorbou. – Vzdělávání profesionálů: disproporce mezi skladbou a zaměřením vzdělávacích programů na našem území a v EU, chybí vzdělávací programy na vyrovnávání slabin lokálního trhu, chybí vzdělávání specifických odborných i řemeslných profesí (jako např. výroba dekorací, 3D animace), podpora účasti českých profesionálů na zahraničních programech je nedostatečná. – Proměna distribučních modelů zasahuje i náš trh: více filmů se dostává do distribuce, počet představení je sice stabilní, ale filmům ubývají diváci a distribuce se stává nejslabším místem životního cyklu filmu, menší tituly nemají šanci se prosadit. 316
Film / 4 – VoD je prozatím neudržitelný obchodní model, platformy jsou roztříštěné, přístup k českým filmům legální cestou je obtížný, totéž platí i o přístupu k filmům zahraničním. – Pirátství je celospolečensky rozšířené a tolerované, způsobuje významné ztráty celému odvětví včetně poklesu příjmů do SFKMG, neexistuje dostatek dat o chování uživatelů internetu a o uživatelích nelegálního obsahu, činnost České protipirátské unie je špatně koncipovaná a nedostatečně osvětová, chybí technologie pro systematické a plošné odhalování nelegálního obsahu a prostředky, jak se mu bránit. – Vybavení kin je často zastaralé, modernizovány jsou pouze projekce; digitalizace kin není úplná (pouze multiplexy jsou digitalizovány ze 100 %), též není znám budoucí vývoj technologie: po zhruba 7−10 letech bude současná digitální technologie dosluhovat. – Nedostatečná politická vůle vnímat film jako součást kulturního dědictví a významné složky propagace národní (kulturní) identity, neinformovanost a nízké povědomí veřejných činitelů o přínosech natáčení, špatná komunikace s veřejností o přínosech natáčení ze strany veřejné správy a médií. – Nízká konkurenceschopnost současné filmové tvorby, současné české filmy mají malý distribuční potenciál, jsou „zastaralé a lokální“, postrádají větší žánrovou a námětovou pestrost, autoři věnují malou pozornost vývoji filmu, úroveň dramaturgie je velmi nízká či úplně chybí, chybí finanční zázemí pro tvorbu autorů, chybí podpora nezávislým TV projektům. – Propagace českých filmů v zahraničí je nedostatečná především díky podfinancování Czech Film Center, není rozvinuté vícezdrojové financování pro lokální festivaly a přehlídky, které jsou důležitou součástí filmové nabídky v regionech, chybí jedno informační rozhraní o českém filmu. 34 – Velmi nízká a problematická je podpora financování digitalizace českého filmového dědictví, chybí stabilní a bezpečné úložiště digitálních dat. 34. Portál v současné době připravuje Národní filmový archiv. 317
- Page 265 and 266: Televize a rozhlas / 1 Technologick
- Page 267 and 268: Televize a rozhlas / 2 2/ EKONOMICK
- Page 269 and 270: Televize a rozhlas / 2 Graf 2: Shar
- Page 271 and 272: Televize a rozhlas / 2 TV Prima Spo
- Page 273 and 274: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 3: V
- Page 275 and 276: Televize a rozhlas / 2 Reklama v so
- Page 277 and 278: Televize a rozhlas / 2 V roce 2013
- Page 279 and 280: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 4: P
- Page 281 and 282: Televize a rozhlas / 2 Účet kultu
- Page 283 and 284: Televize a rozhlas / 3 3/ ZAHRANIČ
- Page 285 and 286: Televize a rozhlas / 4 4/ SILNÉ A
- Page 287 and 288: Televize a rozhlas / 5 5/ POTŘEBY
- Page 289 and 290: Televize a rozhlas / 6 6/ NÁVRHY T
- Page 291 and 292: Televize a rozhlas / 6 Název proje
- Page 293 and 294: Televize a rozhlas / 7 7/ ZDROJE A
- Page 295 and 296: Televize a rozhlas / 7 Media Bohemi
- Page 297 and 298: FILM Daniela Staníková (Kancelá
- Page 299 and 300: Film / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, S
- Page 301 and 302: Film / 1 Hlavními prioritami dalš
- Page 303 and 304: Film / 2 Tabulka 1: Filmová produk
- Page 305 and 306: Film / 2 Veřejná finanční podpo
- Page 307 and 308: Film / 2 Další ukazatele Pokud jd
- Page 309 and 310: Film / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY V o
- Page 311 and 312: Film / 3 Vedle množství filmů je
- Page 313 and 314: Film / 3 Veřejné financování V
- Page 315: Film / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STRÁNK
- Page 319 and 320: Film / 5 Podpora propagace - Zvýš
- Page 321 and 322: Film / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJE
- Page 323 and 324: Film / 6 Název projektu Téma a zd
- Page 325 and 326: Film / 7 7/ ZDROJE A LITERATURA Aso
- Page 327 and 328: Film / Příloha 1 ČINNOSTI DLE Č
- Page 329 and 330: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 331 and 332: Hudební průmysl / 1 1/ ZÁKLADNÍ
- Page 333 and 334: Hudební průmysl / 1 - Dalším zl
- Page 335 and 336: Hudební průmysl / 1 Situace klasi
- Page 337 and 338: Hudební průmysl / 1 Vydavatelstv
- Page 339 and 340: Hudební průmysl / 1 Nejglobálně
- Page 341 and 342: Hudební průmysl / 2 2/ EKONOMICK
- Page 343 and 344: Hudební průmysl / 2 Komentář: N
- Page 345 and 346: Hudební průmysl / 2 Komentář: C
- Page 347 and 348: Hudební průmysl / 2 Tabulka 11: S
- Page 349 and 350: Hudební průmysl / 3 3/ ZAHRANIČN
- Page 351 and 352: Hudební průmysl / 3 Hudební sekt
- Page 353 and 354: Hudební průmysl / 3 Přes celkov
- Page 355 and 356: Hudební průmysl / 4 - Nízké fin
- Page 357 and 358: Hudební průmysl / 5 Podpora produ
- Page 359 and 360: Hudební průmysl / 6 6/ NÁVRHY TY
- Page 361 and 362: Hudební průmysl / 6 Název projek
- Page 363 and 364: Hudební průmysl / 7 7/ ZDROJE A L
- Page 365 and 366: Hudební průmysl / 7 Intergram. (2
Film / 4<br />
Slabé stránky<br />
– Omezená velikost tuzemského trhu – náklady na výrobu filmu nelze pokrýt z tržeb<br />
z tuzemských kin.<br />
– Fragmentace výrobních kapacit v malých produkcích a studiích – společnosti<br />
se nemohou kontinuálně rozvíjet, většinou pracují spíše formou projektů; nízká<br />
míra integrace (propojení producentských společností s distribucí a kiny nebo<br />
jinými oblastmi audiovizuálního průmyslu).<br />
– Animovaný film stagnuje a je odtržen od evropských a globálních produkčních<br />
a finančních struktur, neexistují osobní vazby a zkušenosti s realizací koprodukcí<br />
na úrovni jednotlivých produkcí a studií, nedochází k transferu know-<br />
-how a zkušeností ze zahraničí, chybí praktická zkušenost s využitím finančních<br />
prostředků na produkci, které existují v rámci Evropy; existuje disproporce mezi<br />
obory animační techniky: loutkový film má relativně kvalitní studia, produkční<br />
potenciál kresleného filmu však upadá; seriály produkované v koprodukci s ČT<br />
ztratily částečnou konkurenceschopnost, ČT se nezúčastňuje větších projektů;<br />
podmínky SFKMG neumožňují využívat filmové pobídky pro podporu animovaných<br />
TV seriálů, a tedy účast na zahraničních koprodukcích.<br />
– Nedostatečná úroveň vysokoškolského vzdělání (především Filmová akademie<br />
múzických umění – FAMU): výuka je zaměřena na výchovu produkčních, a nikoliv<br />
na výchovu producentů, studenti nejsou připravováni na zodpovědnost<br />
za marketing a distribuci (prodatelnost) filmu, ani nejsou dostatečně propojováni<br />
s praxí, je kritizována i nízká kvalita vzdělání, pokud jde o filmová řemesla;<br />
v případě animace je vzdělávání zastaralé, zaměřuje se na klasickou, 2D<br />
kreslenou a 2D digitální animaci, 3D technika je vyučována pouze v základech,<br />
odbornost absolventů neodpovídá zahraničním trendům a požadavkům animační<br />
výroby, vedle animátorů chybí řada dalších řemeslných, uměleckých a technologicky<br />
vybavených absolventů; školy neseznamují studenty s možnostmi<br />
a uplatněním v rámci alternativních oborů či TV seriálů ani s moderní tvorbou.<br />
– Vzdělávání profesionálů: disproporce mezi skladbou a zaměřením vzdělávacích<br />
programů na našem území a v EU, chybí vzdělávací programy na vyrovnávání<br />
slabin lokálního trhu, chybí vzdělávání specifických odborných i řemeslných<br />
profesí (jako např. výroba dekorací, 3D animace), podpora účasti českých profesionálů<br />
na zahraničních programech je nedostatečná.<br />
– Proměna distribučních modelů zasahuje i náš trh: více filmů se dostává do distribuce,<br />
počet představení je sice stabilní, ale filmům ubývají diváci a distribuce<br />
se stává nejslabším místem životního cyklu filmu, menší tituly nemají šanci<br />
se prosadit.<br />
316