Mapovani KKP, svazekII_final

Film / 3
K dalším výrazným trendům patří i nepoměr mezi výrobou a distribucí filmů jak
na trhu, tak i na podílu veřejné podpory a posuny ve filmové tvorbě vlivem sbližování
internetu, videoher, TV a filmu, případně filmu s dalšími obory. Všechny tyto trendy
jsou patrné i u nás.
Výroba a distribuce filmů
V Evropě je patrná nerovnováha mezi počtem vyrobených filmů a těch, které se skutečně
dostanou k cílovému publiku. V Evropě se vyrobí více filmů než ve Spojených státech
a Kanadě, 20 ale jejich distribuce je svým rozsahem mnohem více omezena. Filmy se
často obtížně dostávají do kin na jiných než domácích trzích a nedaří se jim dostat se
k divákům ani prostřednictvím jiných forem distribuce. U nás se zatím dostane do kin
většina filmů, spíše je problém, že řadě filmů by stačilo uvedení v televizi, ale musí usilovat
o kinodistribuci, aby získaly podporu ze Státního fondu kinematografie (SFKMG).
Současný systém veřejné podpory se rovněž soustřeďuje převážně na filmovou výrobu
a nevěnuje se dostatečně distribuci. V roce 2009 bylo vynaloženo v průměru
69 % prostředků veřejného financování na výrobu filmových děl, zatímco pouze 8,4 %
bylo určeno na jejich distribuci a 3,6 % na propagaci. Fondy působící na nadnárodní
úrovni obvykle přikládají distribuci větší význam (33,6 % při 35,7 % vynaložených
na výrobu) než vnitrostátní fondy (7,4 % na distribuci, 70,4 % na výrobu) a fondy
na nižší než národní úrovni (3,5 % na distribuci, 75,5 % na výrobu). Z nadnárodních
fondů však pochází pouze velice malý podíl veřejných prostředků, určených především
k dofinancování projektů. 21
Distribuce
Zaměření na uvedení do kin a TV vysílání, jež má zásadní význam pro návratnost investic,
zastiňuje možnosti distribuce prostřednictvím ostatních platforem. Současný
systém distribučních intervalů 22 se vlivem změn chování diváků dostává pod stále
silnější tlak. Přísná pravidla v této oblasti a tendence subjektů, jež jsou již na trhu
zavedeny, konzervovat daný stav mohou bránit vývoji a využívání inovativních strategií
pro uvádění filmů do kin a obchodních modelů jako day and date release 23 nebo
větší větší integraci platforem VoD, neboť obsah se na různých platformách s různou
formou přístupnosti špatně vyhledává.
20. Počet celovečerních filmů vyrobených v Evropské unii se zvýšil z 1159 v roce 2008 na 1336 v roce
2011. Ve stejném období se filmová produkce Spojených států a Kanady zvýšila ze 773 na 818 filmů
(databáze Evropské audiovizuální observatoře FOCUS 2013).
21. Evropská komise. (2014) Evropský film v digitální éře: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, radě,
Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Brusel. Dostupné [on-line] na:
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:52014DC0272 [cit. 17. května 2015].
22. Systém, jehož prostřednictvím jsou filmy postupně uváděny do kin za použití různých platforem.
Tyto intervaly nebo harmonogramy distribuce se v jednotlivých členských státech liší, standardním
postupem pro hraný film by však například bylo uvedení do kin, vydání na videokazetě/DVD/
Blu-ray,VoD, zhlédnutí v placené televizi a nakonec ve volně přístupném televizním vysílání.
23. To znamená uvedení filmu na více platformách současně (nejčastěji kino a VoD).
310