Mapovani KKP, svazekII_final
Vymezení odvětví podle činnosti TVORBA / – tvorba scénářů PRODUKCE / – produkce filmů, videozáznamů a televizních programů – postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů – činnosti herců, režisérů, scénických výtvarníků a techniků, zvukařů, animátorů, střihačů – kreslení storyboardů – dabing DISTRIBUCE / – distribuce filmů, videozáznamů a televizních programů – uvádění filmů v kinech a TV – prodej (maloobchod) a pronájem filmových a audiovizuálních nosičů – digitální distribuce – služby video on demand (VoD) – prodej nosičů, nákup a prodej filmových a distribučních práv PREZENTACE / ARCHIVACE / DIGITALIZACE / – festivaly, soutěže, filmové trhy a prezentace, archivace, digitalizace děl VZDĚLÁVÁNÍ / – školy formálního vzdělávání – kurzy neformálního vzdělávání pro veřejnost/pro profesionály – filmová výchova SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI / – výroba, prodej a pronájem filmových staveb a rekvizit (včetně kostýmů), catering, výroba, prodej a pronájem filmového zařízení a techniky pro produkci a postprodukci, propagace 298
Film / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, STAV A PODMÍNKY Filmový průmysl představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života. V ČR má filmový průmysl dlouhou tradici, první filmová distribuční společnost byla založena v roce 1921 a v roce 1933 zahájila svou činnost filmová studia na pražském Barrandově. V současnosti český film stále těží z tradice nové vlny 60. let. Samostatnou kapitolu představuje dlouhá a světově uznávaná tradice animovaného filmu a jeho významných autorů, jako je Karel Zeman, Jan Švankmajer nebo Břetislav Pojar. Filmové služby v oblasti produkce a postprodukce jsou na vysoké úrovni a jsou tradičně oceňované zahraničními filmovými štáby. Oblast filmu zahrnuje řadu různorodých aktivit: vývoj (psaní scénáře, příprava financování), produkci (natáčení filmu), postprodukci (zpracování natočeného materiálu, mix s hudbou, zvukem atd.), distribuci (prodej filmu do kin, televizí, prodej a půjčování DVD/video) a veřejnou prezentaci (kina). Vývojem, produkcí a postprodukcí se v ČR zabývají dva typy společností: producentské společnosti realizující vlastní filmy a produkční společnosti poskytující služby a zařízení (např. casting, pronájem studií, osvětlovacího a kamerového vybavení, stavbu dekorací, postprodukční služby) především zahraničním filmovým štábům. Český trh je značně roztříštěný, s nízkou mírou integrace. Většina společností působících na českém audiovizuálním trhu patří do kategorie malých nebo mikropodniků (výjimkou nejsou ani OSVČ) a kapacita většiny z nich zatím neumožňuje kontinuální rozvoj. Podíl českých filmů v kinodistribuci, který stabilně dosahuje asi 25 % z celkového počtu představení, diváků i čistých tržeb, je v porovnání s jinými evropskými státy velmi dobrý. Roční návštěvnost se pohybuje okolo jedenácti milionů diváků (tj. jedna návštěva kina ročně na obyvatele). Digitalizace kin umožnila výrazný nárůst počtu premiér (v roce 2000 šlo do distribuce 164 premiérových titulů, v roce 2014 jich bylo již 264). Významně tak zkrátila distribuční cyklus a film se v kinech udrží kratší dobu. Mnohem vyšší než v kině je frekvence sledování filmů na internetu – 46 % populace sleduje na internetu audiovizuální obsah a 69 % zhlédne na internetu alespoň jeden film měsíčně. Naprostá většina je přitom stažena z úložišť nebo torrentů, kam byla uložena bez souhlasu majitelů práv. „Film Tato studie vznikla mj. na základě odborné diskuze na téma filmový průmysl a dílčí studie zaměřené na analýzu trendů a potřeb v oblasti filmu (viz http://www.idu.cz/cs/mapovani-potreb-voblasti-kulturnich-a-kreativnich). “ 299
- Page 247 and 248: Knihy a tisk / 5 Podpora distribuce
- Page 249 and 250: Knihy a tisk / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝ
- Page 251 and 252: Knihy a tisk / 6 Název projektu T
- Page 253 and 254: Knihy a tisk / 7 7/ ZDROJE A LITERA
- Page 255 and 256: Knihy a tisk / 7 Pořízková, Lenk
- Page 257 and 258: Knihy a tisk / Příloha 1 Výčet
- Page 259 and 260: Knihy a tisk / Příloha 2 Výkaz D
- Page 261 and 262: tV a rozhlaS Jan Křeček (Centrum
- Page 263 and 264: Televize a rozhlas / 1 1/ ZÁKLADN
- Page 265 and 266: Televize a rozhlas / 1 Technologick
- Page 267 and 268: Televize a rozhlas / 2 2/ EKONOMICK
- Page 269 and 270: Televize a rozhlas / 2 Graf 2: Shar
- Page 271 and 272: Televize a rozhlas / 2 TV Prima Spo
- Page 273 and 274: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 3: V
- Page 275 and 276: Televize a rozhlas / 2 Reklama v so
- Page 277 and 278: Televize a rozhlas / 2 V roce 2013
- Page 279 and 280: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 4: P
- Page 281 and 282: Televize a rozhlas / 2 Účet kultu
- Page 283 and 284: Televize a rozhlas / 3 3/ ZAHRANIČ
- Page 285 and 286: Televize a rozhlas / 4 4/ SILNÉ A
- Page 287 and 288: Televize a rozhlas / 5 5/ POTŘEBY
- Page 289 and 290: Televize a rozhlas / 6 6/ NÁVRHY T
- Page 291 and 292: Televize a rozhlas / 6 Název proje
- Page 293 and 294: Televize a rozhlas / 7 7/ ZDROJE A
- Page 295 and 296: Televize a rozhlas / 7 Media Bohemi
- Page 297: FILM Daniela Staníková (Kancelá
- Page 301 and 302: Film / 1 Hlavními prioritami dalš
- Page 303 and 304: Film / 2 Tabulka 1: Filmová produk
- Page 305 and 306: Film / 2 Veřejná finanční podpo
- Page 307 and 308: Film / 2 Další ukazatele Pokud jd
- Page 309 and 310: Film / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY V o
- Page 311 and 312: Film / 3 Vedle množství filmů je
- Page 313 and 314: Film / 3 Veřejné financování V
- Page 315 and 316: Film / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STRÁNK
- Page 317 and 318: Film / 4 - VoD je prozatím neudrž
- Page 319 and 320: Film / 5 Podpora propagace - Zvýš
- Page 321 and 322: Film / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJE
- Page 323 and 324: Film / 6 Název projektu Téma a zd
- Page 325 and 326: Film / 7 7/ ZDROJE A LITERATURA Aso
- Page 327 and 328: Film / Příloha 1 ČINNOSTI DLE Č
- Page 329 and 330: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 331 and 332: Hudební průmysl / 1 1/ ZÁKLADNÍ
- Page 333 and 334: Hudební průmysl / 1 - Dalším zl
- Page 335 and 336: Hudební průmysl / 1 Situace klasi
- Page 337 and 338: Hudební průmysl / 1 Vydavatelstv
- Page 339 and 340: Hudební průmysl / 1 Nejglobálně
- Page 341 and 342: Hudební průmysl / 2 2/ EKONOMICK
- Page 343 and 344: Hudební průmysl / 2 Komentář: N
- Page 345 and 346: Hudební průmysl / 2 Komentář: C
- Page 347 and 348: Hudební průmysl / 2 Tabulka 11: S
Film / 1<br />
1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, STAV A PODMÍNKY<br />
Filmový průmysl představuje jeden z mladších kreativních průmyslů, jehož současný<br />
význam souvisí s rostoucím vlivem obrazové kultury ve všech oblastech našeho života.<br />
V ČR má filmový průmysl dlouhou tradici, první filmová distribuční společnost<br />
byla založena v roce 1921 a v roce 1933 zahájila svou činnost filmová studia na pražském<br />
Barrandově. V současnosti český film stále těží z tradice nové vlny 60. let.<br />
Samostatnou kapitolu představuje dlouhá a světově uznávaná tradice animovaného<br />
filmu a jeho významných autorů, jako je Karel Zeman, Jan Švankmajer nebo Břetislav<br />
Pojar. Filmové služby v oblasti produkce a postprodukce jsou na vysoké úrovni a jsou<br />
tradičně oceňované zahraničními filmovými štáby.<br />
Oblast filmu zahrnuje řadu různorodých aktivit: vývoj (psaní scénáře, příprava financování),<br />
produkci (natáčení filmu), postprodukci (zpracování natočeného materiálu,<br />
mix s hudbou, zvukem atd.), distribuci (prodej filmu do kin, televizí, prodej a půjčování<br />
DVD/video) a veřejnou prezentaci (kina).<br />
Vývojem, produkcí a postprodukcí se v ČR zabývají dva typy společností: producentské<br />
společnosti realizující vlastní filmy a produkční společnosti poskytující služby<br />
a zařízení (např. casting, pronájem studií, osvětlovacího a kamerového vybavení,<br />
stavbu dekorací, postprodukční služby) především zahraničním filmovým štábům.<br />
Český trh je značně roztříštěný, s nízkou mírou integrace. Většina společností působících<br />
na českém audiovizuálním trhu patří do kategorie malých nebo mikropodniků<br />
(výjimkou nejsou ani OSVČ) a kapacita většiny z nich zatím neumožňuje kontinuální<br />
rozvoj.<br />
Podíl českých filmů v kinodistribuci, který stabilně dosahuje asi 25 % z celkového<br />
počtu představení, diváků i čistých tržeb, je v porovnání s jinými evropskými státy<br />
velmi dobrý. Roční návštěvnost se pohybuje okolo jedenácti milionů diváků (tj. jedna<br />
návštěva kina ročně na obyvatele). Digitalizace kin umožnila výrazný nárůst počtu<br />
premiér (v roce 2000 šlo do distribuce 164 premiérových titulů, v roce 2014 jich bylo<br />
již 264). Významně tak zkrátila distribuční cyklus a film se v kinech udrží kratší dobu.<br />
Mnohem vyšší než v kině je frekvence sledování filmů na internetu – 46 % populace<br />
sleduje na internetu audiovizuální obsah a 69 % zhlédne na internetu alespoň jeden<br />
film měsíčně. Naprostá většina je přitom stažena z úložišť nebo torrentů, kam byla<br />
uložena bez souhlasu majitelů práv.<br />
„Film<br />
Tato studie vznikla mj. na základě odborné diskuze na téma filmový<br />
průmysl a dílčí studie zaměřené na analýzu trendů a potřeb<br />
v oblasti filmu (viz http://www.idu.cz/cs/mapovani-potreb-voblasti-kulturnich-a-kreativnich).<br />
“<br />
299