Mapovani KKP, svazekII_final
Televize a rozhlas / 5 Podpora produkce a distribuce – Nastavení legislativního rámce včetně systému veřejného financování pro činnost komunitních médií – třetího mediálního sektoru (vedle veřejnoprávního a soukromého). V Evropě dnes existuje přes 2200 komunitních rádií (nazývaných též občanská, participativní či alternativní) a více než 500 televizních stanic. Studie The State of Community Media in the European Union, vypracovaná pro Evropskou unii v roce 2007, rozděluje členské země EU do pěti skupin podle rozvoje třetího sektoru. Skupina zemí s nejrozvinutějšími komunitními médii zahrnuje Německo, Nizozemsko, Francii a Dánsko, „opačná“ skupina s neexistujícím třetím sektorem pak Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Estonsko a Českou republiku. Veřejnou podporu komunitních médií doporučuje např. usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008, které v bodu 15 „doporučuje členským státům, které tak dosud neučinily, aby právně uznaly občanská a alternativní média jako zvláštní kategorii existující vedle médií komerčních a veřejnoprávních“ a dále v bodu 17 „vyzývá členské státy, aby občanská a alternativní média aktivněji podporovaly“. Komunitní média (rádia a televize) jsou nezávislá na orgánech státu, místní samosprávy, orgánech politických stran, ale i ekonomických subjektech, a to jak z hlediska vlastnictví, tak i ve svém vysílání (reklama). Uvnitř redakcí komunitních médií nepracují profesionální žurnalisté a rozhodování nemá vertikální strukturu. Zatímco soukromá i veřejnoprávní média vysílají vždy o někom nebo pro někoho, v komunitních médiích vysílají komunity samy o sobě, pro sebe i pro ostatní. Ustavení třetího sektoru zmírní demokratický deficit ČR vůči zemím s pluralitnějším mediálním systémem. 288
Televize a rozhlas / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJEKTŮ Název projektu Téma a zdůvodnění potřebnosti Komunitní média – vznik třetího vysílacího sektoru v ČR V Evropě dnes existuje již velké množství komunitních (občanských, participativních, alternativních) rádií a televizí. V ČR zatím tento třetí sektor vysílání (vedle veřejnoprávního a soukromého) neexistuje. Komunitní média přitom významně přispívají k pluralitě mediálního systému a jejich podpora je doporučována i na úrovni EU (usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008, které v bodu 15 „doporučuje členským státům, které tak dosud neučinily, aby právně uznaly občanská a alternativní média jako zvláštní kategorii existující vedle médií komerčních a veřejnoprávních“ a dále v bodu 17 „vyzývá členské státy, aby občanská a alternativní média aktivněji podporovaly“). Komunitní rádia a televize jsou nezávislé na orgánech státu, místní samosprávy, orgánech politických stran, ale i ekonomických subjektech, a to jak z hlediska vlastnictví, tak i ve svém vysílání (reklama). Uvnitř redakcí komunitních médií nepracují profesionální žurnalisté a rozhodování nemá vertikální strukturu. Zatímco soukromá i veřejnoprávní média vysílají vždy o někom nebo pro někoho, v komunitních médiích vysílají komunity samy o sobě, pro sebe i pro ostatní. Dobrovolnická práce, dary ze zdrojů komunity i mecenášské zlevňují provoz komunitních médií, přesto je propracovaný systém veřejné podpory nezbytnou podmínkou jejich dlouhodobé udržitelnosti. V zemích západní Evropy bývá nejběžnějším mechanismem fondový systém, který přerozděluje finance získané ze státního rozpočtu a/nebo minimální části vybraných koncesionářských poplatků a/nebo odvodů od provozovatelů komerčního vysílání. O potřebě ustavit třetí vysílací pilíř již řadu let diskutují jak akademická veřejnost, tak zainteresované orgány – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvo kultury ČR. Na jejich popud vypracovala katedra mediálních studií FSV UK dva dokumenty – Carpentier, Nico. (2012) Proč komunitní média v České republice? Podrobný návod na rozvoj českých komunitních médií a Křeček, Jan. (2014) Implementace komunitních médií do mediálního systému České republiky −, které detailně rozpracovávají postup ustavení třetího vysílacího pilíře v ČR. 289
- Page 237 and 238: Knihy a tisk / 2 Tabulka 2: Data za
- Page 239 and 240: Knihy a tisk / 3 Dlouhodobějším
- Page 241 and 242: Knihy a tisk / 3 DPH na knihy Stabi
- Page 243 and 244: Knihy a tisk / 4 Slabé stránky -
- Page 245 and 246: Knihy a tisk / 5 5/ POTŘEBY Podpor
- Page 247 and 248: Knihy a tisk / 5 Podpora distribuce
- Page 249 and 250: Knihy a tisk / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝ
- Page 251 and 252: Knihy a tisk / 6 Název projektu T
- Page 253 and 254: Knihy a tisk / 7 7/ ZDROJE A LITERA
- Page 255 and 256: Knihy a tisk / 7 Pořízková, Lenk
- Page 257 and 258: Knihy a tisk / Příloha 1 Výčet
- Page 259 and 260: Knihy a tisk / Příloha 2 Výkaz D
- Page 261 and 262: tV a rozhlaS Jan Křeček (Centrum
- Page 263 and 264: Televize a rozhlas / 1 1/ ZÁKLADN
- Page 265 and 266: Televize a rozhlas / 1 Technologick
- Page 267 and 268: Televize a rozhlas / 2 2/ EKONOMICK
- Page 269 and 270: Televize a rozhlas / 2 Graf 2: Shar
- Page 271 and 272: Televize a rozhlas / 2 TV Prima Spo
- Page 273 and 274: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 3: V
- Page 275 and 276: Televize a rozhlas / 2 Reklama v so
- Page 277 and 278: Televize a rozhlas / 2 V roce 2013
- Page 279 and 280: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 4: P
- Page 281 and 282: Televize a rozhlas / 2 Účet kultu
- Page 283 and 284: Televize a rozhlas / 3 3/ ZAHRANIČ
- Page 285 and 286: Televize a rozhlas / 4 4/ SILNÉ A
- Page 287: Televize a rozhlas / 5 5/ POTŘEBY
- Page 291 and 292: Televize a rozhlas / 6 Název proje
- Page 293 and 294: Televize a rozhlas / 7 7/ ZDROJE A
- Page 295 and 296: Televize a rozhlas / 7 Media Bohemi
- Page 297 and 298: FILM Daniela Staníková (Kancelá
- Page 299 and 300: Film / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, S
- Page 301 and 302: Film / 1 Hlavními prioritami dalš
- Page 303 and 304: Film / 2 Tabulka 1: Filmová produk
- Page 305 and 306: Film / 2 Veřejná finanční podpo
- Page 307 and 308: Film / 2 Další ukazatele Pokud jd
- Page 309 and 310: Film / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY V o
- Page 311 and 312: Film / 3 Vedle množství filmů je
- Page 313 and 314: Film / 3 Veřejné financování V
- Page 315 and 316: Film / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STRÁNK
- Page 317 and 318: Film / 4 - VoD je prozatím neudrž
- Page 319 and 320: Film / 5 Podpora propagace - Zvýš
- Page 321 and 322: Film / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJE
- Page 323 and 324: Film / 6 Název projektu Téma a zd
- Page 325 and 326: Film / 7 7/ ZDROJE A LITERATURA Aso
- Page 327 and 328: Film / Příloha 1 ČINNOSTI DLE Č
- Page 329 and 330: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 331 and 332: Hudební průmysl / 1 1/ ZÁKLADNÍ
- Page 333 and 334: Hudební průmysl / 1 - Dalším zl
- Page 335 and 336: Hudební průmysl / 1 Situace klasi
- Page 337 and 338: Hudební průmysl / 1 Vydavatelstv
Televize a rozhlas / 6<br />
6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJEKTŮ<br />
Název projektu<br />
Téma<br />
a zdůvodnění<br />
potřebnosti<br />
Komunitní média – vznik třetího vysílacího sektoru v ČR<br />
V Evropě dnes existuje již velké množství komunitních (občanských,<br />
participativních, alternativních) rádií a televizí. V ČR zatím tento<br />
třetí sektor vysílání (vedle veřejnoprávního a soukromého) neexistuje.<br />
Komunitní média přitom významně přispívají k pluralitě mediálního<br />
systému a jejich podpora je doporučována i na úrovni EU (usnesení<br />
Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008, které v bodu 15<br />
„doporučuje členským státům, které tak dosud neučinily, aby právně<br />
uznaly občanská a alternativní média jako zvláštní kategorii existující<br />
vedle médií komerčních a veřejnoprávních“ a dále v bodu 17 „vyzývá<br />
členské státy, aby občanská a alternativní média aktivněji podporovaly“).<br />
Komunitní rádia a televize jsou nezávislé na orgánech státu, místní<br />
samosprávy, orgánech politických stran, ale i ekonomických subjektech,<br />
a to jak z hlediska vlastnictví, tak i ve svém vysílání (reklama). Uvnitř<br />
redakcí komunitních médií nepracují profesionální žurnalisté a rozhodování<br />
nemá vertikální strukturu. Zatímco soukromá i veřejnoprávní média vysílají<br />
vždy o někom nebo pro někoho, v komunitních médiích vysílají komunity<br />
samy o sobě, pro sebe i pro ostatní.<br />
Dobrovolnická práce, dary ze zdrojů komunity i mecenášské zlevňují<br />
provoz komunitních médií, přesto je propracovaný systém veřejné<br />
podpory nezbytnou podmínkou jejich dlouhodobé udržitelnosti.<br />
V zemích západní Evropy bývá nejběžnějším mechanismem fondový<br />
systém, který přerozděluje finance získané ze státního rozpočtu a/nebo<br />
minimální části vybraných koncesionářských poplatků a/nebo odvodů<br />
od provozovatelů komerčního vysílání.<br />
O potřebě ustavit třetí vysílací pilíř již řadu let diskutují jak akademická<br />
veřejnost, tak zainteresované orgány – Rada pro rozhlasové a televizní<br />
vysílání a Ministerstvo kultury ČR. Na jejich popud vypracovala katedra<br />
mediálních studií FSV UK dva dokumenty – Carpentier, Nico. (2012)<br />
Proč komunitní média v České republice? Podrobný návod na rozvoj<br />
českých komunitních médií a Křeček, Jan. (2014) Implementace<br />
komunitních médií do mediálního systému České republiky −, které<br />
detailně rozpracovávají postup ustavení třetího vysílacího pilíře v ČR.<br />
289