Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Televize a rozhlas / 5 Podpora produkce a distribuce – Nastavení legislativního rámce včetně systému veřejného financování pro činnost komunitních médií – třetího mediálního sektoru (vedle veřejnoprávního a soukromého). V Evropě dnes existuje přes 2200 komunitních rádií (nazývaných též občanská, participativní či alternativní) a více než 500 televizních stanic. Studie The State of Community Media in the European Union, vypracovaná pro Evropskou unii v roce 2007, rozděluje členské země EU do pěti skupin podle rozvoje třetího sektoru. Skupina zemí s nejrozvinutějšími komunitními médii zahrnuje Německo, Nizozemsko, Francii a Dánsko, „opačná“ skupina s neexistujícím třetím sektorem pak Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Estonsko a Českou republiku. Veřejnou podporu komunitních médií doporučuje např. usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008, které v bodu 15 „doporučuje členským státům, které tak dosud neučinily, aby právně uznaly občanská a alternativní média jako zvláštní kategorii existující vedle médií komerčních a veřejnoprávních“ a dále v bodu 17 „vyzývá členské státy, aby občanská a alternativní média aktivněji podporovaly“. Komunitní média (rádia a televize) jsou nezávislá na orgánech státu, místní samosprávy, orgánech politických stran, ale i ekonomických subjektech, a to jak z hlediska vlastnictví, tak i ve svém vysílání (reklama). Uvnitř redakcí komunitních médií nepracují profesionální žurnalisté a rozhodování nemá vertikální strukturu. Zatímco soukromá i veřejnoprávní média vysílají vždy o někom nebo pro někoho, v komunitních médiích vysílají komunity samy o sobě, pro sebe i pro ostatní. Ustavení třetího sektoru zmírní demokratický deficit ČR vůči zemím s pluralitnějším mediálním systémem. 288

Televize a rozhlas / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJEKTŮ Název projektu Téma a zdůvodnění potřebnosti Komunitní média – vznik třetího vysílacího sektoru v ČR V Evropě dnes existuje již velké množství komunitních (občanských, participativních, alternativních) rádií a televizí. V ČR zatím tento třetí sektor vysílání (vedle veřejnoprávního a soukromého) neexistuje. Komunitní média přitom významně přispívají k pluralitě mediálního systému a jejich podpora je doporučována i na úrovni EU (usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008, které v bodu 15 „doporučuje členským státům, které tak dosud neučinily, aby právně uznaly občanská a alternativní média jako zvláštní kategorii existující vedle médií komerčních a veřejnoprávních“ a dále v bodu 17 „vyzývá členské státy, aby občanská a alternativní média aktivněji podporovaly“). Komunitní rádia a televize jsou nezávislé na orgánech státu, místní samosprávy, orgánech politických stran, ale i ekonomických subjektech, a to jak z hlediska vlastnictví, tak i ve svém vysílání (reklama). Uvnitř redakcí komunitních médií nepracují profesionální žurnalisté a rozhodování nemá vertikální strukturu. Zatímco soukromá i veřejnoprávní média vysílají vždy o někom nebo pro někoho, v komunitních médiích vysílají komunity samy o sobě, pro sebe i pro ostatní. Dobrovolnická práce, dary ze zdrojů komunity i mecenášské zlevňují provoz komunitních médií, přesto je propracovaný systém veřejné podpory nezbytnou podmínkou jejich dlouhodobé udržitelnosti. V zemích západní Evropy bývá nejběžnějším mechanismem fondový systém, který přerozděluje finance získané ze státního rozpočtu a/nebo minimální části vybraných koncesionářských poplatků a/nebo odvodů od provozovatelů komerčního vysílání. O potřebě ustavit třetí vysílací pilíř již řadu let diskutují jak akademická veřejnost, tak zainteresované orgány – Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Ministerstvo kultury ČR. Na jejich popud vypracovala katedra mediálních studií FSV UK dva dokumenty – Carpentier, Nico. (2012) Proč komunitní média v České republice? Podrobný návod na rozvoj českých komunitních médií a Křeček, Jan. (2014) Implementace komunitních médií do mediálního systému České republiky −, které detailně rozpracovávají postup ustavení třetího vysílacího pilíře v ČR. 289

Televize a rozhlas / 6<br />

6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJEKTŮ<br />

Název projektu<br />

Téma<br />

a zdůvodnění<br />

potřebnosti<br />

Komunitní média – vznik třetího vysílacího sektoru v ČR<br />

V Evropě dnes existuje již velké množství komunitních (občanských,<br />

participativních, alternativních) rádií a televizí. V ČR zatím tento<br />

třetí sektor vysílání (vedle veřejnoprávního a soukromého) neexistuje.<br />

Komunitní média přitom významně přispívají k pluralitě mediálního<br />

systému a jejich podpora je doporučována i na úrovni EU (usnesení<br />

Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008, které v bodu 15<br />

„doporučuje členským státům, které tak dosud neučinily, aby právně<br />

uznaly občanská a alternativní média jako zvláštní kategorii existující<br />

vedle médií komerčních a veřejnoprávních“ a dále v bodu 17 „vyzývá<br />

členské státy, aby občanská a alternativní média aktivněji podporovaly“).<br />

Komunitní rádia a televize jsou nezávislé na orgánech státu, místní<br />

samosprávy, orgánech politických stran, ale i ekonomických subjektech,<br />

a to jak z hlediska vlastnictví, tak i ve svém vysílání (reklama). Uvnitř<br />

redakcí komunitních médií nepracují profesionální žurnalisté a rozhodování<br />

nemá vertikální strukturu. Zatímco soukromá i veřejnoprávní média vysílají<br />

vždy o někom nebo pro někoho, v komunitních médiích vysílají komunity<br />

samy o sobě, pro sebe i pro ostatní.<br />

Dobrovolnická práce, dary ze zdrojů komunity i mecenášské zlevňují<br />

provoz komunitních médií, přesto je propracovaný systém veřejné<br />

podpory nezbytnou podmínkou jejich dlouhodobé udržitelnosti.<br />

V zemích západní Evropy bývá nejběžnějším mechanismem fondový<br />

systém, který přerozděluje finance získané ze státního rozpočtu a/nebo<br />

minimální části vybraných koncesionářských poplatků a/nebo odvodů<br />

od provozovatelů komerčního vysílání.<br />

O potřebě ustavit třetí vysílací pilíř již řadu let diskutují jak akademická<br />

veřejnost, tak zainteresované orgány – Rada pro rozhlasové a televizní<br />

vysílání a Ministerstvo kultury ČR. Na jejich popud vypracovala katedra<br />

mediálních studií FSV UK dva dokumenty – Carpentier, Nico. (2012)<br />

Proč komunitní média v České republice? Podrobný návod na rozvoj<br />

českých komunitních médií a Křeček, Jan. (2014) Implementace<br />

komunitních médií do mediálního systému České republiky −, které<br />

detailně rozpracovávají postup ustavení třetího vysílacího pilíře v ČR.<br />

289

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!