Mapovani KKP, svazekII_final
Televize a rozhlas / 2 Tabulka 6: Data za odvětví rozhlasového vysílání dle účtu kultury 2010–2013 (v tis. Kč) 2010 2011 2012 2013 PŘÍJMY (VÝNOSY) CELKEM 3 368 623 5 762 980 5 033 731 4 921 536 VÝDAJE (NÁKLADY) CELKEM 3 113 618 4 188 880 3 747 632 3687 020 HODNOTA PRODUKCE (v mil. Kč) 1) 1797 6659 4479 44564 MEZISPOTŘEBA (v mil. Kč) 1) 1409 2532 1967 1745 HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA (v mil. Kč) 1) 388 4127 2512 2709 POČET ZAMĚSTN. (PŘEPOČ. v os.) 1639 2143 1809 1798 VÝDAJE NA INVESTICE 188 558 201 092 67 685 120 066 EXPORT ZBOŽÍ A SLUŽEB 1751 2671 1208 7406 IMPORT ZBOŽÍ A SLUŽEB 4649 1191 9305 8663 POČET PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB 61 60 60 60 1) Odhad na základě propočtů z údajů národního účetnictví. 2) Údaje za maloobchod se vztahují jen k řádkům 1–5. Zdroj: vlastní zpracování na základě výsledků účtu kultury, zpřesněných trojsektorových tabulek za roky 2010–2012 zpracovaných pro účely této studie ČSÚ a trojsektorové tabulky zveřejněné ve výsledcích účtu kultury za rok 2013 Podle dat účtu kultury došlo mezi lety 2010 a 2013 k enormnímu nárůstu počtu právnických a fyzických osob, což je zřejmě dáno metodickými změnami sestavování účtu kultury. Pokud jde o hodnotu produkce, došlo v letech 2012 a 2013 k jejímu poklesu. 282
Televize a rozhlas / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY Komunitní vysílání Zatímco je oblast rozhlasového a televizního vysílání v ČR stále chápána jako duální (veřejnoprávní a soukromá média), ve světě (a zejm. v západní Evropě) se stal realitou třetí sektor/pilíř (komunitní vysílání). V Evropě dnes existuje přes 2200 komunitních rádií a více než 500 televizních stanic, které nevysílají za účelem dosažení zisku. Jejich vnitřní struktura není hierarchická a výroba pořadů je namísto profesionálů obstarávána členy místních, zájmových a aktivistických komunit a občanů. Tato média jsou ochráněna před tržními vlivy různými způsoby, kromě zdrojů zevnitř samotných komunit, grantů, mecenášských darů a dobrovolnické práce je nejtypičtějším způsobem financování fondový systém, který rozděluje příjmy ze státního rozpočtu, koncesionářských poplatků a odvodů od provozovatelů komerčního vysílání. Nezávislá produkce V zahraničí rovněž vzrůstá podpora nezávislé produkce z veřejných zdrojů – např. program Evropské unie Kreativní Evropa (2014−2020), resp. jeho dílčí program MEDIA s rozpočtem 818 720 000 eur vypsal dva okruhy: Vývoj (hraných, dokumentárních a animovaných filmů pro kina, digitální platformy a televizní vysílání) a TV programy (podpora koprodukce a vysílání televizních programů na mezinárodní úrovni). Primárními adresáty programu jsou evropské nezávislé 21 producentské společnosti a žadatel musí být mj. většinovým vlastníkem práv k projektu, resp. většinovým koproducentem díla. Např. program německé televizní stanice ARD se až ze 70 % skládá z pořadů vytvořených nezávislými producenty. Velká Británie uzákonila povinnost televizí nakupovat od nezávislých producentů jejich produkty na základě časově omezené licence. I na Slovensku jsou ze státního Audivizuálného fondu 22 podporovány filmy a seriály určené pro vysílání v TV. 21. Televizní stanice nesmí držet více než 25 % akcií producentské společnosti. 22. Více na http://www.avf.sk. 283
- Page 231 and 232: Knihy a tisk / 2 Počet vydaných t
- Page 233 and 234: Knihy a tisk / 2 Knihkupecká síť
- Page 235 and 236: Knihy a tisk / 2 Statistika kultury
- Page 237 and 238: Knihy a tisk / 2 Tabulka 2: Data za
- Page 239 and 240: Knihy a tisk / 3 Dlouhodobějším
- Page 241 and 242: Knihy a tisk / 3 DPH na knihy Stabi
- Page 243 and 244: Knihy a tisk / 4 Slabé stránky -
- Page 245 and 246: Knihy a tisk / 5 5/ POTŘEBY Podpor
- Page 247 and 248: Knihy a tisk / 5 Podpora distribuce
- Page 249 and 250: Knihy a tisk / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝ
- Page 251 and 252: Knihy a tisk / 6 Název projektu T
- Page 253 and 254: Knihy a tisk / 7 7/ ZDROJE A LITERA
- Page 255 and 256: Knihy a tisk / 7 Pořízková, Lenk
- Page 257 and 258: Knihy a tisk / Příloha 1 Výčet
- Page 259 and 260: Knihy a tisk / Příloha 2 Výkaz D
- Page 261 and 262: tV a rozhlaS Jan Křeček (Centrum
- Page 263 and 264: Televize a rozhlas / 1 1/ ZÁKLADN
- Page 265 and 266: Televize a rozhlas / 1 Technologick
- Page 267 and 268: Televize a rozhlas / 2 2/ EKONOMICK
- Page 269 and 270: Televize a rozhlas / 2 Graf 2: Shar
- Page 271 and 272: Televize a rozhlas / 2 TV Prima Spo
- Page 273 and 274: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 3: V
- Page 275 and 276: Televize a rozhlas / 2 Reklama v so
- Page 277 and 278: Televize a rozhlas / 2 V roce 2013
- Page 279 and 280: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 4: P
- Page 281: Televize a rozhlas / 2 Účet kultu
- Page 285 and 286: Televize a rozhlas / 4 4/ SILNÉ A
- Page 287 and 288: Televize a rozhlas / 5 5/ POTŘEBY
- Page 289 and 290: Televize a rozhlas / 6 6/ NÁVRHY T
- Page 291 and 292: Televize a rozhlas / 6 Název proje
- Page 293 and 294: Televize a rozhlas / 7 7/ ZDROJE A
- Page 295 and 296: Televize a rozhlas / 7 Media Bohemi
- Page 297 and 298: FILM Daniela Staníková (Kancelá
- Page 299 and 300: Film / 1 1/ ZÁKLADNÍ STRUKTURA, S
- Page 301 and 302: Film / 1 Hlavními prioritami dalš
- Page 303 and 304: Film / 2 Tabulka 1: Filmová produk
- Page 305 and 306: Film / 2 Veřejná finanční podpo
- Page 307 and 308: Film / 2 Další ukazatele Pokud jd
- Page 309 and 310: Film / 3 3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY V o
- Page 311 and 312: Film / 3 Vedle množství filmů je
- Page 313 and 314: Film / 3 Veřejné financování V
- Page 315 and 316: Film / 4 4/ SILNÉ A SLABÉ STRÁNK
- Page 317 and 318: Film / 4 - VoD je prozatím neudrž
- Page 319 and 320: Film / 5 Podpora propagace - Zvýš
- Page 321 and 322: Film / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝCH PROJE
- Page 323 and 324: Film / 6 Název projektu Téma a zd
- Page 325 and 326: Film / 7 7/ ZDROJE A LITERATURA Aso
- Page 327 and 328: Film / Příloha 1 ČINNOSTI DLE Č
- Page 329 and 330: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 331 and 332: Hudební průmysl / 1 1/ ZÁKLADNÍ
Televize a rozhlas / 3<br />
3/ ZAHRANIČNÍ TRENDY<br />
Komunitní vysílání<br />
Zatímco je oblast rozhlasového a televizního vysílání v ČR stále chápána jako duální<br />
(veřejnoprávní a soukromá média), ve světě (a zejm. v západní Evropě) se stal realitou<br />
třetí sektor/pilíř (komunitní vysílání). V Evropě dnes existuje přes 2200 komunitních<br />
rádií a více než 500 televizních stanic, které nevysílají za účelem dosažení zisku.<br />
Jejich vnitřní struktura není hierarchická a výroba pořadů je namísto profesionálů obstarávána<br />
členy místních, zájmových a aktivistických komunit a občanů. Tato média<br />
jsou ochráněna před tržními vlivy různými způsoby, kromě zdrojů zevnitř samotných<br />
komunit, grantů, mecenášských darů a dobrovolnické práce je nejtypičtějším způsobem<br />
financování fondový systém, který rozděluje příjmy ze státního rozpočtu, koncesionářských<br />
poplatků a odvodů od provozovatelů komerčního vysílání.<br />
Nezávislá produkce<br />
V zahraničí rovněž vzrůstá podpora nezávislé produkce z veřejných zdrojů – např.<br />
program Evropské unie Kreativní Evropa (2014−2020), resp. jeho dílčí program MEDIA<br />
s rozpočtem 818 720 000 eur vypsal dva okruhy: Vývoj (hraných, dokumentárních<br />
a animovaných filmů pro kina, digitální platformy a televizní vysílání) a TV programy<br />
(podpora koprodukce a vysílání televizních programů na mezinárodní úrovni).<br />
Primárními adresáty programu jsou evropské nezávislé 21 producentské společnosti<br />
a žadatel musí být mj. většinovým vlastníkem práv k projektu, resp. většinovým<br />
koproducentem díla.<br />
Např. program německé televizní stanice ARD se až ze 70 % skládá z pořadů vytvořených<br />
nezávislými producenty. Velká Británie uzákonila povinnost televizí nakupovat<br />
od nezávislých producentů jejich produkty na základě časově omezené licence.<br />
I na Slovensku jsou ze státního Audivizuálného fondu 22 podporovány filmy a seriály<br />
určené pro vysílání v TV.<br />
21. Televizní stanice nesmí držet více než 25 % akcií producentské společnosti.<br />
22. Více na http://www.avf.sk.<br />
283