Mapovani KKP, svazekII_final
Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 2 Speciální mapování zjistilo více než 162 tis. pracovníků ve všech oblastech, zatímco účet kultury uvádí jen přes 72 tis. přepočtených plných úvazků (tj. necelých 50 %). Dalším z faktorů odlišností je metodika, kdy například v procesu speciálního mapování byly zahrnuty také osoby samostatně výdělečně činné, na rozdíl od dat v účtu kultury (dle J. Nováka z ČSÚ lze odhadovat počet OSVČ na 45 tis. osob a osob pracujících na dohodu na dalších 15,5 tis.). Jedním z hlavních problémů komplexní statistiky KKP je RES zpracovávaný ČSÚ, respektive zařazování subjektů do relevantních skupin ekonomických činností (CZ-NACE). Podle metodiky účtu kultury i návrhu na vymezení KKP pro ČR v rámci projektu mapování se pracuje se čtyřmístnými kódy CZ-NACE, nicméně mnohé subjekty, které vykonávají činnost shodnou s popisem daného NACE, jsou v RES uvedeny v nadřazené skupině trojmístné, či dokonce dvoumístné. I samotný RES často přeskupuje zařazení jednotlivých subjektů, což je zřejmě vysvětlením velkých výkyvů výsledků za jednotlivé roky v počtu subjektů účtu kultury a potažmo tzv. trojmístných tabulek uvedených v jednotlivých odvětvových studiích této publikace. Na základě realizovaných pilotních projektů mapování na místní a regionální úrovni, které byly provedeny jako součást návrhu metodiky v rámci projektu mapování, bylo však dále zjištěno, že ani zmíněné speciální kvantitativní mapování, v jehož rámci bylo provedeno základní čištění dat, zdaleka není přesné a vykazuje velkou chybovost. To dosvědčila verifikace databáze subjektů, která byla v první fázi pilotních projektů mapování vytvořena pro danou geografickou oblast stejným způsobem jako pro celostátní úroveň v rámci výše uvedeného projektu speciálního kvantitativního mapování. Chybovost v případě projektu mapování v Pardubicích a Plzni činila 50−70 %. Verifikace databází spočívá ve vyřazení či zařazení ekonomicky neaktivních, špatně zařazených či nově zjištěných subjektů v konkrétním místě na základě hlubšího průzkumu a detailnějšího zjišťování. Na závěr k problematice statistiky KKP na celostátní úrovni prostřednictvím účtu kultury nezbývá než znovu konstatovat, že statistická zjišťování v KKP jsou velmi problematická a vyžadují neustálé zdokonalování metodiky. Nicméně jejich nepřesnosti jsou také odrazem celkové nedokonalosti české statistiky jako takové, spočívající především v nízké podchycenosti dat za mikropodniky a živnostníky, které tvoří jádro podnikové struktury KKP, a rovněž v nedokonalosti a slabé vypovídací hodnotě prováděných statistických zjišťování a v nedůvěře a neochotě především podnikatelské sféry poskytovat data. 24
Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 2 Podle kapitoly věnované digitální ekonomice dosáhla v roce 2013 celková oblast informačních a komunikačních technologií (ICT), včetně výroby, obchodu a telekomunikačních služeb, podle ČSÚ 5% podílu na hrubé přidané hodnotě (HPH). Oproti výrobě a obchodu IT služby vykazují pravidelný meziroční nárůst podílu přidané hodnoty a v roce 2013 vykázaly poprvé vyšší podíl HPH než telekomunikační činnosti. Přidaná hodnota IT služeb činila v roce 2013 podle předběžného údaje 83,5 miliardy Kč. V oblasti IT služeb podle ČSÚ na českém trhu v roce 2013 působilo téměř 27 tisíc podniků s tím, že fyzických osob působilo na trhu 20 769 a právnických osob 6226. Z celkového množství právnických osob jich bylo pouze 852 pod zahraniční kontrolou. I zaměstnanost v tomto odvětví neustále roste. V roce 2013 činil v ČR podíl IT odborníků na zaměstnané populaci 3 %. Odvětvové statistiky Téměř všechna odvětví konstatují, že nejsou v ČR k dispozici komplexní data. Některá odvětví či jejich segmenty jsou sledovány na základě zákona čís. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, státní organizací NIPOS z pověření MK. Předmětem zjišťování jsou údaje o činnosti kulturních zařízení zřizovaných MK, dalšími orgány státní správy, kraji, obcemi a městy, občanskými sdruženími dle zákona 83/90 Sb., obecně prospěšnými společnostmi, církvemi, podnikatelskými subjekty aj. a jsou šetřeny tyto obory: divadla, galerie, muzea a památníky, hudební soubory, veřejné knihovny, památkové objekty zpřístupněné za vstupné, činnost kulturních domů a středisek, vydavatelé neperiodických publikací a periodického tisku, vč. jimi vydávané produkce, výstavní činnost v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury a provozovatelé festivalů a výkony orgánů veřejné správy v oblasti státní památkové péče. Tyto údaje jsou též využívány pro sestavení účtu kultury. Bohužel výstupy zjišťování nejsou komplexní, což je dáno nedostatečným počtem zpravodajských jednotek i skutečností, že obzvláště tržní subjekty nejsou ochotny poskytovat potřebná data. Jako příklad lze uvést statistiku segmentu hudebních těles, kdy bylo konkrétně v roce 2013 šetřených 203 hudebních souborů (všech žánrů), jejichž reálný počet je však několikanásobně vyšší, či segment knižních nakladatelů, kdy NIPOS sledoval v roce 2014 jen 441 subjektů, ale počet registrovaných nakladatelů alespoň s jednou vydanou publikací dosahoval výše 2197. Obecně lze konstatovat, že je k dispozici poměrně velké množství výkonnostních ukazatelů, ale mnohem méně dat o ekonomickém výkonu KKP. NIPOS např. neuvádí ekonomická data za podnikatelské subjekty v oblasti hudebních souborů, galerií a výstavních síní, festivalů či periodik. 25
- Page 1 and 2: II. svazek Mapování kulturních a
- Page 3 and 4: Citace „SCÉNICKÁ UMĚNÍ mají
- Page 5 and 6: Citace „PAMÁTKY v ČR zažívaj
- Page 7 and 8: Úvod ÚVOD Vážení čtenáři, p
- Page 9 and 10: Úvod Kromě odvětvových studií
- Page 11 and 12: VýchoDISka a StratEGIE PoDPory kkP
- Page 13 and 14: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 15 and 16: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 17 and 18: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 19 and 20: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 21 and 22: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 23: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 27 and 28: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 29 and 30: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 31 and 32: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 33 and 34: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 35 and 36: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 37 and 38: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 39 and 40: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 41 and 42: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 43 and 44: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 45 and 46: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 47 and 48: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 49 and 50: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 51 and 52: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 53 and 54: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 55 and 56: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 57 and 58: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 59 and 60: Scénická umění / 1 Kulturní in
- Page 61 and 62: Scénická umění / 1 Tanec Taneč
- Page 63 and 64: Scénická umění / 1 Festivaly Ob
- Page 65 and 66: Scénická umění / 1 V uplynulýc
- Page 67 and 68: Scénická umění / 2 Na počátku
- Page 69 and 70: Scénická umění / 2 Statistika k
- Page 71 and 72: Scénická umění / 2 Činnost kul
- Page 73 and 74: Scénická umění / 3 3/ ZAHRANIČ
Východiska a strategie podpory <strong>KKP</strong> v ČR / 2<br />
Podle kapitoly věnované digitální ekonomice dosáhla v roce 2013 celková oblast<br />
informačních a komunikačních technologií (ICT), včetně výroby, obchodu a telekomunikačních<br />
služeb, podle ČSÚ 5% podílu na hrubé přidané hodnotě (HPH). Oproti<br />
výrobě a obchodu IT služby vykazují pravidelný meziroční nárůst podílu přidané hodnoty<br />
a v roce 2013 vykázaly poprvé vyšší podíl HPH než telekomunikační činnosti.<br />
Přidaná hodnota IT služeb činila v roce 2013 podle předběžného údaje 83,5 miliardy<br />
Kč. V oblasti IT služeb podle ČSÚ na českém trhu v roce 2013 působilo téměř 27 tisíc<br />
podniků s tím, že fyzických osob působilo na trhu 20 769 a právnických osob 6226.<br />
Z celkového množství právnických osob jich bylo pouze 852 pod zahraniční kontrolou.<br />
I zaměstnanost v tomto odvětví neustále roste. V roce 2013 činil v ČR podíl IT<br />
odborníků na zaměstnané populaci 3 %.<br />
Odvětvové statistiky<br />
Téměř všechna odvětví konstatují, že nejsou v ČR k dispozici komplexní data. Některá<br />
odvětví či jejich segmenty jsou sledovány na základě zákona čís. 89/1995 Sb.,<br />
o státní statistické službě, státní organizací NIPOS z pověření MK. Předmětem zjišťování<br />
jsou údaje o činnosti kulturních zařízení zřizovaných MK, dalšími orgány státní<br />
správy, kraji, obcemi a městy, občanskými sdruženími dle zákona 83/90 Sb., obecně<br />
prospěšnými společnostmi, církvemi, podnikatelskými subjekty aj. a jsou šetřeny<br />
tyto obory: divadla, galerie, muzea a památníky, hudební soubory, veřejné knihovny,<br />
památkové objekty zpřístupněné za vstupné, činnost kulturních domů a středisek,<br />
vydavatelé neperiodických publikací a periodického tisku, vč. jimi vydávané produkce,<br />
výstavní činnost v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury<br />
a provozovatelé festivalů a výkony orgánů veřejné správy v oblasti státní památkové<br />
péče. Tyto údaje jsou též využívány pro sestavení účtu kultury. Bohužel výstupy zjišťování<br />
nejsou komplexní, což je dáno nedostatečným počtem zpravodajských jednotek<br />
i skutečností, že obzvláště tržní subjekty nejsou ochotny poskytovat potřebná<br />
data. Jako příklad lze uvést statistiku segmentu hudebních těles, kdy bylo konkrétně<br />
v roce 2013 šetřených 203 hudebních souborů (všech žánrů), jejichž reálný počet<br />
je však několikanásobně vyšší, či segment knižních nakladatelů, kdy NIPOS sledoval<br />
v roce 2014 jen 441 subjektů, ale počet registrovaných nakladatelů alespoň s jednou<br />
vydanou publikací dosahoval výše 2197. Obecně lze konstatovat, že je k dispozici<br />
poměrně velké množství výkonnostních ukazatelů, ale mnohem méně dat o ekonomickém<br />
výkonu <strong>KKP</strong>. NIPOS např. neuvádí ekonomická data za podnikatelské subjekty<br />
v oblasti hudebních souborů, galerií a výstavních síní, festivalů či periodik.<br />
25