Mapovani KKP, svazekII_final
Knihy a tisk / 4 – Nekoncepční přístup Ministerstva kultury k propagaci a prezentaci české literatury směrem do zahraničí (nejasné priority, rozdělení aktivit mezi několik institucí, nedostatečná výše finančních prostředků), neexistence literárního centra, zaměřeného na propagaci české literatury do zahraničí, která jsou tam běžná. – Slabá pozice SČKN a dalších profesních organizací v rámci oboru i v širším společenském kontextu, nízká míra jejich aktivizace a společného postupu (v poslední době lze nicméně v této oblasti hovořit o progresivním trendu). – Omezené možnosti spisovatele věnovat se literatuře profesionálně. – Nízká míra kompenzace autorům za absenční půjčování knih prostřednictvím knihoven. – Neexistence podpory vzniku literatury pro děti a mládež ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které nemá např. ani vytvořený program pro nákupy knih do školních knihoven. – Ohrožená pozice kamenných knihkupectví. – Nedostatečné množství finančních prostředků pro veřejné knihovny, na nákup knih, digitalizaci apod. – Nedostatečný prostor věnovaný české tvorbě a produkci v médiích, především veřejnoprávních – v ČT bylo přesunuto zpravodajství z kultury z hlavních kanálů na kanál „kulturní“, což sice rozšířilo spektrum nabídky pro kulturní diváky, ale možnost, že kulturní projekt osloví i běžného diváka, tím téměř zmizela, prostor pro kulturní rubriky a recenze, umožňující orientaci v kvalitě nabízené produkce, se téměř u všech tištěných médií neustále zmenšuje. – Nepřehlednost knižního trhu pro čtenáře a mnohdy i knihkupce. – Nedostupnost (špatná distribuce) univerzitní produkce (v podstatě pouze na konferencích, v univerzitních knihovnách atp.). – Charakter komisního prodeje, kdy největší riziko leží na nakladateli, a velký počet distributorů, který nevede ke snižování rabatu, ale k administrativní zátěži, protože musí knihkupec jednat s mnoha subjekty, z nichž každý pokrývá jen část produkce. Distributory a nakladatele zase ohrožuje špatná platební morálka knihkupců – mají možnost „hledat skuliny“ mezi mnohými distributory. – Neexistence relevantních dat v reprezentativním rozsahu (především počty prodaných výtisků, výše nákladů nebo roční obrat jednotlivých subjektů). – Slabý marketing a PR knihoven. – Nevyrovnaná kvalita poskytovaných knihovnických a informačních služeb. 244
Knihy a tisk / 5 5/ POTŘEBY Podpora tvorby – Navrácení vážnosti povolání spisovatele – být českým spisovatelem dnes není vnímáno jako povolání, ale jako koníček. Tento stav je třeba změnit a dát povolání spisovatele opět náležitou vážnost. K tomu je potřeba, aby spisovatelé vykazující dostatečnou kvalitu měli pravidelný a garantovaný přístup k tvůrčím stipendiím, jež by jim umožnila věnovat se vzniku díla soustavně i několik let. Velmi propracovaný systém nabízí v tomto ohledu svým autorům například Dánsko, kde tuto podporu používají i jako kompenzaci vyšší sazby DPH na knihy. – Navýšení financí na podporu kvalitních překladů – vzhledem k nízkému ohodnocení překladatelů (v porovnání s evropskými zeměmi) by bylo žádoucí navýšit finance na granty Ministerstva kultury na podporu kvalitních překladů. – Podpora projektů zaměřených na pravidelné kvalitní besedy autorů pořádané knihkupectvími a knihovnami, což by jednak pomohlo jejich propagaci i tvorbě obecně a pro autory by to byl další zdroj příjmů. – Založení a podpora literárního centra (literárního domu), které podpoří tvorbu, produkci i distribuci děl českých autorů. Centrum by mělo především koordinovat mezinárodní a proexportní činnosti (literární portál, účast na zahraničních veletrzích, zahraniční rezidence, mezinárodní výměna, podpora bohemistů mimo jiné např. i formou pravidelných výjezdních pobytů překladatelů po vzoru zahraničních modelů 21 atd.), podpořit existenci spisovatelské komunity, výměnu zkušeností a kontakt s veřejností. Vznik literárního centra by měl být jednou z priorit. – Systematická a kontinuální grantová podpora Ministerstva kultury oborových periodik, poskytujících platformu pro prezentaci tvorby i pro její odbornou reflexi a kritiku. – Navýšení kompenzace autorům za půjčování knih prostřednictvím knihoven – fenomén knihoven a způsob, jakým postihují autory, nemá obdoby v jiných uměleckých oborech. 21. Např. cestovní stipendia Deutsche Übersetzerfonds, založeného v roce 1997 a financovaného na federální i zemské úrovni. 245
- Page 193 and 194: Umělecká řemesla / 1 V roce 1992
- Page 195 and 196: Umělecká řemesla / 1 Díky aktiv
- Page 197 and 198: Umělecká řemesla / 2 2/ EKONOMIC
- Page 199 and 200: Umělecká řemesla / 3 3/ ZAHRANI
- Page 201 and 202: Umělecká řemesla / 3 Budoucnost
- Page 203 and 204: Umělecká řemesla / 3 Narůstají
- Page 205 and 206: Umělecká řemesla / 3 Díky tomu
- Page 207 and 208: Umělecká řemesla / 4 4/ SILNÉ A
- Page 209 and 210: Umělecká řemesla / 4 - Určitá
- Page 211 and 212: Umělecká řemesla / 5 Podpora vzd
- Page 213 and 214: Umělecká řemesla / 6 Název proj
- Page 215 and 216: Umělecká řemesla / 7 7/ ZDROJE A
- Page 217 and 218: Umělecká řemesla / Příloha 1
- Page 219 and 220: Umělecká řemesla / Příloha 2 K
- Page 221 and 222: Umělecká řemesla / Příloha 2 7
- Page 223 and 224: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 225 and 226: Knihy a tisk / 1 Současná tvorba
- Page 227 and 228: Knihy a tisk / 1 Elektronické knih
- Page 229 and 230: Knihy a tisk / 1 Pro fungování kn
- Page 231 and 232: Knihy a tisk / 2 Počet vydaných t
- Page 233 and 234: Knihy a tisk / 2 Knihkupecká síť
- Page 235 and 236: Knihy a tisk / 2 Statistika kultury
- Page 237 and 238: Knihy a tisk / 2 Tabulka 2: Data za
- Page 239 and 240: Knihy a tisk / 3 Dlouhodobějším
- Page 241 and 242: Knihy a tisk / 3 DPH na knihy Stabi
- Page 243: Knihy a tisk / 4 Slabé stránky -
- Page 247 and 248: Knihy a tisk / 5 Podpora distribuce
- Page 249 and 250: Knihy a tisk / 6 6/ NÁVRHY TYPOVÝ
- Page 251 and 252: Knihy a tisk / 6 Název projektu T
- Page 253 and 254: Knihy a tisk / 7 7/ ZDROJE A LITERA
- Page 255 and 256: Knihy a tisk / 7 Pořízková, Lenk
- Page 257 and 258: Knihy a tisk / Příloha 1 Výčet
- Page 259 and 260: Knihy a tisk / Příloha 2 Výkaz D
- Page 261 and 262: tV a rozhlaS Jan Křeček (Centrum
- Page 263 and 264: Televize a rozhlas / 1 1/ ZÁKLADN
- Page 265 and 266: Televize a rozhlas / 1 Technologick
- Page 267 and 268: Televize a rozhlas / 2 2/ EKONOMICK
- Page 269 and 270: Televize a rozhlas / 2 Graf 2: Shar
- Page 271 and 272: Televize a rozhlas / 2 TV Prima Spo
- Page 273 and 274: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 3: V
- Page 275 and 276: Televize a rozhlas / 2 Reklama v so
- Page 277 and 278: Televize a rozhlas / 2 V roce 2013
- Page 279 and 280: Televize a rozhlas / 2 Tabulka 4: P
- Page 281 and 282: Televize a rozhlas / 2 Účet kultu
- Page 283 and 284: Televize a rozhlas / 3 3/ ZAHRANIČ
- Page 285 and 286: Televize a rozhlas / 4 4/ SILNÉ A
- Page 287 and 288: Televize a rozhlas / 5 5/ POTŘEBY
- Page 289 and 290: Televize a rozhlas / 6 6/ NÁVRHY T
- Page 291 and 292: Televize a rozhlas / 6 Název proje
- Page 293 and 294: Televize a rozhlas / 7 7/ ZDROJE A
Knihy a tisk / 4<br />
– Nekoncepční přístup Ministerstva kultury k propagaci a prezentaci české literatury<br />
směrem do zahraničí (nejasné priority, rozdělení aktivit mezi několik institucí,<br />
nedostatečná výše finančních prostředků), neexistence literárního centra,<br />
zaměřeného na propagaci české literatury do zahraničí, která jsou tam běžná.<br />
– Slabá pozice SČKN a dalších profesních organizací v rámci oboru i v širším společenském<br />
kontextu, nízká míra jejich aktivizace a společného postupu (v poslední<br />
době lze nicméně v této oblasti hovořit o progresivním trendu).<br />
– Omezené možnosti spisovatele věnovat se literatuře profesionálně.<br />
– Nízká míra kompenzace autorům za absenční půjčování knih prostřednictvím<br />
knihoven.<br />
– Neexistence podpory vzniku literatury pro děti a mládež ze strany Ministerstva<br />
školství, mládeže a tělovýchovy, které nemá např. ani vytvořený program pro<br />
nákupy knih do školních knihoven.<br />
– Ohrožená pozice kamenných knihkupectví.<br />
– Nedostatečné množství finančních prostředků pro veřejné knihovny, na nákup<br />
knih, digitalizaci apod.<br />
– Nedostatečný prostor věnovaný české tvorbě a produkci v médiích, především<br />
veřejnoprávních – v ČT bylo přesunuto zpravodajství z kultury z hlavních kanálů<br />
na kanál „kulturní“, což sice rozšířilo spektrum nabídky pro kulturní diváky,<br />
ale možnost, že kulturní projekt osloví i běžného diváka, tím téměř zmizela,<br />
prostor pro kulturní rubriky a recenze, umožňující orientaci v kvalitě nabízené<br />
produkce, se téměř u všech tištěných médií neustále zmenšuje.<br />
– Nepřehlednost knižního trhu pro čtenáře a mnohdy i knihkupce.<br />
– Nedostupnost (špatná distribuce) univerzitní produkce (v podstatě pouze<br />
na konferencích, v univerzitních knihovnách atp.).<br />
– Charakter komisního prodeje, kdy největší riziko leží na nakladateli, a velký počet<br />
distributorů, který nevede ke snižování rabatu, ale k administrativní zátěži,<br />
protože musí knihkupec jednat s mnoha subjekty, z nichž každý pokrývá jen<br />
část produkce. Distributory a nakladatele zase ohrožuje špatná platební morálka<br />
knihkupců – mají možnost „hledat skuliny“ mezi mnohými distributory.<br />
– Neexistence relevantních dat v reprezentativním rozsahu (především počty prodaných<br />
výtisků, výše nákladů nebo roční obrat jednotlivých subjektů).<br />
– Slabý marketing a PR knihoven.<br />
– Nevyrovnaná kvalita poskytovaných knihovnických a informačních služeb.<br />
244