Mapovani KKP, svazekII_final

08.02.2016 Views

Knihy a tisk / 4 – Nekoncepční přístup Ministerstva kultury k propagaci a prezentaci české literatury směrem do zahraničí (nejasné priority, rozdělení aktivit mezi několik institucí, nedostatečná výše finančních prostředků), neexistence literárního centra, zaměřeného na propagaci české literatury do zahraničí, která jsou tam běžná. – Slabá pozice SČKN a dalších profesních organizací v rámci oboru i v širším společenském kontextu, nízká míra jejich aktivizace a společného postupu (v poslední době lze nicméně v této oblasti hovořit o progresivním trendu). – Omezené možnosti spisovatele věnovat se literatuře profesionálně. – Nízká míra kompenzace autorům za absenční půjčování knih prostřednictvím knihoven. – Neexistence podpory vzniku literatury pro děti a mládež ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které nemá např. ani vytvořený program pro nákupy knih do školních knihoven. – Ohrožená pozice kamenných knihkupectví. – Nedostatečné množství finančních prostředků pro veřejné knihovny, na nákup knih, digitalizaci apod. – Nedostatečný prostor věnovaný české tvorbě a produkci v médiích, především veřejnoprávních – v ČT bylo přesunuto zpravodajství z kultury z hlavních kanálů na kanál „kulturní“, což sice rozšířilo spektrum nabídky pro kulturní diváky, ale možnost, že kulturní projekt osloví i běžného diváka, tím téměř zmizela, prostor pro kulturní rubriky a recenze, umožňující orientaci v kvalitě nabízené produkce, se téměř u všech tištěných médií neustále zmenšuje. – Nepřehlednost knižního trhu pro čtenáře a mnohdy i knihkupce. – Nedostupnost (špatná distribuce) univerzitní produkce (v podstatě pouze na konferencích, v univerzitních knihovnách atp.). – Charakter komisního prodeje, kdy největší riziko leží na nakladateli, a velký počet distributorů, který nevede ke snižování rabatu, ale k administrativní zátěži, protože musí knihkupec jednat s mnoha subjekty, z nichž každý pokrývá jen část produkce. Distributory a nakladatele zase ohrožuje špatná platební morálka knihkupců – mají možnost „hledat skuliny“ mezi mnohými distributory. – Neexistence relevantních dat v reprezentativním rozsahu (především počty prodaných výtisků, výše nákladů nebo roční obrat jednotlivých subjektů). – Slabý marketing a PR knihoven. – Nevyrovnaná kvalita poskytovaných knihovnických a informačních služeb. 244

Knihy a tisk / 5 5/ POTŘEBY Podpora tvorby – Navrácení vážnosti povolání spisovatele – být českým spisovatelem dnes není vnímáno jako povolání, ale jako koníček. Tento stav je třeba změnit a dát povolání spisovatele opět náležitou vážnost. K tomu je potřeba, aby spisovatelé vykazující dostatečnou kvalitu měli pravidelný a garantovaný přístup k tvůrčím stipendiím, jež by jim umožnila věnovat se vzniku díla soustavně i několik let. Velmi propracovaný systém nabízí v tomto ohledu svým autorům například Dánsko, kde tuto podporu používají i jako kompenzaci vyšší sazby DPH na knihy. – Navýšení financí na podporu kvalitních překladů – vzhledem k nízkému ohodnocení překladatelů (v porovnání s evropskými zeměmi) by bylo žádoucí navýšit finance na granty Ministerstva kultury na podporu kvalitních překladů. – Podpora projektů zaměřených na pravidelné kvalitní besedy autorů pořádané knihkupectvími a knihovnami, což by jednak pomohlo jejich propagaci i tvorbě obecně a pro autory by to byl další zdroj příjmů. – Založení a podpora literárního centra (literárního domu), které podpoří tvorbu, produkci i distribuci děl českých autorů. Centrum by mělo především koordinovat mezinárodní a proexportní činnosti (literární portál, účast na zahraničních veletrzích, zahraniční rezidence, mezinárodní výměna, podpora bohemistů mimo jiné např. i formou pravidelných výjezdních pobytů překladatelů po vzoru zahraničních modelů 21 atd.), podpořit existenci spisovatelské komunity, výměnu zkušeností a kontakt s veřejností. Vznik literárního centra by měl být jednou z priorit. – Systematická a kontinuální grantová podpora Ministerstva kultury oborových periodik, poskytujících platformu pro prezentaci tvorby i pro její odbornou reflexi a kritiku. – Navýšení kompenzace autorům za půjčování knih prostřednictvím knihoven – fenomén knihoven a způsob, jakým postihují autory, nemá obdoby v jiných uměleckých oborech. 21. Např. cestovní stipendia Deutsche Übersetzerfonds, založeného v roce 1997 a financovaného na federální i zemské úrovni. 245

Knihy a tisk / 4<br />

– Nekoncepční přístup Ministerstva kultury k propagaci a prezentaci české literatury<br />

směrem do zahraničí (nejasné priority, rozdělení aktivit mezi několik institucí,<br />

nedostatečná výše finančních prostředků), neexistence literárního centra,<br />

zaměřeného na propagaci české literatury do zahraničí, která jsou tam běžná.<br />

– Slabá pozice SČKN a dalších profesních organizací v rámci oboru i v širším společenském<br />

kontextu, nízká míra jejich aktivizace a společného postupu (v poslední<br />

době lze nicméně v této oblasti hovořit o progresivním trendu).<br />

– Omezené možnosti spisovatele věnovat se literatuře profesionálně.<br />

– Nízká míra kompenzace autorům za absenční půjčování knih prostřednictvím<br />

knihoven.<br />

– Neexistence podpory vzniku literatury pro děti a mládež ze strany Ministerstva<br />

školství, mládeže a tělovýchovy, které nemá např. ani vytvořený program pro<br />

nákupy knih do školních knihoven.<br />

– Ohrožená pozice kamenných knihkupectví.<br />

– Nedostatečné množství finančních prostředků pro veřejné knihovny, na nákup<br />

knih, digitalizaci apod.<br />

– Nedostatečný prostor věnovaný české tvorbě a produkci v médiích, především<br />

veřejnoprávních – v ČT bylo přesunuto zpravodajství z kultury z hlavních kanálů<br />

na kanál „kulturní“, což sice rozšířilo spektrum nabídky pro kulturní diváky,<br />

ale možnost, že kulturní projekt osloví i běžného diváka, tím téměř zmizela,<br />

prostor pro kulturní rubriky a recenze, umožňující orientaci v kvalitě nabízené<br />

produkce, se téměř u všech tištěných médií neustále zmenšuje.<br />

– Nepřehlednost knižního trhu pro čtenáře a mnohdy i knihkupce.<br />

– Nedostupnost (špatná distribuce) univerzitní produkce (v podstatě pouze<br />

na konferencích, v univerzitních knihovnách atp.).<br />

– Charakter komisního prodeje, kdy největší riziko leží na nakladateli, a velký počet<br />

distributorů, který nevede ke snižování rabatu, ale k administrativní zátěži,<br />

protože musí knihkupec jednat s mnoha subjekty, z nichž každý pokrývá jen<br />

část produkce. Distributory a nakladatele zase ohrožuje špatná platební morálka<br />

knihkupců – mají možnost „hledat skuliny“ mezi mnohými distributory.<br />

– Neexistence relevantních dat v reprezentativním rozsahu (především počty prodaných<br />

výtisků, výše nákladů nebo roční obrat jednotlivých subjektů).<br />

– Slabý marketing a PR knihoven.<br />

– Nevyrovnaná kvalita poskytovaných knihovnických a informačních služeb.<br />

244

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!