Mapovani KKP, svazekII_final

Knihy a tisk / 3
Dlouhodobějším trendem je rovněž fenomén e-shopů, tj. prodej papírových knih
po internetu, a to zejména velkých firem, jako je Amazon, Apple a Google. Na jednu
stranu přináší elektronický prodej poměrně větší komfort pro zákazníka, na druhou
ale vede k nákupům především podle toho, jaké informace má zákazník o konkrétní
knize předem. To nahrává titulům s masivní reklamní kampaní – tedy bestselerům
na úkor „nenápadnější“, třeba i kvalitnější produkce. Absence možnosti knihu si
fyzicky prohlédnout může mít za následek i rozčarování z výrobní kvality titulu.
Příchod nadnárodních knižních e-shopů může být pro místní knižní trh zničující
hlavně z důvodu jejich cenové politiky: vytvářejí totiž velký tlak na nízké ceny.
U zákazníků pak vzniká dojem, že pokud jsou e-shopy schopny nabízet tak vysoké
slevy, tradiční doporučená cena od nakladatelů zřejmě není „spravedlivá“. Neschopnost
tlaku konkurovat vede také k rychlému úbytku tradičních kamenných
knihkupectví (v Británii od roku 2008 zhruba z 1600 nezávislých knihkupectví na
950 v současnosti). K tlaku na malé knihkupce navíc přistupuje vysoká konkurence
ze strany megastorů a hypermarketů, u nichž – dle zkušeností ze zahraničí – dojde
ke zvyšování podílu na prodeji. Megastory a hypermarkety navíc těží ze své tržní
síly a nabízejí knihy se slevami. Některé země proti tomuto trendu bojují zavedením
pevných cen (zákonem, jako např. v Německu či Rakousku, či dohodou, jako
např. v Maďarsku), dalším způsobem je časové omezení možnosti poskytovat slevu
na knihy po dobu např. šesti měsíců od vydání, jako je tomu v Belgii. Při nemožnosti
nabídnout slevu popularita nakupování přes internet klesá a klasická knihkupectví
následně opět získávají oblibu u zákazníků.
Menší země, jež jsou současně malými jazykovými oblastmi, většinou výrazně podporují
vlastní slovesnou kulturu a vydávání knih v původním jazyce, aby vůči trendu
globalizace jejich kultura obstála.
Knihovny
V oblasti knihoven dochází již delší čas vlivem společenských a technologických
změn k proměně jejich činnosti od čistě paměťových institucí směrem ke komunitním
centrům a neformálním vzdělávacím místům (rozvoj specializovaného informačního
vzdělávání či celková kultivace návštěvníka), určeným nejen pro kmenové čtenáře,
ale rovněž pro širokou veřejnost. Knihovny ze své podstaty nabízejí to, co jiné instituce
nabídnout nemohou, resp. ne na jednom místě (sociální, informační kapitál),
a mohou tak poskytovat jak reálné, tak digitální komplexní služby.
239