Mapovani KKP, svazekII_final

Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 2
Z dílčích výsledků účtů kultury, týkajících se výkonu jednotlivých odvětví podle tzv.
trojsektorových tabulek, které byly zpracovány a zařazeny do účtu na základě spolupráce
výzkumného projektu mapování s ČSÚ a NIPOS, vyplývá, že v rámci KKP nejvíce
přispívají k HPH oblasti knih a tisku, reklamy, televize a dále se na přínosu k HPH
podílejí i architektura, film, hudba, design a videohry. V souvislosti s ekonomickým
přínosem jednotlivých odvětví je však nutné poznamenat, že odvětví, která jsou
převážně dotovaná z veřejných rozpočtů (především kulturní dědictví), není vhodné
porovnávat s ostatními, převážně tržními odvětvími. 6
Obrázek 1: Podíl jednotlivých odvětví na hrubé přidané hodnotě všech KKP
v roce 2012 (v %)
13
14
12
15
11 10
1
9
2
7
8
3
4
5
6
1 Kulturní dědictví 9
2 Scénická umění 8
3 Výtvarná umění 2
4 Kulturní a umělecká vzdělávání 7
5 Umělecká řemesla 0
6 Film a video 8
7 Hudba 1
8 Rozhlas 3
9 Televize 11
10 Správa a podpora 6
11 Design 1
12 Reklama 18
13 Architektura 8
14 Videohry 1
15 Knihy a tisk 16
Zdroj: vlastní zpracování na základě trojsektorové tabulky vytvořené ČSÚ pro projekt mapování
Samostatnou kapitolu I. svazku tvoří i popis metodiky a zjištění speciálního kvantitativního
mapování KKP v ČR, realizovaného v rámci projektu mapování na základě
dostupných statistik Registru ekonomických subjektů (RES), s nimiž pracuje i účet
kultury ČR. Statistiky však byly na rozdíl od účtu kultury podrobeny další analýze
a tzv. „čištění“ metodou desk research, kdy byly ze seznamu relevantních subjektů
vyřazeny neaktivní subjekty, a naopak přidány aktivní subjekty KKP, které byly původně
zařazeny do jiných odvětví. Rámcové porovnání výsledků účtu kultury a speciálního
kvantitativního mapování (počet subjektů a zaměstnanost) prokázalo řadu
nesrovnalostí a problémů statistického zjišťování KKP v ČR. Např. účet kultury uvádí
zhruba o 40 % více subjektů (72 517 za rok 2012) oproti speciálnímu kvantitativnímu
mapování (51 929 za rok 2014) a srovnáním zaměstnanosti v účtu kultury a ve výsledcích
kvantitativního mapování došlo k opačnému výsledku.
6. Problémem účtu kultury je spojení dvou nesourodých oblastí do jednoho celku: netržních činností
závislých na veřejné podpoře (kulturní dědictví: knihovny, památky, archivy, částečně scénická umění
atd.) s činnostmi tržními (bez veřejné podpory). Produkce u netržních oblastí je totiž stanovena
součtem nákladů (včetně nákladů hrazených z dotací), zatímco u tržních oblastí se jedná o součet
příjmů bez DPH.
23