Mapovani KKP, svazekII_final
Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 1 V ČR se i kvůli podfinancování nedaří držet krok se zahraničními trendy v oblasti výstavnictví a práce s publikem a některé pronikající trendy jsou odborníky přijímány s velkou opatrností a nedůvěrou. Patří mezi ně např. tzv. blockbusterové výstavy postavené na velkých jménech a mediálních kampaních, které díky tomu, že se někdy konají na půdě významné veřejné instituce, budí dojem podporovaných výstavních projektů, přitom jsou však pořádány soukromou agenturou či sběratelem. Na tyto výstavy by mělo být pohlíženo jako na výzvu k revizi dramaturgie a propagace veřejně podporovaných galerií, které by neměly zavrhovat spolupráci se soukromým sektorem. Rozruch vzbudilo i sestavení tzv. Art Indexu na objednávku J&T Banky v roce 2014. Přes nedůvěru části umělecké obce ke spolupráci komerčních a neziskových organizací již několik českých subjektů na této spolupráci a sponzorství staví a postupně jich přibývá (Národní galerie v Praze, Cena Jindřicha Chalupeckého, Centrum současného umění DOX, veletrh Art Prague). V ČR už fungují i soukromá muzea prezentující sbírky sběratelů-podnikatelů a stávají se tak dalším hráčem jak v oblasti výstavnictví, tak na trhu s uměním. Do scénických umění, pro která je charakteristická prezentace díla či výkonu v konkrétním místě a čase, se řadí oblast divadla, tance a hudby (pro účely této studie pouze klasické) a festivaly bez ohledu na jejich žánr. Infrastruktura živého umění je v ČR tradičně početná a rozmanitá. Zahrnuje divadelní budovy, stagiony – multižánrová centra, studia, koncertní síně, festivalové open air areály atd. Jistým specifikem je i síť kulturních domů, která poslední dobou prochází transformací a mnohdy vykazuje aktivity v oblasti scénických umění (podle statistiky NIPOS je nyní aktivních 521 kulturních domů). Scény a prostory spravují různé typy subjektů: většinou jde o subjekty podporované z veřejných zdrojů (to je i případ páteřní divadelní a orchestrální sítě), jiné jsou provozovány soukromými a také neziskovými subjekty. Základ bohaté infrastruktury v ČR tvoří veřejná síť divadel, zahrnující jedenáct vícesouborových subjektů (činohra, opera a balet) v deseti krajích, a na ni navazuje zhruba 40 divadel, zřizovaných či založených orgány veřejné správy. Jako hlavní problém těchto divadel (v komparaci s evropskými státy) se jeví jejich podfinancování z veřejných rozpočtů. Celkem je v ČR podle statistiky NIPOS, která do oblasti divadel řadí i operu, tanec a stagiony, asi 152 divadel (z toho 37 zřizovaných orgány státní správy, 42 založených podnikatelskými subjekty a 73 založených neziskovými subjekty). Nicméně lze předpokládat, že podnikatelských a zvláště neziskových subjektů je více. Návštěvnost divadel dosahuje asi 6 mil. diváků, což znamená, že divadlo v ČR jednou za rok navštíví více než polovina obyvatel. Nejvíce a dlouhodobě diskutovaným tématem je nutnost systémových změn provozování veřejně dotovaných příspěvkových organizací (týká se nejen divadel, ale i dalších oborů). 20
Východiska a strategie podpory KKP v ČR / 1 Pokud jde o tanec, působí v ČR aktuálně jedenáct baletních těles ve výše zmíněné veřejné síti divadel. Žánry současného tance a streetových technik se realizují v rámci neziskového (spíše současný tanec) či podnikatelského sektoru (spíše street). Domácí scéna současného tance je aktivní a poměrně úspěšná v mezinárodním kontextu, úspěšným fenoménem je nový cirkus, který se etabluje do pozice lídra v rámci středovýchodní Evropy. Do pozadí naopak ustoupil lidový tanec: dnes v ČR působí jediný profesionální soubor (Ondráš), ostatní aktivity tanečního folkloru jsou čistě amatérské. Síť bývalých státních symfonických orchestrů se stálými zaměstnanci je v současné době vesměs spravována městy. Celkem je v ČR evidováno zhruba 228 orchestrů včetně amatérských a agenturních. V ČR však působí i mnoho komorních souborů a sólistů, což není podchyceno oficiální statistikou (asi 600), a dále 168 smíšených souborů, 372 pěveckých sborů a vokálních těles a asi tři tisíce sólistů. V ČR je organizováno velké množství festivalů (aktuálně je jich evidováno a statisticky sledováno zhruba 600), které jsou většinou projektově financovány z veřejných dotací. Vedle velkých mezinárodních festivalů existuje řada menších tradičních i inovativních, přispívajících k prezentaci nových trendů a posilování komunitní identity na místní úrovni. Současným strategickým tématem MK je vznik samostatného programu pro velké mezinárodní festivaly, který by měl být vyčleněn ze stávajícího grantové řízení MK a získat mimořádné finance ze státního rozpočtu. V současné době je stále otázkou, zda tento program zahrne pouze hudební, nebo i další žánry. Jako silná potřeba ve všech segmentech je identifikována větší systematičnost a vyšší finanční podpora v oblasti exportu a mezinárodní spolupráce. Napříč odvětvími je za důležitou oblast považováno vzdělávání. Téměř všechna odvětví si stěžují na nedostatky v oblasti uměleckého a odborného vzdělávání. Některá odvětví (např. digitální hry a odvětví digitálního obsahu) si stěžují na nedostatek pracovních sil s relevantními kompetencemi, některá odvětví naopak poukazují na přebytek absolventů, kteří nemohou nalézt uplatnění na trhu práce (především výtvarné a scénická umění). Všechna odvětví pak poukazují na nepřipravenost absolventů pro praxi, tedy na nedostatečnou provázanost praxe s oblastí vzdělávání a výzkumu a potřebu šíření povědomí a znalostí na úrovni obecného vzdělávání. 21
- Page 1 and 2: II. svazek Mapování kulturních a
- Page 3 and 4: Citace „SCÉNICKÁ UMĚNÍ mají
- Page 5 and 6: Citace „PAMÁTKY v ČR zažívaj
- Page 7 and 8: Úvod ÚVOD Vážení čtenáři, p
- Page 9 and 10: Úvod Kromě odvětvových studií
- Page 11 and 12: VýchoDISka a StratEGIE PoDPory kkP
- Page 13 and 14: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 15 and 16: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 17 and 18: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 19: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 23 and 24: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 25 and 26: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 27 and 28: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 29 and 30: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 31 and 32: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 33 and 34: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 35 and 36: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 37 and 38: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 39 and 40: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 41 and 42: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 43 and 44: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 45 and 46: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 47 and 48: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 49 and 50: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 51 and 52: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 53 and 54: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 55 and 56: Východiska a strategie podpory KKP
- Page 57 and 58: Vymezení odvětví podle činnosti
- Page 59 and 60: Scénická umění / 1 Kulturní in
- Page 61 and 62: Scénická umění / 1 Tanec Taneč
- Page 63 and 64: Scénická umění / 1 Festivaly Ob
- Page 65 and 66: Scénická umění / 1 V uplynulýc
- Page 67 and 68: Scénická umění / 2 Na počátku
- Page 69 and 70: Scénická umění / 2 Statistika k
Východiska a strategie podpory <strong>KKP</strong> v ČR / 1<br />
Pokud jde o tanec, působí v ČR aktuálně jedenáct baletních těles ve výše zmíněné<br />
veřejné síti divadel. Žánry současného tance a streetových technik se realizují v rámci<br />
neziskového (spíše současný tanec) či podnikatelského sektoru (spíše street).<br />
Domácí scéna současného tance je aktivní a poměrně úspěšná v mezinárodním kontextu,<br />
úspěšným fenoménem je nový cirkus, který se etabluje do pozice lídra v rámci<br />
středovýchodní Evropy. Do pozadí naopak ustoupil lidový tanec: dnes v ČR působí<br />
jediný profesionální soubor (Ondráš), ostatní aktivity tanečního folkloru jsou čistě<br />
amatérské.<br />
Síť bývalých státních symfonických orchestrů se stálými zaměstnanci je v současné<br />
době vesměs spravována městy. Celkem je v ČR evidováno zhruba 228 orchestrů<br />
včetně amatérských a agenturních. V ČR však působí i mnoho komorních souborů<br />
a sólistů, což není podchyceno oficiální statistikou (asi 600), a dále 168 smíšených<br />
souborů, 372 pěveckých sborů a vokálních těles a asi tři tisíce sólistů.<br />
V ČR je organizováno velké množství festivalů (aktuálně je jich evidováno a statisticky<br />
sledováno zhruba 600), které jsou většinou projektově financovány z veřejných<br />
dotací. Vedle velkých mezinárodních festivalů existuje řada menších tradičních i inovativních,<br />
přispívajících k prezentaci nových trendů a posilování komunitní identity<br />
na místní úrovni. Současným strategickým tématem MK je vznik samostatného<br />
programu pro velké mezinárodní festivaly, který by měl být vyčleněn ze stávajícího<br />
grantové řízení MK a získat mimořádné finance ze státního rozpočtu. V současné době<br />
je stále otázkou, zda tento program zahrne pouze hudební, nebo i další žánry.<br />
Jako silná potřeba ve všech segmentech je identifikována větší systematičnost a vyšší<br />
finanční podpora v oblasti exportu a mezinárodní spolupráce.<br />
Napříč odvětvími je za důležitou oblast považováno vzdělávání. Téměř všechna odvětví<br />
si stěžují na nedostatky v oblasti uměleckého a odborného vzdělávání. Některá<br />
odvětví (např. digitální hry a odvětví digitálního obsahu) si stěžují na nedostatek<br />
pracovních sil s relevantními kompetencemi, některá odvětví naopak poukazují<br />
na přebytek absolventů, kteří nemohou nalézt uplatnění na trhu práce (především<br />
výtvarné a scénická umění). Všechna odvětví pak poukazují na nepřipravenost absolventů<br />
pro praxi, tedy na nedostatečnou provázanost praxe s oblastí vzdělávání<br />
a výzkumu a potřebu šíření povědomí a znalostí na úrovni obecného vzdělávání.<br />
21